[ nová verze ]
24. prosinec 2025, Středa
4. týden žaltáře
Doba adventní, 4. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 24. prosinec 2025 Doba adventní, 4. týden 4. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Proroci rozhlašují zvěst,
že Kristův příchod blízký jest,
nadchází spásonosný čas
milosti, jíž vykoupí nás.
Už prosvítá den nový tmou
a nitra se již blahem dmou,
když pravdivými slovy Jan
o příští slávě mluví k nám.
Toť onen první příchod byl,
kdy Pán ne proto sestoupil
svět ztrestat, ale uzdravit
vše choré, padlých spásou být.
Ten druhý příchod zvěstuje,
že přede dveřmi Kristus je,
by věnce slávy svatým dal
a věrné do své říše vzal.
S příslibem světla věčnosti,
hle, hvězda spásy už se skví,
a zve nás svými paprsky
ve věčný pokoj nebeský.
Jen tebe, Kriste, chce náš duch
uzřít tak, jak jsi pravý Bůh.
To nazírání pak se nám
tvou ustavičnou chválou staň. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Slova svá zjevil Jákobovi.
O.
Zákony, příkazy Izraeli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
Iz 51, 17 – 52, 2. 7-10
Jeruzalému je hlásána radostná zvěst
51.17Probuď se, probuď, vstaň, Jeruzaléme!
Pil jsi z Hospodinovy ruky kalich jeho hněvu;
číši opojení jsi pil a vyprázdnil.
18Nevede ho nikdo
ze všech synů, které zrodil,
nedrží ho za ruku nikdo
ze všech synů, které vychoval.
19To obojí tě stihlo
– kdo s tebou bude mít soucit?
Zpustošení a zkáza, hlad a meč
– kdo tě potěší?
20Tvoji synové leží bez vlády
na rozích všech ulic
jako antilopa v síti,
zahrnuti Hospodinovým hněvem,
hrozbami tvého Boha.
21Proto slyš to, ubohý
a opilý, ale ne vínem!
22Tak praví tvůj Pán,
Hospodin a tvůj Bůh, který se zastává svého lidu:
„Hle, vzal jsem z tvé ruky kalich opojení,
číši svého hněvu;
už ho nebudeš pít.
23Dám ho do ruky tvých trýznitelů,
kteří ti říkali: ‚Sehni se, ať přes tebe přejdem!‘
Svůj hřbet jsi učinil zemí,
cestou pro chodce.“
52.1Povstaň, povstaň,
sílu si oblékni, Sióne!
Oblékni si svůj nádherný oděv,
Jeruzaléme, svaté město,
neboť už do tebe nevstoupí
neobřezaný a poskvrněný.
2Z prachu se otřes, vstaň,
zajatý Jeruzaléme!
Zbav se okovů své šíje,
zajatá siónská dcero!
7Jak je krásné vidět na horách
nohy posla, který přináší radostnou zprávu,
který zvěstuje pokoj,
hlásá blaho a oznamuje spásu,
který praví Siónu:
„Bůh tvůj kraluje!“
8Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas
a jásají spolu,
neboť vidí na vlastní oči,
jak se Hospodin vrací na Sión.
9Radujte se a jásejte vespolek,
jeruzalémské trosky,
neboť Hospodin utěšil svůj lid,
vykoupil Jeruzalém.
10Obnažil Hospodin své svaté rámě
před očima všech národů
a všechny končiny země
uzří spásu našeho Boha!
RESPONSORIUM
Srov. Ex 19, 10. 11; Dt 7, 15; Srov. Dan 9, 24
O.
Hospodin praví: Posvěťte se, synové Izraele, zítra přijde Pán *
a sejme z vás všechnu slabost.
V.
Zítra bude skončena nepravost země a bude vám vládnout Spasitel světa. *
A sejme z vás všechnu slabost.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
(Sermo 185: PL 38, 997-999)
Věrnost vypučí ze země, spravedlnost shlédne z nebe
Probuď se, člověče! Pro tebe se Bůh stal člověkem. Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých a Kristus tě osvítí.1 Pro tebe, pravím, se Bůh stal člověkem.
Věčně bys byl mrtev, kdyby se nebyl narodil v čase. Nikdy bys nebyl vysvobozen z hříšného těla, kdyby na sebe nebyl přijal tělo, jako mají hříšní
lidé.2 Byl bys věčným ubožákem, kdyby ti nebyl prokázal toto milosrdenství. Nebyl bys znovu ožil, kdyby nebyl vyšel vstříc tvé smrti. Byl bys klesl,
kdyby ti nebyl oporou. Byl bys zahynul, kdyby nebyl přišel.
Slavme radostně příchod naší spásy a našeho vykoupení. Slavme svátek, ve kterém velký a věčný den přišel z velkého a věčného dne do tohoto našeho tak
krátkého a pomíjivého dne.
Jeho nám Bůh poslal jako dárce spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmu: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.3
Pravda vzešla ze země.4 Kristus, který řekl: Já jsem pravda,5 se narodil z Panny. A spravedlnost shlédla z nebe.6
Kdo věří v toho, který se narodil, ten dosáhne ospravedlnění ne sám ze sebe jakožto člověk, ale od Boha.
Pravda vzešla ze země, poněvadž Slovo se stalo tělem.7 A spravedlnost shlédla z nebe, poněvadž každý dobrý úděl a každý dokonalý dar
přichází shora.8
Pravda vzešla ze země, tělo z Marie. A spravedlnost shlédla z nebe, poněvadž nikdo si nemůže nic vzít, není-li mu to dáno z nebe.9
Jestliže jsme ospravedlněni na základě víry, žijme v pokoji s Bohem,10 protože spravedlnost a pokoj se políbily.11 Skrze Pána
našeho Ježíše Krista,12 protože pravda vzešla ze země. Skrze něho totiž máme přístup k této milosti a pevně v ní stojíme. Naše chlouba je
také v tom, že máme naději dosáhnout slávy u Boha.13 Pavel neříká: „naší slávy“, ale slávy u Boha, protože spravedlnost nevyšla z nás, ale shlédla z nebe. Proto kdo se chlubí, ať se chlubí ne sám
sebou, ale v Pánu.
Proto při narození Pána z Panny oznamovali andělé: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení.14
Odkud ovšem pokoj na zemi, ne-li proto, že pravda vzešla ze země, to jest, že Kristus se narodil z těla? On je náš pokoj: obě dvě části, židy i pohany
spojil v jedno,15 abychom mohli být lidmi, ve kterých má Bůh zalíbení, láskyplně spojenými poutem jednoty.
Radujme se tedy z této milosti, aby naše sláva svědčila o našem dobrém svědomí. Nechlubme se sami sebou, ale chlubme se v Pánu. Proto je řečeno:
Jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu.16 Vždyť jaká nám od Boha mohla zasvitnout větší milost nežli ta, že maje jednorozeného Syna, učinil jej Synem
člověka a naopak zase syna člověka učinil Synem Božím?
Hledej zásluhu, hledej příčinu, hledej spravedlnost; a dívej se pozorně, zda najdeš něco jiného nežli milost.
1 Ef 5, 14
2 srov. Řím 8, 3
3 1 Kor 1, 30-31
4 srov. Žl 84 (85), 12a
5 Jan 14, 6
6 Žl 84(85), 12b
7 Jan 1, 14
8 Jak 1, 17
9 Jan 3, 27
10 Řím 5, 1a
11 srov. Žl 84 (85), 11
12 Řím 5, 1b
13 Řím 5, 2
14 Lk 2, 14
15 Ef 2, 14
16 srov. Žl 3, 4
RESPONSORIUM
Iz 11, 1. 5. 2
O.
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů. *
Spravedlnost bude provazem jeho beder a věrnost pásem jeho ledví.
V.
Spočine na něm duch Hospodinův, duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly. *
Spravedlnost bude provazem jeho beder a věrnost pásem jeho ledví.
PSALMODIE
Ant. 1 Betléme v judské zemi, ty nebudeš nejmenší, neboť z tebe vyjde vládce, který bude řídit můj izraelský lid.
Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)
2 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
3 Procitni, moje citero a harfo! *
S vámi teď půjdu budit červánky. –
4 Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
5 Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
tvá věrnost přesahuje oblaka.
8 Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
a nad veškerou zemí slávu svou!
7 Aby tví věrní byli zachráněni, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –
8 Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
„Zvítězím a Sichem přidělím, *
přeměřím i úval sukotský.
9 Galaád i Manasse mi patří, †
rovněž i Efraim, má přilbice, *
Juda pak má velitelská hůl.
10 Moáb je mou umývací mísou; †
na Edom pak botu postavím, *
jásat budu nad Filištínskem.“ –
11 Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
12 ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš!
13 Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
14 S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Betléme v judské zemi, ty nebudeš nejmenší, neboť z tebe vyjde vládce, který bude řídit můj izraelský lid.
Ant. 2 Zdvihněte hlavu, hle, vaše vykoupení se přiblížilo.
Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem
Iz 61, 10 – 62, 5
Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém… bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Srov. Zj 21, 2)
61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
má duše jásá v mém Bohu:
vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
jako ženicha ozdobeného korunou, *
jako nevěstu okrášlenou věncem. –
11 Jako dává země vyrašit rostlinám *
a zahrada vzejít setbě,
tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
radostnému veselí přede všemi národy. –
62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
pro Jeruzalém nebudu zticha,
dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –
2 A národy uzří tvého spravedlivého *
a tvého slavného všichni králové.
A nazvou tě novým jménem, *
o kterém rozhodnou ústa Páně.
3 A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
královskou čelenkou v ruce svého Boha. –
4 Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
ani tvé zemi „Pustá“.
A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
a tvá země „Oblíbená“.
Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
tvá země bude obydlená. –
5 V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
v tobě budou přebývat tvoje děti.
Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zdvihněte hlavu, hle, vaše vykoupení se přiblížilo.
Ant. 3 Zítra vám přijde spása, praví Pán, Bůh zástupů.
Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)
1 Oslavuj, moje duše, Pána! †
2 Slavit chci Pána po celý život, *
hrát svému Bohu, co budu živ. –
3 V knížata důvěru nevkládejte, *
v člověka, jenž je bezmocný:
4 vydechne duši, v svou zem se vrací, *
veta je po jeho záměrech. –
Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
5 kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
6 V toho, který stvořil nebesa i zem, *
moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
který zachovává věrnost na věky, *
7 utištěným dopomáhá k právu,
hladovící nasycuje pokrmem. *
Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –
8 Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
9 Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
sirotkům a vdovám svoji pomoc.
Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –
10 Pán je král a bude vládnout na věky, *
Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zítra vám přijde spása, praví Pán, Bůh zástupů.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 11, 1-3a
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů, spočine na něm duch
Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a bázně
před Hospodinem. Má zálibu v bázni před Hospodinem.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zítřejšího dne * bude zahlazen hřích země.
R. Zítřejšího dne * bude zahlazen hřích země.
V. Spasitel světa bude nad námi vládnout.
R. Bude zahlazen hřích země.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Zítřejšího dne * bude zahlazen hřích země.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Naplnil se čas, kdy měla Panna Maria porodit svého prvorozeného Syna.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Naplnil se čas, kdy měla Panna Maria porodit svého prvorozeného Syna.
PROSBY
Otevřme své srdce Kristu Pánu, neboť on přijde s velikou slávou a mocí, a pokorně ho prosme:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane, čekáme na tvůj příchod ve slávě a moci,
— shlédni na naši ubohost a učiň, abychom byli hodní tvých darů.
Tys přinesl lidem poselství spásy,
— dej, ať svým životem vydáváme svědectví tvému evangeliu.
Ty, jenž žiješ na věky a všechno řídíš,
— dej, ať s radostnou nadějí očekáváme tvůj slavný příchod.
Úpěnlivě voláme po tvém příchodu,
— dej nám svou milost, abychom měli účast na tvém božství.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Prosíme tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať tvůj příchod posilní
a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují v tvou lásku. Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|