[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. květen 2015
Doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

³ Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
⁴ Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

⁵ Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!
⁶ Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

⁷ Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.
⁸ Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

⁹ Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.
¹⁰ Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

¹¹ Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

² Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
³ Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

⁴ protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
⁵ Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

⁶ pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
⁷ Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

⁸ Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.
⁹ Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

¹⁰ Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.
¹¹ A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.

¹² Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!
¹³ Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!
¹⁵ Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

¹⁶ Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.
¹⁷ Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

¹⁸ Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,
¹⁹ ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

²⁰ Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
²¹ Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.

V. Srdce mé i tělo, aleluja.
O. Jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ¹¹uviděl jsem otevřené nebe, a hle – bílý kůň! Ten, kdo na něm seděl, jmenuje se Věrný a Pravdivý. Soudí i vede válku spravedlivě.
     ¹²Jeho oči – planoucí oheň, na jeho hlavě mnoho čelenek; má napsáno jméno, které zná jenom on sám; ¹³je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. ¹⁴A s ním nebeské vojsko na bílých koních, oblečené do skvěle bílého kmentu. ¹⁵Z úst mu vychází ostrý meč, aby jím bil národy; bude jim vládnout železným prutem. On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha. ¹⁶A na plášti a na boku má napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů.
     ¹⁷Potom jsem uviděl anděla stojícího na slunci; volal silným hlasem na všechny ptáky, kteří létají vysoko uprostřed nebe: „Pojďte, sleťte se k velké hostině, kterou připravil Bůh, ¹⁸abyste jedli maso králů, maso velitelů, maso koní i jejich jezdců, maso všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“
     ¹⁹A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku. ²⁰Ale šelma byla chycena a s ní i nepravý prorok, který pod jejím dohledem dělal divy, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu; oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou. ²¹Ostatní pak byli pobiti mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Řehoře z Nyssy

     Přišlo království života, padla moc smrti. Nastalo nové zrození, jiný život, nový životní způsob, proměnila se sama naše přirozenost. Toto nové zrození není z krve, ani z vůle muže, ani z vůle těla, ale z Boha.¹
     Jak je to možné? Hned ti to několika slovy názorně vyložím. Toto nové stvoření je počato vírou a skrze znovuzrození ve křtu přichází na svět. Živí je Církev z prsu svého učení, jeho pokrmem je chléb z nebe. Plnou dospělostí je nebeský způsob života, manželstvím obcování s moudrostí a rodí se z něho naděje. Domovem je mu království, dědickým podílem a bohatstvím rajská rozkoš. A koncem není smrt, ale věčný život v blaženosti, která je připravena svatým.
     Toto je den, který učinil Pán.² Je jiný než dny, které byly na počátku. V tento den totiž Pán činí nové nebe a novou zemi, jak praví prorok.³ Jaké nebe? To, které se klene ve víře v Krista. Jakou zemi? Přece tu, kterou je dobré srdce, jak praví Pán: země, která pije déšť, jenž ji svlažuje, a dává dozrát vší úrodě.⁴
     V tomto novém stvoření je sluncem čistý život, hvězdami ctnosti, vzduchem průzračné společenství. Mořem je hlubina bohatství moudrostí a poznání,⁵ s trávou a  rostlinami dobré učení a božská nauka, a lid pastvy, to jest Boží stádo, se na nich pase.⁶ A stromovím nesoucím ovoce je život podle přikázání.
     V tomto dni se tvoří pravý člověk, učiněný podle obrazu a podoby Boží.⁷ Což ti tu nevzniká při tomto novém počátku celý nový svět? Toto je den, který učinil Pán. Prorok Zachariáš o něm říká, že není dnem jako jiné dny ani nocí jako ostatní noci.⁸
     Ale ještě jsem neřekl, co je na této milosti nejpodivuhodnější: že totiž ruší bolest smrti a že z jejích pout vyvedla toho, kdo jako první vstal z mrtvých.
     Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.⁹ Jak krásná a jak dobrá je to zvěst! Ten, jenž se pro nás stal člověkem, aby nás tím, že se stal jedním z nás, učinil svými bratry, ten přináší své lidství k svému pravému Otci, aby tak skrze něho byl přitažen celý lidský rod.
     ¹ Jan 1, 13
     ² Žl 117 (118), 24
     ³ srov. Iz 65, 17
     ⁴ srov. Iz 61, 11
     ⁵ srov. Řím 11, 33
     ⁶ srov. Žl 94 (95), 7
     ⁷ srov. Gn 1, 26.27
     ⁸ srov. Zach 14, 7
     ⁹ Jan 20 ,17

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum