Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.
Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.
Křehkosti těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.
Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Stezku života mi ukazuješ.
R.
Naplněnou radost před tvou tváří.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
3.1Hospodin mi ukázal velekněze Jozua, který stál před Hospodinovým andělem. Po jeho pravici stál satan, aby ho obžaloval.
2Tu řekl Hospodinův anděl satanovi: „Ať tě Hospodin zkrotí, satane, ať tě zkrotí Hospodin, který si vyvolil
Jeruzalém! Což to není oharek vytažený z ohně?“ 3Jozue, když stál před andělem, byl oblečen do špinavých šatů.
4Anděl se ujal slova a řekl těm, kdo stáli před ním: "Svlékněte ho ze
špinavých šatů!“ Pak pokračoval: „Hleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dám tě obléci do slavnostních šatů!“
5Potom řekl: „Dejte mu na hlavu
čistý turban!“ Vsadili mu na hlavu čistý turban a oblékli ho do šatů. To vše se stalo v přítomnosti Hospodinova anděla.
6Hospodinův anděl zapřísahal Jozua: 7„Tak praví Hospodin zástupů:
Jestliže budeš chodit po mých cestách a dobře mi sloužit, pak i ty budeš spravovat můj dům, budeš střežit má nádvoří a já ti dám
přístup k těm, kdo zde stojí.
8Slyš, veleknězi Jozue, ty i tvoji druhové, kteří před tebou sedí – jsou to mužové, kteří jsou předzvěstí:
Přivedu svého služebníka jménem Výhonek. 9Hle, kámen, který kladu před Jozua! Na
tomto jednom kameni je sedm očí, já sám do něho vryji rytinu – praví Hospodin zástupů – 10v jednom dni
odstraním nepravost této země. Tehdy praví Hospodin zástupů – jeden bude zvát druhého pod vinný kmen a pod fíkovník.“
4.1Anděl, který se mnou mluvil, se vrátil a probudil mě jako toho, kdo má být probuzen ze spánku.
2Řekl mi: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: "Viděl jsem svícen
celý ze zlata, nahoře měl mísu na olej, na ní sedm lamp, a každá lampa, která byla nahoře, měla sedm zobců pro knoty.
3Vedle svícnu byly dvě olivy, jedna po pravé straně mísy, druhá po její levé straně.“
4Ujal jsem se slova a řekl jsem andělovi, který se mnou
mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ 5Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: „Ty nevíš, co to znamená?“
Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“
6Tu se ujal slova a řekl mi: „To je Hospodinovo slovo k Zorobábelovi: Ani vojskem, ani silou, ale
mým duchem – praví Hospodin zástupů. 7Kdo jsi ty, veliká
horo, před Zorobábelem? Rovina se z tebe stane! On vytáhne poslední kámen nahoru a bude volat: Jak je krásný!
8Hospodin mě oslovil: 9Zorobábelovy ruce založily tento
dům a jeho ruce ho dokončí; poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. 10Kdo pohrdal dnem malých
začátků? Zaradují se, až uvidí olovnici v Zorobábelově ruce. Těch sedm lamp jsou Hospodinovy oči, které prohlížejí celou zemi.“
11Ujal jsem se slova a řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé a levé straně svícnu?"
12Podruhé jsem se ujal slova a zeptal se: „Co znamenají dvě olivové
ratolesti, které dvěma zlatými trubicemi vylévají zlato?" 13Řekl mi: „Ty nevíš, co znamenají?“ Odpověděl
jsem: „Nevím, můj pane.“ 14Odvětil mi: „To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů svaté Terezie od Ježíše
Kdo má u sebe Ježíše Krista, tak dobrého přítele a vůdce, může snést všechno. Neboť on nám pomáhá, posiluje nás, nikoho neopustí; je to
pravý a upřímný přítel. Jasně poznávám, že máme-li se líbit Bohu a dostat od něho veliké milosti, přeje si Bůh, aby se nám jich
dostávalo prostřednictvím Ježíšova nejsvětějšího lidství, v němž má Boží velebnost zalíbení, jak to sám Bůh řekl.
Velmi často jsem to zakusila a také sám Pán mi to řekl. Ano, viděla jsem to na vlastní oči, že musíme vcházet touto branou, jestliže
toužíme po tom, aby nám svrchovaná velebnost odhalila skrytá tajemství. Nehledejme jinou cestu, i kdyby byl už někdo na vrcholu kontemplace;
po této cestě lze jít bezpečně a jistě. To je náš Pán, a od něho a skrze něj nám přichází všechno dobré. On nás poučí. Hledíme-li
na jeho život, nenajdeme žádný lepší a dokonalejší příklad k následování.
Co můžeme chtít víc, než mít po boku tak věrného přítele, který nás neopustí v námahách a nesnázích, jak to dělají přátelé světští? Je
šťastný, kdo ho upřímně a opravdu miluje a má ho stále u sebe. Vzpomeňme na slavného apoštola Pavla: zdálo se, že má Ježíše stále
v ústech, protože ho měl vrytého hluboko ve svém srdci. Když jsem to pochopila, pilně jsem pátrala a přišla jsem na to, že právě
touto cestou šli hluboce kontemplativní světci, například František, Antonín z Padovy, Bernard, Kateřina Sienská. Po této cestě je třeba
jít velice svobodně a odevzdat se zcela do Božích rukou. A jestliže by nás chtěl přijmout a povýšit mezi své nejbližší
služebníky a důvěrníky, poslechněme rádi.
A kdykoli myslíme na Krista, vždycky si připomeňme, jaká láska ho vedla k tomu, že nám prokázal tolik milostí a dobrodiní, a jakou
lásku nám ukázal Bůh, když nám dal takovou záruku své lásky k nám. A láska volá po lásce. Proto se snažme mít to stále před očima,
a tak se povzbuzujme k lásce. A dá-li nám jednou Bůh tu milost, že se nám tato láska vtiskne hluboko do srdce, bude nám všechno
velice snadné a v nejkratší době a s malou námahou vykonáme velmi mnoho.
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Lukáše
Dva z Ježíšových učedníků se ubírali do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálená od Jeruzaléma šedesát honů.
Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim.
Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu odpověděl:
„Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo?“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“
Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední
mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes
třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily. Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že
měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly,
jeho však neviděli.“
A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít
do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje.
Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá
a den se už nachýlil." Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání,
rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce,
když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?"
Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct apoštolů i jejich druhy. Ti řekli:
"Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak ho poznali při lámání chleba.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala Církvi
cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak
jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie