[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. listopad 2018
Druhé mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Jediný Bože v Trojici,
jenž řídíš svět a mocný jsi,
naslouchej, když tě písněmi
chválíme v noci při bdění.

Vstali jsme totiž z lůžek svých
do ticha hodin půlnočních
a prosíme tě: Zhoj ty sám
nesčetné množství našich ran.

Čímkoli jsme snad v temnotách
zlým duchům padli do nástrah,
to omyj z nás, ty z výsosti,
jasem své mocné milosti.

Naplň nám, vroucně prosíme,
svým světlem srdce upřímné,
ať neklesneme v běhu dní
do hříchu skutky žádnými.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Zůstaň nám v srdci, Ježíši,
spasených lásko nejčistší,
rozezvuč k prosbě upřímné
teď naše hlasy, prosíme.

Vznášíme k tobě prosby své,
Ježíši dobrý, s důvěrou:
Odpusť nám, Pane, prosíme,
poklesky s vinou veškerou.

Znamením kříže svatého
a nejsvětějším tělem svým
chraň nás, své syny, od zlého,
prosíme s nitrem pokorným.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

¹ Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!
² Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –

     ³ [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     ⁴   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     ⁵ Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     ⁶ ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     ⁷ Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     ⁸ Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

⁹ Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.
¹⁰ Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

¹¹ Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.
¹² Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

¹³ Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
¹⁴ Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

¹⁵ Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,
¹⁶ hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

¹⁷ Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!
¹⁸ Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

¹⁹ Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      ²⁰ [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      ²¹ Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

²² Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!
²³ Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      ²⁴ [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      ²⁵ Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      ²⁶ Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

²⁷ Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –
²⁸ Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

     Tak praví Hospodin: ^12.9„V ten den všechny pohany, kteří táhnou proti Jeruzalému, vyhledám, abych je zničil. ¹⁰Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. ¹¹V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni. ¹²Země bude naříkat, každý rod zvlášť.
     ^13.1V ten den se otevře pramen pro Davidův dům a pro jeruzalémské obyvatele na obmytí hříchu a  nečistoty. ²V ten den – praví Hospodin zástupů – vyhladím ze země jména model, už se na ně nebude vzpomínat, odstraním ze země i lžiproroky a ducha nečistoty. ³Kdyby ještě někdo prorokoval, otec a  matka, kteří ho zrodili, mu řeknou: ‚Už nesmíš být naživu, neboť jsi v Hospodinově jménu mluvil lež!‘ A otec a matka, kteří ho zrodili, ho probodnou za to, že prorokoval.
     ⁴V ten den se bude každý prorok stydět za vidění, které měl, když vystupoval jako prorok; už nebude oblékat chlupatý kožich, aby klamal, ⁵ale řekne: ‚Nejsem prorokem, ale pracuji na půdě, neboť půda je od mladosti mým majetkem.‘ ⁶Kdyby mu někdo řekl: ‚A co ty jizvy na tvých prsou?‘ odpoví: ‚byly mi zasazeny v domě těch, kteří mě milovali.‘

⁷Povstaň, meči, proti mému pastýři,
proti mému důvěrnému příteli
– praví Hospodin zástupů -
bij pastýře, ať se rozprchne stádo.
Pak napřáhnu svou ruku proti maličkým ovcím.“
⁸Tak se stane na celé zemi
– praví Hospodin:
zahynou, zajdou na ní dvě třetiny,
jen třetina na ní zůstane.
⁹Tuto třetinu provedu ohněm;
roztavím je, jako se taví stříbro,
vyzkouším je, jako se zkouší zlato.
Bude volat moje jméno, a já ho vyslyším.
Řeknu: ‚Je to můj lid‘
a on zvolá: ‚Hospodin je můj Bůh!‘“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z pojednání „O Ježíšově království“ od svatého kněze Jana Eudese

     Musíme na sobě napodobovat a naplňovat Kristův život a jeho tajemství. Musíme tedy Krista často prosit, aby je on sám v nás i v celé své Církvi uskutečnil a naplnil.
     Neboť Kristova tajemství ještě nejsou zcela uskutečněna a naplněna. Taková jsou sice v samotné Ježíšově osobě, nikoli však v nás, kteří jsme jeho údy, ani v Církvi, která je jeho tajemným tělem. Boží Syn přitom chce s námi a s celou Církví svá tajemství sdílet a dokonce je rozvíjet a v nich pokračovat: jednak prostřednictvím milostí, jež nám ze své vůle dává, jednak prostřednictvím účinků, jež v nás chce těmito tajemstvími vyvolat. Takovým způsobem je v nás chce naplnit.
     Proto říká svatý Pavel, že Kristus dochází svého završení ve své Církvi¹ a že my všichni přispíváme k jejímu budování a k dosažení věku její plnosti,² to znamená tajemného věku, kterého se Kristus dožívá ve svém tajemném těle a který se naplní až v den soudu. A na jiném místě týž apoštol praví, že na svém těle doplňuje to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap.³
     Tímto způsobem Boží Syn ustanovil, že v nás uskuteční a naplní celý svůj život a všechna svá tajemství. Chce v nás uskutečnit tajemství svého vtělení, narození i skrytého života, když se v nás utváří a znovu se rodí v naší duši svatými svátostmi křtu a božské eucharistie a působí, že vedeme duchovní a vnitřní život, jenž je s ním skrytý v Bohu.⁴
     Chce v nás také uskutečnit tajemství svého utrpení, své smrti a svého vzkříšení, neboť působí, že s  ním a v něm trpíme, umíráme a vstáváme z mrtvých. A jednou nás chce přivést do stavu plnosti života ve slávě a nesmrtelnosti, až nám dá žít spolu s ním a v něm slavný a věčný život v nebi. Tak chce v  nás i ve své Církvi uskutečnit a naplnit svůj ostatní život a svá ostatní tajemství, poněvadž je s  námi chce sdílet a dát nám na nich účast a chce, aby v nás pokračovaly a se rozvíjely.
     A tak se Kristova tajemství nenaplní, dokud nepřijde konec času, který on sám určil pro splnění svých tajemství v nás i v Církvi, to znamená konec světa.
     ¹ Srov. Ef 1, 22.23
     ² Srov. Ef.4, 13
     ³ Srov. Kol 1, 24
     ⁴ Srov. Kol 3, 3

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum