Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. červenec 2013
Druhé mezidobí, 13. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ¹David se znovu se všemi vybranými muži z Izraele, se třiceti tisíci, ²a s veškerým lidem, který byl s ním, vydal na cestu z Baalímu Judova, aby odtud přivezli Boží archu, při níž se vzývá Jméno, jméno Hospodina zástupů, trůnícího nad ní na cherubech. ³Vezli Boží archu na novém povozu. ⁴Vyzvedli ji z Abinadabova domu na pahorku. Oza a Ahio, Abinadabovi synové, povoz doprovázeli. Oza šel při Boží arše, Ahio před archou. ⁵David a všechen izraelský dům tančili ze všech sil před Hospodinem za doprovodu zpěvů, citer, harf, bubínků, chřestítek a cimbálů.
     ⁶Když přišli k Nachonovu humnu, napřáhl Oza ruku k Boží arše a zachytil ji, protože spřežení vybočilo z cesty. ⁷Hospodin vzplanul proti Ozovi hněvem. Bůh ho tam pro neúctu zabil a on tam při Boží arše zemřel. ⁸Davida se hluboce dotklo, že se Hospodin obořil na Ozu, a proto nazval toto místo Perez-Oza – to je Ozovo zbořenisko; jmenuje se tak dodnes. ⁹V onen den pojala Davida bázeň před Hospodinem. Řekl: „Jak by mohla Hospodinova archa vejít ke mně?“ ¹⁰Proto David nechtěl přenést Hospodinovu archu k sobě do Města Davidova. David ji dal tedy dopravit do domu Obed-edoma Gatského. ¹¹V domě Obed-edoma Gatského zůstala Hospodinova archa tři měsíce. Hospodin Obed-edomovi i celému jeho domu žehnal.
     ¹²Potom králi Davidovi oznámili, že Hospodin pro Boží archu žehná Obed-edomovu domu i všemu, co mu patří. David dal Boží archu odnést za jásotu z domu Obed-edoma vzhůru do Davidova města. ¹³Když ušli nosiči archy šest kroků, obětoval býka a tučné tele. ¹⁴A David, opásán lněným efodem, tančil ze všech sil před Hospodinem. ¹⁵Takto David a celý dům nesli Hospodinovu archu za jásotu a za zvuku trub. ¹⁶Když Hospodinova archa vstupovala do Města Davidova, Michol, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak se točí a vyskakuje před Hospodinem, a v srdci jím pohrdla.
     ¹⁷Přinesli tedy Hospodinovu archu a položili ji na její místo doprostřed stánku, který pro ni David zřídil. Potom David přinesl před Hospodinem celopaly a pokojné oběti. ¹⁸Když David skončil s obětováním celopalů a pokojných oběti, požehnal lid ve jménu Hospodina zástupů. ¹⁹Pak podělil všechen lid, celé množství Izraele, muže i ženy, každému dal chlebovou placku, koláč z datlí a koláč z hrozinek. Potom všechen lid odešel do svého domova.
     ²⁰David se vrátil, aby požehnal svému domu. Tu Michol, dcera Saulova, vyšla Davidovi vstříc se slovy: „Jak se dnes proslavil izraelský král! Před očima otrokyň svých služebníků se dnes odhaloval jako nějaký blázen.“ ²¹David Michol odvětil: „Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého otce a místo celého jeho domu a ustanovil mě vládcem Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem tak dováděl. ²²I když budu ještě víc zlehčován než teď a budu docela maličký i ve vlastních očích, budu vážen právě u těch otrokyň, o nichž jsi mluvila.“ ²³A Michol, dcera Saulova, neměla děti až do dne své smrti.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie svatého kněze Jeronýma
k nově pokřtěným

     Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, tak dychtí, Bože, po tobě má duše.¹ Jako ty laně dychtí po bystré vodě, tak i naše laňky, to jest ti, kteří opustili Egypt tohoto světa a ve vodách svého křtu usmrtili faraóna a zahubili celé jeho vojsko; ďábel je mrtev a pokřtění dychtí po pramenech Církve, po Otci, Synu a Duchu Svatém.
     O Otci se jako o prameni píše v Jeremiášovi: Mne, pramen živé vody, opustili a kopali si cisterny, cisterny rozpukané, které nemohou udržet vodu.² A o Synu na jiném místě čteme: Opustili pramen moudrosti.³ A o Duchu Svatém: Kdo se napije vody, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody tryskající do věčného života.⁴ Tento výrok snadno pochopíme, protože sám evangelista říká, že tu Spasitel mluvil o Duchu Svatém.⁵ Tím je naprosto zřejmě dokázáno, že trojím pramenem Církve je tajemství Trojice.
     Po tom dychtí duše věřícího, po tom dychtí duše pokřtěného, a proto říká: Po Bohu žízním v duši, po živém prameni.⁶ Nechtěla Boha prostě jen vidět, ale přímo hořela touhou po něm a žíznila po něm neuhasitelnou žízní. Před přijetím křtu si katechumeni mezi sebou říkali: Kdy konečně zas přijdu před Boží tvář?⁷ A hle, oč usilovali, se jim splnilo. Přišli a stanuli před Boží tváří, přistoupili k oltáři a octli se tváří v tvář tajemství Spasitele.
     Byli připojeni ke Kristovu tělu, byli znovuzrozeni v životodárném prameni, a proto mohou s důvěrou říkat: Půjdu k podivuhodnému stánku, k Božímu domu.⁸ Božím domem je Církev, ona je tím podivuhodným stánkem, je příbytkem radosti a chvály, hlasem oslavujících.⁹
     Nuže vy, kteří jste se nyní oblékli v Krista,¹⁰ pojďte za mnou podle mých pokynů, nechte se z víru tohoto světa vylovit Božím slovem jako rybky udicí, a řekněte: U nás je všechno podstatně jinak. Neboť ryby vytažené z moře hynou, ale nás apoštolové vytáhli z moře tohoto světa a ulovili, abychom se z mrtvých stali živými. Když jsme byli ve světě, náš pohled se ztrácel v hlubinách a život jsme trávili v bahně. Ale jakmile jsme byli vytaženi z vln, začali jsme vidět slunce, začali jsme se dívat na pravé světlo. A zaplavila nás nesmírná radost, takže říkáme své duši: Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.^{11
     1} Žl 41 (42), 2
     ² Jer 2, 13
     ³ srov. Bar 3, 12
     ⁴ Jan 4, 14
     ⁵ srov. Jan 7, 39
     ⁶ Žl 41 (42), 3 (Vulg.)
     ⁷ Tamtéž
     ⁸ Žl 41 (42), 5 (Vulg.)
     ⁹ Tamtéž
     ¹⁰ srov. Gal 3, 27
     ¹¹ Žl 41 (42), 6

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum