Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. říjen 2010
28. NEDĚLE BĚHEM ROKU

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

¹ Jásejte Bohu všechny země, *
²     zpívejte k slávě jeho jména!
³ Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!
⁴ Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

⁵ Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.
⁶ Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!
⁷ On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

⁸ Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!
⁹ On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

¹⁰ Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.
¹¹ Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.
¹² Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

¹³ S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,
¹⁴ tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.
¹⁵ Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

¹⁶ Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.
¹⁷ Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
¹⁸ Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.
¹⁹ Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

²⁰ Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

V. Boží slovo je plné života a síly.
R. Ostřejší než každý dvojsečný meč.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Aggea

     ^1.1Druhého roku vlády krále Dareia, prvního dne šestého měsíce, promluvil Hospodin ústy proroka Aggea k judskému místodržiteli Zorobábelovi, synu Šealtielovu, a k veleknězi Jozuovi, synu Josadakovu: ²„Tak praví Hospodin zástupů: Tento lid říká: ‚Ještě nepřišel čas, aby byl stavěn Hospodinův dům.‘“ ³Promluvil tedy Hospodin ústy proroka Aggea takto: ⁴„Vy máte pro sebe čas, abyste bydleli v domech s vykládaným stropem, Hospodinův dům však má být pustý?
     ⁵Nyní praví Hospodin zástupů toto: Zamyslete se nad svým jednáním! ⁶Sili jste mnoho, sklidili však málo, jedli jste, nejste však nasyceni, pili jste, ale nestačí to k opojení, oblékli jste se, není vám však teplo, kdo se dal najmout za mzdu, vložil ji do děravého měšce.
     ⁷Tak praví Hospodin zástupů: Zamyslete se nad svým jednáním! ⁸Vystupte na horu, přineste dříví a znovu vystavte chrám! V něm budu mít zalíbení, v něm chci být oslavován, – praví Hospodin. ⁹Očekávali jste mnoho, a hle – urodilo se málo, a co jste přinesli domů, vyfoukal jsem pryč. Proč to? – ptá se Hospodin zástupů. Kvůli mému domu, že je pustý, a vy každý spěcháte jen do vlastního domu. ¹⁰Proto se nad vámi zavřelo nebe, že nedává rosu, proto země zadržuje svoji úrodu. ¹¹Přivolal jsem sucho na zemi a na hory, na obilí, na víno, na olej a na všechno, co plodí půda, na lidi, na dobytek i na každou práci rukou.“
     ¹²Zorobábel, syn Šealtielův, a velekněz Jozue, syn Josadakův, i všichni ostatní z lidu uposlechli hlasu Hospodina, svého Boha, a slov proroka Aggea, kterého k nim poslal Hospodin, jejich Bůh; lid se Hospodina bál.
     ¹³Řekl tedy lidu Aggeus, Hospodinův posel v Hospodinově zastoupení: „Já jsem s vámi – praví Hospodin.“ ¹⁴Hospodin vzbudil ducha judského místodržitele Zorobábela, syna Šealtielova, a ducha velekněze Jozua, syna Josadakova, i ducha všeho ostatního lidu; přišli a dali se do práce na domě Hospodina zástupů, svého Boha, ¹⁵dvacátého čtvrtého dne šestého měsíce druhého roku vlády krále Dareia.
     ^2.1Dvacátého prvního dne sedmého měsíce promluvil Hospodin ústy proroka Aggea: ²„Mluv k judskému místodržiteli Zorobábelovi, synu Šealtielovu, a k veleknězi Jozuovi, synu Josadakovu, i k ostatním z lidu: ³Kdo zbývá ještě mezi vámi, jenž viděl tento dům v jeho prvotní slávě? A jak ho vidíte nyní? Nezdá se vám jako nic ve vašich očích?
     ⁴Vzmuž se nyní, Zorobábeli – praví Hospodin – vzmuž se, veleknězi Jozue, synu Josadakův, vzmužte se, všichni lidé země – praví Hospodin – a pracujte, neboť já jsem s vámi – praví Hospodin zástupů. ⁵Slovo, které jsem s vámi sjednal při vašem východu z Egypta, a můj duch zůstanou mezi vámi, nebojte se!“
     ⁶Neboť tak praví Hospodin zástupů: „Ještě jednou, za malou chvíli, otřesu nebem i zemí, mořem i souší; ⁷otřesu všemi národy, přijdou sem skvosty všech národů, slávou naplním tento dům – praví Hospodin zástupů. ⁸Mně patří stříbro, mně patří zlato – praví Hospodin zástupů. ⁹Budoucí sláva tohoto domu bude větší, než byla sláva prvního – praví Hospodin zástupů. Na tomto místě dám pokoj – praví Hospodin zástupů.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského ke knize proroka Aggea

     V čase, kdy přišel náš Spasitel, se Boží chrám ukázal v nesrovnatelně větší slávě. Byl o to vznešenější a krásnější, oč se liší bohoslužba starozákonní od bohoslužby v Kristu, bohoslužby evangelia, nebo oč se liší stín pravdy od pravdy samé.
     K tomu bych asi měl ještě něco říci. Kdysi byl jenom jeden chrám, a to v Jeruzalémě, a jen izraelský národ v něm konal oběti. Potom se však jednorozený Boží Syn stal jakoby jedním z  nás, ačkoli byl Pán a Bůh, a dává nám světlo,¹ jak říká Písmo, a od té doby se svět zaplnil svatými příbytky a nesčetnými ctiteli, kteří oslavují Boha veškerenstva duchovními obětmi a duchovním kadidlem. To je, jak se domnívám, to, co zvěstoval Malachiáš, když mluvil v Božím zastoupení: Jsem velký král, praví Hospodin zástupů, mé jméno je veliké mezi pohany a na každém místě se mému jménu přináší kadidlo a oběť čistá.²
     Je tedy pravdivý výrok, že sláva nového chrámu, to jest Církve, bude větší nežli toho prvního.³ Těm, kteří se o něj starají a pracují na jeho budování, dá Bůh a Spasitel jako odměnu za práci, či spíše jako dar z nebe, Krista, pokoj všech, skrze něhož máme přístup k Otci v jednom Duchu.⁴ Prohlašuje to, když říká: Na tomto místě dám pokoj, duchovní pokoj, který získá každý, kdo bude pracovat na zbudování tohoto chrámu.⁵ I sám Kristus na jiném místě říká: Svůj pokoj vám dávám.⁶ O tom, co to přinese těm, kteří jej budují s láskou, nás poučí Pavel: Pokoj Kristův, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce i vaše myšlenky.⁷ A také moudrý Izaiáš se modlil: Hospodine, náš Bože, uděl nám pokoj, neboť i všechny naše skutky jsou tvým dílem.⁸ Ti, kterým byl jednou darován Kristův pokoj, snadno uchrání svou duši a mohou zaměřit svou mysl k ušlechtilému životu ctnosti.
     Tak se každému, kdo se podílí na budování Církve, dává zaslíbení pokoje. Ať už takový člověk Církev přímo buduje a je nad Božím domem ustanoven mystagogem, to jest tím, kdo uvádí do posvátných tajemství, anebo pečuje o vlastní duši a je živým a duchovním kamenem svatého chrámu a duchovního Božího příbytku,⁹ zcela jistě z toho vytěží nějaký prospěch a bez nesnází bude moci dosáhnout spásy své duše.
     ¹ Žl 117 (118), 27
     ² srov. Mal 1, 14.11
     ³ srov. Ag 2, 9
     ⁴ srov. Ef 2, 18
     ⁵ Ag 2, 9 (LXX)
     ⁶ Jan 14, 27
     ⁷ srov. Flp 4, 7
     ⁸ Iz 26, 12
     ⁹ srov. Ef 2, 22; srov. 1 Petr 2, 4.5

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum