[ nová verze ]
3. květen 2027, Pondělí
2. týden žaltáře
Sv. Filipa a Jakuba, apoštolů, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. květen 2027 Sv. Filipa a Jakuba, apoštolů, svátekRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Filip pocházel z Betsaidy a patřil mezi učedníky Jana Křtitele. Byl jedním z prvních, kdo šli
za Ježíšem (Jan 1, 43-44). Získal ihned Natanaela, pozdějšího apoštola Bartoloměje, a přivedl ho k Ježíšovi
(Jan 1, 45-46), byl při nasycení zástupů z pěti chlebů (Jan 6, 5.7). Na něho se obrátili pohanští poutníci,
když chtěli vidět Mistra (Jan 12, 21). Žádal Krista, aby apoštolům ukázal nebeského Otce (Jan 14, 8).
Synoptická evangelia a Skutky apoštolů uvádějí pouze jeho jméno v seznamu apoštolů. Další zprávy o jeho životě nejsou věrohodné.
Jakub, syn Alfeův, je rovněž jedním z apoštolů (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 15; Sk 1, 13).
Předpokládá se, že je totožný s Jakubem, „bratrem Páně“ (srov. Mt 13, 55; 27, 56; Mk 6, 3; 15, 40), prvním představeným
křesťanské obce v Jeruzalémě (Sk 12, 17; 15, 7.13; 21, 18; Gal 1, 19; 2, 9.12), autorem jedné z epištol
(Jak 1, 1), o němž Josephus Flavius píše, že byl roku 62 ukamenován na popud židovského velekněze Annáše II.
(Ant. 20, 9, 1). Tuto totožnost však nelze bezpečně prokázat. Slavení dnešního svátku souvisí s posvěcením římské baziliky Dvanácti apoštolů
(1. V. 570).
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Velikonoční radosti
sluneční paprsky se skví,
když apoštolé užaslí
tělesným zrakem Krista zří.
Na jasném těle Kristově
vidí zář jeho pěti ran
a hlásají všem veřejně,
že už vstal z mrtvých jejich Pán.
Ježíši, Vládce převlídný,
vládni nad srdci našimi,
ať každého dne splácíme
ti daň své chvály upřímné.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal.
I Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa. Aleluja.
Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa. Aleluja.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo. Aleluja.
Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo. Aleluja.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy. Aleluja.
Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy. Aleluja.
V.
Chválili Pána a mluvili o jeho síle. aleluja,
O.
A o jeho podivuhodných skutcích. Aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
5, 12-32
Apoštolové v prvotní Církvi
12Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Všichni se jednomyslně shromažďovali v Šalomounově podloubí.
13Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ale lidé o nich mluvili s velkou úctou.
14Stále rostl počet mužů i žen, kteří přijímali víru v Pána. 15Dokonce
i na ulici vynášeli nemocné a kladli je na lehátka, aby, až půjde Petr okolo, alespoň jeho stín padl na někoho z nich.
16Také z okolních měst se sbíhalo do Jeruzaléma mnoho lidí a přinášeli nemocné i trápené nečistými duchy; a
ti všichni byli uzdravováni.
17Tehdy zasáhl velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž saducejská strana. Byli plní žárlivosti,
18proto dali apoštoly zatknout a zavřít do veřejného žaláře. 19Ale anděl
Páně v noci dveře žaláře otevřel, vyvedl je ven a řekl: 20„Jděte, postavte se v chrámě a hlásejte lidu
všechna slova toho života.“
21Oni uposlechli, vešli časně ráno do chrámu a učili. Zatím se dostavil velekněz a jeho stoupenci. Svolali veleradu
i všechny izraelské starší a poslali služebníky do žaláře, aby je přivedli. 22Když tam však služebníci přišli, ve vězení
je nenalezli. Vrátili se tedy a hlásili: 23„Žalář jsme našli pečlivě uzavřený a stráž stát přede
dveřmi, ale když jsme otevřeli, nenašli jsme uvnitř nikoho.“
24Když velitel chrámové stráže a velekněží uslyšeli ta slova, byli na rozpacích, jak se to mohlo stát.
25Tu kdosi přišel a hlásil jim: „Muži, které jste uvěznili, jsou v chrámu a učí lid!“
26Odešel tedy velitel se svými lidmi a přivedli je, ale bez násilí. Měli totiž strach z lidu, že je bude kamenovat.
27Když služebníci přivedli apoštoly a postavili je před veleradu, začal je velekněz vyslýchat:
28„Přísně jsme vám přece přikázali, že v tom jménu už nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení
a chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka.“ 29Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli: „Více je třeba
poslouchat Boha než lidi. 30Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho pověsili na dřevo a zabili.
31Ale Bůh ho povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele, aby Izraeli dopřál obrácení a odpuštění hříchů.
32A my jsme svědky těchto událostí, stejně i Duch Svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“
RESPONSORIUM
Sk 4, 33. 31
O.
Apoštolové vydávali s velikou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše *
a na nich na všech spočívala velká milost, aleluja.
V.
Byli naplněni Duchem Svatým, takže s odvahou hlásali Boží slovo. *
A na nich na všech spočívala velká milost, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu kněze Tertuliána proti heretikům
(De praescriptione haereticorum, cap. 20, 1-9; 21, 3; 22, 8-10: CCL 1,201-204)
Apoštolské kázání
Kristus Ježíš, náš Pán – dokud žil na zemi – sám hlásal, kdo je, kdo byl, jaké má od Otce poslání, jaký úkol
lidem dává. Hlásal to veřejně lidu nebo svým učedníkům zvlášť. A z nich si vybral dvanáct nejpřednějších, aby byli
stále kolem něho, a určil je za učitele národů.
A když po vzkříšení odcházel k Otci, přikázal zbývajícím jedenácti – neboť jeden se od nich odloučil – aby šli
a učili národy a křtili je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Proto apoštolové – to znamená ti, kdo byli posláni – ihned přijali mezi sebe losem místo Jidáše jako dvanáctého Matěje,
jak to bylo předpověděno v žalmu Davidově.1 A když dostali slíbenou sílu Ducha Svatého, aby mohli konat mocná znamení
a přesvědčivě mluvit, vydávali svědectví víry v Ježíše Krista a zakládali církevní obce nejdříve v Judsku, a potom šli
hlásat tutéž nauku víry dalším národům.
A právě tak zakládali od města k městu církevní obce, od nichž přebíraly a stále přebírají úponek víry a seménka nauky
církevní obce ostatní, aby se staly Církví. A tím i tyto obce se považují za apoštolské, neboť jsou odnožemi církevních
obcí, založených apoštoly.
Je třeba, aby se všechno posuzovalo podle svého původu. Tolik a tak velikých církevních obcí tvoří jednu prvotní Církev,
založenou od apoštolů, protože z ní všechny pocházejí. Tak jsou všechny prvotní a všechny apoštolské, neboť jsou všechny
jedna. Jednota se projevuje tím, že žijí spolu v pokoji, považují se za bratry, prokazují si navzájem pohostinnost.
Tato práva nevznikají jinak než jedním předáváním téhož tajemství.
Co apoštolové kázali, to znamená, co jim Kristus zjevil, se neprokazuje jinak než skrze církevní obce, které založili sami
apoštolové a jimž sami kázali živým slovem a později listy.
Pán jednou jasně prohlásil: Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést.
Avšak dodává: Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy.2 Tím naznačil, že nebudou ponecháni v žádné nevědomosti,
neboť jim slíbil, že budou skrze Ducha pravdy uvedeni do celé pravdy. A tento slib skutečně splnil a Skutky apoštolů dosvědčují
sestoupení Ducha Svatého.
1 srov. Žl 108 (109), 8
2 Jan 16, 12.13
RESPONSORIUM
Jan 12, 21-22; Řím 9, 26
O.
Někteří pohané přišli k Filipovi a prosili ho: Pane, rádi bychom viděli Ježíše. *
Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip pak šli a pověděli to Ježíšovi.
V.
Kde jim bylo řečeno: Nejste mým lidem, tam budou nazváni syny živého Boha. *
Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip pak šli a pověděli to Ježíšovi.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, ukaž nám Otce, a to nám stačí, aleluja.
Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, ukaž nám Otce, a to nám stačí, aleluja.
Ant. 2 Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce, aleluja.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce, aleluja.
Ant. 3 Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Věřte v Boha, věřte i ve mne. V domě
mého Otce je mnoho příbytků, aleluja.
Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Věřte v Boha, věřte i ve mne. V domě
mého Otce je mnoho příbytků, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 2, 19-22
Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny.
Jste jako budova:
její základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus
Ježíš je nárožní kvádr.
V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. V něm i vy
jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Učiníš je knížaty nad celou zemí. * Aleluja, aleluja.
R. Učiníš je knížaty nad celou zemí. * Aleluja, aleluja.
V. Budou pamětlivi tvého jména, Pane.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Učiníš je knížaty nad celou zemí. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Filip potkal Natanaela a řekl mu: Našli jsme toho,
o kterém psal Mojžíš i proroci. Je to Ježíš, syn Josefův z Nazareta, aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Filip potkal Natanaela a řekl mu: Našli jsme toho,
o kterém psal Mojžíš i proroci. Je to Ježíš, syn Josefův z Nazareta, aleluja.
PROSBY
Bůh nám dal skrze apoštoly nebeské dědictví. Děkujme mu za všechny jeho dary a volejme:
BOŽE, TEBE CHVÁLÍ SBOR APOŠTOLŮ.
Děkujeme ti, Bože, za to, že nás shromažďuješ ve své Církvi,
— dej, ať se naše společenství s Kristem upevňuje a roste.
Děkujeme ti, žes nám prostřednictvím apoštolů připravil stůl svého slova,
— dej, ať chodíme v tvém světle a s radostí konáme tvou vůli.
Děkujeme ti, že nás zveš na hostinu těla a krve svého Syna, kterou nám předali apoštolové,
— dej, ať v ní máme zdroj života a síly.
Děkujeme ti, že nás očišťuješ křestní koupelí a svátostným smířením, které jsi svěřil apoštolům,
— dej, ať z nás tyto svátosti smývají všechnu naši vinu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Radujeme se, Bože, z výroční oslavy svatých apoštolů Filipa a Jakuba a prosíme tě:
dej nám na jejich přímluvu, ať máme jako oni podíl na utrpení a vzkříšení tvého Syna,
abychom také dosáhli blaženého patření na tvou tvář. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|