[ nová verze ]
23. červen 2021, Středa
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 12. týden Pro OP: Bl. Inocence V., papeže, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 23. červen 2021 Druhé mezidobí, 12. týden 4. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Tvůrce oblohy plné hvězd,
za noci světlo měsíční
a slunce k osvětlení dní
obdařils řádem pevných cest.
Už rozpadly se noční tmy,
na svět se zrodil nový den,
duch novou silou naplněn
zvedá se k práci pro bližní.
Den navrácený vládě své
vybízí všechny k chválám tvým
a v duši s jitřním svítáním
proniká světlo nebeské.
Chraňme se proto před vším zlým:
Ať duch se od zla odvrátí,
ať lží se neposkvrní rty
a život skutkem ničemným.
Ze slunce proudí denní jas:
Kéž víra v nás jak oheň je,
ať příslibem je naděje
a láska s Kristem spojí nás.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
19, 8–10; 20, 1-17
Přátelství mezi Davidem a Jonatanem
19.8Ale vypukla opět válka. David vytáhl do boje proti Filišťanům a připravil jim zdrcující porážku,
že se před ním dali na útěk. 9Jenže zlý duch od Hospodina zase napadl Saula, když seděl ve svém
domě. Měl kopí v ruce a David hrál na citeru. 10Saul chtěl Davida přibodnout kopím ke stěně. Ten
však před Saulem uskočil, takže Saul zabodl kopí do stěny. David té noci utekl a unikl.
20.1David uprchl Naiotu v Ramě a přišel si Jonatanovi postěžovat: „Co jsem provedl? Jaký je můj zločin?
Jaký je můj hřích vůči tvému otci, že mi ukládá o život?“ 2On mu odvětil: „Toho buď dalek! Nezemřeš.
Vždyť můj otec neudělá ani to nejmenší, aniž se mi svěří. Proč by tohle můj otec přede mnou skrýval?
Není tomu tak.“ 3David se ještě zapřisáhl a odporoval: „Tvůj otec určitě ví, že jsem získal tvou
přízeň. Řekl: ‚Ať o tom neví Jonatan, aby se netrápil.‘ Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, od smrti mě dělí jen krůček.“
4Jonatan se tedy Davida otázal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“
5David Jonatanovi řekl: „Hle, zítra je novoluní a já mám sedět s králem u jídla. Propusť mě
a já se budu až do třetího dne navečer skrývat v poli. 6Bude-li mě tvůj otec pohřešovat, řekneš: ‚
David mě naléhavě prosil, aby si směl odběhnout do svého města Betléma; koná se tam výroční oběť pro celý rod.‘
7Jestliže řekne: ‚Dobře‘, může být tvůj služebník klidný, jestliže ho však popadne vztek, věz, že se odhodlal
k nejhoršímu. 8Prokaž proto milosrdenství svému služebníku, neboť jsi vstoupil se svým služebníkem
ve smlouvu před Hospodinem. Jestliže jsem spáchal nějaký zločin, usmrť mě ty sám. Proč bys mě
teď vodil ke svému otci?“
9Ale Jonatan odvětil: „Toho buď dalek! Dozvím-li se bezpečně, že se můj otec vůči tobě odhodlal
k nehoršímu, neoznámím ti to snad?“ 10David se Jonatana otázal: „Kdo mi oznámí, když ti tvůj otec
odpoví tvrdě?“
11Jonatan Davida vybídl: „Pojď, vyjdeme na pole.“ Oba vyšli na pole.
12Tu řekl Jonatan Davidovi: „Při Hospodinu, Bohu Izraele! Když zítra či pozítří v příhodnou dobu
od otce vyzvím, že je to s Davidem dobré, tedy k tobě nikoho nepošlu a nebudu ti nic vzkazovat.
13Ať Hospodin ztrestá Jonatana, když ti nevzkážu, jestliže se můj otec vůči tobě rozhodne pro to nejhorší. Propustím
tě a půjdeš v pokoji. Hospodin buď s tebou, jako byl s mým otcem. 14Avšak i ty mi prokazuj Hospodinovo
milosrdenství, pokud budu živ; a budu-li mrtev, 15nezpřetrhej svazky svého milosrdenství vůči mému
domu nikdy, ani tenkrát, až Hospodin vyhladí Davidovy nepřátele z povrchu země do posledního muže.“
16I uzavřel Jonatan s Davidovým domem smlouvu: „Ať Hospodin volá Davidovy nepřátele k odpovědnosti.“
17Nadto zavázal Jonatan Davida přísahou při své lásce k němu, neboť ho z duše miloval.
RESPONSORIUM
Př 17, 17; 1 Jan 4, 7
O.
Přítel miluje vždycky, *
v tísni ti bude bratrem.
V.
Každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. *
V tísni ti bude bratrem.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O duchovním přátelství“ od blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx
(Lib. 3: PL 195, 692-693)
Pravé, dokonalé a věčné přátelství
Vynikající mladík Jonatan nedbal na svůj královský původ, ani na to, že ho čeká královská
budoucnost, a uzavřel smlouvu s Davidem. Tím postavil v přátelství na roveň pána a služebníka
a před sebou dal přednost člověku, kterého jeho otec vyhnal, který se skrýval v pustině, který
byl odsouzen na smrt a měl být zavražděn. Sebe ponížil a jeho povýšil: Ty budeš králem, řekl,
a já budu druhý po tobě.1
Jak nádherný obraz opravdového přátelství, jak podivuhodná věc! Král zuřil na svého služebníka
a celou zemi podněcoval proti němu, jako by byl uchvatitelem království. Kněze obviňuje ze zrady
a pro pouhé podezření je vraždí. Pročesává lesy, prohledává údolí, hory a skály obkličuje ozbrojenou
mocí. Všichni slibují, že budou mstiteli královy urážky. Jediný Jonatan, který mu spíš mohl závidět,
se rozhodl postavit otci na odpor, dávat příteli zprávy, poskytnout mu radu v takové tísni a dal
přednost přátelství před královstvím. Ty budeš králem, řekl, a já budu druhý po tobě.
A přitom mladíkův otec podněcoval jeho závist vůči příteli, trápil ho výčitkami, děsil hrozbami,
že bude oloupen o vládu, a připomínal mu, že přijde o čest.
Ale ani když Saul vynesl nad Davidem rozsudek smrti, Jonatan přítele neopustil. Proč má David
zemřít? Čím se provinil? Vlastní život nasadil, a když zabil Filišťana, radoval ses. Proč má tedy
zemřít?2 Tato slova krále rozběsnila až k nepříčetnosti, takže se pokusil kopím přibít Jonatana
ke stěně a k výhrůžkám připojil spílání. Ty synu poběhlice, pravil, dobře vím, že ho
miluješ k hanbě své i k hanbě své nectné matky.3 Pak ze sebe vychrlil všechen jed, aby potřísnil
mladíkovo srdce. Připojil totiž slova budící ctižádost a rozněcující závist, zárodek žárlivosti
a hořkosti. Dokud bude žít syn Jesseův, nebude tvé království pevné.4
Na koho by nezapůsobila taková slova, kdo by se nezačal sžírat závistí? Čí láska, přízeň, přátelství
by se tím nenarušilo, nezmenšilo nebo nebylo zapomenuto? Avšak tento mladík, který tak velice miloval,
zachoval pravidla přátelství, byl pevný vůči hrozbám, trpělivý vůči spílání, kvůli přátelství pohrdl
vládou, nemyslel na slávu, ale myslel na lásku. Ty budeš králem, pravil, a já budu druhý po tobě.
To je pravé, dokonalé, pevné a věčné přátelství. Takové nezničí žádná závist, ani nezmenší žádná
podezíravost, ani nenaruší žádná ctižádost. Sebevíc zkoušeno nepovolí, sebevíc vystaveno útokům
se nezhroutí. Tolikrát bičováno výčitkami zůstává nezlomné, tolikrát zraňováno bezprávím zústává
pevné. Jdi tedy, a stejně jednej i ty.5
1 1 Sam 23, 17
2 srov. 1 Sam 19, 5
3 srov. 1 Sam 20 30
4 srov. 1 Sam 20 ,31
5 Lk 10, 37
RESPONSORIUM
Sir 6, 14.17
O.
Věrný přítel je mocná ochrana, *
kdo ho najde, našel poklad.
V.
Kdo se bojí Pána, je stálý ve svém přátelství, neboť jaký je on, takový je i jeho přítel. *
Kdo ho najde, našel poklad.
PSALMODIE
Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.
Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)
2 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
3 Procitni, moje citero a harfo! *
S vámi teď půjdu budit červánky. –
4 Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
5 Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
tvá věrnost přesahuje oblaka.
8 Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
a nad veškerou zemí slávu svou!
7 Aby tví věrní byli zachráněni, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –
8 Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
„Zvítězím a Sichem přidělím, *
přeměřím i úval sukotský.
9 Galaád i Manasse mi patří, †
rovněž i Efraim, má přilbice, *
Juda pak má velitelská hůl.
10 Moáb je mou umývací mísou; †
na Edom pak botu postavím, *
jásat budu nad Filištínskem.“ –
11 Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
12 ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš!
13 Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
14 S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.
Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.
Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem
Iz 61, 10 – 62, 5
Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém… bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Srov. Zj 21, 2)
61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
má duše jásá v mém Bohu:
vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
jako ženicha ozdobeného korunou, *
jako nevěstu okrášlenou věncem. –
11 Jako dává země vyrašit rostlinám *
a zahrada vzejít setbě,
tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
radostnému veselí přede všemi národy. –
62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
pro Jeruzalém nebudu zticha,
dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –
2 A národy uzří tvého spravedlivého *
a tvého slavného všichni králové.
A nazvou tě novým jménem, *
o kterém rozhodnou ústa Páně.
3 A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
královskou čelenkou v ruce svého Boha. –
4 Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
ani tvé zemi „Pustá“.
A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
a tvá země „Oblíbená“.
Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
tvá země bude obydlená. –
5 V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
v tobě budou přebývat tvoje děti.
Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.
Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.
Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)
1 Oslavuj, moje duše, Pána! †
2 Slavit chci Pána po celý život, *
hrát svému Bohu, co budu živ. –
3 V knížata důvěru nevkládejte, *
v člověka, jenž je bezmocný:
4 vydechne duši, v svou zem se vrací, *
veta je po jeho záměrech. –
Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
5 kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
6 V toho, který stvořil nebesa i zem, *
moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
který zachovává věrnost na věky, *
7 utištěným dopomáhá k právu,
hladovící nasycuje pokrmem. *
Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –
8 Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
9 Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
sirotkům a vdovám svoji pomoc.
Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –
10 Pán je král a bude vládnout na věky, *
Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 4, 39-40a
Uznej to a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi, není jiného boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dobrořečit budu Pánu * v každé době.
R. Dobrořečit budu Pánu * v každé době.
V. Vždycky v mých ústech bude jeho chvála.
R. V každé době.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dobrořečit budu Pánu * v každé době.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu po všechny dny svého života.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu po všechny dny svého života.
PROSBY
Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:
VYSLYŠ NÁS, KRÁLI VĚČNÉ SLÁVY.
Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,
— děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.
Tys otvíral oči slepým a hluchým vracel sluch,
— pomáhej i naší malé víře.
Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,
— aby nás nic nerozdělovalo.
Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení
— a děkovat ti ve štěstí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Rozpomeň se, Bože, na svou svatou smlouvu, kterou tvůj Syn potvrdil svou krví prolitou na kříži, a odpusť nám naše hříchy, aby stále rostla
naše účast na vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|