Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. září 2015
Druhé mezidobí, 22. týden
2. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když kohout svým kuropěním
temno noci půlí již
a nám z nitra vypuzuje
ponuré tmy chmurnou tíž,
pokorné a naše vroucí
prosby, vlídný Bože, slyš.

Přišels jako světlo, mocný,
bdělý strážce lidí všech,
právě, když se všude ztajil
půlnočního ticha dech,
a jakoby závoj smrti
ležel na všech předmětech.

Přišels, Kriste, vytrhnout nás
ze zlého snu zajetí,
zadarmo nás vysvobodit
ze žaláře temnoty,
přinést světlo, s kterým máme
k tobě žitím kráčeti.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Stůj při nás, Tvůrce laskavý,
ty slávo záře Otcovy,
když nás tvá milost opustí,
chvíme se plni úzkosti.

Když prodchnuti však Duchem jsme
a v nitru Boha neseme,
nic nepořídí zrádce zlý
proti nám svými osidly.

Kéž v pozemském svém jednání,
k němuž jsme v žití vázáni,
se těžce neproviníme,
a řádem tvým se řídíme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!
³ Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

⁴ Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.
⁵ Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

⁶ Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.
⁷ Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

⁸ Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.
⁹ Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

¹⁰ Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.
¹¹ Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

¹² Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.
¹³ Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

¹⁴ Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.
¹⁵ Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

¹⁶ Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
¹⁷ Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

¹⁸ Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.
¹⁹ Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

²⁰ Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
²¹ za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

²² Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R. Po tvém příslibu spravedlivém.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

^30.18Tak praví Hospodin:
"Hle, změním osud Jakubových stanů,
slituji se nad jeho příbytky,
na své výšině zas bude vystavěno město,
palác bude vybudován na svém starém místě.
¹⁹Chvalozpěv z nich bude znít,
hlas jásajících.
Rozmnožím je, a nebude jich málo;
oslavím je, a nebudou bez vážnosti.
²⁰Jeho synů bude jak za dávných časů,
jeho shromáždění u mě potrvá pevně,
trestem stihnu všechny, kdo jej utlačují.
²¹Vzejde z něho jeho vladař,
povstane kníže z jeho středu.
Dovolím mu a přistoupí ke mně.
Kdo by se jinak odvážil přiblížit ke mně?
– praví Hospodin.

²²Budete mým lidem
a já budu vaším Bohem.
²³Hle, Hospodinova bouře, jeho hněv vypukne,
– vířivá smršť –
na hlavu bezbožných se snese!
²⁴Neobrátí se Hospodinův hněv,
dokud nevykoná, dokud nesplní záměry svého srdce.
Na konci času to pochopíte.
^31.1V té době – praví Hospodin –
budu Bohem všech rodů Izraele,
oni pak budou mým lidem.
²Tak praví Hospodin:
Lid, který byl ušetřen meče,
nalezl na poušti milost.
Izrael došel na místo svého odpočinku."

³Zdaleka se mu zjevil Hospodin:
"Věčnou láskou jsem tě miloval,
proto jsem ti zachoval smilování.
⁴Zase tě zbuduji a budeš vystavěna,
Izraelova panno!
Znovu se ozdobíš svými bubínky
a vejdeš do ráje jásajících.
⁵Budeš opět štěpovat vinice
na samařských horách.
Štěpovat budou štěpaři a budou z nich též požívat.
⁶Neboť přijde den,
kdy budou strážní volat
na efraimském pohoří:
‚Vstaňme a vystupme na Sión
k Hospodinu, svému Bohu!‘

⁷Neboť tak praví Hospodin:
Oslavujte Jakuba,
jásejte nad prvním z národů,
ať je slyšet váš jásot:
‚Zachránil Hospodin svůj národ,
zbytky Izraele!‘
⁸Hle, přivedu je nazpět ze severní země,
shromáždím je od končin země;
slepí a kulhaví budou mezi nimi
spolu se ženami v naději a nedělkami;
veliký zástup bude těch, kteří se sem vrátí.
⁹Přicházejí s pláčem,
ale útěchou je doprovázím;
přivedu je k vodním proudům
přímou cestou, na níž neklopýtnou.
Stal jsem se totiž Izraeli otcem,
Efraim je mým prvorozencem."

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Není pochyby o tom, že pokory dosáhnou snáze chudí než bohatí. Chudým je totiž v jejich nouzi důvěrně blízká mírnost, zatímco bohatí se pro svůj majetek rádi naparují. Přesto se však najdou i lidé velmi zámožní, kterým jejich bohaté jmění neslouží k pyšné nadutosti, ale ke skutkům lásky, a v tomto duchu počítají za největší zisk to, že vynakládají námahu na odstranění bídy druhých.
     Účast na této ctnosti je dána lidem jakéhokoli postavení a kterékoli vrstvy, neboť i když nemají stejné prostředky, mohou mít stejný úmysl. A  není důležité, nakolik se liší ve svých pozemských statcích, jsou-li si v duchovním bohatství rovni. Blahoslavená je tedy ta chudoba, která se nenechá zajmout láskou k časným věcem a neprahne po rozmnožení svého pozemského vlastnictví, ale touží se obohatit poklady nebeskými.
     Příklad takové velkorysé chudoby nám po Pánovi dávají předně apoštolové; ti opustili bez rozdílu všechno, co měli, a na zavolání nebeského Mistra se s radostí obrátili, zanechali rybolovu a stali se rybáři lidí.¹ Získali tak i mnoho jiných; ti napodobili jejich víru a byli jim tak podobní, že tito synové prvotní Církve byli v jedné víře všichni jednoho srdce a jedné duše.² Zřekli se totiž všech svých věcí a celého svého majetku, a v této přesvaté chudobě zbohatli statky věčnými. Podle kázání apoštolů se radovali, že na světě nic nemají, a přece jim s Kristem patří všechno.³
     Když proto svatý apoštol Petr vcházel jednou do chrámu a chromý ho prosil o almužnu, řekl mu: Stříbro ani zlato nemám. Ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského – vstaň a choď.⁴ Co je vznešenějšího než takováto pokora? A co je bohatší než tato chudoba? Nemá peněžní prostředky, má však moc nad přírodou. Toho, který vyšel z lůna matky chromý, uzdravuje Petr pouhým slovem. A ten, kdo nemohl dát minci s  císařovým obrazem,⁵ obnovil v člověku obraz Kristův.
     Bohatství tohoto daru však nepomohlo jen tomu, jemuž byla navrácena chůze, ale také pěti tisícům lidí, kteří tehdy pro toto zázračné uzdravení uvěřili tomu, co Petr kázal.⁶ A tak chudák, který neměl co dát žebrákovi, rozdal tak štědře hojnost Boží milosti: stejně jako dal jednomu člověku do pořádku nohy, uzdravil i srdce tolika tisícům věřících, těm, jež našel chromé, a naplnil je Kristovou svěžestí.
     ¹ srov. Mt 4, 19
     ² srov. Sk 4, 32
     ³ srov. 2 Kor 6, 10
     ⁴ Sk 3, 6
     ⁵ srov. Mt 17, 23-26
     ⁶ srov. Sk 4, 4

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum