Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. srpen 2023
Sv. Vavřince, mučedníka, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5, 6)

¹ K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *
      „Raději do hor uleť jako pták. –

² Hle, hříšníci už napínají luky, †
      už přikládají na tětivu šíp, *
      střílejí ve tmě proti poctivým.
³ Jestliže základy jsou otřeseny, *
      co spravedlivý tady dokáže?“ –

⁴ Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *
      jeho trůn je na nebesích,
   jeho oči hledí dolů, *
      jeho zrak nás lidi zkoumá.
⁵ Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †
      Kdo lne k násilí a křivdě, *
      toho z duše nenávidí.
⁶ Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *
      žhavý vítr jim dá v úděl! –

⁷ Protože Pán je vskutku spravedlivý, †
      rád má spravedlivé skutky, *
      zbožní spatří jeho tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby... a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. (Srov. Žid 5, 7)

¹ Slyš, Pane, Spravedlivý, slyš můj hlas, *
      vyslyš mou prosbu ze rtů, které nelhou!
² Jen od tebe ať vyjde rozsudek, *
      tvé oči samy vidí, co je právo. –

³ Kdybys mé srdce zkoušel za noci, †
      zkoumal mě do dna, ohněm tříbil mě, *
      nepravost žádnou na mně nenalezneš.
⁴ Má ústa nehřeší, jak bývá zvyk, *
      já jenom podle slov z tvých rtů se řídím.
⁵ Já kráčím po cestě tvých zákonů, *
      má noha na tvé stezce nekolísá. –

⁶ Já k tobě volám, Bože, vyslyš mě! *
      Sluch ke mně nakloň, vyslechni mé slovo!
⁷ Učiň mi, Pane, div své milosti, †
      zachraň ty, kdo se k tobě utíkají, *
      před těmi, kdo se vzpouzejí tvé ruce!
⁸ Jak zřítelnici v oku svém mě střez *
      a v bezpečí mě ukryj pod svá křídla
⁹ před bezbožníky, co mě skličují, *
      před nepřáteli, co mě krutě tísní.
¹⁰ Jest jejich srdce tukem zarostlé *
       a ústa mají plna zpupných řečí.
¹¹ Číhají na mne, obstupují mě, *
       očima měří, jak mě svalit na zem;
¹² jako když lev se chystá na kořist, *
       nebo lví mládě, které číhá v skrytu. –

¹³ Povstaň už, Pane, sraz ho, hříšníka, *
       svým mečem chraň můj život před rouhačem!
¹⁴ Svou rukou, Pane, chraň mě před lidmi! *
       Ať jejich život vezme bídný konec!
    Tím, cos jim přisoudil, jim naplň břich, †
       ať mají dost i jejich synové *
       a ještě zbytky nechají svým dětem!
¹⁵ Já spravedlivý, spatřím však tvou tvář; *
       až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

V. I když mě postihly útlak a tíseň.
O. Přesto se těším z tvých ustanovení.

PRVNÍ ČTENÍ

Ze Skutků apoštolů

     ^6.1Když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování zanedbávány. ²Dvanáct apoštolů proto svolalo veškeré množství učedníků a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili při stole. ³Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol. ⁴My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“
     ⁵Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parména a Mikuláše, proselytu z Antiochie. ⁶Postavili je před apoštoly, a oni na ně za modlitby vložili ruce.
     ^8.1V Jeruzalémě se tehdy strhlo veliké pronásledování církevní obce. Všichni kromě apoštolů se rozprchli po judském a samařském kraji.
     ⁴Ti tedy, co se tak rozprchli, procházeli zemí a hlásali slovo evangelia. ⁵Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam Krista. ⁶Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli a viděli, že dělá zázraky. ⁷Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnulých a chromých. ⁸Celé město se z toho převelice radovalo.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Dnes nás zve římská církev k oslavě vítězství svatého Vavřince. Je to den, kdy přemohl běsnění světa, kdy odmítl, čím si ho chtěl svět získat, a tak dvojnásobně zvítězil nad ďábelskými úklady. V římské církvi, jak jste slyšeli, konal jáhenskou službu. Tam byl služebníkem krve Kristovy a tam také pro Kristovo jméno prolil svou vlastní krev. Svatý apoštol Jan zřejmě vysvětluje tajemství večeře Páně, když říká: Jako Kristus za nás položil svůj život, tak také my jsme povinni položit život za své bratry.¹ Svatý Vavřinec to dobře pochopil, bratři; pochopil to a proměnil ve skutek; a co přijal u stolu Páně, to chtěl také dát. Miloval Krista ve svém životě a stal se mu podobným ve své smrti.
     I my, bratři, Krista následujme, jestliže ho opravdu milujeme. Neboť nemůžeme vydat lepší ovoce toho, že Krista milujeme, než když dáváme příklad tím, že ho následujeme. Vždyť i Kristus trpěl za nás a zanechal nám tak příklad, abychom šli v jeho šlépějích.² Podle tohoto výroku se zdá, jako by apoštol Petr byl přesvědčen, že Kristus trpěl jenom za ty, kteří jdou v jeho šlépějích, a že Kristovo utrpení přináší užitek jenom těm, kteří jdou v jeho šlépějích. Svatí mučedníci šli za ním až k prolití krve, až k podobnosti v utrpení. Mučedníci šli v jeho šlépějích, ale nejen oni. Nebyl stržen most, když po něm přešli, nevyschl pramen, když se z něho napili.
     Bratři, v zahradě Páně nejsou jen růže mučedníků, ale i lilie panen, břečťany těch, kdo žijí v manželství, a fialky vdov. A proto, moji milí, ať nikdo v žádném postavení nezoufá, jako by nebyl povolán. Kristus trpěl za všechny. Pravdivě je o něm psáno: On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.³
     Chápejme tedy, jak má křesťan následovat Krista i mimo prolití krve a mimo nebezpečí utrpení. Apoštol říká o Kristu Pánu: Ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu.⁴ Jaká je v tom vznešenost! Ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk.⁵ Jaká poníženost!
     Kristus se ponížil. Toho se drž, křesťane. Kristus se stal poslušným.⁵ Proč ty se vyvyšuješ? A když Kristus prošel touto cestou poníženosti až do konce a úplně zničil smrt, vstoupil do nebe. Následujme ho. Slyšme, co říká apoštol: Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici.^{6
     1} srov. 1 Jan 3, 16
     ² 1 Petr 2, 21 (Vulg)
     ³ 1 Tim, 2, 4
     ⁴ Flp 2, 6
     ⁵ Flp 2, 8
     ⁶ Kol 3, 1

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum