Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. listopad 2014
Ježíše Krista Krále, slavnost

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Králi přejasný,
vítěziteli věhlasný,
slasti nad všechny naše sny,
ve všem jsi celý úžasný.

Vladaři slávy, Vládce cti,
Králi Slavného vítězství
Ježíši, dárce milosti,
chloubo věčného království.

Celý ráj hlásá slávu tvou,
zaznívá chval tvých ozvěnou.
Ježíš je světu útěchou,
s Bohem nás smířil smrtí svou.

Ježíš všem lidem panuje
v míru, jenž touhou lidstva je,
srdce, jež mír vždy miluje,
jen v Kristu dojde pokoje.

Ježíše ctěme chválami,
vroucími zpěvy, prosbami,
by dal nám mezi hvězdami
s ním slavit věčné shledání.

Výkvěte Panny nejčistší,
ty, naše lásko, Ježíši,
tobě buď chvála nejvyšší
a vláda v rajské praříši. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Já jsem od něho dosazen za krále na Siónu, na jeho svaté hoře, rozhodnutí Páně rozhlásím.

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Já jsem od něho dosazen za krále na Siónu, na jeho svaté hoře, rozhodnutí Páně rozhlásím.

Ant. 2 Králové všichni budou se mu klanět, národy všechny pokorně mu sloužit.

Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. (Mt 2, 11)

¹ Svěř, Bože, soudcovský svůj úřad králi, *
      svou spravedlnost královskému synu!
² Ať spravedlivě vládne tvému lidu, *
      ať stojí za právem svých ponížených. –

³ Přinášet budou hory pokoj lidu, *
      pahorky budou plodit spravedlnost.
⁴ On zjedná právo utištěným z lidu, †
      on dětem chudých bude pomocníkem *
      a utlačovatele zdrtí na prach.
⁵ Ať žije, pokud slunce bude zářit, *
      co měsíc bude svítit – z rodu na rod! –

⁶ Ať sestoupí jak vláha na lučiny, *
      jak deště, které napájejí zemi.
⁷ Za něho bude vzkvétat spravedlnost *
      a pokoj, dokud měsíc neuhasne.
⁸ Panovat bude od moře až k moři, *
      od Velké řeky po sám konec země. –

⁹ Kořit se před ním budou nepřátelé, *
       prach budou lízat jeho protivníci.
¹⁰ Králové Taršíše a ostrované †
       dary mu budou nosit, daně platit *
       králové z krajů arabských a Sáby.
¹¹ Králové všichni budou se mu klanět, *
       národy všechny pokorně mu sloužit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Králové všichni budou se mu klanět, národy všechny pokorně mu sloužit.

Ant. 3 V něm všechny kmeny dojdou požehnání a všechny národy ho budou slavit.

¹² Ujme se nebožáka, jenž ho vzývá, *
       chudáka, který nemá zastání.
¹³ On slituje se nad slabým a chudým, *
       on utlačené vrátí k životu.
¹⁴ Vysvobodí je z útisku a křivdy, *
       je v jeho očích drahá jejich krev. –

¹⁵ Ať žije! Zlato arabské mu dají †
       a stále za něho se budou modlit *
       a bez ustání jemu blahořečit.
¹⁶ Kéž obilí je stálá hojnost v zemi, *
       až do samého vršku horských svahů;
    plod jeho jako Libanon ať kypí, *
       ať jeho stébla vzkvétají jak tráva! –

¹⁷ Navždy buď požehnáno jeho jméno, *
       jež potrvá, co slunce sluncem bude.
    V něm všechny kmeny dojdou požehnání *
       a všechny národy ho budou slavit. –

¹⁸ Buď požehnaný Pán, Bůh Izraele, *
       jenž jediný ty všechny divy koná:
¹⁹ Buď požehnáno jeho slavné jméno, *
       zem plna jeho slávy. Amen, amen!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 V něm všechny kmeny dojdou požehnání a všechny národy ho budou slavit.

V. Proto tě dám národům jako světlo.
R. Aby se má spása rozšířila až do končin země.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ^1.4Milost vám a pokoj od toho, který je, který byl a který přijde, a od sedmi duchů před jeho trůnem ⁵a od Ježíše Krista, svědka hodného víry, prvorozeného z mrtvých a vládce nad pozemskými králi.
     Tomu, který nás miluje, který nás svou smrtí zbavil hříchů ⁶a udělal z nás královský národ a kněze Boha, svého Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky! Amen.
     ¹⁰A jednou v den Páně jsem upadl do vytržení a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice.
     ¹²Obrátil jsem se, abych se podíval po tom hlase, který ke mně mluvil. A když jsem se obrátil, uviděl jsem sedm zlatých svícnů ¹³a uprostřed těch svícnů postavu podobnou Synu člověka, oblečenou do řízy a přepásanou na prsou zlatým pásem. ¹⁴Jeho hlava a vlasy byly bělostné jak sněhobílá vlna, jeho oči jako ohnivý plamen, ¹⁵jeho nohy jako z mosazi rozžhavené v peci, jeho hlas jako hukot množství vod. ¹⁶V pravé ruce držel sedm hvězd, z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč a jeho tvář zářila jako slunce v plné své síle.
     ¹⁷Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. On na mě položil pravici a řekl: „Nic se neboj! Já jsem První i Poslední, Živý. ¹⁸Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
     ^2.26Tomu, kdo zvítězí a zůstane věrný mým skutkům až do konce, dám moc nad pohany, podobně ²⁸jako jsem já dostal tuto moc od svého Otce. A dám mu jitřní hvězdu.
     ^3.5Jeho jméno nevymažu z knihy života, ale budu se k němu znát před svým Otcem a jeho anděly.
     ¹²Kdo zvítězí, z toho udělám sloup v chrámě svého Boha a nikdy už z něho nevyjde; napíšu na něho jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, a také svoje nové jméno.
     ²⁰Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě. ²¹Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z pojednání "O modlitbě" od kněze Órigena

     Podle slov našeho Pána a Spasitele Boží království nepřichází tak, že by se dalo pozorovat, ani se nedá říci: Hle, tady je! nebo tam je! Neboť Boží království je mezi námi.¹ Vždyť to slovo je blízko, téměř v našich ústech a v našem srdci.² Proto je jasné, že každý, kdo se modlí za příchod Božího království, modlí se nepochybně za to Boží království, které má v sobě: aby v něm vzešlo, neslo plody a nabývalo dokonalosti. Neboť v každém svatém kraluje Bůh a každý svatý poslouchá Boží zákony, plné Ducha, a Bůh v něm přebývá jako v dobře spravované obci. Vždyť je při něm neustále Otec a spolu s Otcem kraluje v takové dokonalé duši Kristus podle slov Písma: Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.³
     A budeme-li bez ustání postupovat, dojde Boží království, které je v nás, svého vrcholu tehdy, až se naplní, co řekl apoštol; že totiž Kristus, až se mu podrobí všichni nepřátelé, odevzdá království Bohu a Otci, aby byl Bůh všechno ve všem.⁴ Proto se neustále modleme a vnitřně uschopněni přítomností Božího Slova říkejme svému Otci, jenž je na nebesích: Posvěť se jméno tvé, přijď království tvé.⁵
     O Božím království je si ještě třeba uvědomit toto: Jako nemá spravedlnost nic společného s nepravostí a jako se světlo nesnáší s temnotou a Kristus s Beliárem,⁶ právě tak nemůže být Boží království pohromadě s královstvím hříchu.
     Chceme-li proto, aby v nás kraloval Bůh, ať v našem smrtelném těle nevládne hřích.⁷ Umrtvujme naopak své pozemské údy⁸ a přinášejme ovoce Ducha, aby se v nás Hospodin mohl procházet jako v duchovní rajské zahradě a aby v nás kraloval on sám se svým Kristem sedícím v nás po pravici Otcovy duchovní moci, o niž prosíme. Ať tu sedí, dokud se všichni jeho nepřátelé, kteří jsou v nás, nestanou podnoží jeho nohou⁹ a dokud z nás nezmizí každá jiná vláda, síla a moc.¹⁰
     Toto se může zajisté stát v každém z nás, a v každém z nás může být jako poslední nepřítel zničena smrt,¹¹ aby i v nás mohl Kristus říci: Smrti, kdepak je tvůj bodec? Peklo, kdepak je tvé vítězství?¹² Nechť tedy již nyní to, co je v nás porušitelné, vezme na sebe svatost a neporušitelnost, a co je smrtelné, vezme na sebe Otcovu nesmrtelnost,¹³ neboť smrt již byla přemožena. Aby tak v nás kraloval Bůh a my již nyní měli účast na dobru nového zrození a vzkříšení z mrtvých.
     ¹ sorv. Lk 17, 20-21
     ² srov. Řím 10, 8; Dt 30 ,14
     ³ Jan 14, 23
     ⁴ 1 Kor 15, 24.28
     ⁵ Mt 6, 9-10
     ⁶ srov. 2 Kor 6, 14-15
     ⁷ srov. Řím 6, 12
     ⁸ srov. Kol 3, 5
     ⁹ srov. Žl 109 (110), 1
     ¹⁰ 1 Kor 15, 24
     ¹¹ srov. tamtéž. v. 26
     ¹² srov. tamtéž. v. 55; srov. Oz 13, 14
     ¹³ srov. 1 Kor 15, 53.54

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Tvá je, Pane, ,moc, tvé je království, ty jsi nade všemi národy: Dej našim dnům svůj mír.

První kantikum