[ nová verze ]
25. listopad 2023, Sobota
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 33. týden Sv. Kateřiny Alexandrijské, panny a mučednice, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály [Ježíše Krista Krále]
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. listopad 2023 Druhé mezidobí, 33. týden 1. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Tvář nebe rdí se purpurem,
do kraje proudí nový den,
světelné šípy letí výš,
vše nečisté ať zmizí již!
Ať přízrak tmy se odplíží,
ať hříchy mysl netíží,
ať vina, kterou na práh dne
tmy vynesly, se rozpadne.
Kéž ono ráno poslední
– čekáme na ně zkroušeni –
tak zaskvěje se nad námi,
jak dnešní den zní chválami.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
I
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
II
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
14, 1-21
Poslední tíseň Jeruzaléma a jeho oslavení
Tak praví Hospodin: 1„Hle, přichází den pro Hospodina, kdy bude uprostřed tebe rozdělována kořist z
tebe. 2Shromáždím k Jeruzalému všechny pohany do boje a město bude dobyto, domy vyloupeny a ženy
znásilněny. Polovice města půjde do vyhnanství, ale zbytek lidu nebude z města vyhlazen.
3Potom však Hospodin vytáhne a bude proti těm pohanům bojovat, jako bojoval kdysi v den bitvy.
4V ten den budou jeho nohy stát na Olivové hoře, která je na východ od Jeruzaléma; Olivová hora se
rozštěpí uprostřed od východu na západ velmi velikým údolím a polovice hory ustoupí na sever a
druhá polovina na jih. 5Utečete do údolí jejich hor, protože horské údolí se potáhne až k Jasolu;
utečete, jako jste utíkali před zemětřesením v době judského krále Uzijáha. Potom přijde Hospodin,
můj Bůh, a všichni svatí s ním.
6V ten den nebude světlo, ale chladno a mráz. 7Bude to
jeden den, známý jen Hospodinu: ani den, ani noc, v čas večera bude zase světlo. 8V ten den
vyprýští živá voda z Jeruzaléma, polovice z ní poteče
do moře východního a polovice do moře západního, poteče v létě i v zimě.
9Hospodin bude králem nad celou zemí, v ten den bude jen jeden Hospodin a jedno jeho jméno.
10Celá země se změní v planinu od Geba k Rimmonu na jih od Jeruzaléma. Ten bude na výšině a bude obýván na
svém místě od Benjamínovy brány až k místu Dřívější brány a až k Nárožní bráně, od věže Chananel až
ke Královským lisům. 11Bude se v něm bydlet, nebude už prokletí, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.
12To bude porážka, jíž stihne Hospodin všechny národy, které vytáhly proti Jeruzalému: tělo jim bude
hnít, ještě když budou stát na svých nohou, v očních důlcích jim budou hnít oči a v ústech bude hnít jazyk.
13V ten den způsobí u nich Hospodin veliký zmatek: jeden uchopí ruku svého bližního, ale zároveň ji
napřáhne proti němu. 14I Juda bude bojovat v Jeruzalémě; bude shromážděno bohatství všech okolních
pohanů: zlato, stříbro a velké množství oděvů. 15Stejnou porážkou stihne Hospodin koně, mezky,
velbloudy, osly a všechen dobytek, který v těch táborech bude.
16Ale všichni, kdo zbudou ze všech pohanů, kteří přitáhnou proti Jeruzalému, budou každý rok putovat,
aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků.
17Jestliže však některý z národů země nebude do Jeruzaléma putovat, aby se klaněl Králi, Hospodinu
zástupů, nebude na něj padat déšť. 18Jestliže nepřiputuje a nepřijde národ egyptský, stihne ho to
neštěstí, kterým Hospodin zasáhne ty pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků. 19To bude
trest na Egypťany a trest na všechny pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků.
20V ten den bude napsáno na zvoncích koní: ‚Zasvěcen Hospodinu‘; hrnce v Hospodinově domě budou
jako obětní misky před oltářem. 21Všechny hrnce v Jeruzalémě i v Judsku budou zasvěceny Hospodinu
zástupů. Všichni obětující přijdou, vezmou z nich a budou v nich vařit. V ten den nebude už v domě
Hospodina zástupů žádný kramář.“
RESPONSORIUM
Zach 14, 8; 13, 1; Jan 19, 34
O.
V ten den vyprýští živá voda z Jeruzaléma, pramen pro Davidův dům *
na obmytí hříchu a nečistoty.
V.
Jeden z vojáků Ježíšovi kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda,
*
na obmytí hříchu a nečistoty.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého kněze Tomáše Akvinského o apoštolském vyznání víry
(Coll. super Credo ín Deum: Opuscula theologica 2, Taurini
1954, pp. 216-217)
Až se objeví tvá sláva, budeš nasycen
Je na místě, že vyznání víry končí tím, k čemu směřuje všechno naše toužení, totiž věčným
životem: Věřím v život věčný. Amen.“
Nejdůležitější na věčném životě je to, že se člověk spojuje s Bohem, neboť sám Bůh je odměnou a
cílem všeho našeho namáhání: Já jsem tvůj štít, tvá odměna je převeliká.1 A toto spojení spočívá v
dokonalém patření na Boha: Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v
tvář.2 Dále spočívá ve svrchované chvále, jak říká prorok: Zazní tam radost a veselí, díkůvzdání a
chvalozpěvy.3 A také v dokonalém nasycení touhy, neboť každý blažený tam dostane víc, než po čem
toužil a v co doufal. To je založeno na tom, že se v tomto životě nemohou nikomu splnit všechna
jeho přání, a také na tom, že nic stvořeného nemůže zcela nasytit touhu člověka; jen Bůh ji totiž
nasycuje, ano, nekonečně přesahuje, takže nemůže spočinout, leda v Bohu, jak říká Augustin: „Učinil
jsi nás, Pane, pro sebe a naše srdce nemá klid, dokud nespočine v tobě.“4
A protože v nebeské vlasti budou mít svatí Boha dokonale, je zřejmé, že jejich touha bude nasycena
a sláva ji ještě přesáhne. Proto Pán říká: Pojď se radovat se svým pánem.5 Augustin k tomu říká: „Ne
že by plnost radosti vstoupila do těch, kdo se budou radovat, ale všichni, kdo se budou radovat,
vejdou do radosti.“ Písmo říká: Až se objeví tvá sláva, budu nasycen.6 A jinde: On naplní tvou touhu štěstím.7
Všechno, z čeho se člověk raduje, je tam v plnosti a nadbytku. Jde-li člověk za štěstím, tam ho
čeká štěstí svrchované a dokonalé, protože pramení v nejvyšším dobru, to jest v Bohu: Po tvé
pravici slast navěky.8
Dále spočívá věčný život v radostném společenství všech blažených; toto společenství bude zdrojem
převeliké radosti, protože každý bude mít všecko dobré spolu se všemi blaženými. Neboť každý bude
milovat druhého jako sebe sama, takže se bude z jeho štěstí radovat jako ze svého. A tak radost a
štěstí jednoho poroste úměrně ke štěstí všech.
1 Gn 15, 1
2 1 Kor 13, 12
3 Iz 51, 3
4 Confessiones 1, 1
5 Mt 25, 21
6 Žl 16 (17), 15 (Vulg.)
7 Žl 102 (103), 5 (Vulg)
8 Žl 15 (16), 11
RESPONSORIUM
Žl 16 (17), 15;1 Kor 13, 12
O.
Já, spravedlivý, spatřím však tvou tvář, Pane, *
až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.
V.
Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale.
* Až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.
PSALMODIE
Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.
Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.
Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.
Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem
Ex 15, 1-4a. 8-13. 17-18
Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)
1 Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
koně i s jezdcem smetl do moře. –
2 Mou silou i chválou je Pán; *
a stal se mi zachráncem.
On je můj Bůh a já ho velebím, *
Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –
3 Pán je hrdinný bojovník, †
jeho jméno je Všemohoucí. *
4 Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –
8 Závan tvého hněvu navršil vody, †
vlny se jako hráz zastavily, *
objevila se hluboká cesta středem moře. –
9 Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
vytasím meč *
a má ruka si je podrobí. –
10 Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
potopili se jak olovo v mohutných vodách. –
11 Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –
12 Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
13 A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
Provázel jsi ho svou mocí *
až k svému svatému příbytku. –
17 Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
18 Pán kraluje na věky, vždycky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Petr 1, 10-11
Bratři, vynasnažte se, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. Tak vám bude dopřán volný
přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pane, k tobě volám: * Ty jsi mé útočiště.
R. Pane, k tobě volám: * Ty jsi mé útočiště.
V. Ty jsi můj úděl v zemi živých.
R. Ty jsi mé útočiště.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pane, k tobě volám: * Ty jsi mé útočiště.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, zjev se těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, zjev se těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti.
PROSBY
Kristus chtěl být jedním z nás, aby se stal naším milosrdným a věrným veleknězem u Boha. Chvalme ho a prosme ho:
PANE, OTEVŘI NÁM POKLADY SVÉ LÁSKY.
Slunce spravedlnosti, tobě ať je zasvěcen náš den,
— neboť jsi nás ve křtu osvítil.
Každou hodinu tohoto dne ti budeme dobrořečit
— a ve všem chválit tvé jméno.
Tvá matka Maria ochotně uchovávala tvá slova ve svém srdci,
— veď dnes naše kroky podle svých slov.
Dej nám, kteří putujeme uprostřed věcí porušitelných, očekávat nebeskou neporušitelnost,
— abychom už nyní skrze víru, naději a lásku okoušeli budoucí blaženost.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, naplň naše srdce radostí ze slavného vzkříšení, abychom
nezůstávali v temnotách a ve stínu smrti, ale směřovali do světla
věčné slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|