[ nová verze ]
16. říjen 2011, Neděle
1. týden žaltáře
29. NEDĚLE BĚHEM ROKU
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 16. říjen 2011 Sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka, památka
Narodil se v polovině 1. století v Sýrii. Byl po sv. apoštolu Petrovi a sv.
Evodiovi třetím biskupem v syrské Antiochii, po Římě a egyptské Alexandrii, tehdy třetím
největším městě. Za vlády císaře Trajána (98-117) byl zatčen a odsouzen, aby byl v Římě
předhozen v amfiteatru šelmám. Cestou poslal sedm dopisů: Efesanům, Magnesijským, Trallským,
Římanům, Filadelfanům, Smyrňanům a Polykarpovi. Zrcadlí se v nich jeho touha po mučednictví a
život Církve na počátku 2. století. Varuje před gnostickými bludy, vybízí k zachování jednoty
pod vedením biskupů, o církvi jako první používá označení "katolická" a římskou církevní obec
označuje jako "předsedkyni sboru lásky". V Sýrii se jeho památka slaví už od 4. století 17. října.
Zbytky jeho kostí poslali římští křesťané do Antiochie a odtud byly před nájezdy Peršanů a
Saracénů znovu převezeny do Říma a uloženy v bazilice sv. Klementa.
VIGILIE
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
II
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
V.
I když mě postihly útlak a tíseň.
O.
Přesto se těším z tvých ustanovení.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Ester
3, 1-15
Židé se octli v nebezpečí
1Král Achašveróš povýšil Amana, syna Amedatova, Agagovce, a postavil jeho křeslo nad křesla všech
velmožů, které měl při sobě. 2Všichni královi služebníci, kteří zasedali v královské bráně, klekali
a klaněli se před Amanem, neboť tak přikázal král. Ale Mardocheus neklekal ani se neklaněl.
3Královští služebníci, kteří zasedali v královské bráně, se Mardochea tázali: „Proč nezachováváš
králův příkaz?“ 4Říkali mu to den co den, ale on je nechtěl poslechnout. Oznámili
to tedy Amanovi, aby viděli, zda bude trvat na svém. Řekl jim totiž, že je žid.
5Když si Aman zjistil, že Mardocheus před ním nekleká a že se neklaní, velmi se rozzlobil.
6Bylo mu však příliš málo vztáhnout ruku na Mardochea samotného; oznámili mu totiž, že pochází z židovského
národa. A proto Aman usiloval vyhladit všechen židovský lid žijící v Achašveróšově království.
7V prvém měsíci, to je v měsíci nisanu, v dvanáctém roce vlády krále Achašveróše, byl vržen do osudí
před Amanem los, to je hebrejsky pur, kterého dne a kterého měsíce má být židovský národ
vyhlazen. A vyšel třináctý den dvanáctého měsíce, zvaného adar. 8A Aman řekl králi Achašveróšovi:
„Je tu jakýsi lid, roztroušený po všech provinciích tvého království, lišící se od ostatních
národů. Řídí se jinými zákony, které ostatní neznají, a na královská nařízení nedbá. Není v zájmu
krále, aby se jim to trpělo. 9Uzná-li král za vhodné, nechť dá písemný příkaz, aby byli zahubeni; a
já dám odvážit do rukou správců tvého pokladu deset tisíc talentů stříbra.“ 10Král sňal z ruky svůj
pečetní prsten a dal jej Agagovci Amanovi, synu Amedatovu, nepříteli židů. 11Potom řekl král Amanovi:
„Stříbro, které nabízíš, se ti ponechává a s lidem si dělej, co chceš.“
12Třináctého dne prvního měsíce byli povoláni královští písaři a podle Amanova příkazu byl vydán
přípis královským satrapům a místodržitelům v jednotlivých provinciích a velmožům z jednotlivých
národů, napsaný pro každou krajinu jejím písmem a pro každý národ jeho jazykem. Psalo se jménem
krále Achašveróše a pečetilo se královým prstenem. 13Dopisy byly poslány po rychlých poslech do všech
provincií království. Měli být vyhlazeni, povražděni a zahubeni všichni židé, od chlapců až po
starce, děti i ženy, v jediném dni, a to třináctého dne dvanáctého měsíce – to je měsíce adaru, a
jejich majetek měl být vydán v plen.
14Text přípisu měl být vyhlášen ve všech provinciích jako zákon, aby to všechny národy věděly a
připravily se na stanovený den. 15Rychlí poslové, kteří byli vysláni, spěšně vykonali králův příkaz.
A hned byl ten výnos vyvěšen na hradě v Šúšanu. Král a Aman začali hodovat, a v městě Šúšanu
nastalo zděšení.
RESPONSORIUM
Srov. Est 4, 17c; Ž 43 (44), 27; Est 4, 17l
O.
Pane, všemohoucí králi, v tvé moci je všechno a není nikoho, kdo by mohl odporovat tvé vůli.
* V milosti své nás vysvoboď!
V.
Vyslyš mou modlitbu a obrať náš smutek v radost. * V milosti své nás vysvoboď!
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Ignáce Antiochijského Římanům
(Cap. 4, 1-2; 6, 1-8, 3: Funk 1, 217-223)
Jsem Boží pšenice, rozemelou mě zuby šelem
Píšu všem církvím a všem kladu na srdce, že jdu rád pro Boha na smrt; jen kdybyste mi v tom nebránili. Zapřísahám vás, abyste mi neprokazovali svou náklonnost v nepravý čas.
Nechte mě, ať jsem potravou šelem, protože s jejich pomocí mohu dojít k Bohu: jsem Boží pšenice a až mě zuby šelem rozemelou, budu shledán čistým chlebem Kristovým.
Usilovně za mě Krista proste, aby právě ony byly tím nástrojem, který ze mě udělá pravou Boží oběť.
Žádné slasti světa ani žádné pozemské království by mi nebyly k ničemu. Zemřít pro Ježíše Krista je pro mě lepší než kralovat nade všemi končinami země. Hledám toho,
který pro nás zemřel, toužím po tom, který pro nás vstal z mrtvých. A chvíle mého zrození už nadchází. Promiňte, bratři, ale nestůjte v cestě mému životu a nepřejte si
mou smrt. Když chci být Boží, nedávejte mě světu a nesvádějte mě hmotou. Nechte mě dojít čistého světla; až tam dojdu, bude ze mě pravý člověk. Dovolte mi, abych byl
v utrpení následovníkem svého Boha. Každý, kdo ho v sobě má, musí vědět, co chci, a musí mít se mnou soucit, protože ví, co mě souží.
Vládce tohoto věku se mě hodlá zmocnit a zničit mé smýšlení obrácené k Bohu. Nuže, ať mu nikdo z vás, kteří jste u toho, není nápomocen; postavte se naopak za mě, na Boží stranu.
Neměli byste mít v ústech Ježíše Krista, ale srdcem toužit po světě. Kéž ve vás nepřebývá závist. A ani kdybych vás osobně o něco žádal, nevěřte mi, ale raději věřte tomu,
co vám teď píšu, neboť vám píšu jako živý, který touží zemřít. Má touha je ukřižována a žádný oheň pozemské žádosti už ve mně neplane, to spíš je ve mně živá, mluvící voda,
která mi uvnitř říká: „Vzhůru k Otci!“ Nekochám se pomíjejícím pokrmem ani radovánkami tohoto života, chci chléb Boží, to jest tělo Ježíše Krista, ze semene Davidova,
a za nápoj chci jeho krev, to jest lásku nepomíjející.
Nechci už žít podle lidí. Ale bude to tak, jestliže si to budete přát. Přejte, aby i vám bylo přáno. Jen ve stručnosti vás prosím: Věřte mi! Sám Ježíš Kristus vám to zjeví,
že mluvím pravdu, a to jsou ústa, která nelžou, jimi přece mluví sám Otec.
Proste za mě, abych došel cíle. Nepsal jsem vám podle těla, ale podle smýšlení Božího. Půjdu-li na smrt, přáli jste mi; jestliže však nebudu uznán toho hodným, nenáviděli jste mě.
RESPONSORIUM
O.
Mějte dokonalou víru v Ježíše Krista a lásku k němu, protože v nich je počátek a cíl života. *
Víra je počátek, láska je cíl.
V.
Obnovte se ve víře, v těle Kristově, a v lásce, v krvi Ježíše Krista. *
Víra je počátek, láska je cíl.
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Lukáše 24, 35-53
Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých
Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili,
stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti?
Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti,
jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se
divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co
je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno:
Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma,
byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud
nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, ty posiluješ mučedníky, aby ti statečně vydávali svědectví,
a stali se ozdobou tvé Církve; dej, ať slavné mučednictví svatého Ignáce dodává i nám odvahu
a sílu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|