Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. září 2027
26. NEDĚLE BĚHEM ROKU

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

V. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí.
R. A vaše uši, že slyší.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu svatého apoštola Pavla Filipanům

     ¹Pavel a Timotej, služebníci Krista Ježíše, všem věřícím křesťanům spolu s představenými a jáhny ve Filipech. ²Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. ³Kdykoli na vás vzpomenu, děkuji svému Bohu ⁴a vždy ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny. ⁵Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v rozšiřování evangelia. ⁶Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás toto dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Krista Ježíše. ⁷Je to jen správné, když o vás všech takto smýšlím. Vždyť vás nosím v srdci, protože vy máte účast v milosti mi svěřené, ať už ve vězení, anebo když hájím a utvrzuji evangelium. ⁸Ano, Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech toužím láskou Krista Ježíše. ⁹A za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a  s ní i poznání a všestranný úsudek, ¹⁰abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, ¹¹s plnou mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Začátek listu svatého biskupa a mučedníka Polykarpa Filipanům

     Polykarp a jeho spolukněží Boží církvi ve Filipech: Budiž vám dána plnost milosrdenství a pokoj od Boha, vládce všeho a od našeho Spasitele Ježíše Krista.
     Velmi jsem se spolu s vámi zaradoval v našem Pánu Ježíši Kristu, že jste přijali příklady pravé lásky a dali jim doprovod. Konali jste svou povinnost, zvláště když byli spoutáni svatými pouty, která jsou korunou těch, jež Bůh, náš Pán, vpravdě vyvolil. Ve vás žije pevný kořen vaší víry až do dneška a nese plody v našem Pánu Ježíši Kristu, který za naše hříchy šel na smrt a kterého Bůh vzkřísil a zbavil bolestí smrti.¹ Třebaže ho ještě nevidíte, v něho věříte v nevýslovné a zářivé radosti,² v niž mnozí touží vejít; víte, že milostí jste spaseni, ne pro skutky,³ ale podle Boží vůle skrze Ježíše Krista.
     Mějte proto ochotnou mysl⁴ a služte Bohu v bázni⁵ a v pravdě. Zanechte prázdného tlachání a  omylu mnohých a věřte v toho, který našeho Pána Ježíše Krista vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu⁶ a trůn po své pravici. Jemu jsou podřízení všichni tvorové na nebi i na zemi. Vše, co dýchá, mu slouží. On přichází jako soudce živých i mrtvých,⁷ jehož krev bude Bůh požadovat od těch, kteří v něho neuvěřili.
     Ten, který vzkřísil z mrtvých jeho, vzkřísí i nás,⁸ budeme-li činit jeho vůli, žít podle jeho přikázání a milovat to, co miloval on, když se budeme vyhýbat nespravedlnosti, lakotě, prospěchářství, pomluvám a lživému svědectví; když nebudeme odplácet zlo zlem, nadávku nadávkou,⁹ ránu ranou nebo kletbu kletbou; když budeme pamatovat na to, co učil Pán: Nesuďte a nebudete souzeni, odpouštějte a bude vám odpuštěno, buďte milosrdní a dojdete milosrdenství. Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám;¹⁰ řekl též: Blahoslavení chudí a pronásledovaní pro spravedlnost, neboť jejich je království Boží. "^{11
     1} Sk 2, 24
     ² srov. 1 Petr 1, 8
     ³ srov. Ef 2, 8.9
     ⁴ 1 Petr 1, 13
     ⁵ Žl 2, 11 (Vulg.)
     ⁶ srov. 1 Petr 1, 21
     ⁷ srov. Sk 10, 42
     ⁸ srov. 2 Kor 4, 14
     ⁹ srov. 1 Petr 4, 9
     ¹⁰ srov. Mt 7, 1; Lk 6, 36-38
     ¹¹ srov. Mt 5, 3.10

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum