[ nová verze ]

« Duben 2010 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 


16. duben 2010, Pátek
2. týden žaltáře

Doba velikonoční, 2. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze




Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. duben 2010
Doba velikonoční, 2. týden
2. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.

Žalm 105 (106)
Boží dobrota a nevěrnost národa

Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10, 11)

I

1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný! –

2 Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *
      kdo vypoví všechnu jeho slávu?

3 Blaze těm, kdo zachovají právo, *
      kdo si vždycky vedou spravedlivě! –

4 Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *
      přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!

5 Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †
      radovat se radostí tvých věrných *
      a tvým dědictvím se honosit! –

6 Hřešili jsme jako naši předci, *
      žili bezbožně v nepravosti.

7 Naši předci za egyptských časů *
      nechápali tvoje velké divy,
   nemyslili na tvá dobrodiní, *
      vzepřeli se Pánu u moře.

8 Zachránil je přesto pro své jméno, *
      aby ukázal svou velkou moc. –

9 Proti moři zahrozil a vyschlo, *
      vodou je jak stepí provedl.

10 Vytrhl je z ruky nenávistných, *
      vykoupil je z moci nepřátel!

11 Spláchly vody jejich protivníky, *
      ani jediný z nich nezůstal.

12 Tehdy jeho slovům uvěřili, *
      tehdy zapěli mu chvalozpěv. –

13 Zas však jeho skutků zapomněli, *
      nevyčkali, jak on rozhodne,

14 chtivostí se v poušti dali strhnout, *
      pokoušeli Boha v pustině.

15 Dal jim tedy, co tak vymáhali, *
      ale s tím i zhoubnou nákazu. –

16 Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *
      na Árona, zasvěcence Páně:

17 Datana pak pohltila země, *
      zasypala Abiramův houf,

18 rozmohl se požár v jejich tlupě, *
      sžehl plamenem ty bezbožné. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.

Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.

II

19 U Horebu odlili si tele, *
      modle kovové se klaněli,

20 a tak svoji slávu zaměnili *
      za podobu býložravce z kovu.

21 Na Zachránce Boha zapomněli, *
      jaké konal divy v Egyptě,

22 jaké zázraky tam v zemi Cháma, *
      jaký v Rudém moři velediv.

23 Už se chystal k jejich zahubení, *
      kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,
   nebyl se jich vůči němu zastal, *
      aby zdržel zhoubný jeho hněv. –

24 Opovrhli vytouženou zemí, *
      jeho slovům věřit odmítli,

25 ustavičně reptali v svých stanech, *
      hlasu Páně odpírali sluch.

26 Vztáhl na ně paži přísahaje, *
      že je v poušti zcela rozmetá,

27 v národech že rozptýlí rod jejich, *
      rozpráší je po všech končinách. –

28 Přidali se k Baál Peórovi, *
      z žertev mrtvých bohů jídali.

29 Hanebnostmi popouzeli Pána, *
      až je stihla rána morová.

30 Tu však povstal Pinchas, aby trestal *
      a tak mor byl opět odvrácen.

31 Což mu připočteno za zásluhu *
      z rodu do rodu a na věky. –

32 U vod meribských pak rouhali se, *
      že i Mojžíš zkusil kvůli nim:

33 neboť tak mu rozdráždili mysl, *
      že byl stržen k slovům nemoudrým. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.

Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.

III

34 Dál pak nevyhladili ty kmeny, *
      jak jim bylo Pánem řečeno,

35 nýbrž s pohany se pomísili, *
      chytili se jejich špatností.

36 Uctívali s nimi jejich modly, *
      které pro ně byly nástrahou, –

37 takže svoje syny a své dcery *
      přinášeli v oběť démonům.

38 Nevinnou krev marně prolévali, *
      krev svých dětí, synů jako dcer,
   na oltáři kananejských model, *
      hříchem krve znesvětili kraj.

39 Tak se svými skutky poskvrnili, *
      takto byli Bohu nevěrní! –

40 Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *
      pojal odpor k svému dědictví.

41 V ruce pohanů je proto vydal; *
      vládli jim, kdo chovali k nim zášť.

42 Utiskovali je nepřátelé, *
      jejich moci byli poddáni. –

43 Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †
      oni však mu vzdorovali stále; *
      do svých vin se propadali dál.

44 On vždy znova shlédl k jejich bídě, *
      kdykoli je slyšel naříkat, –

45 kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *
      z lásky nesmírné se slitoval,

46 takže vzbudil soucit k nim i u všech, *
      u kterých se octli v zajetí. –

47 Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *
      shromáždi nás z krajin pohanských,
   ať tvé svaté jméno velebíme, *
      slávou tvou se smíme honosit! –

48 Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †
      od počátku věků na věky! *
      Všechen lid ať nyní volá: Staň se!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.

V. Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O. Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

5, 1-14
Vidění Beránka

     Já, Jan, 1uviděl jsem v pravici toho, který seděl na trůně, svitek popsaný uvnitř i zvenčí, zapečetěný sedmi pečetěmi. 2Také jsem spatřil mocného anděla, jak velkým hlasem provolává: „Kdo je hoden ten svitek otevřít a rozlomit jeho pečeti?“ 3A nikdo ani na nebi, ani na zemi nemohl ten svitek otevřít a do něho nahlédnout. 4Já jsem velice plakal, že nikdo nebyl shledán hodným, aby ten svitek otevřel a nahlédl do něho. 5Ale jeden z těch starců mi řekl: "Neplač! Hle, zvítězil lev z Judova kmene, Davidův potomek. On ten svitek s jeho sedmi pečetěmi otevře."
    
6A viděl jsem mezi trůnem se čtyřmi bytostmi a mezi starci Beránka, který vypadal jako zabitý. Měl sedm rohů a sedm očí, to je sedm Božích duchů, poslaných na celou zemi. 7Beránek přišel a vzal svitek z pravice toho, který seděl na trůně. 8A když ten svitek vzal, ty čtyři bytosti padly před Beránkem, a také těch čtyřiadvacet starců, z nichž každý držel citeru a zlatou misku plnou kadidla: to jsou modlitby svatých. 9A zpívali píseň novou:
„Jsi hoden vzít svitek
a rozlomit jeho pečeti,
protožes byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu
lidi z každého kmene, jazyka, lidu i národa
10a vytvořil jsi z nich našemu Bohu království
a kněze vládnoucí nad zemí.“
    
11Potom jsem měl vidění a uslyšel jsem hlas velkého množství andělů shromážděných kolem trůnu, bytostí a starců – bylo jich na milióny a stamilióny – 12a volali silným hlasem:
Beránek, který byl zabit,
si zaslouží, aby přijal moc,
bohatství, moudrost a sílu, čest, slávu i chválu!“
    
13A všechno tvorstvo na nebi, na zemi, v podsvětí i na moři, a vše, co je v nich, jsem slyšel volat : „Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky!“
    
14Tu ony čtyři bytosti přidaly: Amen!“ a starci padli na tvář a poklonili se.

RESPONSORIUM

Srov. Zj 5, 9bcd. 10a

O. Jsi hoden, Pane, vzít svitek a rozlomit jeho pečeti, protožes byl zabit * a svou krví jsi nás vykoupil Bohu, aleluja.
V. Vytvořil jsi z nás našemu Bohu království a kněze. * A svou krví jsi nás vykoupil Bohu, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z konstituce II. vatikánského koncilu o liturgii

(Sacrosanctum Concilium, n. 5-6)

Boží plán spásy

     Bůh, který ‚chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy,1 mnohokrát a mnoha způsoby mluvil v minulosti skrze proroky.2 A když přišla plnost času, poslal svého Syna – Slovo, které se stalo tělem – pomazaného Duchem Svatým,3 aby hlásal radostnou zvěst chudým a uzdravoval zkroušené srdcem,4 lékaře těla i  ducha,5 prostředníka mezi Bohem a lidmi.6 Jeho lidství sjednocené s osobou Slova bylo nástrojem naší spásy. Takže v Kristu se uskutečnila dokonalá oběť našeho smíření a byla nám darována vrcholná bohoslužba.
     A toto dílo vykoupení lidstva a dokonalé oslavy Boží, jehož předehrou byly veliké Boží skutky v lidu Starého zákona, naplnil Kristus Pán především velikonočním tajemstvím: svým požehnaným utrpením, zmrtvýchvstáním a slavným nanebevstoupením. Tak svou smrtí naši smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život.7 Neboť z boku mrtvého Krista na kříži vzešlo podivuhodné tajemství celé Církve.
     A tak jako byl Kristus poslán Otcem, poslal on sám apoštoly a naplnil je Duchem Svatým. Měli hlásat evangelium všemu stvoření:8 zvěstovat, že nás Boží Syn svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním vysvobodil z moci satanovy9 i od smrti a převedl do Otcova království. To, co hlásali, měli však také jako dílo spásy uskutečňovat obětí a  svátostmi, které jsou středem všeho liturgického života.
     Tak křest včleňuje lidi do Kristova velikonočního tajemství: s Kristem umírají, s ním jsou pohřbeni, s ním i vzkříšeni.10 Přijímají ducha synovství, v kterém voláme: Abba, Otče!,11 a tak se stávají pravými ctiteli, jaké hledá Otec.12
     Podobně, kdykoli jedí z večeře Páně, zvěstují jeho smrt, dokud nepřijde.13 Proto ti, kdo přijali slovo Petrovo, byli pokřtěni již v den letnic, kdy se Církev poprvé ukázala světu. A setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách... chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě.14
     Od té doby se Církev nikdy nepřestala shromažďovat k slavení velikonočního tajemství. Přitom předčítala, co se ve všech částech Písma vztahuje na Krista,15 slavila eucharistii, v níž se představuje jeho vítězství a triumf nad smrtí,16 a zároveň vzdávala díky Bohu za nevýslovný dar17 v Kristu Ježíši k chvále jeho slávy.18

     1 Tim 2, 4
     2 Žid 1, 1
     3 srov. Sk 10, 38
     4 srov. Iz 61, 1; Lk 4, 18
     5 Sv. Ignác Antiochijský: List Efesanům 7, 2
     6 srov. 1 Tim 2, 5
     7 Velikonoční preface
     8 srov. Mk 16, 15
     9 srov. Sk 26, 18
     10 srov. Řím 6, 4; Ef 2, 6; Kol 3, 1; 2 Tim 2, 11
     11 Řím 8, 15
     12 srov. Jan 4, 23
     13 srov. 1 Kor 11, 26
     14 Sk 2, 41.42.47
     15 Lk 24, 27
     16 Tridentský koncil Sess. XIII. Dekr. o eucharistii, 5
     17 2 Kor 9, 15
     18 srov. Ef 1, 12

RESPONSORIUM

Jan15, 1. 5. 9

O. Já jsem pravý vinný kmen, vy jste ratolesti. * Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, aleluja.
V. Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. * Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, aleluja.

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum

Iz 63, 1-5
Pán vítězí nad nepřáteli

Zvítězili Beránkovou krví. (Zj 12, 11)

Kdo tedy přichází z Edomu, *
    z Borsy, v zářivém šatě,
nádherně zahalený ve svém plášti, *
    a jde kupředu v plnosti své síly? -

"Jsem to já, jenž mluvím spravedlivě *
    a mám moc, abych zachraňoval."
Odkud ta červeň na tvém plášti, *
    proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? -

Sám jsem šlapal v kádi *
    a z mužů mého lidu se mnou nebyl ani jediný.
A tak jsem je pošlapal ve svém hněvu, *
    dupal jsem po nich ve svém rozlícení,
jejich krev stříkala na můj šat *
    a potřísnil jsem si celý oděv. -

Neboť mám v srdci den hněvu, *
    přichází rok mé odplaty.
Dívám se: nikdo, kdo by mi pomohl! *
    Ukazuji svou úzkost: nikdo, kdo by mě podpořil!
Tu mi přišla na pomoc má paže, *
    podpořila mě má rozlícenost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Oz 6, 1-6
Pán je milosrdný a líbí se mu láska, ne oběti

Kristus vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem. (1 Kor 15, 4)

"Pojďte, vraťme se k Pánu. †
    Rozdrásal, uzdraví nás; *
    udeřil, obváže nám rány;
po dvou dnech nám dá nazpět život, †
    třetího dne nás pozdvihne *
    a budeme před ním žít.
Poznejme, snažme se poznat Pána; *
    jeho příchod je jistý jako jitřenka;
přijde k nám jako prudká přeháňka, *
    jako jarní déšť, jenž zavlažuje zemi." –

Co s tebou udělám, Efraime? *
    Co s tebou udělám, Judo?
Vždyť vaše láska je jako ranní oblak, *
    jako rosa, jež se brzy ztrácí.
Proto jsem je prostřednictvím proroků rozsekal na kusy †
    zabil jsem je slovy svých úst *
    a můj soud vyvstane jako světlo.

Neboť láska se mi líbí, a ne oběti, *
    poznání Boha spíš než celopaly.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sof 3, 8-13
Ti, kdo zbudou z Izraele, budou nakonec spaseni

Izaiáš prohlašuje o Izraeli: I kdyby bylo synů Izraele jako mořského písku, bude zachráněna jen malá část. (Řím 9, 27)

Proto na mne počkejte, je výrok Páně, *
    v den, kdy povstanu jako žalobce;
neboť jsem nařídil, aby se sešly národy, *
    shromáždila se království,
abych na vás vylil svou rozlícenost, *
    veškerý žár svého hněvu.
Vždyť ohněm mé žárlivosti *
    bude pohlcena celá země. -

Ano, tehdy dám národům čisté rty, †
    aby všechny mohly vzývat jméno Páně *
    a sloužit mu pod jediným jhem.
Z druhého břehu etiopských řek mi moji prosebníci *
    přinesou můj obětní dar. –

Toho dne se už nebudeš stydět za všechny zlé skutky, *
   jichž ses proti mně dopustil,
neboť z tvého středu odstraním *
   tvé vítězoslavné povýšence
a přestaneš se naparovat *
    na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe ponechám *
    jen pokorný a skromný lid. -

A ve jménu Páně bude hledat útočiště
    zbytek Izraele.
Už se nebudou dopouštět nepravosti,
    už nebudou říkat lež
v jejich ústech se už nenajde *
    klamný jazyk. –
Budou však moc pást a odpočívat si,*
    aniž by je kdo znepokojoval. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.


EVANGELIA

16, 1-20
Slova svatého evangelia podle Marka

Ježíš Nazaretský, ukřižovaný, byl vzkříšen

     Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje, aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký.
     Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl: „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili. Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“ Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
     Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije a že ho viděla, tomu nevěřili.
     Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním, ale oni jim nevěřili.
     Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
     Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie