[ nová verze ] 
 
  13. červenec 2020, Pondělí
    3. týden žaltáře
   Druhé mezidobí, 15. týden Sv. Jindřicha, nezávazná památka Pro OP: Bl. Jakuba z Varazze, biskupa, nezávazná památka 
   
    
   invitatorium
    modlitba se čtením
    ranní chvály  - komb.
    tercie  - dopl.
    sexta  - dopl.
    nona  - dopl.  večerní chvály
 kompletář
 nepoužívat společné texty
 vygenerování modliteb
 
  uspořádání liturgie hodin
  modlitby za zemřelé
  posvěcení chrámu
 
  latinská verze
  nahlásit chybu
 
 | 
 Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. červenec 2020 Druhé mezidobí, 15. týden 3. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
 R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
 Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, 
 jako byla na počátku i nyní i vždycky 
 a na věky věků. Amen. Aleluja.
 HYMNUS
 Otcovy slávy výblesku,
 ze světla světlo proudící,
 zář světla jsi, zdroj paprsků
 a den dny osvěcující.
 Ty slunce světla pravého,
 přijď s tváří jasem planoucí
 a oheň Ducha Svatého
 nám zvlažnělým vlej do srdcí.
 Teď prosme Otce v písních svých,
 Otce přemocné milosti,
 jej, Otce slávy v nebesích:
 Zbav nás vší nepočestnosti.
 Jen k pracím pořádným nás měj,
 ztup zuby závistivému,
 všem správným činům požehnej,
 neštěstí obrať k dobrému.
 Ovládej mysl a veď ji,
 ať čistotou se tělo skví,
 ať víra plane mocněji
 netknuta jedem bludařství.
 Náš pokrm ať je Boží Syn
 a víra buď nám nápojem,
 vínem Ducha vždy střízlivým
 se občerstvujme v srdci svém.
 Kéž dnešek šťastně proběhne:
 Ať stud se jitrem zardívá,
 ať víra žhne jak poledne
 a soumrak v mysl nesplývá.
 Jitřenka k nám jde s úsvitem:
 S ní přijdi v jasu záplavě
 k nám, Synu, celý v Otci svém,
 a Otče, celý ve Slově. Amen.
 ŽALMY
 Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
 
 Žalm 49 (50)
 Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
 I 
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem * 
      od slunce východu až na západ. 
2 Ze Siónu, té hory překrásné, * 
      se v oslnivé záři zjevuje. 
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, † 
      všespalující oheň před ním jde, * 
      okolo něho bouře burácí. –
 4 Svolává shora nebesa i zem, * 
      odhodlán konat nad svým lidem soud: 
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, * 
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“ 
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, * 
      že on je Bůh a právem rozsoudí.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen.  
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
 Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
 
 II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! * 
      Izraeli, proti tobě svědčím. * 
   Viním tě a soudím tváří v tvář, * 
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj! 
8 Nekárám tě pro tvé oběti, * 
      mám tvé žertvy stále před očima. 
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, * 
       ani nechci kozly z tvého stáda. –
 10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, * 
       tisíce mám zvířat na svých horách. 
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, * 
       mé je vše, co na polích se hemží. 
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; * 
       můj je svět i vše, co obsahuje. –
 13 Cožpak já chci býčí maso jíst, * 
       cožpak se chci napít kozlí krve? 
14 Oběť chvály Bohu přinášej, * 
       plň své sliby vůči Nejvyššímu! 
15 Ke mně volej za dnů soužení, * 
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen.  
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
 Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
 
 III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: † 
       „Nač mi odříkáváš přikázání * 
       a mou smlouvu darmo bereš do úst, 
17 když se vzpíráš mému vedení, * 
       odhazuješ za hlavu má slova? –
 18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, * 
       s cizoložníky jsi jedna ruka; 
19 ústa ke špatnostem otvíráš * 
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
 20 o svém bratru mluvíš hanebně, * 
       na syna své matky kydáš hanu. 
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, * 
       myslil bys, že já jsem jako ty. –
 22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, * 
       nežli vás vydám zkáze bez úniku! 
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; * 
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen.  
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
 
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím! 
 R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
 PRVNÍ ČTENÍ
 
 
Z první knihy Královské
 18, 16b-40 
Eliáš vítězí nad Bálovými proroky 
    
16Achab šel Eliášovi naproti. 17Když uviděl Eliáše, řekl mu: 
„Jsi to ty, jenž uvádíš Izraele do zkázy?“ 18Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům 
tvého otce, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za bály. 19Ale nyní zařiď, ať se ke mně shromáždí 
na horu Karmel celý Izrael a čtyři sta padesát Bálových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezabelou.“
     
20Král Achab obeslal všechny syny Izraele a shromáždil proroky na hoře Karmelu. 
21Eliáš přistoupil ke všemu lidu a pravil: „Jak dlouho budete kulhat na dvě strany: Jestliže Hospodin je 
Bůh, jděte za ním, jestliže Bál, jděte za Bálem!“ 22Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš řekl lidu: „Já sám jsem zbyl 
jako Hospodinův prorok, ale proroků Bálových je čtyři sta padesát mužů. 23Nuže, ať nám dají dva býčky. Ať si 
vyberou jednoho býčka, rozčtvrtí ho a položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají, a já to udělám s druhým býčkem, položím ho na dříví,
ale oheň nerozdělám. 24Budete vzývat jméno svého boha a já budu vzývat jméno Hospodina. Bůh, který odpoví
ohněm, to je pravý Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč!“
     
25Eliáš pak řekl Bálovým prorokům: „Vyberte si jednoho býčka a připravte ho napřed, neboť vás je mnoho, vzývejte
jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte!“ 26Vzali tedy býčka, připravili ho a vzývali Bálovo jméno od rána do
poledne a křičeli: „Bále, vyslyš nás!“ Nebylo hlasu, nebylo odpovědi. Skákali kolem oltáře, který zbudovali.
27Když bylo poledne, Eliáš se jim posmíval: „Volejte hlasitěji, vždyť je to pravý bůh: buď je zaměstnán, buď odešel
na stranu, nebo je na cestě, možná že spí a musí se probudit.“ 28Křičeli tedy hlasitě a podle svého obyčeje se bodali
meči a oštěpy, až z nich tekla krev.
     
29Když přešlo poledne, dostali se do běsnivého vytržení až do doby, kdy bývá přinášena oběť – nebylo hlasu,
nebylo odpovědi, nebylo vyslyšení. 30Eliáš pak řekl všemu lidu: „Přistupte ke mně!“ A všechen lid k němu přistoupil.
Eliáš obnovil Hospodinův oltář, který byl zbořen. 31Vzal dvanáct kamenů podle počtu synů Jakuba, k němuž se
ozvalo Hospodinovo slovo: Izrael je tvé jméno. 32Pak z kamenů zbudoval oltář v Hospodinově jménu a kolem oltáře
vyhloubil příkop tak veliký, že ho bylo možné osít dvěma mírami obilí. 33Narovnal dříví, rozčtvrtil býčka
a položil ho na dříví 34a pravil: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte na oběť i na dříví.“ Pak řekl:
„Udělejte to podruhé!“ – a oni to opakovali. Znovu řekl: „Ještě potřetí!“ – a oni to učinili potřetí.
35Voda stékala kolem oltáře, takže se i příkop naplnil vodou.
     
36V čas, kdy se přináší oběť, prorok Eliáš přistoupil a pravil: „Hospodine, Bože Abrahámův, Izákův a Izraelův,
ať se dnes ukáže, že ty jsi Bůh v Izraeli, že já jsem tvůj služebník, že jsem všechno toto učinil na tvé slovo.
37Vyslyš mě Hospodine, vyslyš mě, ať tento lid pozná, že ty – Hospodin – jsi pravý Bůh, ty obrátíš jejich srdce!“ 
     
38Hospodinův oheň spadl z nebe a sežehl celopal, dříví, kameny i zem a vysušil vodu, která byla v příkopě.
39Všechen lid to viděl, padl na svou tvář a volal: „Hospodin je pravý Bůh, Hospodin je pravý Bůh!“
40Eliáš jim poručil: „Pochytejte Bálovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je
Eliáš dolů k potoku Kišonu a tam je pobil.
 RESPONSORIUM
 1 Král 18, 21; Mt 6, 24 
 O.
Eliáš přistoupil ke všemu lidu a pravil: Jak dlouho budete kulhat na dvě strany? * 
Jestliže Hospodin je Bůh, jděte za ním.
 V.
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. * 
Jestliže Hospodin je Bůh, jděte za ním.
DRUHÉ ČTENÍ
 
 
Z traktátu „O svátostných tajemstvích“  od svatého biskupa Ambrože
 (Nn. 8-11: SCh 25 bis, 158-160) 
 Znovu se rodíme z vody a z Ducha Svatého 
    
Co jsi viděl v křestní kapli? Přirozeně vodu, ale nejen ji: viděl jsi tam přisluhující jáhny, biskupa,
který kladl otázky a uděloval svátost. Ze všeho nejdříve tě apoštol poučil, že nám nemají ležet na srdci
věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.1
I jinde máš napsáno, že co je u Boha neviditelné – jeho věčná moc a jeho božské bytí – to je možné už
od začátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil.2 Proto i sám Pán praví: Nevěříte-li mně,
věřte aspoň mým skutkům.3 Věř tedy, že je tam přítomen Bůh. Nebo bys věřil, že tam působí, a v jeho
přítomnost bys nevěřil? Odkud by se vzalo jeho působení, kdyby nepředcházela jeho přítomnost?
     
A uvaž, jak staré je toto tajemství, vždyť bylo naznačeno už při samém vzniku světa. Na samém začátku,
když Bůh učinil nebe a zemi, jak čteme v Písmu, Duch se vznášel nad vodami.4 Že by ten, který se
vznášel, nebyl činný? Věz, že při utváření světa působil, prorok ti přece říká: Slovem Páně stvořeno
je nebe, zástup nebes dechem jeho úst.5 Obojí je tedy podepřeno prorockým svědectvím; i to, že se
vznášel, i to, že byl činný. Že se vznášel, říká Mojžíš, že je činný, dosvědčuje David.
     
A vezmi si jiné svědectví. Všechno stvoření bylo zkaženo svými nepravostmi.6 Nezůstane můj dech v lidech,
protože jsou tělesní,7 praví Písmo. Tím Bůh ukazuje, že tělesnou nečistotou a pádem do těžkého hříchu se
ztrácí milost Ducha. Proto, když chtěl Bůh obnovit svůj původní dar, seslal potopu a spravedlivému Noemovi
přikázal vstoupit do archy. A když potopa opadávala, vypustil nejdříve krkavce, a potom holubici, a ta se,
jak čteme, vrátila s olivovou ratolestí.8 Vidíš vodu, vidíš dřevo, hledíš na holubici, a ještě pochybuješ
o svátostném znamení? Je tu voda, do které se tělo ponořuje, aby všechen tělesný hřích byl smyt; pohřbívá
se v ní každé provinění. Je tu dřevo, na kterém byl přibit Pán Ježíš, když trpěl za nás. A je tu holubice,
v jejíž podobě sestoupil Duch Svatý, jak ses učil v Novém zákoně;9 a Duch Svatý ti vdechuje do duše pokoj
a do srce klid.
      1 2 Kor 4, 18
      2 Řím 1, 20
      3 Jan 10, 38
      4 Gn 1, 2
      5 Žl 32 (33), 6
      6 srov. Gn 6, 11
      7 srov. Gn 6, 3
      8 srov. Gn 7, 1; 8, 3-11
      9 srov. Mk 1, 10
 RESPONSORIUM
 Srov. Iz 44, 3.4; Jan 4, 14 
 O.
Vyleji vodu na žíznivou půdu, potoky na vyprahlou zemi. A všechno poroste jako vrboví podle tekoucích vod. * 
Vyleji svého Ducha.
 V.
Stane se pramenem vody tryskající do života věčného. * 
Vyleji svého Ducha.
PSALMODIE
 Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
 
 Žalm 83 (84)
 Touha po Boží svatyni
Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)
 2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
       Pane zástupů!
 3 Po nádvořích Páně touží, *
       prahne duše má,
    srdce mé i tělo jásá *
       k Bohu živému.
 4 I pták nachází svůj domov, *
       hnízdo vlaštovka,
    kam si ukládá své mladé, †
       u tvých oltářů – *
       Pane zástupů, Králi, Bože můj!
 5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
       kdo tě velebí! –
 6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
       plný důvěry!
 7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
       pramen učiní,
    brzký déšť ji požehnáním *
       vláhy zahalí.
 8 Kráčejí vždy s větší silou, *
       hledí k Bohu na Sióně. –
 9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
       Pane zástupů!
    Modlitbě mé popřej sluchu, *
        Bože Jákobův.
 10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
        pohleď jasně v tvář *
        Pomazanému! –
 11 Lepší jeden den v tvém domě, *
        nežli doma sta!
     Lepší před svatyní Boží † 
        ležet na prahu, *
        nežli meškat v stanech hříšných. – 
 12 Neboť Pán je štít i slunce, *
        milost je a čest.
     Neváhá a dobro dává *
        lidem bez úhon.
 13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
        Pane zástupů!
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
 Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
 
 Kantikum
 Hora s Božím domem na vrcholu hor
Iz 2, 2-5 
Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět. (Zj 15, 4)
2 Stane se v posledních dnech: *
       Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
    bude vyvýšena nad pahorky *
       a pohrnou se k ní všechny národy. 
 3 Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
       Pojďte a vystupme na horu Páně, *
       k domu Boha Jákobova!
    Ať nás naučí svým cestám, *
       a budeme chodit po jeho stezkách;
    Neboť ze Siónu vyjde zákon *
       a z Jeruzaléma slovo Páně. 
 4 A bude soudit národy, *
       a rozsuzovat četné kmeny;
    a oni zkují své meče v radlice *
       a svá kopí ve vinařské nože.
    Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
       už se nebudou cvičit k boji.
 5 Jákobův dome, pojďte, *
       choďme ve světle Páně.
 
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
 Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
 
 Žalm 95 (96)
 Bůh je králem a soudcem celého světa
Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)
 1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
       zpívejte Pánu všechny země!
 2 Zpívejte k poctě jména Páně, *
       zvěstujte denně jeho spásu!
 3 Povězte pohanům o jeho slávě *
       a všem národům o jeho divech! –
 4 Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
       vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
 5 Pohanští bozi jsou nicota marná, *
       Pán však je stvořitelem nebes.
 6 Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
       v jeho svatyni moc a krása. –
 7 Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
       chvalte Pána pro moc a slávu,
 8 chvalte Pána pro jeho jméno! *
       S oběťmi vstupte do jeho síní!
 9 Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
        Chvějte se před ním všechny země!
 10 Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
        Upevnil svět, aby nekolísal, *
        podle práva národy řídí. –
 11 Raduj se, nebe, a jásej, země, *
        huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
 12 výskejte, nivy, se vším, co roste, *
        zašumte vesele, stromy v lesích,
 13 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
        přichází soudit veškerou zemi.
 On zemi soudí spravedlivě, *
        on ve své věrnosti národy řídí.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
 KRÁTKÉ ČTENÍ
 Jak 2, 12-13 
Mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. Neboť soud bez milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
 
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
 V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
 R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
 V. On velké divy učinil, on sám. 
 R. Od věků na věky. 
 V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému. 
 R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
 
 ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
 Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
 Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79 
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
     protože navštívil a vykoupil svůj lid.
 A vzbudil nám mocného spasitele *
     z rodu Davida, svého služebníka. 
Jak slíbil od pradávna *
     ústy svých svatých proroků:
 že nás zachrání od našich nepřátel *
     a z rukou všech, kteří nás nenávidí. 
Slitoval se nad našimi otci *
     a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
 na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
     že nám dá, 
abychom mu beze strachu *
     a vysvobozeni z rukou nepřátel
 zbožně a spravedlivě sloužili *
     po všechny dny svého života. 
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
     neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
 a dal jeho lidu poznat spásu *
     v odpuštění hříchů 
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
     kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
     a uvedl naše kroky na cestu pokoje. 
Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
 PROSBY
 Bůh svěřil lidem zemi, aby svorně pracovali k jeho oslavě. Pokorně ho prosme:
      UČ NÁS, BOŽE, JAK TĚ MÁME OSLAVOVAT.
 Dobrořečíme ti, Bože, Stvořiteli všech věcí,
 — že nám dáváš pozemská dobra a zachováváš nás naživu.
 Pohlédni na nás, když začínáme dnešní práci,
 — a učiň, ať plníme tvou vůli a účastníme se na tvém díle.
 Dej, ať je naše dílo užitečné našim bratřím,
 — abychom s nimi a pro ně budovali pozemskou vlast odpovídající tvému přání.
 Buď s námi a se všemi, s nimiž se dnes setkáme, 
 — daruj nám radost a pokoj.
 
 
 Otče náš, jenž jsi na nebesích,
 posvěť se jméno tvé,
 přijď království tvé,
 buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
 A odpusť nám naše viny,
 jako i my odpouštíme našim viníkům,
 a neuveď nás v pokušení,
 ale zbav nás od zlého.
 
Otče náš... 
 
MODLITBA
 Bože, Králi nebe i země, posvěcuj dnes naši duši i tělo a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom šli cestou tvých přikázání a dosáhli 
pravé svobody a věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
 
     Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
 Pán s vámi.
 R. I s tebou.
 Požehnej vás všemohoucí Bůh,
 Otec i Syn  i Duch Svatý.
 R. Amen.
     Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
     Pokud má lid odejít,
řekne:
 Jděte ve jménu Páně. 
 R. Bohu díky. 
     Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
 Pán nám žehnej,
 ode všeho zlého nás ochraňuj
 a doveď nás do života věčného.
 R. Amen.
 Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
 text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
  |