[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. květen 2012
Nanebevstoupení Páně, slavnost

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Vladaři věčný, nejvyšší,
Vykupitel svých věrných jsi,
smrt zmírá při tvém vítězství,
teď milost tvá se mocně skví.

Ty po Otcově pravici
usedáš na trůn zářící,
a přejímáš moc nad všemi,
jež nemá původ na zemi.

Ať trojí říše tvorů tvých,
jak nebeských, tak pozemských,
tak temná říše pekelná
před tebou sklání kolena.

Andělé trnou v úžase,
co s lidským rodem stává se:
Hřeší člověk, smývá člověk,
vládne Slovo – Bohočlověk.

Buď, Kriste, naší radostí,
co čeká nás v tvé věčnosti,
ty, který řídíš světa říš
a nejvíc blaha přinášíš.

Až zaskvěješ se v onen den
v oblaku Soudce plamenném,
smaž dluhy nezaplacené
a vrať nám věnce ztracené.

Proto tě vroucně prosíme:
Odpusť nám, čím kdy zhřešíme,
a milostí svou pozdvihni
nám srdce ve tvé výšiny.

Buď sláva tobě, Ježíši,
jenž vznášíš se už do výší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Zpívejte Bohu, velebte jeho jméno, on vystoupil nad oblaka, aleluja.

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zpívejte Bohu, velebte jeho jméno, on vystoupil nad oblaka, aleluja.

Ant. 2 Vystoupils, Pane, do své vysokosti, a svoje zajaté jsi vedl s sebou, aleluja.

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vystoupils, Pane, do své vysokosti, a svoje zajaté jsi vedl s sebou, aleluja.

Ant. 3 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, můj Král a Bůh jak vchází do svatyně, aleluja.

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, můj Král a Bůh jak vchází do svatyně, aleluja.

V. Ježíš jim otevřel mysl, aleluja,
O. Aby rozuměli Písmu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům

     ¹Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: ²buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce ³a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. ⁴Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. ⁵Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. ⁶Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
     ⁷Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. ⁸Proto se praví:
„Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce
a dal lidem dary.“
     ⁹Když však „vystoupil“, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. ¹⁰Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všechno naplnil.
     ¹¹Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, ¹²aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, ¹³dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost. ¹⁴Pak už nebudeme jako malé děti, nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. ¹⁵Ale spíše žijme podle pravdy a v lásce, a tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, který je naše hlava. ¹⁶Z něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v lásce.
     ¹⁷Říkám vám a zapřísahám vás ve jménu Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné. ¹⁸Mají rozum zatemnělý a jsou vyloučeni z Božího života, protože je v nich nevědomost a protože mají zatvrzelé srdce. ¹⁹Jsou totiž otupělí, a tak se oddávají prostopášnosti a hovějí vší možné nečistotě a chamtivosti.
     ²⁰Takhle jste se tomu přece o Kristu neučili! ²¹Vy jste přece o něm slyšeli a jako křesťané jste byli poučeni podle pravdy, která je v Ježíšovi, ²²že máte odložit starého člověka s dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. ²³Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce ²⁴a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Dnes vstoupil náš Pán Ježíš Kristus na nebesa. Kéž tam s ním vystoupí i naše srdce!
     Slyšme, co říká apoštol: Když jste byli s Kristem vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.¹ Jako on vystoupil, a přece se od nás nevzdálil, tak i my jsme s ním již v nebi, ačkoli se s naším tělem ještě nestalo, co máme slíbeno.
     On je již vyvýšen nad nebesa, a přece v nás na zemi trpí každou bolestí, kterou tu jako jeho údy zakoušíme. Sám to dosvědčil, když shůry volal: Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?² anebo když řekl: Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst.³
     Proč také my na zemi neusilujeme, abychom skrze víru, naději a lásku, které nás s ním spojují, byli už nyní s ním v nebi? On, ač je tam, je také s námi; a my, třebaže jsme zde, jsme také s ním. On tak jedná pro své božství, moc a lásku; my sice nemůžeme jako on pro své božství, můžeme však pro svou lásku, lásku k němu.
     On nebe neopustil, když k nám odtud sestoupil; a stejně neopustil ani nás, když znovu vstoupil na nebesa. Že tam byl, i když byl zde na zemi, dosvědčují jeho vlastní slova: Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka, který je v nebi.⁴
     To bylo řečeno s ohledem na jednotu, poněvadž on je naše hlava a my jeho tělo. A to mohl způsobit jen on sám: on jako Syn člověka se stal jedním z nás a my jsme se stali skrze něho syny Božími.
     Vždyť apoštol říká: Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů, ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu i u Krista.⁵ Neříká: takový je Kristus, nýbrž tak je tomu i u Krista. Kristus má sice mnoho údů, avšak jediné tělo.
     Sestoupil tudíž z nebe, z milosrdné lásky; a zase sám vystupuje do nebe, byť i my v něm, skrze milost. A tak jen Kristus sestoupil a jen Kristus vystoupil: a to tak, že důstojnost Hlavy se při spojení s tělem neztrácí a spojení Hlavy s tělem nepřestává.
     ¹ Kol 13, 1-2
     ² Sk 9, 4
     ³ Mt 25, 35
     ⁴ Jan 3, 13 (Vulg.)
     ⁵ 1 Kor 12, 12

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum