Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Za Synem Božím jediným
šels, mučedníku, chtěje s ním
nad nepřáteli zvítězit,
vítězstvím nebe vydobýt.
Přimluv se za nás, ubohé,
omyj nás z viny přemnohé,
moru zla přítrž učiň včas,
před nudou žití ochraň nás.
Když bylo sňato z tebe jho
to těla tvého svatého,
nás láskou k Synu Otcovu
zbav těžkých světa okovů.
Čest Otci spolu se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivou slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.
V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I
2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
otcové naši nám vyprávěli
o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
v tom dávném čase rukou svou.
3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
národy potřels a jim jsi dal růst. –
4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
nezvítězilo jejich rámě,
nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –
5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
tvým jménem deptáme protivníky. –
7 Na svém luku si nezakládám, *
nevděčím za vítězství meči:
8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
pokořils ty, kdo nás nenávidí.
9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
povždy jsme chválili tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.
Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.
10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
netáhneš, Bože, už do boje s námi.
11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
mezi pohany rozptýlil jsi nás. –
13 Lacino prodáváš svůj národ, *
pramálo jsi tím prodejem získal.
14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
pohané nad námi kývají hlavou. –
16 Stále svou hanbu mám před očima, *
studem se celý červenám v tváři,
17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
vidím-li mstivého nepřítele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.
Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.
18 A toto všechno dolehlo na nás, †
i když jsme na tebe nezapomněli, *
úmluvu s tebou neporušili,
19 naše srdce se neodvrátilo, *
nesešly naše kroky z tvé cesty,
20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
ty jsi nás zastřel temnotami. –
21 Kdybychom bývali zapomněli †
na svaté jméno svého Boha *
a vztáhli ruce k cizímu bohu,
22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
On přece zná všechny tajnosti srdce.
23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
jednají s námi jak s jatečním stádem. –
24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
bídu a strast naši zapomínáš?
26 Naše duše je sražena v prach, *
na zemi ulpělo naše tělo.
27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
v milosti své nás vysvoboď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.
V.
Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R.
Nauč mě, Pane, svým přikázáním.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
21.2I přišel David do Nobu ke knězi Achimelechovi. Achimelech vyděšen vyšel Davidovi vstříc a otázal se
ho: „Proč jsi sám? Není s tebou nikdo?“ 3David knězi Achimelechovi odvětil: „Mám pověření od krále.
Poručil mi: Nikdo ať nezví o tom, k čemu tě posílám a čím jsem tě pověřil. Družině jsem uložil,
aby čekali na určeném místě. 4Nyní však mi dej, co máš po ruce, pět chlebů, či co se najde.“
5Kněz Davidovi odpověděl takto: „Nemám po ruce obyčejný chléb, je tu jenom posvátný chléb. Jen
jestli se družina vyvarovala styku se ženami.“ 6David odpověděl knězi ujištěním: „Jistě. Žen jsme
se nedotkli ani včera ani předevčírem. Když jsem odcházel, byla těla členů družiny čistá, i když
šlo o všední cestu. Tím spíše budou čistí tělem dnes.“ 7Kněz mu tedy dal posvátný chléb, protože
tam jiný nebyl, totiž jenom chléb předkladný, který byl od Hospodinovy tváře odložen, aby tam
byl položen čerstvý chléb v den, kdy se starý odebíral.
8V onen den však tam byl jeden ze Saulových služebníků zdržující se před Hospodinem, jménem
Doeg Edomský, nejpřednější ze Saulových pastýřů.
9David se ještě tázal Achimelecha: „Nemáš zde po ruce nějaké kopí nebo meč? Nevzal jsem s sebou
svůj meč ani svou zbroj, protože králova záležitost byla neodkladná.“ 10Kněz řekl: „Je tu meč
Filišťana Goliáše, kterého jsi zabil v Terebintové dolině. Je zavinutý do pláště za efódem.
Chceš-li si jej vzít, vezmi. Kromě něho tu žádný jiný není.“ David odvětil: „Není nad něj, dej mi jej.“
22.1David odtud odešel a uchýlil se do jeskyně Odallamu. Když o tom uslyšeli jeho bratři a celý dům
jeho otce, sestoupili tam k němu. 2Také se kolem něho shromáždili všichni utlačovaní, všichni
stíhaní věřitelem a všichni, jejichž život byl plný hořkosti. Stal se jejich vůdcem. Bylo s ním na čtyři sta mužů.
3Odtud David odešel do Mispy Moabské. Moabskému králi řekl: „Ať tu prosím zůstanou můj otec a má
matka s vámi, dokud nezvím, jak se mnou Bůh naloží.“ 4Nechal je u moabského krále a pobývali u něho
po všechny dny, pokud byl David ve skalní skrýši.
5Prorok Gad pak řekl Davidovi: „Nezůstávej ve skalní skrýši. Odeber se do judské země.“ David šel,
až přišel do lesa Haretu.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu "Proti bludným naukám" od svatého Ireneje
Sláva Boží je oživující: a tak ti, kdo vidí Boha, dostávají život. Nepochopitelný, Nepostižitelný a Neviditelný se dává od lidí spatřit,
postihnout a pochopit, aby dal život všem, kdo ho přijímají a vidí. Bez života nelze totiž existovat a život jako takový spočívá v účasti
na Bohu; mít účast na Bohu znamená Boha vidět a zakoušet jeho dobrotu.
Takže lidé budou hledět na Boha, aby žili, tímto patřením se stali nesmrtelnými a přiblížili se k Bohu. Již dříve jsem mluvil o tom, že proroci
v obrazech ukázali, že Bůh se dá spatřit těm, kdo jsou nositeli jeho Ducha a bez ustání očekávají jeho příchod. Jak říká Mojžíš v Deuteronomiu:
Toho dne uvidíme, neboť Bůh promluví k člověku, a ten bude žít.1
Jaký je Bůh, jak veliký je ten, jenž všechno ve všem působí, to nemůže nikdo z těch, které stvořil, ani nahlédnout, ani vypovědět. Přesto
však není neznámý, protože veškerenstvo poznává skrze jeho Slovo, že je jeden Bůh Otec, že všechno je v jeho moci a všem dává bytí, jak stojí
v evangeliu: Boha nikdy nikdo neviděl, jen jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, a ten o něm podal zprávu.1
Tím, který vypovídá, je tedy od počátku Otcův Syn; ten je totiž od počátku u Otce, ten vždycky v příhodnou dobu ku prospěchu lidského pokolení
řádně a patřičně vyjevil prorocká vidění, rozdílné dary milosti, vlastní služby; slávu Otcovu. A kde je řád, tam je také souznění, a kde je
souznění, je včasnost a s včasností zároveň užitek.
A proto se Boží Slovo stalo rozdělovatelem Otcovy milosti k užitku všech lidí. Pro lidi tak mnoho vykonalo, když jim ukázalo Boha a
přivedlo člověka k Bohu. Zachovalo přitom sice Otcovu neviditelnost, aby snad člověk někdy Boha neznevážil a vždycky měl před sebou svůj
cíl, ale z druhé strany lidem mnoha způsoby Boha ukazovalo jako viditelného, aby člověk od Boha zcela neodpadl a nepřestal být: Neboť
slávou Boží je živý člověk a životem člověka je patření na Boha. Jestliže totiž už přirozené poznání Boha dává všemu živému na zemi život,
tím spíš se zjevením Otce skrze Slovo dostává života těm, kdo vidí Boha.
1 srov. Dt 5, 24
2 Jan 1, 18 (Vulg.)
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.
Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)
1 Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
ve své spravedlnosti mě vyslyš!
2 Nechtěj soudit svého služebníka, *
nikdo z živých není tobě práv. –
3 Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
4 A můj duch už ve mně ochabuje, *
srdce trne, sevřeno v mém nitru.
5 Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
stále myslím na všechny tvé činy, *
uvažuji o díle tvých rukou.
6 K tobě rozpřahuji obě paže, *
žízním po tobě jak zprahlá země. –
7 Pane, vyslyš mě a neotálej, *
jsem už duchem vysílen a chřadnu!
Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
8 Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
protože já důvěřuji v tebe.
Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
neboť k tobě pozdvihuji duši.
9 Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
protože má záchrana je v tobě!
10 Uč mě jednat podle vůle tvé, *
protože jsi jenom ty můj Bůh. –
Dobrotivým duchem svým mě veď,*
abych kráčel rovnou krajinou.
11 Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
pro svou spravedlnost osvoboď.
12 [Pro svou milost nepřátele znič, †
zahub všechny, kdo mě sužují! *
Protože jsem já tvůj služebník.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.
Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.
10 Radujte se s Jeruzalémem, *
všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
Jásejte a radujte se s ním všichni, *
kdo jste se nad ním rmoutili,
11 abyste se do sytosti nasáli *
na jeho prsou, která potěšují,
abyste se s rozkoší napili *
ze zdroje jeho slávy. –
12 Neboť toto praví Pán: *
Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
jak rozvodněný potok *
slávu národů, kterou budete sát.
K prsům vás budou pozvedat, *
na klíně laskat. –
13 Jako když někoho utěšuje matka, †
tak já potěším vás, *
v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
14 Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
a vaše kosti se napřímí jako tráva.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.
Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
1 Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
milé je rozeznít chvalozpěvy. –
2 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
shromáždil hloučky Izraele.
3 Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
obváže jejich bolavé rány.
4 Počet hvězd on stanovil pevně, *
každou z nich umí nazvat jménem.
5 Náš Pán je velký a přemocný silou, *
jeho moudrost je nezměřitelná. –
6 Pán je oporou ponížených, *
bezbožné zato až k zemi sráží. –
7 Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
na harfu hrejte našemu Bohu!
8 On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
on je, kdo deště pro zemi chystá,
travinám na horách dává vzcházet, *
osivu na polích obdělaných.
9 On je, kdo zvířatům potravu dává, *
mláďatům havraním to, po čem křičí.
10 Nehledá radost v síle koní, *
nelibuje si ve svalech mužů.
11 Pánu se líbí bohabojní, *
ti, kdo se svěřují do jeho lásky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
O. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Irenej, věren svému jménu, po celý život usilovně pracoval o pokoj a jednotu církevních obcí.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Irenej, věren svému jménu, po celý život usilovně pracoval o pokoj a jednotu církevních obcí.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys dal svatému biskupu Irenejovi schopnost úspěšně upevňovat pravou nauku a pokoj v Církvi;
na jeho přímluvu upevňuj i nás ve víře a lásce, abychom usilovali o svornost a jednotu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie