Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. červenec 2025
Sv. Tomáše, apoštola, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ve sboru apoštolů všech
pláš jasem nejskvělejších hvězd,
Tomáši, teď náš chvalozpěv
slyš, neboť tobě určen jest.

Vzal tebe v jasný nebes chrám
Kristus, jenž měl tě velmi rád,
i tys byl z lásky odhodlán
s ním zemřít a zaň život dát.

Mučí tě láska, její žal,
když bratři tvrdí, že Pán vstal.
Chceš jistotu mít, hledět naň,
prst vložit do ran a v bok dlaň.

Jak záříš v srdci radostí,
vida jej milostivého.
„Můj Bůh", hned voláš s vroucností
mu oddán z nitra celého.

My jsme jej neuviděli,
tvým vlivem však víc věříme,
tím vroucněji a žhavěji
teď láskou k Pánu hoříme.

Buď věčně Kristus všemi ctěn.
Kéž dá pod vlivem proseb tvých
nám, kteří s vírou k němu jdem,
naň věčně patřit v nebesích. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Uslyš, Bože, moje naříkání, *
      před hrůzami nepřátel mě zachraň!
³ Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
      dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

⁴ Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
⁵ ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
⁶ Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
⁷ kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

⁸ Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
⁹ Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
¹⁰ Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

¹¹ Spravedlivý raduje se z Pána, †
       utíká se k němu, jím se chlubí *
       každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
² Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
³ Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
⁴ Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
⁵ Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
⁶ Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

⁷ Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
⁸ Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
⁹ Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

¹⁰ Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
¹¹ Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
¹² Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

V. Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O. A o jeho podivuhodných skutcích.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

    
     ¹Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. ²A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. ³Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji. ⁴Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu. ⁵Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.
     ⁶Bratři, to, co bylo napsáno, vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás poučili, že nemáte v ničem nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho kazatele na úkor druhého. ⁷Vždyť kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal? ⁸Už máte všeho dost, na duchovní dary jste už bohatí, už jste se dostali do nebeského království – my však dosud ne! Kéž byste v něm už začali vládnout, abychom tam směli s vámi začít vládnout i my. ⁹Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo, jako bychom byli odsouzení na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly a lidi.
     ¹⁰My jsme blázni pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se pohrdá. ¹¹Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na místo, ¹²lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás, a my to trpělivě snášíme. ¹³Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jen odpadky, které lidé odhazují; všichni námi pohrdají, a to ještě i teď.
     ¹⁴Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale napomínám vás jako svoje milované děti.
     ¹⁵Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši. ¹⁶Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia

     Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel.¹ Tento jediný učedník tam nebyl. Když se vrátil, uslyšel, co se stalo, ale nechtěl věřit tomu, co slyšel. A tak Pán přišel znovu a nevěřícímu učedníkovi dal možnost dotknout se jeho boku, ukázal mu ruce, a ukázáním jizev po svých ranách uzdravil ránu jeho nevěry. Bratři nejmilejší, co to má pro vás znamenat? Považujete to za náhodu, že tento vyvolený učedník tam tehdy nebyl, a že pak přišel a uslyšel, uslyšel, ale pochyboval, pochyboval a mohl se dotknout, dotkl se a uvěřil?
     To se nestalo náhodou, ale řízením Božím. Vždyť tak podivuhodně to zařídila Boží dobrota, že ten pochybující učedník, tím že se dotkl ran na těle svého Mistra, uzdravil v nás rány naší nevěry. Více totiž prospěla naší víře nevěra Tomášova než víra věřících učedníků: neboť tím, že se dotkl a  uvěřil, naše mysl nechává stranou všechny pochybnosti a utvrzuje se ve víře. Tak se stal pochybující a dotýkající se učedník svědkem skutečného vzkříšení.
     Dotkl se tedy a zvolal: Pán můj a Bůh můj. Ježíš mu řekl: Protože jsi mě, Tomáši, uviděl, uvěřil jsi.² Když apoštol Pavel říká: Víra je obsahem toho, v co doufáme, je přesvědčením o věcech, které nevidíme,³ vyplývá z toho, že víra je přesvědčení o věcech, které nelze vidět. Co vidíme, tomu nevěříme, to známe. Proč je tedy řečeno Tomášovi, když uviděl a dotkl se: Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi? On totiž něco jiného uviděl, a v něco jiného uvěřil. Smrtelný člověk nemohl uvidět Boha. Uviděl člověka, a vyznal Boha: Pán můj a Bůh můj. A tak tím, že uviděl, uvěřil, neboť o skutečném člověku, na nějž se díval, ve svém zvolání vyznal, že je Bůh: toho nemohl uvidět.
     Velikou radost působí to další: Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili.⁴ To platí zajisté především o nás, kteří jsme ho neviděli tělesnýma očima, ale držíme se ho duší. Platí to o nás, ale jen tehdy, jestliže naší víře odpovídají skutky. Ten totiž opravdu věří, kdo svou víru uvádí ve skutek. Naproti tomu o těch, kdo víru vyznávají jen ústy, říká Pavel: Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají.⁵ Proto říká Jakub: Víra bez skutků je mrtvá.^{6
     1} Jan 20, 24.
     ² Jan 20, 23.24.
     ³ Žid 11, 1.
     ⁴ Jan 20, 29.
     ⁵ Tit 1, 16.
     ⁶ Jak 2, 26.

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Tomáš řekl: Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu? Ježíš mu odpověděl: Já jsem cesta, pravda a život.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tomáš řekl: Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu? Ježíš mu odpověděl: Já jsem cesta, pravda a život.

Ant. 2 Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: Viděli jsme Pána, aleluja.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: Viděli jsme Pána, aleluja.

Ant. 3 Vlož svou ruku na místo hřebů a nebuď nevěřící, ale věřící, aleluja.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vlož svou ruku na místo hřebů a nebuď nevěřící, ale věřící, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Učiníš je knížaty *nad celou zemí.
R. Učiníš je knížaty *nad celou zemí.
V. Budou pamětlivi tvého jména, Pane.
R. Nad celou zemí.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Učiníš je knížaty *nad celou zemí.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Protože jsi mě uviděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili. Aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Protože jsi mě uviděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili. Aleluja.

PROSBY
Bůh nám dal skrze apoštoly nebeské dědictví. Děkujme mu za všechny jeho dary a volejme:
     BOŽE, TEBE CHVÁLÍ SBOR APOŠTOLŮ.

Děkujeme ti, Bože, za to, že nás shromažďuješ ve své Církvi,
— dej, ať se naše společenství s Kristem upevňuje a roste.
Děkujeme ti, žes nám prostřednictvím apoštolů připravil stůl svého slova,
— dej, ať chodíme v tvém světle a s radostí konáme tvou vůli.
Děkujeme ti, že nás zveš na hostinu těla a krve svého Syna, kterou nám předali apoštolové,
— dej, ať v ní máme zdroj života a síly.
Děkujeme ti, že nás očišťuješ křestní koupelí a svátostným smířením, které jsi svěřil apoštolům,
— dej, ať z nás tyto svátosti smývají všechnu naši vinu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí Bože, naplň nás radostným vědomím, že se za nás přimlouvá svatý apoštol Tomáš, a posilni naši víru, abychom měli věčný život ve jménu tvého Syna, o němž on vyznal, že je to náš Pán a Bůh. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie