Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. prosinec 2020
Doba adventní, 1. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.

Ant. 2 Pán neopustil Spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán neopustil Spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.

Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.

V.  Slova svá zjevil Jákobovi.
O.  Zákony, příkazy Izraeli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ⁶Tak mi řekl Pán:
"Jdi, postav hlídku,
a co uvidí, ať ohlásí!
⁷Uvidí-li vůz, spřežení koní,
jezdce na oslech a jezdce na velbloudech,
ať bedlivě pozoruje napjatým zrakem!"

     ⁸Hlídka zavolala:
"Na stráži stojím, Pane,
ustavičně ve dne,
na své hlídce
stojím celé noci.
⁹Hle, blíží se zástup mužů,
jedou po dvou!"

     Ozývá se hlas a říká:
"Padl Babylón, padl
a všechny modly jeho bůžků
jsou na zemi v troskách!"

     ¹⁰Můj lide pošlapaný, rozdrcený jako na mlatě!
Co jsem slyšel od Hospodina zástupů, od Boha Izraele,
to jsem vám sdělil.

     ¹¹Výrok o Dumě:
Ze Seiru na mě volají:
"Strážce, kolik zbývá z noci?
Strážce, kolik zbývá z noci?"
¹²Strážce řekl:
"Přichází jitro, ale také noc;
chcete-li se ptát, ptejte se,
vraťte se, přijďte!"

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O požehnání trpělivosti“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

     Přikázání našeho Pána a Učitele, které přináší spásu, zní: Kdo vytrvá až do konce, bude spasen.¹ A dále: Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky; poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.²
     Nejmilejší bratři, abychom mohli – obdařeni nadějí na dosažení pravdy a svobody – dojít k samotné pravdě a svobodě, je třeba neustále vytrvávat v trpělivosti. Aby totiž naděje a víra mohly přinášet své ovoce, je třeba trpělivosti.
     Netoužíme po slávě zde na zemi, nýbrž po budoucí v nebi. To nám připomíná i apoštol Pavel: Naše spása je zatím pouze předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? Ale doufáme-li v něco, co nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí.³ Trpělivé očekávání je nutný předpoklad k tomu, abychom se plně stali tím, čím jsme začali být, abychom dosáhli toho, co nám Bůh ukázal a v co doufáme a věříme.
     Na jiném místě pak týž apoštol učí spravedlivé, pracovité, ty, kteří si střádají nebeské poklady za pomoci Bohem přidávaných úroků, aby byli také trpěliví; říká jim: Nuže, dokud máme ještě čas, prokazujme dobro všem, ale zvláště těm, kdo vírou patří s námi do stejné rodiny. Když prokazujeme dobro, nesmíme přitom propadnout únavě; neboť až přijde čas, budeme sklízet.⁴
     Připomíná, aby nikdo z netrpělivosti neustal v konání dobra, aby nikdo, odlákán či přemožen pokušením, nezůstal stát v půli cesty, hodné chvály a slávy. Ztratil by tím, co již vykonal, kdyby nedokončil, co začal.
     Konečně když apoštol mluví o lásce, spojuje ji se snášenlivostí a s trpělivostí. Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, láska nezávidí, nenadýmá se, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, všechno miluje, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všechno vydrží.⁵ Dokazuje, že láska je proto schopna pevně vytrvat, že umí všechno vydržet.
    A  na jiném místě: Snášejte se navzájem v lásce a dělejte všechno pro to, abyste zachovali jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.⁶ Prokázal, že ani jednotu, ani pokoj nelze zachovat, nebudou-li bratři vůči sobě navzájem snášenliví a nebudou-li s přispěním trpělivosti střežit pouto svornosti.
     ¹ Mt 10 ,22; 24.13
     ² Jan 8, 31-32
     ³ Řím 8, 24-25
     ⁴ Gal 6, 10.9
     ⁵ 1 Kor 13, 4.5.7
     ⁶ Ef 4, 2b-3

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.

První kantikum