Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. duben 2020
Květná neděle

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Hle, žluč, ocet, sliny, trní.
Už proráží kopí, hřeb
tělo, z něhož v okamžení
vylévá se s vodou krev.
Jaký proud omývá zemi,
moře, hvězdy, celý svět!

Věrný kříži, nenajde se
žádný strom tak vznešený,
podobný ti v žádném lese
květy, plodem, zelení:
Blahý kmen plod sladký nese
blahým hřebem zraněný.

Velký strome, větve sehni,
uvolni svou tuhou dřeň,
vrozenou ti tvrdost zjemni,
kterou jsi vždy napřímen,
údy krále nebes vezmi
jemně na svůj hladký kmen.

Ty jen jsi směl v náruč svoji
Oběť lidstva pozdvihnout
a světu, jenž v troskách stojí,
archu spásy nabídnout;
z Beránkova boku dvojí
vytmelil ji trysklý proud.

Otci, Synu buď táž sláva,
táž Duchu, jenž těší nás,
ať se ti táž úcta vzdává,
Trojice, po všechen čas,
vždyť tvá milost neustává
chránit nás, jež spasilas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš.

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce.

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

V. Až budu ze země vyvýšen.
O. Potáhnu všechny k sobě.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Listu Židům

     ¹Zákon obsahoval jen stín budoucích hodnot, ne však tyto věci ve skutečnosti. A proto nemá vůbec sílu, aby svými oběťmi, stále stejnými, které se rok co rok opakují, přivedl k dokonalosti ty, kdo přistupují k Bohu. ²Ty oběti by přece už dávno musely přestat, protože by svědomí už nic nevyčítalo těm, kteří Boha uctívají, když už jednou byli od hříchu očištěni. ³Místo toho se však při těch obětech každý rok vyvolává vědomí hříchů. ⁴Neboť krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit.

     ⁵A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl:
„Dary oběti jsi nechtěl,
ale připravils mi tělo.
⁶V celopalech a obětech za hřích
jsi neměl zálibu.
⁷Proto jsem řekl: Tady jsem,
abych plnil, Bože, tvou vůli,
jak je to o mně psáno ve svitku knihy.“
     ⁸Po prvních slovech: Dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu – a přece to všechno se obětuje podle Zákona – ⁹hned dodává: Tady jsem, abych plnil tvou vůli. To první ruší, aby ustanovil to druhé. ¹⁰A touto "vůlí" jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.
     ¹¹Každý jiný kněz stojí denně ve službě a znovu a znovu přináší stejné oběti, které však vůbec nemají sílu, aby zahladily hříchy. ¹²Avšak Kristus podal za hříchy jednu jedinou oběť, a pak se navždycky posadil po Boží pravici a ¹³teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k  nohám jako podnož. ¹⁴Jedinou obětí totiž přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.
     ¹⁵Ale i Duch Svatý nám to dosvědčuje. Když totiž řekl: ¹⁶Tuto smlouvu sjednám s nimi po těch dnech – praví Pán: svoje zákony jim vložím do srdce a do mysli jim je napíšu, pak dodává: ¹⁷a na jejich hříchy a nepravosti už nevzpomenu. ¹⁸Kde však je odpuštění hříchů, není už třeba oběti za hřích.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Ondřeje Krétského

     Pojďte a vystupme spolu na Olivovou horu, pospěšme naproti Kristu vracejícímu se dnes z Betánie a kráčejícímu dobrovolně vstříc svému svatému a požehnanému utrpení, aby tak dovršil tajemství naší spásy.
     Přichází tedy, dobrovolně se vydává na cestu do Jeruzaléma. Je to ten, který kvůli nám sestoupil z nebe, aby nás ze dna bídy povznesl spolu se sebou vysoko nad všechna knížata, mocnosti, síly a jak se jen jmenují,¹ jak vykládá Písmo.
     Nepřichází však jako někdo na vrcholu slávy, s pýchou a okázalostí. Nebude se hádat, praví Písmo, ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas,² ale bude mírný a pokorný, jeho příchod bude zdobit prosté chování i vzhled.
     Nuže tedy, pospěšme spolu s tím, jenž chvátá k svému umučení, a napodobme ty, kteří mu vyšli vstříc. Ne však tím, že bychom mu na cestu prostírali olivové ratolesti, koberce, pláště nebo palmové větve, ale tím, že my sami se mu podle svých sil prostřeme na cestu, s duchem zkroušeným a s upřímným srdcem i pevnou vůlí, abychom přijali přicházející Slovo, abychom do sebe pojali Boha, i když ho nikdy nelze obsáhnout.
     Vždyť ten, jenž je mírný, má radost, že se nám mohl ukázat ve své mírnosti. Zapadl³ do naší naprosté nicotnosti, aby mohl přijít a důvěrně se s námi stýkat, a pro své příbuzenství s námi nás pozvednout a přivést opět k sobě.
     I když poté, co nás svou krví očistil a jako prvotina se za nás obětoval, vystoupil do nebeských výšin k východu,⁴ jak se o něm říká – zřejmě do vlastní božské slávy, přece nechtěl přestat projevovat lidskému rodu svou lásku, a tak zároveň se sebou povýšil i lidskou přirozenost, pozvedaje ji z propasti země od slávy ke slávě.
     Tak tedy prostřeme Kristu na cestu sebe samé. Neprostírejme neživá roucha nebo bezduché ratolesti, neprostírejme větvoví; je to hmota, která po použití ztrácí svěžest a potěší oči jen na několik hodin. Ale oděni jeho milostí neboli jím samým – neboť vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista⁵ – my sami se prostřeme jako roucha a položme se mu k nohám.
     A jestliže jsme byli dříve od hříchu rudí jako šarlat, a když nás očistil spasitelný křest, zběleli jsme pak jako vlna,⁶ nepřinášejme již vítězi nad smrtí palmové ratolesti, ale odměnu za vítězství.
     Den za dnem opakujme po židovských dětech i my, mávajíce duchovními ratolestmi své duše, posvátné volání: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, král izraelský.
     ¹ Ef 1, 21
     ² Mt 12, 19; srov. Iz 42, 2
     ³ srov. Žl 67 (68), 5 (LXX)
     ⁴ srov. Žl 67 (68), 34 (LXX)
     ⁵ Gal 3, 27
     ⁶ sorv. Iz 1, 18
     ⁷ Jan 12, 13

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Velké zástupy, které sem přišly na svátky, volaly: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, hosana na výsostech.

Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)

¹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství! –
² Dům Izraelův ať jen stále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
³ Dům Áronův ať neustále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
⁴ Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“ –

⁵ Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
    a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
⁶ Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
    co by mi mohli udělati lidé?
⁷ Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
    svrchu se dívám na své nepřátele. –

⁸ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než spoléhat se pouze na člověka.
⁹ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než na mocné se pouze spoléhati.

¹⁰ Obklíčili mě všichni pohané, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹¹ Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹² Obklíčili mě jako včelí roj, †
    jak oheň trní spalovali mě, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹³ Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
    Pán přesto zachránil mě před pádem.
¹⁴ Pán je má síla, je má statečnost, *
    a on se také stal mou záchranou. –

¹⁵ Hlasitý jásot nad zachráněním *
    pod stany spravedlivých zaznívá.
¹⁶ Pravice Páně mocně zasáhla, †
    pravice Páně pozvedla mě zas, *
    pravice Páně mocně zasáhla! –

¹⁷ Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
    o činech Páně vděčně vyprávět.
¹⁸ Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
    do rukou smrti však mě nevydal.
¹⁹ Otevřte mi brány spravedlivých, *
    projdu jimi Pánu díky vzdát! –

²⁰ Zde se otvírá ta brána Páně, *
    tudy spravedliví vcházejí. –

²¹ Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
    že jsem v tobě došel záchrany. –

²² Kámen, zavržený staviteli, *
    stal se náhle kvádrem nárožním.
²³ To se událo jen z moci Páně, *
    zázrak před našima očima.
²⁴ Toto je den způsobený Pánem, *
    jásavě se z něho radujme! –

²⁵ Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
    Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –

²⁶ „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
    My vám z domu Páně žehnáme!“ –

²⁷ Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
    Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
    vedoucí až k rohům oltáře! –

²⁸ Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
    tebe, svého Boha, velebím. –

²⁹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Velké zástupy, které sem přišly na svátky, volaly: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, hosana na výsostech.

Ant. 2 S anděly a dětmi provolávejme vítězi nad smrtí: Hosana na výsostech.

⁵² Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –

    Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
       chvályhodné a vyvýšené na věky. –

⁵³ Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁴ Požehnaný jsi na trůně svého království, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁵ Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
       a vládneš nad cheruby, *
       chvályhodný a vyvýšený na věky. –

⁵⁶ Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
       chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁷ Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
       chvalte a vyvyšujte ho na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 S anděly a dětmi provolávejme vítězi nad smrtí: Hosana na výsostech.

Ant. 3 Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, pokoj na nebi a sláva na výsostech.

Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)

¹ Velebte Pána v jeho svatyni, *
      chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
² Chvalte ho za divy, jež učinil, *
      chvalte ho pro velikost svrchovanou! –

³ Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
      chvalte ho v doprovodu harf a citer!
⁴ Chvalte ho bubínky a vířením, *
      chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
⁵ Chvalte ho zvonivými cimbály, †
      chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
      Vše, co má dech, ať Pána velebí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, pokoj na nebi a sláva na výsostech.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vykoupil jsi nás, Pane, * svou krví.
O. Vykoupil jsi nás, Pane, * svou krví.
V. Z každého kmene, jazyka, lidu i národa.
O. Svou krví.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vykoupil jsi nás, Pane, * svou krví.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku S palmami v rukou se klaníme Pánu, který přichází. Pojďme mu všichni vstříc s hymny a písněmi, oslavujme ho a volejme: Požehnaný Pán!

Ant. k Zachariášovu kantiku S palmami v rukou se klaníme Pánu, který přichází. Pojďme mu všichni vstříc s hymny a písněmi, oslavujme ho a volejme: Požehnaný Pán!

PROSBY
Připojme se k zástupům, které Krista při jeho vjezdu do Jeruzaléma provolávaly za krále a Mesiáše, a volejme s radostí:
     POŽEHNANÝ, JENŽ PŘICHÁZÍ VE JMÉNU PÁNĚ.

Hosana Synu Davidovu a Králi věků,
— sláva Vítězi nad smrtí a peklem.
Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,
— doveď svou Církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.
Tvůj kříž se stal stromem života,
— dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.
Spasiteli náš, tys přišel spasit hříšníky,
— uveď do svého království všechny, kdo žijí vírou, nadějí a láskou.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, tys nám poslal svého Syna: stal se člověkem, ponížil se a byl poslušný až k smrti kříže; dej, ať také my za všech okolností konáme tvou vůli, abychom tvého Syna následovali a měli účast na jeho vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie