[ nová verze ]
8. leden 2022, Sobota
2. týden žaltáře
Doba vánoční, 2. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály [Křtu Páně]
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 8. leden 2022 Doba vánoční, 2. týden RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Kdokoli Krista hledáte,
do výšin oči obraťte.
Tam uvidíte jedenkrát
znamení věčné slávy plát.
Ta hvězda, jež se krásou skví
víc nežli slunce planoucí,
roznáší zprávu po zemi,
že přišel k nám Bůh vtělený.
Až z lůna světa, Persie,
z jejíchž bran slunce putuje,
mágové, znalci zkušení,
v tom královské zří znamení.
Praví si: Kdo tak mocný jest,
ten mocný vládce jasných hvězd,
před nímž se musí nebe chvět,
mu slouží světlo, ba i svět?
Zříme tu světlo přejasné,
jehož zář nikdy nehasne,
nesmírné, slavné, vznešené,
před nebem a vším zrozené.
Toť všeho lidstva Vládce sám,
král Izraelův, jeho Pán,
Abrahámovi slíbený
i všemu jeho plemeni.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Žalm 105 (106)
Boží dobrota a nevěrnost národa
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10, 11)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný! –
2 Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
3 Blaze těm, kdo zachovají právo, *
kdo si vždycky vedou spravedlivě! –
4 Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *
přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!
5 Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †
radovat se radostí tvých věrných *
a tvým dědictvím se honosit! –
6 Hřešili jsme jako naši předci, *
žili bezbožně v nepravosti.
7 Naši předci za egyptských časů *
nechápali tvoje velké divy,
nemyslili na tvá dobrodiní, *
vzepřeli se Pánu u moře.
8 Zachránil je přesto pro své jméno, *
aby ukázal svou velkou moc. –
9 Proti moři zahrozil a vyschlo, *
vodou je jak stepí provedl.
10 Vytrhl je z ruky nenávistných, *
vykoupil je z moci nepřátel!
11 Spláchly vody jejich protivníky, *
ani jediný z nich nezůstal.
12 Tehdy jeho slovům uvěřili, *
tehdy zapěli mu chvalozpěv. –
13 Zas však jeho skutků zapomněli, *
nevyčkali, jak on rozhodne,
14 chtivostí se v poušti dali strhnout, *
pokoušeli Boha v pustině.
15 Dal jim tedy, co tak vymáhali, *
ale s tím i zhoubnou nákazu. –
16 Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *
na Árona, zasvěcence Páně:
17 Datana pak pohltila země, *
zasypala Abiramův houf,
18 rozmohl se požár v jejich tlupě, *
sžehl plamenem ty bezbožné. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
II
19 U Horebu odlili si tele, *
modle kovové se klaněli,
20 a tak svoji slávu zaměnili *
za podobu býložravce z kovu.
21 Na Zachránce Boha zapomněli, *
jaké konal divy v Egyptě,
22 jaké zázraky tam v zemi Cháma, *
jaký v Rudém moři velediv.
23 Už se chystal k jejich zahubení, *
kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,
nebyl se jich vůči němu zastal, *
aby zdržel zhoubný jeho hněv. –
24 Opovrhli vytouženou zemí, *
jeho slovům věřit odmítli,
25 ustavičně reptali v svých stanech, *
hlasu Páně odpírali sluch.
26 Vztáhl na ně paži přísahaje, *
že je v poušti zcela rozmetá,
27 v národech že rozptýlí rod jejich, *
rozpráší je po všech končinách. –
28 Přidali se k Baál Peórovi, *
z žertev mrtvých bohů jídali.
29 Hanebnostmi popouzeli Pána, *
až je stihla rána morová.
30 Tu však povstal Pinchas, aby trestal *
a tak mor byl opět odvrácen.
31 Což mu připočteno za zásluhu *
z rodu do rodu a na věky. –
32 U vod meribských pak rouhali se, *
že i Mojžíš zkusil kvůli nim:
33 neboť tak mu rozdráždili mysl, *
že byl stržen k slovům nemoudrým. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
III
34 Dál pak nevyhladili ty kmeny, *
jak jim bylo Pánem řečeno,
35 nýbrž s pohany se pomísili, *
chytili se jejich špatností.
36 Uctívali s nimi jejich modly, *
které pro ně byly nástrahou, –
37 takže svoje syny a své dcery *
přinášeli v oběť démonům.
38 Nevinnou krev marně prolévali, *
krev svých dětí, synů jako dcer,
na oltáři kananejských model, *
hříchem krve znesvětili kraj.
39 Tak se svými skutky poskvrnili, *
takto byli Bohu nevěrní! –
40 Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *
pojal odpor k svému dědictví.
41 V ruce pohanů je proto vydal; *
vládli jim, kdo chovali k nim zášť.
42 Utiskovali je nepřátelé, *
jejich moci byli poddáni. –
43 Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †
oni však mu vzdorovali stále; *
do svých vin se propadali dál.
44 On vždy znova shlédl k jejich bídě, *
kdykoli je slyšel naříkat, –
45 kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *
z lásky nesmírné se slitoval,
46 takže vzbudil soucit k nim i u všech, *
u kterých se octli v zajetí. –
47 Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *
shromáždi nás z krajin pohanských,
ať tvé svaté jméno velebíme, *
slávou tvou se smíme honosit! –
48 Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †
od počátku věků na věky! *
Všechen lid ať nyní volá: Staň se!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Oslavuj Pána, Jeruzaléme.
O.
On své slovo sesílá na zem.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
62, 1-12
Blízkost vykoupení
1Kvůli Siónu neumlknu,
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo,
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
2Tu národy uvidí tvou spravedlnost
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem,
které určí Hospodinova ústa.
3Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce,
královskou čelenkou v dlani svého Boha.
4Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“
a jméno tvé země „V manželství daná“,
neboť si v tobě zalíbil Hospodin
a tvá země dostane muže.
5Jako se jinoch snoubí s pannou,
tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z nevěsty ženich,
tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.
6Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážné;
ani ve dne, ani v noci nikdy nesmějí mlčet.
Vy, kdo máte Hospodina upomínat, nedejte si pokoj,
7nedejte pokoj jemu,
dokud nezaloží Jeruzalém,
dokud ho neučiní slavným na zemi!
8Hospodin přísahal svou pravicí,
svým mocným ramenem:
„Už nedám tvé obilí
za pokrm tvým nepřátelům,
cizinci nebudou pít tvé víno,
9které jsi s námahou získal.
Ano, jen ti, kdo žali obilí, budou z něho jíst
a chválit Hospodina,
jen ti, kdo sbírali hrozny,
budou pít víno v nádvořích mé svatyně.
10Projděte branami, projděte,
připravte lidu cestu.
Upravte silnici, upravte, vyberte kamení,
zdvihněte znamení národům!“
12Hospodin ohlašuje až do končin země:
„Řekněte siónské dceři:
Hle, přichází tvá spása,
u sebe má svou mzdu,
před sebou má svůj zisk.
12Nazvou je: ‚Svatý lid,
vykoupení od Hospodina.‘
Ty pak dostaneš jméno ‚Vytoužené,
neopuštěné město‘.“
RESPONSORIUM
Iz 62, 2-3
O.
Národy uzří tvého spravedlivého a tvého slavného všichni králové. *
Pán ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
V.
A budeš korunou slávy v rukou Páně, královskou čelenkou v ruce svého Boha. *
Pán ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání připisovaného svatému knězi Hippolytovi
(Nn. 2.6-8.10: PG 10, 854.858-859.862)
Voda a Duch
K Janovi přišel Ježíš a byl od něj pokřtěn. Jaká neuvěřitelná událost! Nekonečný proud, který oblažuje Boží město,1 je omýván trochou vody.
Nepochopitelný pramen, jenž dává vzejít životu všech lidí a nemá konce, se ukryl ve skrovných a pomíjejících vodách.
Ten, jenž je všude přítomen a nikde není nepřítomen, nepochopitelný andělům a neviditelný lidem, přichází podle vlastního rozhodnutí ke křtu. A
hle, otevřelo se mu nebe a ozval se hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.2
Milován rodí lásku a nehmotné světlo rodí světlo nedostupné. To je ten, jenž byl nazván Josefovým synem a je mým Jednorozeným podle Boží
podstaty.
To je můj milovaný Syn: onen hladový, jenž živí tisícové zástupy; zemdlený, jenž zemdlené občerstvuje; nemá, kam by hlavu položil,3 a všechno
řídí svou rukou; trpí a léčí utrpení; na jeho hlavu dopadají políčky a jeho darem světu je svoboda; jeho bok je proboden a on napravuje bok
Adamův.
Leč prosím, věnujte mi bedlivou pozornost: chci se totiž vrátit k prameni života a rozjímat o překypujícím prameni spásy.
Otec nesmrtelnosti seslal na svět nesmrtelného Syna, své Slovo; ten přišel k lidem, aby je omyl vodou a Duchem.4 Když nás obnovil k
neporušitelnosti duše i těla, vdechl do nás ducha života a obklopil nás ze všech stran neporušitelnou výzbrojí.
Jestliže se tedy člověk stal nesmrtelným, bude i bohem. A jestliže se obnoven koupelí vody a Ducha Svatého stává bohem, seznáváme, že po
zmrtvýchvstání bude také Kristovým spoludědicem.5
Proto jako hlasatel dávám na vědomí a volám: Přistupte všechna pokolení národů k nesmrtelnosti,
kterou dává křest. Toto je voda spojená s Duchem, jež zavlažuje ráj, zúrodňuje zemi, dává rostlinám vzrůst a živočichům plodnost. Mám-li všechno
shrnout: znovuzrozením skrze tuto vodu člověk vstupuje do života, v ní byl pokřtěn i Kristus, do ní sestoupil Duch Svatý v podobě holubice.
Kdo tedy s vírou sestupuje do této koupele znovuzrození,6 odříká se ďábla a spojuje se s Kristem; odmítá nepřítele a vyznává, že Kristus je Bůh,
svléká otroctví a odívá se darovaným synovstvím; od křtu se navrací jasný jako slunce a vyzařuje paprsky spravedlnosti;7 a co je nejdůležitější,
stává se synem Božím a spoludědicem Kristovým.
Jemuž buď sláva a moc spolu s jeho nejsvětějším, dobrým a životodárným Duchem nyní i vždycky i po všechny věky věků. Amen.
1 srov. Žl 45 (46), 5
2 Mt 3, 16.17
3 Mt 8, 20
4 srov. Jan 1, 33; 3, 5
5 srov. Řím 8, 17
6 Tit 3, 5
7 srov. Mt 13, 43
RESPONSORIUM
Jan 1, 32.34.33
O.
Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. *
Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
V.
Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým.“ *
Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
PSALMODIE
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)
2 Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře. –
5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou. –
6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
9 ty však jsi navždy svrchovaný! –
10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů. –
13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
Kantikum
Boží dobrodiní
Dt 32, 1-12
Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)
1 Poslyšte nebesa, co chci říci, *
země, naslouchej slovům mých úst.
2 Ať má nauka padá jak déšť, *
má slova ať kanou jak rosa,
jak lijavec na zeleň, *
jak vláha na trávu; –
3 jméno Páně chci vzývat, *
vzdejte čest našemu Bohu!
4 Boží díla jsou dokonalá, *
a všechny jeho cesty spravedlivé.
Bůh je věrný, není v něm klamu, *
je spravedlivý a přímý. –
5 Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
je to pokolení zlé a zvrácené.
6 Takhle se Pánu odvděčuješ, *
lide pošetilý a nerozumný?
Což on není tvůj Otec, *
který tě učinil, stvořil a vyvolil? –
7 Jen vzpomeň na dávné dny, *
jen pomysli na jednotlivá pokolení!
Ptej se svého otce a on ti poví, *
ptej se svých starců a oni ti řeknou: –
8 Když Nejvyšší rozděloval národy, *
když odděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů *
podle počtu synů praotce Izraele;
9 údělem Páně je jeho lid, *
Jákob je jeho dědičným podílem. –
10 Nalezl ho na poušti, *
na místě hrůzy a v stepní pustině,
zahrnul ho přízní a odchoval, *
opatroval jak zřítelnici svého oka.
11 Jak orel volá k letu svá mláďata *
a nad nimi poletuje,
tak nad ním široce rozepjal křídla *
a nosil ho na svých perutích.
12 Pán sám ho vedl *
a nebyl s ním žádný cizí bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)
2 Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –
3 Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –
4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –
6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9 na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod. –
10 Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 4, 2-3
V onen den se Hospodinův výhonek stane ozdobou a slávou, plod země bude ctí
a chloubou těm, kteří se zachrání z Izraele. Každý, kdo zbude na Siónu, kdo
zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Králové všichni * budou se mu klanět.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
V. Národy všechny pokorně mu sloužit.
R. Budou se mu klanět.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Tři dary obětovali mudrci Pánu, Synu Božímu, velikému Králi: zlato, kadidlo a myrhu, aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Tři dary obětovali mudrci Pánu, Synu Božímu, velikému Králi: zlato, kadidlo a myrhu, aleluja.
PROSBY
Kristus přišel, aby vysvobodil tvorstvo od poroby porušení a uvedl je do svobody synů Božích. Oslavujme jeho milosrdenství a s důvěrou ho prosme:
PRO SVÉ NAROZENÍ VYSVOBOĎ NÁS OD ZLÉHO.
Pane, ty jsi od věčnosti a začal jsi žít lidským životem,
— obnovuj nás neustále tajemstvím svého narození.
Ty ses stal člověkem a nepřestal být Bohem,
— učiň, ať svým životem usilujeme o dokonalejší účast na tvém božství.
Přišel jsi, abys byl světlem národů a učitelem svatosti,
— dej, ať chodíme ve světle tvého učení.
Ty jsi Boží Slovo, které se v lůně Panny Marie stalo člověkem a přišlo na tento svět,
— neustále přebývej skrze víru v našich srdcích.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, dej, ať v našich srdcích září tvé světlo, abychom mohli projít temnotami
tohoto světa do věčné slávy nebeského domova. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|