Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. duben 2018
Doba velikonoční, 3. týden
3. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

V. Srdce mé i tělo, aleluja.
O. Jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ¹viděl jsem, jak na čtyřech rozích země stojí čtyři andělé a drží čtyři zemské větry, aby nezadul vítr na zem, ani na moře, ani na žádný strom. ²A viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidla živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: ³„Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!“ ⁴A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: stočtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu. ⁵Z kmene Judova dvanáct tisíc poznamenaných, z kmene Rubenova dvanáct tisíc, z kmene Gadova dvanáct tisíc, ⁶z kmene Aserova dvanáct tisíc, z kmene Neftalimova dvanáct tisíc, z kmene Manasova dvanáct tisíc, ⁷z kmene Simeonova dvanáct tisíc, z kmene Léviova dvanáct tisíc, z kmene Izacharova dvanáct tisíc, ⁸z kmene Zabulonova dvanáct tisíc, z kmene Josefova dvanáct tisíc, a z kmene Benjamínova dvanáct tisíc poznamenaných.
     ⁹Potom se podívám, a hle – veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, oděni bílým rouchem, s palmami v rukou ¹⁰a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“
     ¹¹Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu ¹²a volali: „Amen! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.“
     ¹³Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ ¹⁴Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. ¹⁵Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet. ¹⁶Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, ¹⁷protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého kněze Bedy Ctihodného k prvnímu listu Petrovu

     Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo.¹ Toto slavné svědectví bylo kdysi dáno Božímu lidu prostřednicím Mojžíšovým. A nyní je apoštol Petr dává po právu všem národům, pokud uvěřily v Krista. Neboť Kristus je kámen nárožní,² jenž začlenil pohany do spásy, která dříve byla v Izraeli.³
     Rodem vyvoleným je nazývá pro jejich víru, aby je odlišil od těch, kteří zavrhli živý kámen a sami byli zavrženi.⁴
     A královským kněžstvem je nazývá proto, že jsou pevně spojeni s tělem toho, který je nejvyšším králem a pravým knězem: jako král uděluje království svým věrným a jako velekněz očišťuje jejich hříchy obětí vlastní krve. Nazývá je královským kněžstvem, aby měli na paměti, že mají i doufat ve věčné království, i vždycky přinášet Bohu oběť neposkvrněného života.⁵
     Jsou také nazýváni národem svatým a lidem patřícím Bohu jako vlastnictví,⁶ ve shodě s tím, co říká apoštol Pavel, když vykládá myšlenku prorokovu: Můj spravedlivý bude žít z víry;⁷ ale kdyby se ze strachu vzdaloval, nebudu v něm mít zalíbení. My však, říká, nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život.⁸ A ve Skutcích apoštolů čteme: Vás Duch Svatý ustanovil za představené, abyste spravovali Boží Církev, kterou si získal vlastní krví.⁹
     Lidem, který patří Bohu, jsme se stali díky krvi našeho Vykupitele, tak jako byl kdysi izraelský lid vykoupen z Egypta krví beránkovou.¹⁰ Proto také i v následující části verše skrytě připomíná starozákonní příběh a učí, že jej má duchovně naplnit i nový lid Boží, když říká: Abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal.¹¹ Jako totiž zazpívali Hospodinu vítěznou píseň ti, kteří byli skrze Mojžíše vysvobozeni z egyptského otroctví, když prošli Rudým mořem a faraónovo vojsko se utopilo, tak se sluší, abychom i my, když jsme ve křtu přijali odpuštění hříchů, vzdali náležité díky za nebeská dobrodiní.
     Neboť Egypťané, kteří sužovali Boží lid a jejichž jméno znamená také temnotu a trápení, vhodně znázorňují hříchy, které nás pronásledují, ale byly při křtu zničeny.
     Osvobození synů Izraele a jejich přivedení do země, která jim byla kdysi zaslíbena, odpovídá také tajemství našeho vykoupení. Skrze ně směřujeme ke světlu nebeského příbytku¹² a na cestu nám svítí a vede nás Kristova milost. A znamením světla Kristovy milosti byl přece oblakový a ohnivý sloup, který chránil Izraelity na celé jejich cestě před nočními temnotami a nepopsatelnou cestou je přivedl do zaslíbených sídel v jejich pravé vlasti.
     ¹ Petr 2, 9; srov. Ex 19, 6
     ² srov. Žl 118 (118), 22; Ef 2, 20
     ³ srov. Jan 4, 22
     ⁴ srov. Mt 21, 42-44
     ⁵ srov. 1 Petr 2, 5
     ⁶ srov. 1 Petr 2, 9
     ⁷ srov. Hab 2, 4
     ⁸ Žid 10, 38-39
     ⁹ Sk 20, 28
     ¹⁰ srov. Dt 7, 6-8
     ¹¹ 1 Petr 2, 9
     ¹² Tamtéž

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum