« Březen 2010 »
Ne Po Út St Čt Pá So

1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13

14 15 16 17 18 19 20

21 22 23 24 25 26 27

28 29 30 31

20. březen 2010, Sobota
4. týden žaltáře

invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie

nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. březen 2010
5. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

HYMNUS

Tajemným zvykem vedeni
svatý půst zachovávejme,
jenž okruh čtyřiceti dní,
všem dobře známý, proběhne.

Už Zákon s proroky jej znal
a všem jej doporučoval,
pak posvětil jej Kristus sám,
všech věků Tvůrce a náš Pán.

Buďme teď ve všem střídmější:
v pokrmech, spánku, při řeči,
i ve svých žertech, v nápoji,
a bděme ostražitěji.

Chraňme se svodů lákavých,
jsou zkázou myslí těkavých,
a nesvolme, by chytrou lstí
nás tyran strhl v otroctví.

To, trojjediný Bože, dej,
a v tom nám nejvíc pomáhej,
ať tato postní doba všem
přináší požehnanou žeň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných

Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)

¹ Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
      na cestu hříšníků kdo nestoupá *
      a nesedává v kruhu rouhačů,
² kdo naopak se těší ze zákona Páně *
      a dnem i nocí o něm přemítá. –

³ Je jako strom při živých vodách zasazený, *
      ovoce nese správně ve svůj čas
  a jeho listí nikdy nezvadá, *
      cokoli počne, všechno se mu daří. –

⁴ Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
⁵ Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých. –

⁶ Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

Žalm 3
Bůh je můj ochránce

Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

² Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
³ Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“ –

⁴ Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
⁵ Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory. –

⁶ Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
⁷ Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují. –

⁸ Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
      Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
      a všem zlým jsi povyrážel zuby.
⁹ Jenom u Pána je jistá spása, *
      sešli svému lidu požehnání!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

V. Kdo zachovává mé slovo.
O. Neumře navěky.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu Židům

1, 1-2, 4

Syn Boží vyniká nad anděly

     ^1.1Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. ²V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. ³On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti ⁴a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo.
     ⁵Vždyť komu z andělů kdy Bůh řekl:
„Ty jsi můj syn,
já jsem tě dnes zplodil“?
A dále: „Já mu budu otcem a on mi bude synem.“
     ⁶A až bude opět uvádět svého prvorozeného na svět, řekne:
„Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“
     ⁷O andělích žalmista mluví takto:
     „Užívá větrů jako svých poslů
a ohnivých plamenů jako svých služebníků“,
⁸ale o Synovi říká:
„Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky“
a „Žezlo spravedlnosti je žezlo jeho království.
⁹Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost;
proto tě pomazal Bůh, tvůj Bůh,
olejem radosti před tvými druhy.“
¹⁰A dále:
„Ty jsi, Pane, na počátku položil základy zemi
a dílem tvých rukou jsou nebesa.
¹¹Ta pominou, ale ty zůstáváš;
nebesa zetlí jak oděv,
¹²jako plášť je svineš
a vymění se jako šaty.
Ty však zůstáváš stále týž a tvá léta nepřestanou.“
     ¹³Kterému andělovi kdy řekl:
„Seď mi po pravici,
dokud ti nepoložím jako podnož k nohám
tvé nepřátele“?
     ¹⁴Což nejsou všichni andělé jen duchové, poslaní k tomu, aby sloužili těm, kdo mají jako dědictví dostat spásu?
     ^2.1Proto mnohem více pozornosti musíme věnovat tomu, co jsme slyšeli, abychom se snad neminuli s přístavem spásy. ²Když už to, co oznámili andělé, mělo svou platnost – takže všichni, kdo to přestoupili nebo to nechtěli slyšet, byli potrestáni, jak zasloužili – ³mohli bychom uniknout my, kdybychom se chovali nevšímavě k tak vznešené spáse? Začal ji přece hlásat sám Pán a nám ji odevzdali jako spolehlivou ti, kdo to sami slyšeli. ⁴Přitom sám Bůh to potvrzoval znameními, zázraky a rozmanitými projevy moci, ano i dary Ducha Svatého, které on rozděluje, jak sám chce.

RESPONSORIUM

Žid 1, 3; 12, 2

O. Ježíš Kristus je odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. * Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti.
V. Ten, od něhož pochází naše víra, místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž. * Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z velikonočních listů svatého biskupa Atanáše

(Ep. 14, 1-2: PG 26, 1419- 1420)

Nadcházející svátek Páně neslavme slovy, ale skutky

     Slovo, které se pro nás stalo vším, je nám nablízku. Je to náš Pán Ježíš Kristus, ten, který slibuje, že bude stále s námi. Vždyť přece říká: Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.¹ A stejně jako je naším pastýřem, veleknězem, cestou a branou a stal se pro nás vůbec vším, právě tak je i naším svátkem a slavností, jak říká Apoštol: Vždyť náš velikonoční beránek Kristus je už obětován,² ten, který byl očekáván. Ale zazářil nám také jako odpověď na prosby žalmisty volajícího: Radosti má, vytrhni mne z obležení nepřátel.³ To je pravá radost a to je skutečná slavnost: zapuzení všeho zla; každý má k takové radosti dospět, a proto musí žít bezúhonně a mít stále na paměti pokoj bázně Boží.
     Tak také žili svatí: po celou dobu svého života se radovali jako ve svátek. Jeden z nich, blažený David, vstával ne jednou, ale sedmkrát za noc a v modlitbách vzýval Boha.⁴ Jiný zase, veliký Mojžíš, jásal a zpíval hymny a chvály za vítězství nad faraónem a nad těmi, kteří Hebrejce utlačovali těžkou robotou.⁵ A konečně další, jako veliký Samuel nebo blažený Eliáš, s opravdovou radostí konali posvátnou bohoslužbu. Svým dobrým životem dosáhli svobody a účastní se nyní nebeské slavnosti; radují se ze svého někdejšího putování po zemi stínů a znají již, jaký je rozdíl mezi skutečností a předobrazem.
     Jakou cestou se však při nynější slavnosti dáme my? A když se blížíme k tomuto svátku, koho budeme mít za vůdce? Jistě nikoho jiného než toho, jehož společně nazýváme svým Pánem, Ježíše Krista, neboť on sám říká: Já jsem cesta.⁶ On je ten, který na sebe vzal hřích světa, jak praví svatý Jan.⁷ On očišťuje naše duše, jak o tom jinde mluví prorok Jeremiáš: Stoupněte si na začátku cest a dívejte se, ptejte se, která cesta je dobrá, a na ní najdete obnovení svých duší.
     Když byli nečistí kdysi pokropeni krví kozlů a posypáni popelem z jalovic, mohli být očištěni pouze tělesně.⁹ Nyní však milost Božího Slova očišťuje každého v plnosti. Půjdeme-li za tímto Slovem, můžeme již zde jakoby v předsíních nebeského Jeruzaléma předem připravovat onen věčný svátek. Stejně jako svatí apoštolové, kteří následovali svého vůdce Spasitele tak, že byli a dosud jsou učiteli této milosti. Vždy říkali: My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.¹⁰ Podobně i my následujeme Pána; a jeho svátek neslavíme pouze slovy, ale i skutky.
     ¹ Mt 28, 20
     ² 1 Kor 5, 6
     ³ Žl 31 (32), 7 (LXX)
     ⁴ srov. Žl 118 (119), 62.164
     ⁵ srov Ex 15, 1
     ⁶ Jan 14, 6
     ⁷ srov. Jan 1, 29
     ⁸ srov. Jer 6, 16
     ⁹ srov. Žid 9, 13
     ¹⁰ Mt 19, 27

RESPONSORIUM

Srov. Žid 6, 20; Jan 1, 29

O. Jako předchůdce vstoupil pro nás do svatyně beránek bez poskvrny. * Stal se veleknězem podle řádu Melchizedechova na věčné věky.
V. Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. * Stal se veleknězem podle řádu Melchizedechova na věčné věky.

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum

Jer 14, 17-21

Nářek lidu v době hladu a války

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –

Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –

Což jsi nadobro zavrhl Judu *
    a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
    že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
    zhojení ran, a hle, zděšení! –

Pane, poznáváme svoje nepravosti †
    i bezbožnost našich otců, *
    že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
    nenech zhanobit trůn své slávy, *
    rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Ez 36, 24-28

Bůh obnoví svůj lid

Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †
    a shromáždím ze všech zemí, *
    a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
    a očistíte se od všech vašich nečistot, *
    a ode všech vašich model vás očistím. –

Dám vám nové srdce *
    a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
    a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
    a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
    a dbali na má ustanovení a konali je. –

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
a budete můj lid *
a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Pláč 5, 1-7.15-17.19-21

Modlitba utiskovaného

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)

Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
podívej se a viz naši potupu! –

Naše dědictví připadlo cizincům, *
naše domy neznámým lidem. –

Jsme sirotci, bez otce; *
naše matky jsou jako vdovy. –

Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
za své dříví musíme platit. –

Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –

Podáváme ruku Egyptu, *
Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –

Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
a my neseme jejich provinění. –

Ze srdce nám vymizela radost, *
náš tanec se změnil v zármutek. –

Věnec nám spadl z hlavy. *
Běda nám, neboť jsme zhřešili!

A proč naše srdce stůně *
a proč se nám zatemňují oči? –

Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –

Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
opustit nás až do konce života? –

Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
Obnov naše dny, jako kdysi.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Matouše

21, 33-46

Zabijme ho a jeho dědictví bude naše

     Ježíš řekl velekněžím a starším lidu:
     „Poslyšte toto podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty.
     Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. Poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak.
     Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: ‚Na mého syna budou mít ohled.‘
     Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!‘ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“ Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ Ježíš jim řekl:
     „Nečetli jste nikdy v Písmu:
     Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?
     Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. A kdo na ten kámen padne, ten se potluče, a na koho padne, toho rozdrtí.“
     Když velekněží a farizeové uslyšeli toto jeho podobenství, poznali, že mluví o nich. Hleděli se ho zmocnit, ale měli strach z lidu, protože lidé ho považovali za proroka.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj Syn nás tak miloval, že se z lásky vydal na smrt za spásu světa; dej nám svou milost, abychom i my milovali své bratry a zůstávali v tvé lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. březen 20105. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ

20. březen 2010
5. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ