Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. prosinec 2010
Sv. Jana, apoštola a evangelisty, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ochránce Panny, sám panici ctěný,
věčného Slova hlasateli věrný,
obmyj nám srdce hříchy poskvrněné,
ó svatý Jene.

Z věčného zdroje jak veletok prýštíš,
vyprahlou zemi věčnou vláhou sytíš,
to, co z plného Srdce srdcem čerpáš,
nám v lásce vléváš.

Paprsku z nebe, klenote všech zemí,
pokleskům našim vypros odpuštění.
Pomoz nám vniknout v onu Svátost spásy,
o které psal jsi.

Tajemství Slova Otcova když zkoumáš,
milostí víry naplňuješ svět náš.
Ty, dobrý vůdce, neustaň nás vésti
k věčnému štěstí.

Buď nejvyššímu Kristu úcta vzdána,
zrodila nám jej Maria, vždy Panna.
On s Ohněm svatým stále rovný Otci
vládne svou mocí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jan vydal svědectví Slovu Božímu a svědectví Ježíši Kristu.

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jan vydal svědectví Slovu Božímu a svědectví Ježíši Kristu.

Ant. 2 To je ten učedník, kterého Ježíš miloval.

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Uslyš, Bože, moje naříkání, *
      před hrůzami nepřátel mě zachraň!
³ Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
      dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

⁴ Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
⁵ ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
⁶ Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
⁷ kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

⁸ Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
⁹ Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
¹⁰ Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

¹¹ Spravedlivý raduje se z Pána, †
       utíká se k němu, jím se chlubí *
       každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 To je ten učedník, kterého Ježíš miloval.

Ant. 3 Toto je Jan, který ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král: a národy se chvějí. *
      Nad cheruby trůní: zem se třese.
² Veliký je náš Pán na Siónu, *
      povznesený nad národy všemi. –

³ Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
      všichni slaví, protože je svaté!
⁴ Mocný je to král a přeje právu. *
      Ty jsi pevně založil řád světa,
   ty jsi právní řád a spravedlnost *
      ustanovil v lidu Jákobově. –

⁵ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Poklekněte před podnoží jeho, *
      pokloňte se, protože je svatý! –

⁶ Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
      Samuel je z jeho vyznavačů: *
      Pána vzývali a vyslyšel je.
⁷ Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
      naslouchali jeho přikázáním, *
      zákonům, jež on jim ustanovil.
⁸ Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
      byls jim vždycky Bohem milostivým, *
      i když jejich přestupky jsi trestal. –

⁹ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Klaňte se na jeho svaté hoře, *
      protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Toto je Jan, který ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

V. Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O. A o jeho podivuhodných skutcích.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

     ^1.1O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. ²Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. ³Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. ⁴Toto píšeme, aby naše radost byla úplná. ⁵To je poselství, které jsme od něho slyšeli a vám zvěstujeme: Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není.
     ⁶Když tvrdíme, že máme s ním společenství, ale přitom žijeme ve tmě, lžeme a naše jednání není ve shodě s pravdou. ⁷Když však žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu.
     ⁸Řekneme-li. že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. ⁹Když však uznáme, že se dopouštíme hříchu, on nám hříchy odpustí a očistí nás ode všeho špatného, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý. ¹⁰Řekneme-li však, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
     ^2.1Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. ²On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. ³Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Augustina na první list Janův

     Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli a čeho jsme se vlastníma rukama dotýkali, to vám zvěstujeme: Slovo života.¹
     Kdo by se ovšem mohl dotýkat Slova, kdyby se nestalo tělem a nepřebývalo mezi námi?²
     A toto Slovo, které se stalo tělem, takže se ho bylo možné dotýkat rukama, začalo být člověkem početím v Panně Marii. Samo Slovo však tehdy nezačalo existovat; vždyť jak řekl Jan, co bylo od počátku, to vám zvěstujeme.³ Nezdá se vám, že Jan slova své epištoly potvrzuje i vlastním evangeliem? Tam jste přece nedávno slyšeli: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha.⁴
     Někdo by snad mohl chápat výraz Slovo života tak, že jde o nějaký slovní projev o Kristu, nikoli o samo Kristovo živé tělo, kterého se lidé dotýkali. Hleď, co následuje: A ten život se zjevil.⁵ Sám Kristus je tedy Slovem života.
     A proč se ten život zjevil? Byl sice od počátku, ale lidem se nezjevoval. Zjevoval se andělům a ti jej poznávali a živili se jím jako chlebem. Ale co říká Písmo? Člověk jedl chléb andělský.⁶
     Sám Život se tedy zjevil v lidském těle. Jestliže se něco, co lze vidět pouze srdcem, stane předmětem zjevení, je to viditelné také očima. A Život se dal vidět očima, aby uzdravil srdce. Neboť slovo je vidět jen srdcem, zatímco tělo je viditelné i tělesnému zraku. Vyvstala nám možnost Slovo spatřit: Abychom je mohli vidět, stalo se Slovo tělem. A nejen abychom Slovo viděli, ale byli jím také vnitřně uzdraveni.
     A svědčíme o tom a zvěstujeme vám život věčný, jenž byl u Otce a zjevil se u nás,⁷ říká Jan. To znamená, že se zjevil mezi námi, nebo ještě jasněji, zjevil se nám.
     Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám.⁸ Dejme pozor, moji milovaní: Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám. Oni viděli Pána stát v lidském těle přímo před sebou, oni slyšeli z úst Páně jeho slova a zvěstovali nám je. Tak jsme tedy i my slyšeli, ale neviděli.
     Jsme proto snad méně šťastni než ti, kteří viděli a slyšeli? A jak to, že Jan dodává: Abyste i vy měli s námi společenství?⁹ Oni viděli, my nikoli, a přece patříme k nim, protože máme společnou víru.
     Naše společenství je totiž s Bohem Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná,¹⁰ říká Jan. Míní plnost radosti v tomto společenství, v této lásce, v této jednotě.
     ¹ Jan 1, 1
     ² srov. Jan 1, 14
     ³ 1 Jan 1, 1
     ⁴ Jan 1, 1
     ⁵ 1 Jan 1, 2
     ⁶ Žl 77 (78), 25 (Vulg.)
     ⁷ srov. 1 Jan 1, 1-2
     ⁸ 1 Jan 1, 3
     ⁹ tamtéž
     ¹⁰ 1 Jan 1, 3-4

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant.Dají mu jméno Emanuel - to je "Bůh s námi".

První kantikum