| [ nová verze ] 
 
 25. březen 2020, Středa
 4. týden žaltáře
 Zvěstování Páně, slavnost invitatorium
 modlitba se čtením
 ranní chvály  - komb.
 tercie  - dopl.
 sexta  - dopl.
 nona  - dopl.
 večerní chvály
 kompletář
 
nepoužívat společné texty
 vygenerování modliteb
 
 uspořádání liturgie hodin
 modlitby za zemřelé
 posvěcení chrámu
 
 latinská verze
 
 nahlásit chybu
 | Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. březen 2020RANNÍ CHVÁLY S ČETBOUZvěstování Páně, slavnost
Dnešní slavnost připomíná den, kdy byl anděl poslán k Panně Marii a zvěstoval jí, že se má stát matkou Mesiáše, Syna Božího. Ústředním 
bodem oslavy je tajemství vtělení věčného Slova, počátek naší spásy. Proto v těsné blízkosti velikonoc prosíme, aby se na nás projevila síla vykoupení
(srov. modlitba po přijímání). Na Východě se tento svátek slavil už kolem roku 550. v Římě byl zaveden v VII. století.
 
 V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
 Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, 
jako byla na počátku i nyní i vždycky
 a na věky věků. Amen.
 HYMNUS
 Zvěst spásy hlásá svítání,když anděl Panně oznámí,
 že se již splní proroctví
 a zem se zaskví radostí.
 Z věčného lůna Otcovavěčný Syn Boží vychází,
 teď se v proud času vydává,
 na zemi matku vybral si.
 Pro oběť za nás smířlivousi naše údy obléká,
 aby smyl čistou krví svou
 viny padlého člověka.
 Ty Pravdo v těle počatá,závojem Panny ukrytá,
 zjevená srdcím nevinným,
 naplň nás blahým světlem svým.
 Ty, jež se s myslí pokornounazýváš Boží služebnou.
 Královno nebes zářivých,
 buď ochránkyní věrných svých.
 Buď sláva tobě, Ježíši,zrozený z Panny nejčistší,
 i Otci, Duchu milosti
 po všechny věky věčnosti. Amen.
 
 ŽALMY
 Ant. 1 Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, abychom byli přijati za syny.
 
Žalm 2 Mesiáš — král a vítěz
 Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
 1 Proč se bouří kmeny pohanů, *národy proč snují marné plány?
 2 K boji povstávají králové, †
 smlouvají se vládci proti Pánu, *
 proti jeho pomazanému.
 3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
 shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
 4 Směje se jim na nebesích Pán, *úsměšek má pro ně na svém trůnu.
 5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
 vyděsí je ve svém rozhořčení:
 6 „Já jsem svého krále dosadil *
 na Siónu, na své svaté hoře!“ –
 7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †Takto ke mně promluvil můj Pán: *
 „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
 8 Požádej, a národy ti dám, *
 zemi budeš vlastnit do všech končin.
 9 Povládneš jim prutem železným, *
 jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
 10 Proto, králové, už prohlédněte, *poučit se dejte, vládci země!
 11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
 v rozechvění líbejte mu nohy,
 12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
 neboť hněvem snadno může vzplanout. *
 Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 1 Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, abychom byli přijati za syny.
 Ant. 2 Když Kristus přicházel na svět, řekl: Připravils mi tělo, Bože, tady jsem, abych plnil tvou vůli.
 
Žalm 18 (19), 2-7 Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
 Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
 2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
 3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –
 4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
 5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
 zní mluva nebes na sám konec světa, *
 až tam, kde slunci vybudoval stan. –
 6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
 7 Vychází od jednoho konce nebes †
 a běží zas až na opačný konec, *
 před jeho žárem nic se neschová.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 2 Když Kristus přicházel na svět, řekl: Připravils mi tělo, Bože, tady jsem, abych plnil tvou vůli.
 Ant. 3 V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho.
 
Žalm 44 (45) Svatba krále
 Ženich je tady! Jděte mu naproti!  (Mt 25, 6)
 2 Srdce mi kypí radostnými slovy, †
svou píseň nyní králi zazpívám, *
 můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –
 3 Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
spanilost se ti po rtech rozlévá, *
 Pán proto požehnal ti na věky.
 4 Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
 ve vznešenosti své a nádheře
 5 do boje vyjeď za věrnost a právo, *
 ať koná divy tvoje pravice!
 6 Máš ostré šípy, národy se skloní, *
 odpůrci krále klesnou na mysli. –
 7 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
 8 Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
 a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
 olejem radosti jak žádného. –
 9 Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
ze síní slonových ti harfy zní.
 10 Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
 královna stojí po tvé pravici, *
 ofirským zlatem skvěle zdobená.
 11 Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
zapomeň na svůj lid a otcův dům!
 12 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
 neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
 13 I tyrský lid ti přináší své dary, *
 o přízeň tvou se derou velmoži. –
 14 Královská dcera vchází v plné kráse, *
perlami, zlatem šat má protkaný.
 15 Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
 panny její za ní kráčejí.
 16 S radostným jásotem ji přivádějí *
 a dovnitř v králův palác vcházejí. –
 17 Místo svých otců budeš teď mít syny *
a učiníš je v zemi knížaty.
 18 Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
 ať na věky tě slaví národy.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 3 V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho.
 
V.
Slovo se stalo tělem.
O.
A přebývalo mezi námi.
 PRVNÍ ČTENÍ
 
Z první knihy Kronik
 17, 1-15 
 Proroctví o Mesiáši – Davidovu synu     
1Když David už bydlel ve svém paláci, řekl proroku Nátanovi: "Hle, já bydlím 
v domě z cedrů, zatímco archa Hospodinovy úmluvy je pod
stanovými pokrývkami." 2Nátan odpověděl Davidovi: "Proveď všechno, co máš na srdci, vždyť Bůh je s tebou!"
3Ale té noci se Nátanovi ozvalo Hospodinovo slovo: 4"Jdi a řekni mému 
služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi nevystavíš dům k přebývání; 5vždyť jsem nebydlel v domě ode 
dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dneška, ale putoval jsem vždy ze stanu do stanu a z příbytku do příbytku.
6Kdekoli jsem chodil s celým Izraelem, zmínil jsem se snad slovem některému z izraelských soudců, jimž jsem 
přikázal pást můj izraelský lid: Proč jste mi nevystavěli dům z cedrů?
 7A nyní řekni mému služebníku Davidovi toto: Tak praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, 
abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal; 8vyhubil jsem před tebou 
všechny tvé nepřátele a zjednal jsem ti jméno, jaké mají ti největší na zemi. 9Určil jsem svému izraelskému lidu 
místo, zasadil jsem ho, aby tam bydlel. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se ho neodváží utlačovat jako dříve 
10a v dobách, kdy jsem nad svým izraelským lidem ustanovil soudce. Pokořil jsem všechny tvé nepřátele.
 Oznamuji ti tedy, že Hospodin vystaví dům tobě. 11Až naplníš své dny a vydáš se ke svým otcům, vzbudím po tobě 
potomstvo, které vzejde z tvých synů, a upevním jeho království. 12Postaví mi dům a upevním jeho trůn 
navěky. 13Já mu budu otcem a on mi bude synem; svou přízeň mu však neodejmu, jako 
jsem ji odňal tomu, který byl před tebou. 14Ustanovím ho ve svém domě a ve svém království navždy a jeho trůn bude pevný navěky."
 15Tak mluvil Nátan k Davidovi ve smyslu všech těchto slov a celého toho vidění.
 RESPONSORIUM
 Srov. Lk 1, 26-32 O. 
Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii, zasnoubené s Josefem, a přinesl jí Boží poselství; Panna se ulekla tváří v tvář zářícímu světlu. Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. *  
Počneš a porodíš syna a bude nazván Synem Nejvyššího.
 V.
Zdrávas, Maria, milostiplná, Pán s tebou. *  
Počneš a porodíš syna a bude nazván Synem Nejvyššího.
 
 DRUHÉ ČTENÍ
 
Z dopisu svatého papeže Lva Velikého
 (Epist. 28 ad Flavanum, 3-4: PL 54, 763-767) 
 Svátost našeho smíření     
Velebnost na sebe vzala ponížení, síla slabost, věčnost smrtelnou pomíjivost. 
A aby mohl být zaplacen dluh tížící naše člověčenství,
neporušitelná přirozenost se spojila s přirozeností porušenou, takže, jak to vyžadovalo naše uzdravení, mohl jeden a týž prostředník
mezi Bohem a lidmi, člověk Ježíš Kristus,1 v jedné přirozenosti zemřít a zároveň v druhé zemřít nemohl.
Pravý Bůh se tedy narodil v úplné a dokonalé přirozenosti pravého člověka, celý Bůh ze strany Boží, celý člověk ze strany naší. Tím naším 
nazýváme přitom to, co v nás na počátku Bůh stvořil a co přijal, aby to obnovil. Z toho, co způsobil svůdce a co dopustil svedený člověk, 
není ovšem ve Spasiteli ani sebemenší stopy. A i když na sebe vzal úděl lidských slabostí, přesto neměl podíl na našich hříších.
 Přijal podobu služebníka,2 aniž se poskvrnil hříchem, obohatil lidství, aniž cokoli ubral svému božství. Neboť v onom sebezmaření, v němž se 
Neviditelný ukázal viditelně a Stvořitel a Pán veškerenstva dobrovolně přijal smrtelnost jako jeden z nás, sestoupilo k nám Boží slitování, 
aniž utrpěla Boží moc. Nuže ten, který zůstávaje v podobě Boží učinil člověka, v podobě služebníka se stal člověkem.
 Boží Syn tedy sestupuje z nebeského trůnu a vstupuje do této nízkosti světa: aniž se vzdává slávy Otcovy, rodí se novým zrozením do nového řádu.
 Do řádu nového, neboť ač byl ve vlastním božském řádu neviditelný, v našem řádu se stal viditelným, ač byl nepochopitelný, chtěl být pochopen, 
ač byl dříve než čas, začal být v čase, absolutní Pán veškerenstva zastínil svou nesmírnou vznešenost a přijal existenci služebníka, Bůh,
kterého se nemůže dotknout žádné utrpení, neváhal stát se trpícím člověkem 
a nesmrtelný se podrobil zákonům smrti.
 Nuže ten, který je pravý Bůh, ten je i pravý člověk. V tomto spojení není žádná faleš, když se tu snoubí nízkost člověka s vysokostí Boží.
 Jako se totiž božství nemění slitováním, tak se člověčenství neztrácí důstojností. Obě přirozenosti jsou vzájemně spojeny, ale každá z nich
působí, co je jí vlastní: Slovo působí, co přísluší Slovu, člověk koná, co přísluší člověku.
 Jedna přirozenost se skví podivuhodnými skutky, druhá podléhá bezpráví. 
A jako je Slovo rovno Otci a nemá menší slávu než on, tak člověk
neopouští přirozenost našeho rodu.
 Vždy znovu je zajisté třeba říkat: "Jeden a týž je vskutku Syn Boží 
a vskutku Syn člověka. Bůh proto, že na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh,3 a člověk proto, že Slovo se stalo tělem 
a přebývalo mezi námi.4
 1 srov. 1 Tim 2, 5
 2 srov. Flp 2, 7
 3 Jan 1, 1
 4 Jan 1, 14
 RESPONSORIUM
   O. 
Přijmi slovo, Panno Maria, které ti Bůh posílá skrze anděla: Počneš 
a porodíš Boha a zároveň člověka. *  
Budeš požehnaná mezi ženami.
 V.
Porodíš syna a zůstaneš neporušenou pannou, a budeš matkou nejčistší. *  
Budeš požehnaná mezi ženami.
 
 Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
 Tebe, věčný Otče, *
 celá země uctívá.
 Tobě všichni andělé, *
 tobě všechny moci nebeské,
 tobě cherubové, tobě serafové *
 bez ustání provolávají:
 Svatý, * svatý, * svatý *
 Pán, Bůh zástupů!
 Plná jsou nebesa i země *
 tvé vznešené slávy.
 Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
 tebe oslavuje *
 velký počet proroků,
 tebe oslavují *
 bělostné šiky mučedníků;
 tebe oslavuje *
 Církev po širém světě:
 tebe, Otce, *
 neskonale velebného,
 tvého milovaného, *
 pravého a jediného Syna,
 stejně jako Ducha Svatého, *
 Utěšitele.
 Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
 Ty jsi Otcův *
 věčný Syn.
 Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
 a neváhal ses narodit z Panny.
 Ty jsi zvítězil nad smrtí *
 a otevřel věřícím království nebes.
 Sedíš po pravici Boží *
 ve slávě Otce.
 Věříme, že přijdeš *
 jako soudce.
 Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
 vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
 Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
 do věčné slávy.
 * Zachraň, Pane, svůj lid * 
a žehnej svému dědictví.
 Kraluj mu *
 a vyvyš jej na věky.
 Každého dne *
 dobrořečíme tobě
 a chválíme tvé jméno na věky, *
 až na věky věků.
 Rač nás, Pane, tohoto dne, *
 chránit před hříchem.
 Smiluj se nad námi, Pane,*
 smiluj se nad námi.
 Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
 jak v tebe doufáme.
 V tebe, Pane, doufám, *
 nebudu zahanben na věky.
 * Poslední část (prosby) se může vynechat.
 PSALMODIE
 Ant. 1 Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii zasnoubené s Josefem.
 
Žalm 62 (63), 2-9 Duše žízní po Bohu
 Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
 2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
 po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
 tak jako vyprahlá žíznivá země.
 3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
 abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
 4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
 proto mé rty ti zpívají chválu. –
 5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
 6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
 jásavě budou tě chválit má ústa.
 7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
 rozjímám o tobě za nočních bdění,
 8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
 v stínu tvých křídel radostně plesám. –
 9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
 10      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
 11      ti budou vydáni napospas meči,*
 ti se kořistí šakalů stanou.
 12      Král pak se bude radovat v Bohu, +
 oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
 protože lhářům se zacpou ústa.]
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 1 Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii zasnoubené s Josefem.
 Ant. 2 Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
 
Kantikum Všechno tvorstvo chválí Boha
 Dan 3, 57-88. 56Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5) 57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
 58 Velebte Pána, andělé Páně, *
 59      nebesa nebes, velebte Pána! –
 60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
 62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
 63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
 64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
 66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
 67      mrazy a vedra, velebte Pána! –
 68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
 70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
 71      vy dny a noci, velebte Pána! –
 72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
 74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
 věčně jej chval a oslavuj jej! –
 75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
 77 Velebte Pána, prameny vody, *
 78      moře a řeky, velebte Pána! –
 79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
 80      nebeští ptáci, velebte Pána!
 81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
 82      rody všech lidí, velebte Pána! –
 83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
 84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
 85      sluhové Boží, velebte Pána! –
 86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
 88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
 věčně ho chvalte a oslavujte! –
     Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
 56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
 na věky chválen a oslavován.
 (Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
 Ant. 2 Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
 Ant. 3 Panna slovem počala, pannou zůstala, panna porodila Spasitele světa.
 
Žalm 149 Jásot svatých
 Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
 1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
 2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
 děti Siónu ať Krále chválí!
 3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
 na bubny a citery mu hrají!
 4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
 vítězstvím on věnčí ponížené.
 5 Ať se věrní mocně zaradují, *
 ať i na svých ložích zaplesají! –
 6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
 7 aby mohli pohanům se pomstít, *
 aby vyřkli tresty nad národy,
 8 uvázali v pouta jejich krále, *
 do okovů jejich přední muže,
 9 naplnili na nich psané právo. *
 To je oslavou všech jeho zbožných.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 3 Panna slovem počala, pannou zůstala, panna porodila Spasitele světa.
 KRÁTKÉ ČTENÍ
 Flp 2, 6-7Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk. 
 KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou!
 R. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou!
 V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!
 R. Pán s tebou!
 V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
 R. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou!
 
 ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
 Ant. k Zachariášovu kantiku Ve své veliké lásce nám poslal Bůh svého Syna, 
aby nás osvobodil od zákona hříchu a smrti. 
Mesiáš a jeho předchůdce Lk 1, 68-79 Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
 A vzbudil nám mocného spasitele *
 z rodu Davida, svého služebníka.
 Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
 že nás zachrání od našich nepřátel *
 a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
 Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
 na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
 že nám dá,
 abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
 zbožně a spravedlivě sloužili *
 po všechny dny svého života.
 A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
 a dal jeho lidu poznat spásu *
 v odpuštění hříchů
 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
 a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. k Zachariášovu kantiku Ve své veliké lásce nám poslal Bůh svého Syna, 
aby nás osvobodil od zákona hříchu a smrti. 
 PROSBY
Protože dnes slavíme počátek naší spásy, volejme k našemu nebeskému Otci:
 BOŽE, NAPLŇ NÁS SVOU MILOSTÍ.
 Jako Panna Maria přijala od anděla radostnou zvěst,
— tak ať i my, Bože, přijímáme našeho Spasitele s láskou a vděčností.
 Jako jsi shlédl na pokoru své služebnice,
 — tak shlédni, milosrdný Otče, i na nás na všechny a smiluj se nad námi.
 Jako nová Eva přijala ochotně tvé božské Slovo,
 — tak ať i my ochotně plníme tvou vůli.
 Kéž Panna Maria přispěje ubohým, pomáhá malomyslným a těší plačící,
 — ať prosí za lid, přimlouvá se za kněze 
a vezme v ochranu tobě zasvěcené ženy.
 
 
 Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
 přijď království tvé,
 buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
 A odpusť nám naše viny,
 jako i my odpouštíme našim viníkům,
 a neuveď nás v pokušení,
 ale zbav nás od zlého.
 Otče náš... 
 MODLITBA
Bože, vyznáváme, že se tvé Slovo stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn, náš Vykupitel, se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě; dej, 
ať i my máme účast na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
     Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
 Pán s vámi.
R. I s tebou.
 Požehnej vás všemohoucí Bůh,
 Otec i Syn  i Duch Svatý.
 R. Amen.
     Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
 Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky.
     Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
 Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
 a doveď nás do života věčného.
 R. Amen.
 Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
 |