Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!
Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.
Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.
Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.
Během dne:
Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!
Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.
Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.
Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.
Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.
Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
4 On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
Bratři! 10Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že jste zase jednou mohli rozvinout starost o mě. Mysleli jste na
to ovšem vždycky, scházela vám příležitost. 11Ne že bych si snad stěžoval na nedostatek. Já jsem se
naučil být spokojen s tím, co právě mám. 12Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil
jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. 13Všechno mohu v tom,
který mi dává sílu.
14Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. 15Sami
dobře víte, Filipané, že na začátku práce pro evangelium, když jsem odcházel z Makedonie, žádná církevní obec si se mnou
nevyrovnávala vzájemně příjmy a vydání. Jen vy jste to dělali. 16Také do Soluně jste mi vícekrát
poslali pomoc, když jsem potřeboval. 17Ne že bych vyhledával dary, ale hledám hodně kladných
položek ve prospěch vašeho účtu. 18Dostal jsem všecko, co potřebuji, ano ještě více, než potřebuji.
Mám teď všeho dost, když jsem dostal od Epafrodita vaši zásilku. Je to jako libá vůně, oběť Bohu
příjemná a milá. 19A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem,
cokoli budete potřebovat. 20Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.
21Každému z věřících posílám pozdrav v Kristu Ježíši.
22Pozdravují vás bratři, kteří jsou se mnou.
Pozdravují vás všichni zdejší křesťané, zvláště ti, co jsou v císařských službách.
23Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi! Amen.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z knihy "O křesťanských zásadách" od svatého biskupa Řehoře z Nyssy
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření, to staré pominulo.1 Novým stvořením nazval
apoštol to, že v čistém a neposkvrněném srdci, jež se varuje každé zloby, špatnosti a hanebnosti,
bydlí Duch Svatý. Když totiž duše pojme nenávist k hříchu, věnuje všechny své síly tomu, aby se
zabydlela ve ctnosti, promění svůj život a přijme do sebe milost Ducha Svatého, bude celá nová,
bude znovu stvořena. Ostatně i to, co apoštol říká na jiném místě: Odstraňte starý kvas, aby se z
vás stalo nové těsto2 a dále: Slavme svátky ne se starým kvasem, ale s nekvašenými chleby: to je s
upřímností a životem podle pravdy,3 i to souzní s tím, co bylo řečeno o novém stvoření.
Pokušitel ovšem chystá naší duši mnoho léček a lidská přirozenost je sama od sebe příliš slabá, než
aby nad ním mohla zvítězit. Proto nás také apoštol nabádá, abychom oblékli nebeskou zbroj:Vezměte
na sebe pancíř spravedlnosti a obujte se v odhodlanost, jakou dává evangelium pokoje, bedra pak
mějte opásaná pravdou.4Vidíš, kolik prostředků spásy ti apoštol ukázal, jež všechny směřují touž
cestou a k témuž cíli? S jejich pomocí běh života snadno dosáhne vrcholu Božích přikázání. Na jiném
místě zase apoštol říká: Vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše:
od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.5
Ten, pro něhož už docela nic neplatí ani velkolepé věci tohoto života a jenž se zříká veškeré slávy
zde na zemi, se ovšem musí spolu se životem vzdát i své vlastní duše. Vzdát se své duše pak znamená
nikdy neprosazovat svou vlastní vůli, ale ptát se po vůli Boží a jako dobrou vůdkyní se jí dát
vést; a nemít nakonec nic než společný majetek. Tak bude také člověk připravenější k tomu, aby s
radostí a nadějí ochotně plnil, co přikazují představení, jako služebník Kristův a jako ten, kdo
byl vykoupením získán pro službu společným potřebám bratří. To si ostatně přeje i Pán, když říká:
Kdo chce být mezi vámi první a veliký, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.6
Taková služba lidem však musí být zdarma a musíme přitom být podřízeni všem a sloužit bratřím tak,
jako bychom jim to byli dlužni. A ti, kdo jsou postaveni do čela jako přestavení, mají přitom
vynakládat větší úsilí než ostatní, mají smýšlet pokorněji než jejich podřízení, a jejich život má
být přímo obrazem a vzorem služby druhým, neboť ty, kteří jim byli svěřeni, mají považovat za
svěřenství Boží.
Představení se tedy musejí o své bratry starat tak, jako se řádní vychovatelé starají o křehké
děti, které jim svěřili jejich rodiče. Budete-li se k sobě takto chovat, jak podřízení tak učitelé,
budou-li totiž podřízení s radostí poslouchat, co se jim přikazuje, a vyučující zase s potěšením
vést své bratry k dokonalosti, a budete-li se předcházet ve vzájemné úctě, povedete již zde na zemi
život andělský.
1 2 Kor 5, 17
2 1 Kor 5, 7
3 tamtéž, 8
4 srov. Ef 6, 14-15
5 Žid 12, 1-2
6 Mk 9, 35
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje,
aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou:
"Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký.
Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl:
„Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili.
Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“
Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm
zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije
a že ho viděla, tomu nevěřili.
Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním,
ale oni jim nevěřili.
Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce,
že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!
Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém
budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého,
neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali.
Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás
bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám
slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie