Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. únor 2021
První mezidobí, 5. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.

Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.

Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.

Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.

Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.

Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.

Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.

Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

³ Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
⁴ Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

⁵ Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!
⁶ Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

⁷ Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.
⁸ Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

⁹ Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.
¹⁰ Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

¹¹ Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

² Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
³ Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

⁴ protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
⁵ Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

⁶ pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
⁷ Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

⁸ Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.
⁹ Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

¹⁰ Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.
¹¹ A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

¹² Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!
¹³ Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!
¹⁵ Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

¹⁶ Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.
¹⁷ Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

¹⁸ Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,
¹⁹ ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

²⁰ Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
²¹ Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům

     Slyšeli jste, jak jsem se kdysi choval, když jsem byl ještě židem: pronásledoval jsem Boží Církev, že to přesahovalo všechny meze, a snažil jsem se ji zničit. V horlivosti pro židovství jsem ve svém národě předstihoval mnoho svých vrstevníků, protože jsem byl daleko více než oni zaujat zvyklostmi po předcích. Bůh si mě však už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. Neradil jsem se hned s lidmi ani jsem nešel nahoru do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou. Odešel jsem do Arábie a pak se znova vrátil do Damašku.
     Za tři roky potom jsem se odebral do Jeruzaléma, abych z vlastní zkušenosti poznal Petra, a pobyl jsem u něho patnáct dní. Z ostatních apoštolů jsem však viděl jen Jakuba, bratra Páně. Dovolávám se Boha za svědka, že nelžu, co vám tady píšu. Pak jsem šel do krajin syrských a kilikijských. Křesťanským obcím v Judsku jsem však zůstal osobně neznám. Pouze slýchali: „Ten, který nás kdysi pronásledoval, teď sám hlásá tu víru, kterou dříve ničil.“ A chválili kvůli mně Boha.
     Potom jsem šel znovu po čtrnácti letech do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou také Tita. Šel jsem tam, protože se mi o tom dostalo zjevení. Předložil jsem jim tam evangelium, jak ho kážu mezi pohany, a v soukromí jsem to vyložil těm, kteří něco znamenají, zdali snad neběžím nebo jsem neběžel nadarmo. Ale ani Titus, který byl se mnou, nebyl přinucen dát se obřezat, ačkoli byl Řek. Tu otázku rozvířili vetřelí falešní bratři. Vloudili se mezi nás a slídili po naší svobodě, kterou máme v křesťanství, aby nás uvedli do otročení. Ale ani na okamžik jsme jim neustoupili a nepoddali se jim, aby vám zůstala pravda evangelia nezkráceně.
     A nebylo překážky ani ze strany těch, kdo něco znamenají. – Čím byli předtím, to se mě netýká; Bůh nedělá rozdíly v lidech. – Ti tedy, kdo něco znamenají, nic dalšího mi neuložili. Spíše naopak. Viděli, že je mně svěřeno, abych hlásal evangelium mezi pohany, jako zase Petrovi mezi židy. Vždyť ten, který pomáhal Petrovi v apoštolátě mezi židy, pomáhal i mně mezi pohany. Poněvadž Jakub, Petr a Jan – uznávané sloupy – poznávali, že mám k tomu od Boha milost, podali mně i Barnabášovi pravici na znamení, že patříme k sobě: my že tedy máme být pro pohany, oni pro židy. Jenom nám doporučili, abychom pamatovali na chudé. A to mi také vždycky leželo na srdci.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu "Breviloquium" od svatého biskupa Bonaventury

     Písmo svaté nevzniklo z lidských výmyslů, ale Božím zjevením, které vyšlo od Otce světel,¹ od něhož mají původ všecky rody na nebi i na zemi.² Z něho na nás proudí skrze jeho Syna, Ježíše Krista, Duch Svatý. Skrze Ducha Svatého, který rozdává a rozděluje dary každému, jak chce,³ je nám dána i víra, a skrze víru přebývá Kristus v našich srdcích.⁴ Toto je poznání Ježíše Krista, z něhož jakožto z počátku pramení síla a pochopení celého Písma svatého. Proto je nemožné, aby někdo začal pronikat do jeho poznání, nemá-li napřed vlitou víru v Krista, která je jakoby svítilnou i branou, a také základem celého Písma svatého. Právě víra je totiž v čase, dokud nejsme doma u Pána,⁵ pro všechna nadpřirozená osvícení jak pevným základem, tak svítilnou, která určuje směr, a branou, kterou se vstupuje dovnitř. A podle velikostí víry je také třeba měřit velikost chápavosti, která nám od Boha byla dána. Aby totiž někdo nechápal více, než co se patří, ale skromně ve shodě s tím, v jaké míře udělil Bůh každému víru.⁶
     Smyslem nebo užitkem Písma svatého však není cokoli, ale plnost věčného štěstí. Neboť je to Písmo, v němž jsou slova věčného života.⁷ A ta byla napsána nejen proto, abychom věřili, ale i proto, abychom měli život věčný. A tam zajisté budeme vidět a milovat a všechny naše touhy se vyplní. A pak, až budou vyplněny, skutečně poznáme lásku přesahující všechno poznání, a tak dosáhneme plné míry Božích darů.⁸ Právě k této plnosti se nás snaží přivést Boží Písmo, jak to pravdivě říká apoštolova výše uvedená věta. Takže s tímto cílem a záměrem je třeba zkoumat Písmo svaté, vyučovat ho i naslouchat mu.
     Abychom však dosáhli zmíněného ovoce a po správné cestě, po níž nás vede Písmo svaté, došli přímo k cíli, musíme začít od počátku. To znamená přistupovat k Otci světel s čistou vírou a pokorně před ním sklonit své srdce, aby nám on sám skrze svého Syna v Duchu Svatém dal pravé poznání Ježíše Krista a s poznáním i jeho lásku. Jestliže budeme poznávat a milovat Krista, upevněni ve víře a zakotveni v lásce budeme s to poznat šířku a délku, výšku i hloubku⁹ jeho svatého Písma a skrze toto poznání dojít k tomu nejplnějšímu poznání Nejsvětější Trojice a k nejvyšší lásce k ní. Právě k tomu směřuje touha všech svatých, v tom je i základ a souhrn veškeré pravdy a dobra.
     ¹ Jak 1, 17
     ² Ef 3, 15
     ³ srov. 1 Kor 12, 11
     ⁴ srov. Ef 3, 17
     ⁵ srov. 2 Kor 5, 6
     ⁶ srov. Řím 12, 3
     ⁷ srov. Jan 6, 68
     ⁸ Ef 3, 19
     ⁹ Ef 3, 18

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.

Kdo přijali Slovo, a stali se jeho příbytkem, budou se z něho věčně radovat.

² Slyš moje slova, Pane, *
      a přihlédni k mým vzdechům,
³ dbej hlasité mé prosby, *
      můj králi a můj Bože! –

⁴ K tobě se modlím, Pane, †
      zrána už hlas můj slyšíš, *
      zrána tě vzývám a čekám.
⁵ Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, *
      pro zlého u tebe místa není,
⁶ zpupný před tebou neobstojí, *
     původce zla ty nenávidíš, –

⁷ přivádíš do zkázy všechny lháře, †
      od falešníka a člověka lstného *
      Pán se odvrací s ošklivostí.
⁸ Já však pro tvou nesmírnou milost *
      mohu vstoupit do tvého domu,
   před tvou svatyní na tvář padnu *
      v bázni a úctě k tobě, můj Pane! –

⁹ Veď mě, Pane, svou spravedlivostí †
       navzdory všem mým nepřátelům, *
       urovnej přede mnou cestu k tobě!
¹⁰ Vždyť v jejich ústech pravdy není, *
       jejich srdce jen úklady strojí,
    hrdla jejich jsou zející hroby, *
       jazyky lstiví pochlebníci. –

     ¹¹  [Ať za to dojdou odplaty, Bože, *
          ať padnou sami do vlastních tenat!
          Vyžeň je pro jejich zločiny mnohé, *
          neboť se vzpouzejí proti tobě.]

¹² Ať se však veselí všichni tví věrní, *
       v důvěře k tobě ať jásají stále!
    Ochraňuj všechny, kdo ctí tvé jméno, *
       aby ti vzdávali věčnou chválu!
¹³ Ty, Pane, žehnáš spravedlivému, *
       milostí svou jak štítem ho kryješ.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.

Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.

¹⁰ Buď veleben, Pane, Bože našeho otce Izraele, *
       od věčnosti do věčnosti!
¹¹ Tvá je, Pane, velikost a moc, *
       sláva i vítězství.
    Tvá je chvála,*
       neboť vše na nebi i na zemi je tvé.
    Tvé, Pane, je království, *
       ty jsi nade všechny vládce.
¹² Tvé je bohatství i sláva, *
       ty vládneš nade vším. –

    V tvé ruce je síla i moc, *
       ty můžeš všecko učinit velikým a silným.
¹³ Nyní tě tedy velebíme, Bože náš, *
       a pějeme chválu tvému vznešenému jménu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.

Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!

Z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn. (Mt 3, 17)

¹ Vzdávejte Pánu, Boží děti, *
      vzdávejte Pánu čest a slávu!
² Vzdávejte poctu jménu Páně, *
      klaňte se Pánu ve svatyni! –

³ Hlas Páně nad vodami, *
      Pán nad veškerým vodstvem.
⁴ Hlas Páně s velkou mocí, *
      hlas Páně majestátný. –

⁵ Hlas Páně tříští cedry, *
      libánské cedry tříští.
⁶ Liban jak býček hopsá, *
      Sirjon jak mladý buvol. –

⁷ Bůh přemocný to hřímá, *
      hlas Páně srší ohněm.
⁸ Hlas Páně třese pouští, *
      Pán třese pouští Kadeš.
⁹ Hlas Páně duby shýbá, †
      Pán proklesťuje lesy *
      a v jeho chrámu všichni volají Sláva! –

¹⁰ Pán trůnil dávno nad potopou, *
       Pán trůní jako král všech věků.
¹¹ Pán ať dá svému lidu sílu, *
       Pán ať svůj národ žehná mírem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.

PROSBY
Velebme Krista, plného milosti a Ducha Svatého, a s důvěrou ho prosme:
     PANE, DEJ NÁM SVÉHO DUCHA.

Dej nám prožít tento den radostně, klidně a bez úhony,
— abychom tě mohli večer chválit s radostí a čistým srdcem.
Osvěcuj nás dnes svým světlem
— a žehnej práci našich rukou.
Veď nás dnes cestou dobra a pokoje
— a chraň nás svou mocnou rukou.
Pohleď milostivě na všechny, kdo se svěřili našim modlitbám,
— a zahrň je vším dobrem pro duši i tělo.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme všechno od začátku do konce ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie