Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2025
Doba vánoční, 2. týden

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.

Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.

Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.

Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.

Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.

Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Oslavuj Pána, Jeruzaléme.
O. On své slovo sesílá na zem.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Kvůli Siónu neumlknu,
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo,
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.

²Tu národy uvidí tvou spravedlnost
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem,
které určí Hospodinova ústa.
³Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce,
královskou čelenkou v dlani svého Boha.

⁴Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“
a jméno tvé země „V manželství daná“,
neboť si v tobě zalíbil Hospodin
a tvá země dostane muže.

⁵Jako se jinoch snoubí s pannou,
tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z nevěsty ženich,
tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.

⁶Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážné;
ani ve dne, ani v noci nikdy nesmějí mlčet.

Vy, kdo máte Hospodina upomínat, nedejte si pokoj,
⁷nedejte pokoj jemu,
dokud nezaloží Jeruzalém,
dokud ho neučiní slavným na zemi!

⁸Hospodin přísahal svou pravicí,
svým mocným ramenem:
„Už nedám tvé obilí
za pokrm tvým nepřátelům,
cizinci nebudou pít tvé víno,
⁹které jsi s námahou získal.
Ano, jen ti, kdo žali obilí, budou z něho jíst
a chválit Hospodina,
jen ti, kdo sbírali hrozny,
budou pít víno v nádvořích mé svatyně.

¹⁰Projděte branami, projděte,
připravte lidu cestu.
Upravte silnici, upravte, vyberte kamení,
zdvihněte znamení národům!“
¹²Hospodin ohlašuje až do končin země:
„Řekněte siónské dceři:
Hle, přichází tvá spása,
u sebe má svou mzdu,
před sebou má svůj zisk.
¹²Nazvou je: ‚Svatý lid,
vykoupení od Hospodina.‘
Ty pak dostaneš jméno ‚Vytoužené,
neopuštěné město‘.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání připisovaného svatému knězi Hippolytovi

     K Janovi přišel Ježíš a byl od něj pokřtěn. Jaká neuvěřitelná událost! Nekonečný proud, který oblažuje Boží město,¹ je omýván trochou vody. Nepochopitelný pramen, jenž dává vzejít životu všech lidí a nemá konce, se ukryl ve skrovných a pomíjejících vodách.
     Ten, jenž je všude přítomen a nikde není nepřítomen, nepochopitelný andělům a neviditelný lidem, přichází podle vlastního rozhodnutí ke křtu. A hle, otevřelo se mu nebe a ozval se hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.²
     Milován rodí lásku a nehmotné světlo rodí světlo nedostupné. To je ten, jenž byl nazván Josefovým synem a je mým Jednorozeným podle Boží podstaty.
     To je můj milovaný Syn: onen hladový, jenž živí tisícové zástupy; zemdlený, jenž zemdlené občerstvuje; nemá, kam by hlavu položil,³ a všechno řídí svou rukou; trpí a léčí utrpení; na jeho hlavu dopadají políčky a jeho darem světu je svoboda; jeho bok je proboden a on napravuje bok Adamův.
     Leč prosím, věnujte mi bedlivou pozornost: chci se totiž vrátit k prameni života a rozjímat o překypujícím prameni spásy.
     Otec nesmrtelnosti seslal na svět nesmrtelného Syna, své Slovo; ten přišel k lidem, aby je omyl vodou a Duchem.⁴ Když nás obnovil k  neporušitelnosti duše i těla, vdechl do nás ducha života a obklopil nás ze všech stran neporušitelnou výzbrojí.
     Jestliže se tedy člověk stal nesmrtelným, bude i bohem. A jestliže se obnoven koupelí vody a Ducha Svatého stává bohem, seznáváme, že po zmrtvýchvstání bude také Kristovým spoludědicem.⁵
     Proto jako hlasatel dávám na vědomí a volám: Přistupte všechna pokolení národů k nesmrtelnosti, kterou dává křest. Toto je voda spojená s Duchem, jež zavlažuje ráj, zúrodňuje zemi, dává rostlinám vzrůst a živočichům plodnost. Mám-li všechno shrnout: znovuzrozením skrze tuto vodu člověk vstupuje do života, v ní byl pokřtěn i Kristus, do ní sestoupil Duch Svatý v podobě holubice.
     Kdo tedy s vírou sestupuje do této koupele znovuzrození,⁶ odříká se ďábla a spojuje se s Kristem; odmítá nepřítele a vyznává, že Kristus je Bůh, svléká otroctví a odívá se darovaným synovstvím; od křtu se navrací jasný jako slunce a vyzařuje paprsky spravedlnosti;⁷ a co je nejdůležitější, stává se synem Božím a spoludědicem Kristovým. Jemuž buď sláva a moc spolu s jeho nejsvětějším, dobrým a životodárným Duchem nyní i vždycky i po všechny věky věků. Amen.
     ¹ srov. Žl 45 (46), 5
     ² Mt 3, 16.17
     ³ Mt 8, 20
     ⁴ srov. Jan 1, 33; 3, 5
     ⁵ srov. Řím 8, 17
     ⁶ Tit 3, 5
     ⁷ srov. Mt 13, 43

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant.Dají mu jméno Emanuel - to je "Bůh s námi".

První kantikum