[ nová verze ]
9. únor 2028, Středa
1. týden žaltáře
První mezidobí, 5. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. únor 2028 První mezidobí, 5. týden 1. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Tmy, mlhy, noci, soumraku,
vše, co svět vrhá do zmatků:
hle, svítá, bledne nebes pláň –
prchněte! Kristus kráčí k nám!
Tmy trhají se nad zemí
slunečním šípem zraněny,
věcem se barva vrací hned,
když slunce na ně upře hled.
Podobně se v nás temný stín
i s duší, vědomou svých vin,
když roztrhnou se mraky v ní,
pod Boží vládou rozjasní.
K tobě se, Kriste, hlásíme,
a z duše čisté, upřímné
na kolenou tě zkroušeni
vzýváme svými písněmi.
Buď našich smyslů stálá stráž,
rozjasni celý život náš.
Co skví se krásou falešnou,
to omyj čistou září svou.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
II
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
III
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
3, 15 – 4, 7
Význam a poslání Zákona
Bratři, použiji příkladu z lidského života: Ani poslední vůli člověka,
když je pořízena právoplatně, nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat.
Zaslíbení však byla dána Abrahámovi i jeho potomku. Písmo neříká: „i jeho potomkům“,
v množném čísle, nýbrž v jednotném: „i tvému potomku“, a tím je Kristus. Chci tedy říci toto:
Zákon přišel teprve po čtyřech stech třiceti letech. Nemůže proto zrušit ustanovení,
které Bůh platně učinil už dříve, protože tím by padlo to zaslíbení. Kdyby totiž dědický
nárok pocházel ze Zákona, nezakládal by se už na slibu; ale Abrahámovi ho dal Bůh zdarma právě slibem.
Co tedy se Zákonem? – Ten byl přidán kvůli proviněním. Měl trvat tak dlouho, dokud se
neobjeví potomek, na něhož se vztahovalo to zaslíbení. Andělé Zákon prohlásili a
byl oznámen skrze prostředníka. Prostředníka však není třeba, kde je pouze jedna strana,
Bůh však je jeden! Je snad proto Zákon proti Božím slibům? Naprosto ne! Kdyby totiž byl dán
nějaký takový zákon, který by byl schopen dávat život, pak by ovšem ospravedlnění pocházelo
skutečně ze Zákona. Písmo prohlásilo, že všichni jsou hříšníci. Tak se tedy vírou v Ježíše
Krista dostává zaslíbení těm, kdo věří.
Ale než přišla víra, byli jsme hlídáni Zákonem jako ve vězení, v očekávání víry,
která se měla zjevit. Zákon byl naším vychovatelem pro Krista, abychom z víry došli
ospravedlnění. Když však přišla víra, nejsme už pod vychovatelem. Vy všichni jste
totiž Boží děti skrze víru v Ježíše Krista, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli
jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný,
už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu,
jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.
Můj výklad je tento: Pokud je dědic nedospělý, v ničem se neliší od otroka,
ačkoli je pánem všeho. Podléhá poručníkům a správcům až do doby stanovené otcem.
Tak to bylo i s námi: dokud jsme byli nedospělí, žili jsme pod vládou prvopočátků světa.
Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu,
aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.
A protože jste synové, poslal vám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá:
"Abba, Otče!" Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.
RESPONSORIUM
Gal 3, 27-28; Ef 4, 24
O.
Vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek. *
Všichni jste jeden v Kristu Ježíši.
V.
Oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý. *
Všichni jste jeden v Kristu Ježíši.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listů svatého biskupa Ambrože
(Ep. 35, 4-6. 13: PL 16 [ed. 1845], 1078-1079. 1081)
Jsme dědici Boží, spoludědici Kristovi
Ten, kdo s pomocí Ducha ničí záludnosti těla, říká apoštol, bude žít. A není divu, že bude žít,
protože každý, kdo má Božího Ducha, stává se Božím dítětem. Je dítětem Božím proto,
že nepřijímá ducha otroctví, ale ducha těch, kdo byli přijati za vlastní. O tom svědčí
našemu duchu sám Duch Svatý, který potvrzuje, že jsme Boží synové.1
To je ten Duch, který v našich srdcích volá Abba, Otče, jak je psáno v listě Galaťanům.2
Ale velkým svědectvím o tom, že jsme Boží děti, je i to, že jsme dědici Boží a spoludědici Kristovi.3
Jeho spoludědicem je ten, kdo je společně s ním oslaven, a to je pouze ten, kdo utrpením za něho trpí společně s ním.4
Aby nám dodal odvahu k utrpení, připojuje, že všechno, co trpíme, je menší a nelze to srovnat s dobrem,
které nás čeká jako velká odměna za námahu a které se na nás zjeví;5 neboť až budeme přetvořeni k obrazu Božímu,
budeme smět hledět tváří v tvář na jeho slávu.6
A aby vyzdvihl velikost toho budoucího zjevení, dodává, že i stvoření očekává toto zjevení
synů Božích. Nyní je sice podrobeno marnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž v naději,
neboť doufá, že od Krista dosáhne milosti služby nebo spíš že i ono bude vysvobozeno z
otroctví porušení a přijato do svobody slávy dětí Božích, takže bude jediná svoboda stvoření
i synů Božích, až se zjevně ukáže jejich sláva.7 Ale nyní, dokud se zjevení oddaluje,
všechno tvorstvo společně sténá a očekává slávu našeho přijetí za syny a vykoupení.
Jako matka před porodem nosí pod srdcem onoho ducha spásy a touží po jeho osvobození z otroctví marnosti.8
Smysl je přece jasný: Všichni, kdo mají prvotiny Ducha, sténají v očekávání, že budou přijati za
vlastní.9 A toto přijetí je vykoupením celého těla, až jako Boží děti díky přijetí za vlastní tváří
v tvář uvidíme ono božské a věčné dobro. V Církvi Páně už toto přijetí za syny existuje, když
Duch volá Abba, Otče, jak stojí v listě Galaťanům.
Ale bude dovršeno, až vstanou všichni do nepomíjitelnosti, cti a slávy a budou smět patřit
na Boží tvář. Tehdy opravdu člověčenství pozná, že je skutečně vykoupeno. A proto se apoštol
chlubí a říká: Touto nadějí jsme byli spaseni.10 Naděje totiž přináší spásu,
stejně jako víra a o té je řečeno: Tvoje víra tě zachránila.11
1 srov. Řím 8, 13-16
2 Gal 4, 6; Řím 8, 15
3 Řím 8, 17
4 srov. tamtéž
5 srov. Řím 8, 18
6 srov. 1 Kor 13, 12
7 srov. Řím 8, 19-21
8 srov. Řím 8, 19-22
9 srov. Řím 8, 23
10 srov. Řím 8, 24
11 Mk 5, 34
RESPONSORIUM
Řím 8, 17; 5, 9
O.
Jsme dědici Boží a spoludědici Kristovi. *
Musíme ovšem jako on trpět, abychom mohli spolu s ním dojít spásy.
V.
Budeme zachráněni skrze něho od Božího hněvu, když jsme ospravedlněni jeho krví. *
Musíme ovšem jako on trpět, abychom mohli spolu s ním dojít spásy.
PSALMODIE
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota
Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)
2 Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
Boha se bát ho ani nenapadne. –
3 Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
že nevidí a nezná odpor k hříchu.
4 Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
5 Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
ničeho špatného se nezalekne. –
6 Pane, až k nebesům tvé slitování, *
až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
7 Tvá spravedlnost jako velehory, †
tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –
8 Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
9 Sytí se z hojných darů tvého domu, *
z proudů svých slastí sám je napájíš.
10 Protože u tebe je pramen žití, *
jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –
11 Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
12 Ať noha pyšného mě nepošlape, *
ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
13 Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
jsou svrženi a víckrát nepovstanou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Kantikum
Pán, Stvořitel světa, chrání svůj lid
Jdt 16, 1-2a. 13-15
Zpívali novou píseň. (Zj 5, 9)
1 Začněte na bubny hrát Bohu, *
pějte Pánu při cimbálech;
Složte mu novou píseň, *
velebte a vzývejte jeho jméno!
2 Vždyť Bůh je Pán, *
on potírá války. –
13 Zapějme Pánu chvalozpěv, *
nové hymny zpívejme našemu Bohu.
Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
podivuhodný ve své síle, *
překonat tebe nemůže nikdo. –
14 Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
neboť jsi řekl a byli.
Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –
15 Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
budou u tebe velicí ve všem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
Žalm 46 (47)
Pán je králem nade všemi národy
Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.
2 Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
vzývejte Boha jásavým hlasem,
3 neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
je velekrálem nad celou zemí. –
4 On nám národy podrobuje, *
on nám pohany pod nohy klade.
5 On pro nás vybral dědičnou zemi, *
pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
6 Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –
7 Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
8 Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
zazpívejte mu překrásnou píseň! –
9 Bůh je nad všemi národy králem, *
Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
10 Knížata národů svorně se druží *
k národu Boha Abrahámova.
Boží jsou všechny štíty světa, *
on je nade vše svrchovaný.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Tob 4, 15a, 16ab.19a
Měj se na pozoru ve všem, co děláš, a chovej se vždy moudře. Co nemáš rád, nikomu nedělej! Rozděl se o svůj chléb s hladovým a o svůj oděv s nahým; z toho, čeho máš
nadbytek, prokazuj milosrdenství! Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky, aby se tvé úmysly zdařily.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
V. Na cestě své mě životem obdař.
R. K svým přikázáním.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.
PROSBY
Děkujme Kristu a stále ho chvalme, neboť on chce nazvat svými bratry ty, které posvěcuje. Prosme ho tedy:
PANE, POSVĚCUJ SVÉ BRATRY.
Radujeme se z tvého vzkříšení a zasvěcujeme ti počátek tohoto dne,
— dej, ať ti celý den děláme radost svou službou.
K naší spáse a radosti nám dáváš nový den jako znamení své lásky,
— obnovuj nás každý den ke své slávě.
Veď nás, abychom poznávali, že jsi přítomen v našich bratřích,
— a nalézali tě zvláště v zarmoucených a chudých.
Dej, ať žijeme v míru se všemi
— a nikomu neodplácíme zlým za zlé.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Vyslyš nás, Bože, náš Spasiteli, a veď nás, abychom jako děti světla žili podle pravdy
a vydávali ti před lidmi svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|