Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. leden 2010
Zjevení Páně, slavnost

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.

Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.

Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.

Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.

Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.

Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Králové Taršíše a ostrované přinesou dary Králi a Pánu.

Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. (Mt 2, 11)

¹ Svěř, Bože, soudcovský svůj úřad králi, *
      svou spravedlnost královskému synu!
² Ať spravedlivě vládne tvému lidu, *
      ať stojí za právem svých ponížených. –

³ Přinášet budou hory pokoj lidu, *
      pahorky budou plodit spravedlnost.
⁴ On zjedná právo utištěným z lidu, †
      on dětem chudých bude pomocníkem *
      a utlačovatele zdrtí na prach.
⁵ Ať žije, pokud slunce bude zářit, *
      co měsíc bude svítit – z rodu na rod! –

⁶ Ať sestoupí jak vláha na lučiny, *
      jak deště, které napájejí zemi.
⁷ Za něho bude vzkvétat spravedlnost *
      a pokoj, dokud měsíc neuhasne.
⁸ Panovat bude od moře až k moři, *
      od Velké řeky po sám konec země. –

⁹ Kořit se před ním budou nepřátelé, *
       prach budou lízat jeho protivníci.
¹⁰ Králové Taršíše a ostrované †
       dary mu budou nosit, daně platit *
       králové z krajů arabských a Sáby.
¹¹ Králové všichni budou se mu klanět, *
       národy všechny pokorně mu sloužit.

¹² Ujme se nebožáka, jenž ho vzývá, *
       chudáka, který nemá zastání.
¹³ On slituje se nad slabým a chudým, *
       on utlačené vrátí k životu.
¹⁴ Vysvobodí je z útisku a křivdy, *
       je v jeho očích drahá jejich krev. –

¹⁵ Ať žije! Zlato arabské mu dají †
       a stále za něho se budou modlit *
       a bez ustání jemu blahořečit.
¹⁶ Kéž obilí je stálá hojnost v zemi, *
       až do samého vršku horských svahů;
    plod jeho jako Libanon ať kypí, *
       ať jeho stébla vzkvétají jak tráva! –

¹⁷ Navždy buď požehnáno jeho jméno, *
       jež potrvá, co slunce sluncem bude.
    V něm všechny kmeny dojdou požehnání *
       a všechny národy ho budou slavit. –

¹⁸ Buď požehnaný Pán, Bůh Izraele, *
       jenž jediný ty všechny divy koná:
¹⁹ Buď požehnáno jeho slavné jméno, *
       zem plna jeho slávy. Amen, amen!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Králové Taršíše a ostrované přinesou dary Králi a Pánu.

Ant. 2 Klaňte se Pánu v jeho svatyni, aleluja.

Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)

¹ Zpívejte Pánu novou píseň, *
      zpívejte Pánu všechny země!
² Zpívejte k poctě jména Páně, *
      zvěstujte denně jeho spásu!
³ Povězte pohanům o jeho slávě *
      a všem národům o jeho divech! –

⁴ Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
      vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
⁵ Pohanští bozi jsou nicota marná, *
      Pán však je stvořitelem nebes.
⁶ Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
      v jeho svatyni moc a krása. –

⁷ Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
      chvalte Pána pro moc a slávu,
⁸ chvalte Pána pro jeho jméno! *
      S oběťmi vstupte do jeho síní!
⁹ Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
       Chvějte se před ním všechny země!
¹⁰ Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
       Upevnil svět, aby nekolísal, *
       podle práva národy řídí. –

¹¹ Raduj se, nebe, a jásej, země, *
       huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
¹² výskejte, nivy, se vším, co roste, *
       zašumte vesele, stromy v lesích,
¹³ vstříc Pánu, který přichází soudit, *
       přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
       on ve své věrnosti národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Klaňte se Pánu v jeho svatyni, aleluja.

Ant. 3 Všichni bohové se před ním koří, aleluja.

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
² Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
³ Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
⁴ Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
⁵ Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
⁶ Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

⁷ Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
⁸ Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
⁹ Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

¹⁰ Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
¹¹ Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
¹² Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Všichni bohové se před ním koří, aleluja.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme,
neboť vzešlo tvé světlo
a Hospodinova velebnost září nad tebou!
²Hle, tma zahalí zemi a temnota národy,
nad tebou však zazáří Hospodin,
jeho velebnost se zjeví nad tebou.

³Národy budou kráčet v tvém světle
a králové v tvé vycházející záři.
⁴Rozhlédni se kolem a podívej se:
ti všichni se shromáždili, přišli k tobě.
Zdaleka přicházejí tvoji synové,
na zádech jsou přinášeny tvoje dcery.

⁵Spatříš to a zazáříš,
radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce,
neboť tě zaleje bohatství moře,
poklady národů přijdou k tobě.
⁶Záplava velbloudů tě přikryje,
dromedáři z Midjanu a Efy,
přijdou všichni ze Sáby,
přinesou zlato a kadidlo,
rozhlásí Hospodinovu chválu.

⁷Všechna stáda z Kedaru se k tobě shromáždí,
berani z Nebajotu ti budou k službě;
budou obětováni na mém oltáři k usmíření,
a tak oslavím svůj slavný dům.

⁸Kdo jsou ti, kteří letí jak oblak,
jak holubi ke svým holubníkům?
⁹Neboť mne budou očekávat ostrovy,
v jejich čele taršíšské lodi,
aby přivezly tvé syny z daleka,
s nimi jejich stříbro a zlato
pro jméno Hospodina, tvého Boha, a pro Svatého Izraele,
který tě oslavil.

¹⁰Cizinci vystaví tvé hradby
a jejich králové ti budou sloužit.
Bil jsem tě sice ve svém hněvu,
ale ve své blahovůli jsem se slitoval nad tebou.
¹¹Stále budou otevřeny tvé brány,
nezavřou se ve dne ani v noci,
aby k tobě bylo přineseno bohatství od národů,
a jejich králové budou přivedeni.
¹²Ano, zahyne národ a říše, která by ti nesloužila,
pohané budou do kořene vyhlazeni.

¹³Nádhera Libanonu k tobě přijde,
cypřiše, jilmy, s nimi i jedle
k ozdobě mého chrámu;
tak oslavím podnož svých nohou.
¹⁴V pokoře k tobě přijdou
synové tvých utlačovatelů;
skloní se k chodidlům tvých nohou
všichni, kdo tebou pohrdali.
Nazvou tě „Hospodinovo město,
Sión Svatého Izraele“.

¹⁵Za to, že jsi byla opuštěná a v nenávisti,
že tebou nikdo neprocházel,
učiním tě chloubou na věky,
radostí po všechna pokolení.
¹⁶Budeš sát mléko národů,
královským prsem budeš kojena.
Poznáš, že já jsem Hospodin, tvůj Spasitel,
že tvým vykupitelem je mocný Jakubův ochránce.
¹⁷Místo bronzu přinesu zlato,
místo železa přinesu stříbro,
místo dříví bronz
a místo kamenů železo.
Tvou vrchností ustanovím pokoj
a tvými vladaři spravedlnost.

¹⁸V tvé zemi se už neuslyší o násilí
ani o zpustošení a zkáze ve tvých končinách.
Své hradby nazveš spásou
a své brány chválou.
¹⁹Už nebudeš potřebovat slunce, aby svítilo ve dne,
ani měsíční zář ti nebude svítit.
Hospodin ti bude světlem věčným,
tvůj Bůh bude tvou slávou.

²⁰Už nezapadne tvé slunce,
nebude ubývat tvého měsíce,
neboť Hospodin ti bude světlem věčným
a dny tvého smutku se skončí.

²¹Všechen tvůj lid bude spravedlivý,
navěky dostanou do dědictví zemi,
bude to výhonek, který jsem zasadil,
dílo mých rukou k mé oslavě.

²²Z nejmenšího vyroste tisíc,
nejnepatrnější v mocný národ:
já, Hospodin, to rychle způsobím v pravé době.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Milosrdná Boží prozřetelnost, rozhodnuta přispět v posledním čase hynoucímu světu, předurčila, aby byly v Kristu spaseny všechny národy.
     Z těchto národů bylo kdysi svatému patriarchovi Abrahámovi slíbeno četné potomstvo, které se nemá narodit ze semene těla, ale z plodnosti víry. A bylo přirovnáno k množství hvězd proto, aby se od Otce všech národů očekávalo potomstvo nebeské a nikoli pozemské.
     Ať vstoupí, ať vstoupí do rodiny patriarchů všichni pohané a požehnání potomstva Abrahámova, jehož se zříkají synové podle těla, ať přijmou synové zaslíbení. Ať se ve třech mudrcích klanějí svému Původci všechny národy světa. Ať poznají Boha nejen v Judsku, ale ať je poznán v celém světě, aby všude v Izraeli bylo veliké jeho jméno.¹
     Proto tedy poučeni tímto tajemstvím Boží milosti, nejmilejší, oslavujme s opravdovou radostí den svých prvotin a počátek povolání pohanů. Děkujme milosrdnému Bohu, že, jak praví apoštol, nás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle. On nás totiž vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.² Protože, jak předpověděl Izaiáš, pohanský lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo.³
     A týž Izaiáš o nich říká Pánu: Národy, které tě neznaly, budou tě vzývat; národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě.⁴
     Tento den uviděl Abrahám a zaradoval se,⁵ když ve svém potomstvu, kterým je Kristus, poznal syny své víry, kteří mají být požehnáni, a když spatřil, že se pro svou víru stal otcem všech národů.⁶ A tehdy vzdal čest Bohu a byl pevně přesvědčen, že Bůh má dost moci, aby splnil, když něco slíbí.⁷
     Tento den opěvoval v žalmech David slovy: Všechny národy se přijdou klanět, vzdávat úctu tvému jménu, Pane.⁸ A  dále: Pán dal poznat dílo své spásy, před všemi zjevil svou spravedlnost.⁹
     Víme, že toto se děje od té doby, kdy hvězda přiměla tři mudrce odejít z jejich vzdálených krajů a přivedla je, aby poznali Krále nebe i země a poklonili se mu. Její služba zajisté vybízí také nás k následování, abychom se, nakolik jen můžeme, dali do služeb této milosti, která všechny zve ke Kristu.
     A v této snaze, nejmilejší, si máte navzájem všichni pomáhat, abyste v Božím království, do něhož se dospívá pravou vírou a dobrými skutky, zazářili jako synové světla. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť on žije a kraluje s Bohem Otcem a s Duchem Svatým po všechny věky věků. Amen.
     ¹ srov. Žl 75 (76), 2
     ² Kol 1, 12-13
     ³ Iz 9, 1
     ⁴ Iz 55, 5
     ⁵ srov. Jan 8, 56
     ⁶ srov. Řím 4, 13-18
     ⁷ Řím 4, 20-21
     ⁸ Žl 85 (86), 9
     ⁹ Žl 97 (98), 2

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Dnes se zjevil světu Syn Boží, narozený z Panny Marie; mudrci se mu klanějí a přinášejí mu dary: všichni se pokloňme tomu, který nás vykoupil.

První kantikum