Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Blažená Boží Rodičko,
zářivá lidstva hvězdičko,
v tobě jsme, dřív otroci tmy,
synové světla svobodní.
Královská dcero, Maria,
vyšla jsi z rodu Davida,
víc nežli slavným rodem svým
slavná jsi Dítkem vznešeným.
Když zlomila se uschlá sněť,
nás naroubuj na nový štěp,
v tobě buď lidské plemeno
v královské kněžstvo změněno.
Nás přímluvami mocnými
z osidel hříchu vytrhni,
a za oslavu zásluh tvých
nás odměň štědře v nebesích.
Trojici buď čest nejvyšší,
že v tobě, Panno nejčistší,
nám vzácný poklad věnuje,
jenž nade všechny skvosty je. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Maria přijala požehnání od Pána a milosrdenství od Boha Zachránce.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Maria přijala požehnání od Pána a milosrdenství od Boha Zachránce.
Ant. 2 Nejvyšší posvětil svůj příbytek.
Dají mu jméno Emanuel, to znamená „Bůh s námi“. (Mt 1, 23)
2 Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
projevil se nám největší pomocí v tísni.
3 Proto nemáme strach, ať země se třese, *
ať se kácejí hory do hlubin moře.
4 Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem. –
5 Řeka rameny Boží město blaží, *
chrání svatý příbytek Nejvyššího.
6 Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
7 Běsnily národy, otřásaly se říše; *
zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země. –
8 Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
9 Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
10 Válkám on činí přítrž až k hranicím země, *
luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
11 „Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“ –
12 Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Nejvyšší posvětil svůj příbytek.
Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)
1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2 siónské brány nad všechna jákobská sídla. –
3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4 „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –
8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
V.
Zjevení tvých slov osvěcuje.
R.
Vede i prosté k porozumění.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Mojžíšovy
9Hospodin Bůh zavolal na člověka a řekl mu: "Kde jsi?" 10On odpověděl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, proto jsem se skryl." 11Bůh řekl: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!" 12Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl."
13Hospodin Bůh se zeptal ženy: "Cos to udělala?" Žena odpověděla: "Had mě svedl a tak jsem jedla."
14Tu řekl Hospodin Bůh hadovi:
„Protože jsi to udělal, buď zlořečený
mezi všemi krotkými i divokými zvířaty.
Budeš se plazit po břichu
a žrát prach po všechny dny svého života.
15Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou,
mezi potomstvem tvým a jejím.
Její potomstvo ti rozdrtí hlavu,
zatímco ty budeš šlapat po jeho patě.“
16Ženě řekl:
„Rozmnožím útrapy tvých těhotenství;
v bolestech budeš rodit své děti,
ale přece budeš toužit po muži
a on ti bude vládnout.“
17A člověku řekl:
„Protože jsi uposlechl hlasu své ženy
a jedl jsi ze stromu,
z něhož jsem ti výslovně zakázal jíst:
Zlořečená buď země kvůli tobě,
s námahou se z ní budeš živit po celý svůj život.
18Trní a bodláčí ti bude plodit,
musíš se živit polními rostlinami.
19V potu tváře budeš jíst chléb,
dokud se nevrátíš do hlíny,
vždyť jsi z ní byl vzat.
Ano, jsi prach a do prachu se vrátíš.“
Člověk dal své ženě jméno Eva, neboť se stala matkou všech živých.
RESPONSORIUM
O.
Dnes se narodila blahoslavená Panna Maria z rodu Davidova, *
skrze ni se věřícím zjevil původce spásy, její slavný život vydal světu světlo.
V.
S vírou a vděčností slavíme dnes svátek jejího narození. *
Skrze ni se věřícím zjevil původce spásy, její slavný život vydal světu světlo.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Ondřeje Krétského
Cíl Zákona je Kristus.1 Zároveň totiž od Zákona odvádí, a přivádí k jeho duchu. Neboť dovršení Zákona spočívá v tom, že sám
Zákonodárce po uskutečnění a dokončení všeho převedl literu Zákona v ducha. Všechno v sobě obnovil a podle Zákona žil v milosti:
Zákon si podrobil, milost přijal v ladný řád. Nesmísil a nespojil, co bylo vlastní Zákonu, s tím, čím se vyznačuje milost,
ale přímo božským způsobem proměnil všechno těžké, otrocké a nesvobodné v to, co je lehké a svobodné, abychom už nežili v otroctví,
podrobeni prvopočátkům světa,2 jak říká apoštol Pavel, abychom už nebyli otrockým jhem podrobeni liteře Zákona.
To je vskutku vrchol dobrodiní, které nám Kristus prokázal, to je zjevení skrytého tajemství, to je překročení hranic přirozenosti:
Bůh i člověk, zbožštění přijatého člověčenství. Bylo tedy nejvýš potřebné, aby tento skvělý a nade všechno znamenitý
Boží příchod k lidem měl nejvýš radostný vstup, kterým k nám přichází veliký dar spásy.
A to právě je tato slavnost, kořenící v narození Bohorodičky a vyúsťující a vrcholící z Boží vůle ve spojení Slova s tělem. A tak se rodí Panna,
živí se mateřským mlékem a utváří se a připravuje, aby se mohla stát matkou Krále všech věků, Matkou Boží.
A pro nás z toho vyplývá dvojí zisk: jsme přiváděni k pravdě a vzdalováni od otrockého života podle litery Zákona. Ale jak to?
Jakým způsobem se to děje? Stín konečně ustupuje, neboť přichází světlo, a milost přináší do světa svobodu místo mrtvé
litery Zákona. A tajemství této slavnosti znamená rozhraní těchto skutečností, naznačujíc a předznamenávajíc pravdu,
která nastupuje, a nahrazujíc staré novým.
Nuže ať zpívá a plesá všechno stvoření, každý ať přispěje k radosti svátku. Nebešťané i pozemšťané ať dnes vystrojí
společnou slavnost, všechno na zemi i nad zemí ať se spojí a slaví svátek. Neboť Stvořiteli všech věcí byla dnes v jeho
tvoru zbudována svatyně, nové stvoření a důstojně se chystá být novým příbytkem svého Tvůrce.
1 Řím 10, 4
2 srov. Gal 4, 3.9
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Jana
Navečer toho prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“
Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám
vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl:
„Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a dokud nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím!“
Za týden byli učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše:
„Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a
Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a uvěřili!“
Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili,
že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, otevři nám bohaté poklady své milosti a na přímluvu Matky svého Syna, jejímž narozením se otevřela cesta k naší
spáse, uveď celý svět na cestu pokoje. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie