Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. říjen 2026
Svatých andělů strážných, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ó věčný, jenž svět vytváříš
a řídíš moře, nebe, zem,
ty spravedlivě odplácíš
vždy podle skutků lidem všem.

Odsoudils v propast zániku
zpupného zloducha a s ním
temný dav spoluviníků,
s láskou se skláníš k pokorným.

Proto tě snažně prosíme:
Anděly svými nás vždy chraň
a dary spásy skrze ně
uděluj milostivě nám.

Ať navštíví a těší nás,
vin zbaví, učí, posílí,
k dobrému vedou v každý čas,
zlých duchů krotí násilí.

Andělů slávo, Ježíši,
dej, ať pod jejich ochranou
bezpečně spějem do výší
na věky patřit ve tvář tvou.

Andělů Vládce, ke cti tvé
ať zvučí písně světem vším,
vždyť skýtáš věčně dary své
úžasným řádem nám i jim. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!
³ Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

⁴ Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.
⁵ Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

⁶ Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.
⁷ Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

⁸ Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.
⁹ Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

¹⁰ Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.
¹¹ Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

¹² Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.
¹³ Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

¹⁴ Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.
¹⁵ Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

¹⁶ Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
¹⁷ Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

¹⁸ Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.
¹⁹ Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

²⁰ Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
²¹ za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

²² Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R. Po tvém příslibu spravedlivém.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům

     ^3.17Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. ¹⁸Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. ¹⁹Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské. ²⁰My však máme svou vlast v nebi, odkud také s  touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. ²¹On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.
     ^4.1Proto, moji bratři milovaní a vytoužení, moje radosti a koruno, tak stůjte v Pánu pevně, milovaní!
     ²Napomínám Evodii a napomínám Syntychu, aby byly svorné, jsou přece křesťanky! ³A prosím i tebe, Syzygu, skutečný spolupracovníku, ujmi se jich. Vždyť se lopotily při šíření evangelia spolu se mnou, s Klementem a ostatními mými spolupracovníky, jejichž jména jsou zapsána v knize života.
     ⁴Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! ⁵Vaše ušlechtilost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. ⁶O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. ⁷Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v  Kristu Ježíši.
     ⁸Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. ⁹Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého opata Bernarda

     Svým andělům dal o tobě příkaz, na všech tvých cestách být ti ochránci.¹ Ať chválí Pána za jeho milosrdenství, za jeho divy k dobru lidí.² Ať ho chválí a říkají mezi národy: Velký div pro nás učinil Pán.³ Bože, co je člověk, že ho tak ceníš, že si ho všímáš?⁴ Všímáš si ho, věnuješ mu svou péči, staráš se o něj. Nakonec mu posíláš svého jednorozeného Syna, sesíláš svého Ducha a slibuješ člověku i to, že spatří tvou tvář. A aby žádná bytost v nebi nezůstala stranou při této péči o nás, posíláš blažené duchy, aby nám prokazovali službu,⁵ pověřuješ je, aby nad námi bděli, a přikazuješ jim, aby nás vychovávali.
     Svým andělům dal o tobě příkaz, na všech tvých cestách být ti ochránci. Jakou úctu mají v tobě vyvolávat tato slova, jakou oddanost vzbuzovat, jakou důvěru ti dodávat! Úctu k jejich přítomnosti, oddanost za jejich laskavou péči, důvěru v jejich ochranu. Jsou tedy s tebou, aby ti pomáhali, jsou nejen s tebou, ale i pro tebe. Jsou s tebou, aby tě chránili, jsou s tebou, aby ti prospívali. A třebaže Bůh jim to přikázal, přece ani jim nesmíme být nevděční: vždyť oni ho poslouchají s tak velikou láskou a my jejich pomoc tak potřebujeme.
     Buďme proto k těmto ochráncům plní oddanosti a vděčnosti; splácejme jim jejich lásku a uctívejme je, jak jen můžeme a máme. Celou svou lásku a úctu však projevujme tomu, od něhož jak oni, tak i my máme všechnu schopnost prokazovat úctu a lásku, i všechno, čím si lásku a úctu zasloužíme.
     A tak, bratři, vroucně milujme v Bohu jeho anděly jako naše budoucí spoludědice a zatím jako správce a ochránce, které Bůh ustanovil, aby nás vedli. Neboť už teď jsme Boží děti,⁶ i když to ještě není zjevné, protože jsme dosud jako nedospělí podřízeni správcům a ochráncům, a tak se zatím ničím nelišíme od služebníků.⁷
     Ale i když jsme tak malí a zbývá nám tak velká cesta, a nejen velká, ale i tak nebezpečná, proč bychom se báli, když máme takové ochránce? Ti, kteří nás střeží na všech našich cestách, nemohou být přemoženi ani svedeni na scestí, tím méně pak mohou sami z pravé cesty svést. Jsou věrní, moudří a mocní. Proč bychom se měli třást? Jen je následujme, držme se jich a přebývejme pod ochranou Boha, Pána nebes.
     ¹ Žl 90 (91), 11
     ² Žl 106 (107), 8
     ³ Žl 125 (126), 2
     ⁴ Job 7, 17
     ⁵ srov. Žid 1, 14
     ⁶ srov. 1 Jan 3, 2
     ⁷ srov. Gal 4, 1.2

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum