Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. září 2016
Sv. Matouše, apoštola a evangelisty, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Knížata věčné praříše,
v níž vládne svrchovaný Král,
vás, učedníky Ježíše,
za apoštoly světu dal.

V Jeruzalémě nadhvězdném,
jemuž Beránek sluncem jest,
jste nerozborným základem,
jste perly zářivější hvězd.

Všude jste oslavováni
Církví, Snoubenkou Kristovou,
tu vzkřísili jste kázáním
a posvětili krví svou.

Až přejdou věky staleté
a Kristus k soudu zasedne,
vy zasedat s ním budete
v senátu slávy velebné.

Kéž naší vroucnou oporou
přímluvy vaše stále jsou,
ať zrno, jež jste zasili,
dozraje v rajské obilí.

Buď Kristu dík, jenž učinil
z vás hlasatele Otcovy
a jenž vám srdce proměnil
svým Svatým Duchem obnovy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Uslyš, Bože, moje naříkání, *
      před hrůzami nepřátel mě zachraň!
³ Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
      dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

⁴ Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
⁵ ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
⁶ Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
⁷ kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

⁸ Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
⁹ Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
¹⁰ Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

¹¹ Spravedlivý raduje se z Pána, †
       utíká se k němu, jím se chlubí *
       každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
² Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
³ Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
⁴ Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
⁵ Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
⁶ Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

⁷ Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
⁸ Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
⁹ Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

¹⁰ Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
¹¹ Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
¹² Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

V. Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O. A o jeho podivuhodných skutcích.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům

     Bratři: ¹Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali, ²buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce ³a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. ⁴Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. ⁵Jeden Bůh a otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
     ⁷Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. ⁸Proto se praví: Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. ⁹Když však vystoupil, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. ¹⁰Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všechno naplnil.
     ¹¹Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, ¹²aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, ¹³dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost. ¹⁴Pak už nebudeme jako malé děti, nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. ¹⁵Ale spíše žijme podle pravdy a v lásce, a tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, který je naše hlava. ¹⁶Z něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v lásce.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého kněze Bedy Ctihodného

     Ježíš uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš, a řekl mu: Pojď za mnou!¹ Spíše než tělesnýma očima se na něj podíval vnitřním pohledem svého smilování. Uviděl celníka, a protože Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení, řekl mu: Pojď za mnou! To znamenalo: Staň se mým následovníkem. Když ho vyzval, aby šel za ním, neměl na mysli chůzi, ale spíše způsob života. Neboť kdo tvrdí, že zůstává v Kristu, má se i sám chovat tak, jak se choval on.²
     Matouš vstal a šel za ním.³ Není divu, že celník na první Pánovo zavolání poslechl příkaz, už nestál o pozemský zisk, o nějž mu doposud šlo, pohrdl majetkem a přidal se k těm, kteří provázeli Ježíše, u něhož neviděl, že by měl nějaké bohatství. Vždyť sám Pán, jakmile ho zvenku povolal svým slovem, dal mu vnitřně vnuknutí, aby šel za ním; naplnil jeho duši světlem duchovní milosti a dal mu poznat, že když ho vyzývá, aby opustil na zemi statky časné, má moc udělit neporušitelné poklady v nebi.
     Když byl Ježíš u stolu v domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a jeho učedníky.⁴ Obrácení jednoho celníka dalo mnoha celníkům a hříšníkům příklad pokání a odpuštění. A byla to krásná a pravdivá předzvěst: Ten, který se měl stát apoštolem a učitelem pohanů, už hned při svém obrácení táhne za sebou k spáse zástup hříšníků, a od prvních počátků své víry začíná vykonávat službu hlasatele evangelia, kterou měl konat, až se zdokonalí v ctnostech. A chceme-li hlouběji chápat tyto události: Matouš vystrojil Pánu nejen hostinu pro tělo ve svém pozemském domě, ale připravil mu mnohem milejší hostinu v domě svého srdce vírou a láskou. Sám Ježíš to dosvědčuje slovy: Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mne.⁵
     A když uslyšíme jeho hlas, otvíráme mu dveře, abychom ho přijali, tím, že si ochotně bereme k srdci jeho skrytá i zjevná napomenutí a snažíme se uskutečňovat to, o čem poznáváme, že to máme dělat. A on vejde, aby jedl u nás a my u něho, neboť on přebývá milostí své lásky v srdci svých vyvolených, stále je občerstvuje světlem své přítomnosti, aby víc a víc rostla jejich touha po Bohu, a sám se živí jejich horlivostí o nebe jako nejlepším pokrmem.
     ¹ Mt 9, 9
     ² 1 Jan 2, 6
     ³ Mt 9, 9
     ⁴ Mt 9, 10
     ⁵ Zj 3, 20

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum