[ nová verze ]

« Srpen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


28. srpen 2019, Středa
1. týden žaltáře

Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve, památka
Pro OP: Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. srpen 2019
Umučení svatého Jana Křtitele, památka


O umučení Předchůdce Páně podává zprávu evangelium Matoušovo (14,3-12) a  Markovo (6, 17-29). Josef Flavius píše, že se to stalo v tvrzi Machaerus, kde měl Herodes Antipas královský palác. Podle staré tradice přenesli Janovi učedníci jeho mrtvé tělo do samařského města Sebaste a uložili ho na místě, kde byla v 1. polovině 4. století zbudována bazilika. Zdá se, že památka Předchůdce Páně, slavená v Jeruzalémě už v 5. století kromě slavnosti Narození také dnešního dne, byla výročím posvěcení této baziliky. Během 6. a 7. století se rozšířilo slavení této památky na Východě i na Západě s názvem Umučení nebo Stětí sv. Jana Křtitele.

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

3, 1-5. 19 – 4, 4
Výzva k obrácení

Hospodin mě oslovil:

3.1„Jestliže muž propustí svou ženu
a ona od něho odejde
a vezme si jiného muže –
vrátí se k ní zase první muž?
Nebude ta žena zneuctěna?
Ty však, která jsi smilnila s mnoha milovníky,
směla by ses ke mně vrátit?
– praví Hospodin.

2Zdvihni oči k výšinám a rozhlédni se,
kde jsi nebyla zneuctěna;
sedávala jsi u cest a čekala na ně
jako Arab na poušti,
poskvrnila jsi zemi
svými smilstvy a zločiny.
3Proto byly zadrženy deště
a nebyla jarní vláha.

Zjednala sis čelo nevěstky,
stydět ses nechtěla.
4Nevoláš snad nyní ke mně: ‚Můj otče!?
Ty jsi přítel mého mládí!
5Což se bude hněvat ustavičně,
setrvá navěky v hněvu?‘
Hle, tak mluvíš, ale jednáš zle, jak jen můžeš!

19Myslil jsem si: Jak bych tě chtěl zařadit mezi syny
a dát ti rozkošnou zemi
jako nejvzácnější dědictví mezi všemi národy!
Myslil jsem si: Budeš mě nazývat otcem
a nepřestaneš za mnou chodit.
20Ale jako bývá žena nevěrná svému manželovi,
tak jste se stali nevěrnými mně, izraelský dome“
– praví Hospodin.

21Je slyšet křik na pahorcích,
pláč a nářek synů Izraele,
že převrátili své chování,
zapomněli na Hospodina, svého Boha.
22„Vraťte se, odpadlí synové,
a zhojím váš odpad.“

„Hle, přicházíme k tobě,
neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh.
23Lživé jsou pahorky,
hluk na horách!
Jen v Hospodinu, našem Bohu,
je spása pro Izraele.
24Hanebné modly hltaly
od našeho mládí jmění našich otců,
jejich brav i skot,
jejich syny i dcery.
25Lehněme si do své hanby,
ať nás přikryje naše potupa,
neboť jsme hřešili proti Hospodinu, svému Bohu,
my i naši otcové od svého mládí až dodnes,
nechtěli jsme slyšet hlas Hospodina, svého Boha.“

4.1„Když se obrátíš, Izraeli – praví Hospodin –
smíš se ke mně vrátit.
Když se vzdáš svých ohavností,
nebudeš bloudit daleko ode mě!
2Když budeš přísahat: ‚Živ je Hospodin‘
podle pravdy, práva, spravedlnosti,
v tobě národy dojdou požehnání,
v tobě dojdou slávy.

3Neboť tak praví Hospodin lidu Judska i Jeruzaléma:
Zorejte si úhor
a nerozsévejte do trní!
4Obřežte se pro Hospodina,
odstraňte předkožky svých srdcí,
mužové judští i obyvatelé jeruzalémští,
aby můj hněv nevyšlehl jak oheň
a nevzplál, že by ho nikdo nemohl uhasit
pro špatnost vašich skutků.“

RESPONSORIUM

Jer 14, 7; Žl 129 (130), 3

O. Svědčí-li naše nepravosti proti nám, jednej, Pane, ke cti svého jména! * Našich zpronevěr je mnoho, hřešili jsme proti tobě.
V. Kdybys, Pane, dbal na viny, kdopak, Pane, obstojí? * Našich zpronevěr je mnoho, hřešili jsme proti tobě.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého kněze Bedy Ctihodného

(Hom. 23: CCL 122, 354.356-357)

Předchůdce Kristův narozením i smrtí

     Svatý Předchůdce narození, kázání i smrti Páně ukázal při svém zápase sílu hodnou toho, aby na něj hledělo nebe. Platí o něm, co říká Písmo: I když se lidem zdálo, že je trestán, jeho naděje byla plná nesmrtelnosti.1 Právem slavíme den, který je pro nás posvěcen Janovým utrpením, ozdoben zářícím purpurem jeho krve. Právem uctíváme s duchovní radostí Janovu památku, neboť on své svědectví, které vydal Pánu, zpečetil mučednickou smrtí.
     Nelze pochybovat, že svatý Jan trpěl ve vězení a v okovech pro našeho Vykupitele. Jemu předem vydával svědectví a za něj položil také svůj život. Pronásledovatel sice od něho nežádal zapření Krista, ale zamlčení pravdy; to však znamená, že zemřel kvůli Kristu. Vždyť přece Kristus říká: Já jsem pravda.2 A proto zajisté prolil svou krev kvůli Kristu, když ji prolil kvůli pravdě. A jako svým narozením, kázáním a tím, že křtil, vydával Jan předem svědectví tomu, který se měl narodit, kázat a křtít, tak i svým utrpením Jan o něm předem naznačil, že má také trpět.
     Takový a tak veliký muž uzavřel tedy svůj pozemský život, po dlouhém utrpení v okovech, prolitím krve. Toho, který hlásal svobodu nebeského pokoje, spoutali bezbožníci do okovů. Do temného vězení byl uvržen ten, který přišel, aby vydal svědectví o světle,3 a o němž samo světlo, jímž je Kristus, vydalo svědectví, že byl lampou hořící a zářící.4 A svou vlastní krví byl pokřtěn ten, jemuž bylo dáno pokřtít Vykupitele světa, uslyšet hlas Otcův, který se ozval Kristu z nebe, a uvidět milost Ducha Svatého sestupujícího na něj. Ale takovým lidem, jako byl on, nebylo těžké, naopak, bylo to pro ně lehké a žádoucí trpět časná muka pro pravdu; neboť on věděl, že to bude odměněno věčnými radostmi.
     Mučedníci si přáli přijmout smrt, která tak jako tak nevyhnutelně hrozila, pro vyznání Kristova jména s palmou věčného života. Správně říká apoštol: Vám se přece dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět.5 Považuje to za Kristův dar, že vyvolení mohou pro něj trpět, a rovněž říká: Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.6

     1 srov. Mdr 3, 4
     2 Jan 14, 6
     3 srov. Jan 1, 8
     4 srov. Jan 5, 35
     5 Flp 1, 29
     6 Řím 8, 18

RESPONSORIUM

Mk 6, 17.27

O. Herodes dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení * kvůli Herodiadě, manželce svého bratra, protože si ji vzal za ženu.
V. Král poslal kata a ten ho sťal ve vězení. * Kvůli Herodiadě, manželce svého bratra, protože si ji vzal za ženu.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše  

24, 35-53

Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých

     Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
     Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
     Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
     Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Jana Křtitele, aby se stal předchůdcem tvého Syna i svou mučednickou smrtí, a vydal tak svědectví spravedlnosti a  pravdě; dávej i nám sílu, abychom statečně prosazovali plnění tvých přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie