Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. srpen 2021
Sv. Bernarda, opata a učitele Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

² Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,
³ slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.
⁴ Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.
⁵ Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.
⁶ Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

⁷ Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."
⁸ Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.
⁹ Vyhledal bych si tam útulek *
       na ochranu před divokým vichrem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

¹⁰     Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
       Před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
¹¹ Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.
¹² V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.
¹³ Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.
¹⁴ Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!
¹⁵ Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      ¹⁶ Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.

²⁰ Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

²¹ Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
²² Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

²³ Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
       on tě zachová a nedopustí, *
       aby spravedlivý padl navždy. –

²⁴ Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.

V. Pán vedl spravedlivého po přímých stezkách.
O. A ukázal mu Boží království.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Běda buřičským synům – praví Hospodin.
Strojíte plány, ale ne moje,
uzavíráte smlouvy, ale ne v mém duchu,
a tak hromadíte hřích na hřích.
²Odcházíte a sestupujete do Egypta
-neptáte se však mých úst-
hledáte ochranu u faraóna,
utíkáte se do stínu Egypta
³Faraónova ochrana vám bude k hanbě,
útěk do stínu Egypta k potupě.
⁴I když jsou jeho knížata v Soanu
a jeho poslové odešli do Chanes,
⁵všichni se zklamou
v národě, který jim neprospěje;
není k prospěchu ani k užitku,
ale k potupě a k hanbě.“

⁶Výrok o soumarech v Negebu:
Zemí soužení a tísně,
zemí lvic a řvoucích lvů,
zmijí a okřídlených draků
nesou na hřbetech oslů své bohatství,
na hrbech velbloudů své poklady
národu, který jim neprospěje
⁷Pomoc Egypta je jalová a marná.
Proto jsem ho nazval: „Obluda v klidu“.

⁸Nyní jdi, napiš to před nimi na desku,
vryj to jako nápis,
aby to bylo pro příští dobu,
na svědectví provždy.
⁹Neboť je to vzpurný lid,
prolhaní synové,
synové, kteří nechtějí slyšet Hospodinův zákon.
¹⁰Říkají vidoucím: Nemějte vidění!“
a věštcům: „Nevěštěte nám,
co je správné;
Mluvte o tom, co se nám líbí,
mějte vidění klamná!
¹¹Odchylte se od cesty, odbočte ze stezky,
dejte nám pokoj se Svatým Izraele!“

¹²Proto tak mluví Svatý Izraele:
„Za to, že jste pohrdli tímto slovem,
že jste doufali ve zvrácenost a nevěrnost
a na ně se spoléhali,
¹³za to pro vás bude tato nepravost
jako trhlina, hrozící pádem
a provalující se ve vysoké zdi,
která se náhle, znenadání zhroutí.
¹⁴Rozbije se, jako bývá bez milosti rozbita
hrnčířská nádoba,
že se nenalezne mezi jejími zlomky střepina,
kterou by se vzal ohníček z ohniště
nebo kterou by se z cisterny nabrala voda.“

¹⁵Proto tak řekl Pán, Hospodin, Svatý Izraele:
„Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni.
v pokoji a důvěře je vaše síla.“
Vy však jste nechtěli ¹⁶a řekli jste:
„Nikoli! Na koních utečeme!“
– proto také budete utíkat!
„Vsedneme na rychlé oře!“
-proto také rychlí budou vaši stihatelé!

¹⁷Tisíc vás se zděsí hrozby jediného
a před hrozbou pěti utečete všichni,
až zůstanete sami
jako žerď na vrcholu hory
a jako korouhev na pahorku!
¹⁸A přece Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi,
a přece se zvedá, aby se slitoval nad vámi,
neboť Hospodin je spravedlivý Bůh;
šťastni jsou všichni, kdo doufají v něho!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Bernarda

     Láska si sama stačí, líbí se sama sebou a kvůli sobě. Je sama sobě zásluhou i odměnou. Láska nehledá důvod ani plod svého bytí mimo sebe: jejím plodem je to, že miluje. Miluji, protože miluji; miluji, abych miloval. Láska je něčím velikým, vrací-li se k svému počátku, má-li zpětný vztah k svému původu, vlévá-li se opět do svého pramene, aby z něho stále čerpala a ustavičně z něho vyvěrala. Ze všech hnutí, myšlenek a citů duše je láska to jediné, čím může tvor, i když ne stejnou mírou, dávat odpověď svému Tvůrci, nebo mu splácet něčím podobným. Neboť když Bůh miluje, nechce nic jiného, než aby byl milován. Pro nic jiného nemiluje, než aby byl milován, neboť ví, že právě láska učiní blaženými ty, kdo ho budou milovat.
     Láska Ženicha, či spíše Ženich, jenž je láska sama, žádá za svou lásku jen lásku a věrnost. Proto budiž dovoleno té, která je milována, aby splácela láskou. Což by mohla nemilovat nevěsta, a to nevěsta Lásky? Což by mohla být Láska nemilována?
     Právem se vzdává nevěsta všech jiných náklonností a celá se věnuje jedině lásce, neboť má dávat odpověď lásce tím, že ji miluje. Ale i kdyby se zcela rozplynula láskou, co je to ve srovnání s věčným prouděním onoho pramene? Vždyť milující a Láska, duše a Slovo, nevěsta a Ženich, Stvořitel a tvor neoplývají stejnou hojností: je mezi nimi takový rozdíl, jako mezi tím, kdo žízní, a pramenem.
     Co z toho tedy vyplývá? Nesplní se nikdy přání té, která touží po sňatku, vzdychá, plane žárem lásky a s velikou důvěrou čeká? Vyjde její přání zcela naprázdno proto, že ona nemůže udržet krok s obrem, nemůže závodit v sladkosti s medem, v mírnosti s beránkem, v bělosti s lilií, v jasnosti se sluncem, v lásce s tím, který je láska sama? Nikoliv. Neboť i když tvor miluje méně, protože jeho možnosti jsou menší, miluje-li celou svou bytostí, nic v té lásce nechybí, protože je celá. A když takto miluje, rovná se to sňatku, neboť na tuto její lásku nemůže být odpovědí láska menší, a v oboustranné shodě spočívá plné a dokonalé manželství. Jen ať nikdo nepochybuje o tom, že duše je božským Slovem milována dříve a více.

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum