Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. leden 2015
Sv. Františka Saleského, biskupa a učitele Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Uslyšíš slovo z mých úst.
O. A budeš mluvit mým jménem.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Dbej na měsíc abíb – to je měsíc klasů -, abys slavil Pesach Hospodinu, svému Bohu, protože tě Hospodin, tvůj Bůh, v měsíci abíbu vyvedl v noci z Egypta. Hospodinu, svému Bohu, budeš obětovat Pesach z bravu nebo skotu na místě, které Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.
     Nebudeš při něm jíst nic kvašeného. Po sedm dní budeš při něm jíst nekvašené chleby, chléb poroby, neboť jsi chvatně vyšel z egyptské země. Po všechny dny svého života si budeš připomínat den, kdy jsi vyšel z egyptské země. Na celém tvém území se u tebe po sedm dní neuvidí kvas. Z masa, které připravíš prvního dne navečer, nezůstane nic přes noc do rána. Nebudeš moci připravovat Pesach v  kterémkoli ze svých měst, která ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, připravíš Pesach večer při západu slunce v ten čas, kdy jsi vyšel z Egypta. Budeš vařit a budeš jíst na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh. Ráno se pak vrátíš a půjdeš ke svým stanům. Šest dní budeš jíst nekvašené chleby, sedmého dne bude slavnostní shromáždění pro Hospodina, tvého Boha. Nebudeš vykonávat žádnou práci.
     Odpočítáš si sedm týdnů. Od chvíle, kdy přiložíš srp ke stojícímu obilí, začneš počítat sedm týdnů. Pak budeš slavit Hospodinu, svému Bohu, slavnost týdnů. Dáš dobrovolně podle své možnosti z toho, v čem ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná. A  budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno, ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a  tvá otrokyně, levita, který žije v tvých branách, i cizinec, sirotek a vdova, kteří jsou mezi vámi. Budeš si připomínat, že jsi byl v Egyptě otrokem. Proto budeš bedlivě dodržovat tato nařízení.
     Slavnost stánků budeš slavit po sedm dní, až shromáždíš úrodu ze svého humna a  lisu. Při své slavnosti se budeš radovat ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a  tvá otrokyně, levita i cizinec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách. Sedm dní budeš slavit slavnost Hospodina, svého Boha, na místě, které Hospodin vyvolí. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná na veškeré tvé úrodě a při všem, co budeš dělat. Oddej se proto radosti.
     Každý z vás, kdo je mužského pohlaví, se ukáže třikrát v roce před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které on vyvolí: při slavnosti nekvašených chlebů, při slavnosti týdnů a při slavnosti stánků. A neukáže se před Hospodinem s prázdnou. Každý přinese, co může dát, podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti udělil.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Úvod do zbožného života“ od svatého Františka Saleského

     Při stvoření nařídil Bůh rostlinám, aby nesly plody, každá podle svého druhu.¹ A tak přikazuje Bůh také křesťanům, živým rostlinám své Církve, aby přinášeli plody zbožnosti, každý podle svých vlastností, stavu a povolání.
     Jinak má pěstovat zbožnost šlechtic než řemeslník, jinak sluha než kníže, jinak vdova, neprovdaná dívka nebo žena, žijící v manželství. A nejen to; je třeba i vykonávání zbožnosti přizpůsobit schopnostem, činnosti a úkolům každého zvlášť.
     Řekni mi, Filoteo, bylo by vhodné, aby biskup vyhledával samotu jako kartuziáni? A manželé aby se nestarali o majetek o nic víc než kapucíni; řemeslník aby zůstával celé dny v kostele jako řeholník, a naopak řeholník byl stále zaneprázdněn všemožnými věcmi ve prospěch bližního jako biskup? Nebyla by taková zbožnost směšná, vyšinutá a nesnesitelná?
     Přesto však velmi často dochází k takovému omylu a absurdnosti. Zcela neprávem, Filoteo, neboť je-li zbožnost pravá a upřímná, nic neničí, naopak zdokonaluje a dovršuje všechno; a jestliže někdy odporuje a brání nějakému řádnému povolání a stavu, je to nepochybně zbožnost falešná.
     Včela sbírá svůj med z květů a přitom je nepoškodí a neničí, zanechá je neporušené, čisté a svěží, jak je nalezla. A pravá zbožnost působí ještě lépe, neboť nejen že žádné povolání nebo činnost neporuší, ale naopak dodává jim větší hloubku a krásu.
     Jako drahokam, hozený do medu, nabývá většího lesku, každý podle své barvy, tak se stává člověk příjemnějším a dokonalejším ve svém povolání, je-li spojeno se zbožností: péče o rodinu je skrze ni více prostoupená pokojem, láska mezi manžely je opravdovější, služba představenému věrnější a jakékoli povolání se vykonává s větší ochotou a lépe.
     Je omylem a přímo bludem chtít zbožný život vyloučit z družiny vojáků, z dílny řemeslníků, ze dvora knížat, z domácnosti manželů. Je pravda, Filoteo, že v těchto povoláních nelze pěstovat zbožnost čistě kontemplativní, mnišskou a řeholní; ale kromě těchto tří druhů zbožnosti je ještě mnoho jiných, vhodných zdokonalovat ty, kdo žijí ve stavech světských.
     Ať jsme tedy kdekoli, můžeme a máme usilovat o dokonalý život.
     ¹ Gn 1, 12

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum