[ nová verze ]
1. srpen 2023, Úterý
1. týden žaltáře
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 1. srpen 2023 Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné
z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné
nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech
dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným
advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem
k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na
kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli
a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností,
a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi
kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil
na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly
z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém
nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické
přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako
biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení
kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl
těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera
dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839
byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona
zpovědníků a moralistů.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.
Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.
Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.
Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.
Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R.
Ponížené vodí k cestám svým.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
9, 1-15
Duchovní plody sbírky
Bratři! 1Pokládám za zbytečné, abych se ještě dále rozepisoval o této službě lásky pro křesťany.
2Vždyť znám vaši ochotu, a proto s chloubou o vás mluvím u Makedoňanů a říkám, že Achaja je
připravena už od loňska. Ta vaše horlivost také pobídla velmi mnoho jiných. 3Přesto však posílám
ty bratry, aby se snad neukázalo, že to vůbec není pravda, když v té věci mluvím o vás s chloubou.
Řekl jsem, že už jste připraveni. 4Když pak se mnou přijdou Makedoňané, ne aby vás nalezli nepřipravené!
To bychom se pak museli za to stydět – o vás ani nemluvím! 5Proto jsem pokládal za nutné požádat ty bratry,
aby k vám šli napřed a připravili ten štědrý dar, už dříve slíbený. Až bude pohotově, ať je to štědrý dar,
a ne jako když to dává lakomec!
6A ještě něco. Kdo rozsévá skoupě, skoupě bude také sklízet, a kdo rozsévá požehnaně, požehnaně bude také sklízet.
7Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli, protože
Bůh miluje radostného dárce. 8A Bůh je dosti mocný, aby vás hojně zahrnul svými dary, takže pak budete
mít vždycky a ve všem dostatek, že stačíte i na to, abyste dělali mnoho dobrých skutků. 9Stojí to v Písmu:
‚Hojně rozdává chudým,
jeho štědrost potrvá navždy.‘
10A ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne a rozmnoží i vám osivo a dá vzrůst
plodům vaší štědrosti. 11Ve všem budete obohaceni, takže budete moci konat dobro všem – a to zase působí,
že se naším prostřednictvím vzdávají díky Bohu. 12Vždyť práce v této posvátné službě nejen pomáhá křesťanům
v jejich rozmanitých nedostatcích, ale velmi přispívá k tomu, že jich mnoho za to děkuje Bohu.
13A když se osvědčíte v této službě, oni potom chválí Boha za to, že se řídíte zásadami Kristova evangelia,
které vyznáváte, a že se s nimi – a tím se všemi – velkodušně dělíte. 14Také se pak za vás modlí a po vás touží,
protože se vůči vám projevila tak přebohatě Boží milost. 15Bohu díky za ten jeho nevýslovný dar!
RESPONSORIUM
Lk 6, 38; 2 Kor 9, 7
O.
Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou a vrchovatou vám dají do klína. *
Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám.
V.
Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli. *
Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Jak milovat Ježíše Krista“ od svatého Alfonsa
(Tract. de praxi amandi Iesum Christum: edit. latina, Romae, 1909, pp. 9-14)
Láska ke Kristu
Veškerá svatost a dokonalost duše spočívá v lásce k Ježíši Kristu, našemu
Bohu, našemu nejvyššímu dobru, našemu Vykupiteli. Lásce přísluší spojovat
a chránit všechny ctnosti, které činí člověka dokonalým.
A nezaslouží si snad Bůh všechnu naši lásku? On nás miloval od věčnosti.
„Uvažuj o tom, člověče,“ říká nám, „já jsem byl první, kdo tě miloval.
Ještě jsi nespatřil světlo světa, a ani svět ještě nebyl, a já už jsem tě
miloval. Tak jak jsem od věčnosti, miluji tě.“
Bůh věděl, že člověka lze získat dobrodiním, a tak si ho chtěl zavázat k
lásce svými dary. „Do jakých sítí se lidé dají chytit, do takových je
chci vtáhnout, aby mě milovali: do pout lásky!“1 A k tomu směřovaly
všechny dary, jimiž zahrnul člověka. Dal mu duši jako svůj obraz,
obdařenou pamětí, rozumem a vůlí; dal mu tělo, vybavené smysly; stvořil
pro něj také nebe a zemi a takové množství tvorstva: to všechno Bůh
učinil z lásky k člověku, aby všechno tvorstvo člověku sloužilo, a člověk
aby ho za tolik dobrodiní miloval.
A nechtěl nám dát jenom krásné tvorstvo. Aby si získal naši lásku, šel
dokonce tak daleko, že se nám sám cele daroval. Věčný Otec šel tak
daleko, že nám daroval svého jediného Syna. Co učinil, když viděl, že
jsme všichni následkem hříchu mrtví a schází nám jeho milost? Puzen nesmírnou
láskou, ano, jak říká apoštol, přílišnou láskou k nám,2 poslal
svého milovaného Syna, aby vykonal pro nás zadostiučinění a povolal nás
zpět k životu, který nám byl odňat pro naše hříchy.
Když nám Bůh daroval svého Syna a neušetřil ho, aby nás ušetřil, daroval
nám zároveň s ním všechno dobré: milost, lásku a ráj. Neboť to všechno je
jistě menší než Syn. Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za
nás za všechny, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní?3
1 srov. Oz 11, 4
2 srov. Ef 2, 4 (Vulg.)
3 Řím 8, 32
RESPONSORIUM
Žl 144 (145), 19-20; 1 Jan 3, 9
O.
Pán plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, slyší jejich prosby, záchranu jim dá. *
Pán bdí nade všemi, kdo ho milují.
V.
Žádný, kdo se narodil z Boha, nedopouští se hříchu, neboť v něm zůstává Boží životní síla. *
Pán bdí nade všemi, kdo ho milují.
PSALMODIE
Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.
Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.
Kantikum
Bůh trestá i zachraňuje
Tob 13, 2-8
Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil. (1 Petr 1, 3)
2 Buď veleben Bůh, jenž žije navěky, †
neboť jeho kralování trvá po všechny věky! *
Neboť on trestá a zase odpouští,
svádí do hlubin podsvětí †
a opět vyvádí z velké záhuby: *
jeho ruce nikdo neunikne. –
3 Oslavujte ho před tváří národů, synové Izraele! †
Neboť vás rozptýlil mezi ně, *
4 a právě tam vám ukázal svou velikost.
Vyvyšujte ho před tváří všech živých, †
on je náš Pán a on je náš Otec *
a je Bůh pro všechny věky! –
5 Trestá-li vás za vaše nepravosti, *
smiluje se nad vámi všemi,
shromáždí vás ze všech národů, *
kam jste byli rozptýleni.
6 Vrátíte-li se k němu †
z hloubi srdce a z celé své duše, *
abyste před ním jednali v pravdě,
pak se on vrátí k vám *
a už před vámi neukryje svou tvář. –
Pohleďte tedy, jak s vámi naložil, *
vzdejte mu hlasitě dík.
Velebte Pána spravedlnosti *
a vyvyšujte Krále věků. –
Já sám ho oslavuji v zemi svého vyhnanství, *
hlásám jeho sílu a jeho velikost hříšnému lidu.
Hříšníci, vraťte se k němu; †
konejte před ním spravedlnost; *
snad vám bude přát a prokáže vám milosrdenství! –
7 Já sám vyvyšuji Boha a má duše se raduje v Králi nebe. *
Má duše se raduje po všechny dny svého života.
8 Jeho velikost buď stále na všech rtech *
a ať ho oslavují v Jeruzalémě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.
Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
Žalm 32 (33)
Chvála Boží prozřetelnosti
Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)
1 Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
2 Oslavujte Pána při citeře, *
rozezvučte harfu mnoha strun!
3 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
doprovoďte jásot zvučnou hrou! –
4 Neboť pravdivé je slovo Páně, *
spolehlivé vše, co činí on.
5 Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
milost Páně naplňuje zem.
6 Slovem Páně stvořeno je nebe, *
zástup nebes dechem jeho úst.
7 Vody moří jako v měchu jímá, *
v hojné zásobě má pravodstvo. –
8 Pánu ať se koří celá země, *
tvorstvo světa ať se před ním chví!
9 Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
co on poručí, to rázem jest.
10 Plány pohanů Pán rozmetává, *
maří, co si smyslí národy.
11 Na věky však trvá vůle Páně, *
z rodu na rod jeho záměry. –
12 Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
lid, jejž on si za svůj vyvolil!
13 Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
všechny lidské syny obzírá.
14 Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
na všechny, kdo obývají zem:
15 protože on sám jim srdce stvořil, *
nyní jejich skutky sleduje. –
16 Nepomůže králi množství vojska, *
nezachrání síla hrdinu,
17 nezvítězí koně s vozatajstvem, *
všechna jejich síla nestačí.
18 Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
kdo jen v jeho milost doufají,
19 že uchrání jejich duše smrti, *
že je v hladomoru zachová. –
20 Naše duše hledí jenom k Pánu, *
vždyť on je náš pomocník a štít.
21 Z něho raduje se naše srdce, *
v jeho svaté jméno doufáme.
22 S námi, Pane, buď tvé slitování, *
jako ty jsi naše naděje!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 7, 13-14
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství,
vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem,
poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti,
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti,
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty dáváš své Církvi v každé době nové příklady k následování; dej,
ať v horlivosti o spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa,
abychom dosáhli společného cíle v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|