Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. říjen 2013
Druhé mezidobí, 27. týden
3. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

     ¹Správně se říká: "Kdo usiluje o to, aby se stal církevním představeným, snaží se o vznešený úřad." ²Takový představený musí být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, ušlechtilý, pohostinný, způsobilý učit, ³ne pijan, ne útočný, ale mírný, ne svárlivý nebo hrabivý. ⁴Musí umět dobře spravovat svůj dům a přidržovat svoje děti k poslušnosti, aby žily naprosto čestně. ⁵Jestliže někdo nedovede spravovat svou domácnost, jak se bude moci starat o Boží obec? ⁶Dále to nesmí být člověk teprve nedávno obrácený, aby mu to snad nestouplo do hlavy a nepropadl stejnému odsouzení jako ďábel. ⁷Také je nutné, aby měl dobré jméno u těch, kdo stojí mimo Církev. Jinak padne za oběť špatným řečem a chytne se do ďáblovy pasti.
     ⁸Totéž platí o jáhnech: mají to být lidé důstojní, ne obojetní v řeči, ne oddaní vínu, ne lační špinavého zisku, ⁹kteří uchovávají tajemné pravdy víry v čistém svědomí. ¹⁰I oni musí být napřed zkoumáni, a teprve potom mohou vykonávat službu, když se ukáže jejich bezúhonnost. ¹¹Právě tak ženy se musí chovat počestně, nesmějí být pomlouvačné, ale střídmé a ve všem spolehlivé. ¹²Jáhnové mají být jenom jednou ženatí, mají umět držet v pořádku svoje děti a vůbec vlastní domácnost. ¹³Ti totiž, kdo se osvědčí jako jáhni, získají si vážené postavení a radostnou jistotu ve víře v Krista Ježíše.
     ¹⁴Mám sice naději, že k tobě co nejdříve přijdu, ale přece ti o těchto věcech píšu. ¹⁵Kdybych se totiž opozdil, abys věděl, jak je třeba se chovat v Božím domě, v Církvi živého Boha, která je sloupem a pevnou oporou pravdy. ¹⁶A to je skutečně hluboké náboženské tajemství:
Kristus, který přišel v lidské přirozenosti
byl ospravedlněn Duchem,
ukázal se andělům,
byl hlásán pohanům,
došel víry ve světě,
byl vzat do slávy.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Začátek listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Trallanům

     Ignác, zvaný též Theoforos, svaté církvi, milované Bohem, Otcem Ježíše Krista, která je v asijském Tralles, vyvolené a hodné Boha, žijící v pokoji těla i ducha skrze utrpení Ježíše Krista, k němuž, jak doufáme, dospějeme, až vstane z mrtvých. Posílám jí plnost apoštolského pozdravu a přeji co nejvíce radosti.
     O vašem čistém smýšlení a neotřesitelné vytrvalosti, které nemáte jen ve zvyku, ale v povaze, jsem se dozvěděl od vašeho biskupa Polybia. Z vůle Boží a Ježíše Krista přišel do Smyrny a mne spoutaného pro Ježíše Krista potěšil tak, jako kdybych v něm viděl celou vaši obec. Přijal jsem od něho výraz náklonnosti, jaká se Bohu líbí, a vzdával jsem chválu, když jsem slyšel, že jste napodobiteli Boha.¹
     Neboť když se podřizujete biskupovi jako Ježíši Kristu, zdá se mi, že nežijete podle lidí, ale podle Ježíše Krista, který za vás umřel, abyste – věříce v jeho smrt – své smrti unikli. Je tedy nutné jednat jako vy: nepodnikat nic bez biskupa. Podřizujte se i kněžím jako apoštolům Ježíše Krista, naší naději,² v níž ať vždycky žijeme.
     Sluší se také, aby se jáhni, služebníci tajemství Ježíše Krista, v každém ohledu všem líbili. Neboť nejsou služebníky jídla a pití, ale služebníky Boží Církve. Jako ohni se tedy mají vyhýbat nařčení z něčeho špatného.
     Všichni ať také ctí jáhny jako Ježíše Krista stejně jako biskupa, který je obrazem Otce, a kněze jako radu Boží a sbor apoštolů. Bez nich se nedá mluvit o Církvi. Jsem přesvědčen, že o tom smýšlíte stejně. Neboť jsem dostal výraz vaší lásky a mám ji u sebe ve vašem biskupovi: už jeho vystupování je velkým poučením a mírnost je jeho silou.
     Mnohému s Boží pomocí rozumím, ale sám nad sebou bdím, abych pro vychloubání nezahynul. Musím teď být ostražitý a nevěnovat pozornost těm, kdo mne vynášejí. Když mi to říkají, jako by mne bičovali. Rád bych totiž trpěl, ale nevím, jsem li toho hoden. Moji ctižádost mnozí nevidí, ale já s ní těžce bojuji. Je mi zapotřebí mírnosti, na které ztroskotává vládce tohoto věku.
     Napomínám vás tedy – ne já, ale láska Ježíše Krista – : živte se jen křesťanským pokrmem, jiným bylinám se vyhýbejte, totiž bludům.
     Tak tomu bude, když nezpychnete a nedáte se odtrhnout od Boha Ježíše Krista, od biskupa a od apoštolských příkazů. Kdo je při oltáři, je čistý; kdo je mimo, není čistý; to znamená: kdo něco činí bez biskupa, kněží a jáhnů, ten nemá čisté svědomí.
     Ne snad, že bych se něco takového od vás dozvěděl. Chci vás jen varovat, protože vás mám rád.
     ¹ srov. Ef 5, 1
     ² srov. 1 Tim 1, 1

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum