Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. prosinec 2015
Doba adventní, 1. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V.  Pane, náš Bože, obrať nás.
O.  Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹Zazpívám píseň svému miláčkovi,
píseň svého přítele o jeho vinici.

     Vinici měl můj přítel
na úrodném svahu.
²Oplotil ji, očistil od kamení,
osázel ji ušlechtilou révou.
Uprostřed postavil věž,
i lis v ní vyhloubil:
čekal, že ponese hrozny,
ona však plodila pláňata.

     ³Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma
a judští mužové,
suďte mezi mnou a mou vinicí!
⁴Co jsem měl ještě udělat své vinici
a neudělal jsem?
Když jsem čekal, že ponese hrozny,
proč přinesla plané plody?

     ⁵Teď vám ukážu,
co udělám své vinici:
odstraním její plot,
že ji spasou,
rozbořím její zeď,
že ji rozšlapou.
⁶Udělám z ní pustinu,
nebude ořezána ani okopána,
vzroste v trní a hloží.
Mrakům dám příkaz, aby ji nezkropily deštěm.

     ⁷Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele,
Judovci – jeho milou sazenicí.
Čekal spravedlnost, a hle – nepravost,
čekal právo, a hle – bezpráví!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého opata Bernarda

     Známe trojí příchod Páně. Ten třetí příchod je uprostřed. Ony dva totiž jsou zjevné, tenhle však nikoliv. Při prvním bylo ho vidět na zemi a stýkal se s  lidmi, když – jak sám dosvědčuje – ho viděli a nenáviděli.¹ Při onom posledním pak každý člověk uzří Boží spásu² a budou hledět na toho, kterého probodli.³ Prostřední je skrytý; při něm jej vidí ve svém nitru jenom vyvolení a jejich duše docházejí spásy. Při prvním tedy přichází v těle a bezmocnosti, při tomto prostředním v duchu a moci,⁴ při posledním ve slávě a velebnosti.⁵
     Ten prostřední příchod je, dalo by se říci, cestou, kterou se má přijít od prvního k poslednímu: při prvním byl Kristus naším vykoupením, při posledním se zjeví jako náš život, při tomto je naším odpočinkem a útěchou.
     Aby se však někomu nezdálo vymyšleným to, co říkáme o tomto prostředním příchodu, poslechněte, co on sám říká: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu.⁶ A jinde jsem četl: Kdo se bojí Boha, bude činit dobré.⁷ Zjišťuji však, že o milujícím je řečeno něco víc: že bude zachovávat Boží slovo. Kde je tedy třeba je uchovávat? Bezpochyby v srdci, jak praví prorok: V srdci tvé předpisy uchovávám, jen abych nezhřešil proti tobě.⁸
     Tímto způsobem zachovávej slovo Boží, neboť blahoslavení ti, kteří ho zachovávají.⁹ Nechť tedy přejde jakoby do útrob tvé duše, ať přejde do tvých citů a  do tvých mravů. Nasyť se dobrem a tvá duše se bude těšit z tučné hojnosti.¹⁰ Bedlivě se syť svým chlebem, aby nevyschlo tvoje srdce, nýbrž aby se tvá duše naplnila tučným pokrmem.¹¹
     Budeš-li takto zachovávat slovo Boží, nepochybuj, že ono zachová tebe. Přijde totiž k tobě Syn s Otcem, přijde veliký Prorok,¹² který obnoví Jeruzalém,¹³ neboť on činí všechno novým.¹⁴ To totiž způsobí tento příchod, že jako jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země, stejně tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe.¹⁵ Jako starý Adam pronikal celým člověkem a celého jej zaplnil, tak nechť nyní dostane celého Kristus; on celého člověka stvořil, celého vykoupil a celého také oslaví.
     ¹ srov. Jan 15, 24
     ² Lk 3, 6
     ³ srov. Jan 19, 37; srov. Zj 1, 7; srov. Zach 12, 10
     ⁴ srov. 1 Kor 2, 4
     ⁵ srov. Mt 24, 30
     ⁶ Jan 14, 23
     ⁷ sir 15, 1 (Vulg.)
     ⁸ Žl 118 (119), 11
     ⁹ srov. Lk 11, 28
     ¹⁰ srov. Iz 55, 2
     ¹¹ srov. Žl 62 (63), 6
     ¹² srov. Lk 7, 16; Dan 5, 25
     ¹³ srov. Žl 50 (51), 20
     ¹⁴ srov. Zj 21, 5
     ¹⁵ 1 Kor 15, 49

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.

První kantikum