Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. leden 2020
3. NEDĚLE BĚHEM ROKU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.

Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.

Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.

Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.

Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.

Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.

Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)

³ Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
      jeho velikost se nedá vystihnout.
⁴ Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
      o tvých mocných činech dále vypráví,
⁵ mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
      Velké divy tvé ať slaví písněmi,
⁶ o síle tvých činů s úctou hovoří, *
      nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
⁷ Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
      nad spravedlností tvou ať jásají!

⁸ Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
      shovívavý, plný milosrdenství.
⁹ Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
      jeho láska platí všemu stvoření. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.

¹⁰ Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
      tobě zasvěcení ať tě velebí!
¹¹ Ať tvou slavnou vládu připomínají *
      a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
¹² Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
      sláva vznešeného tvého království.
¹³ Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
      nade všemi rody panování tvé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.

¹³ Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
¹⁴ Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
      všechny ponížené opět pozdvihne.
¹⁵ Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
      ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
¹⁶ ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
      dobrotivě sytíš všechno živoucí. –

¹⁷ Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
¹⁸ Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
      všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
¹⁹ Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
      slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
²⁰ Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
      všechny bezbožné však stihne záhubou. –

²¹ Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
      Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
      vždy a do věčnosti, na věky všech věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.

V. Můj synu, dbej na má slova.
R. K mým výrokům nakloň svůj sluch.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Levitští kněží, celý Léviův kmen, nebudou mít podíl ani dědictví s Izraelem. Budou živi ze zápalných obětí Hospodinových a z jeho dědictví. Nebudou mít dědictví u svých bratří. Jejich dědictvím bude sám Hospodin, jak jim přislíbil.
     Kněžím podle práva náleží od lidu, od těch, kteří přinášejí k obětnímu hodu dobytče ze skotu nebo z bravu, toto: knězi dají plece, obě čelisti a  žaludek. Budeš mu dávat prvotiny svého obilí, moštu a oleje i prvotiny své ovčí střiže. Vždyť si jej vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, ze všech tvých kmenů, aby po všechny dny stál on a jeho synové ve službě ve jménu Hospodinově.
     Opustí-li levita kterékoliv své město z celého Izraele, kde bydlí, a po příchodu se mu zcela zalíbí na místě, které Hospodin vyvolí, bude konat službu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako ostatní jeho bratři levité, kteří tam stojí před Hospodinem. Bude jíst týž podíl, kromě toho, co by prodal po otcích.
     Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle zlozvyků oněch národů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, kouzelník ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každý, kdo činí tyto věci, se Hospodinu hnusí. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony národy. Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha. Tyto národy, které si podrobíš, poslouchají kouzelníky a  věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.
     Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů, toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorebu v den shromáždění, když jsi říkal: ‚Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.‘ Hospodin mi tehdy řekl: ‚Správně mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí jim vše, co mu poručím. Kdo by však neposlechl mých slov, která bude mluvit ve jménu mém, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít!‘
     Řekneš-li si ve svém nitru: ‚Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?‘ Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a  nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nemusíš mít z toho strach.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z konstituce II. vatikánského koncilu o liturgii

     Kristus je stále přítomen ve své Církvi, především v liturgických úkonech. Je přítomen v mešní oběti jak v osobě sloužícího kněze, neboť „tentýž se nyní obětuje skrze službu kněží, který se tenkrát obětoval na kříži“,¹ tak zejména pod eucharistickými způsobami. Je přítomen svou mocí ve svátostech, takže když někdo křtí, křtí sám Kristus. Je přítomen ve svém slově: to zajisté mluví on, když se v Církvi předčítá Písmo svaté. I  tehdy je přítomen, když se Církev modlí a zpívá, jak to sám slíbil: Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.²
     Při tomto velkém díle, kdy se dokonale oslavuje Bůh a lidé se posvěcují, se vskutku Kristus vždycky spojuje se svou milovanou Nevěstou Církví a  ona svého Pána vzývá a skrze něho vzdává poctu věčnému Otci.
     Právem se tedy liturgie chápe jako plnění kněžské služby Ježíše Krista, při kterém se viditelnými znameními naznačuje a způsobem každému z nich vlastním uskutečňuje posvěcení člověka a tajemné tělo Ježíše Krista, to jest hlava i údy, koná dokonalou veřejnou bohopoctu.
     Proto je každé slavení liturgie činnost navýsost posvátná: je to dílo kněze Krista i jeho těla, Církve, a jeho účinnosti se žádná jiná činnost Církve nevyrovná ani co do jména, ani co do důstojnosti.
     V pozemské liturgii jako bychom zakoušeli předchuť oné nebeské liturgie, která se slaví ve svatém městě Jeruzalémě, cíli našeho pozemského putování; tam sedí Kristus po Boží pravici a vykonává službu ve svatyni, v pravém stánku.³ V pozemské liturgii zpíváme se všemi nebeskými zástupy píseň o Hospodinově slávě a uctíváme památku svatých v naději na podíl a společenství s nimi. A očekáváme Spasitele, našeho Pána Ježíše Krista,⁴ až se ukáže jako náš život a my se ukážeme s ním ve slávě.⁵
     Podle apoštolské tradice mající původ přímo ve dni Kristova vzkříšení slaví Církev velikonoční tajemství vždy osmý den, a ten se právem nazývá dnem Páně nebo Boží nedělí. V ten den se mají věřící shromáždit, aby naslouchali Božímu slovu a měli účast na eucharistii, aby tak slavili památku umučení, zmrtvýchvstání a oslavení Pána Ježíše a vzdávali díky Bohu, že nás znovu zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději.⁶ Takže den Páně je od počátku nejvlastnějším svátečním dnem, který se má zbožným věřícím stavět před oči a vštěpovat, aby se jim stal opravdovým dnem radosti a pracovního klidu. Jiné slavnosti nemají mít před ním přednost, ledaže jsou skutečně nanejvýš významné. Neboť den Páně je základem a jádrem celého liturgického roku.
     ¹ Tridentský sněm, Sess. XXII
     ² Mt 18, 20
     ³ Kol 3, 1; Žid 8, 2
     ⁴ Srov. Flp 3, 20
     ⁵ srov. Kol 3, 4
     ⁶ 1 Petr 1, 3

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest. (Srov. Zj 19, 6. 7)

¹ Pán je král, který oděn je slávou, *
      Pán oděn slávou a opásán mocí.
   Okruh země on založil pevně, *
      takže na věky nezakolísá.
² Pevný je trůn tvůj od počátku, *
      ty trváš od věčnosti, Bože! –

³ Pozvedly všechny řeky, Pane, †
      pozvedly všechny řeky své hlasy, *
      pozvedly všechny řeky svůj hukot:
⁴ mocnější však než hučení vodstev, †
      mocnější nežli příboje mořské, *
      všemocný Pán je na výsosti! –

⁵ Svědectví tvá vždy spolehlivá, †
      svatost utkvívá na tvém domě, *
      Pane, po všechny věky věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Podivuhodný je Pán na výsosti, aleluja.

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Pane, tys veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován, aleluja.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky. (Zj 5, 13)

¹ Chvalte Pána z nebeských výšin, *
      chvalte ho, Pána na výsostech!
² Chvalte ho, všichni andělé jeho, *
      chvalte ho, všechny jeho sbory! –

³ Chvalte ho, měsíci a slunce, *
      chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
⁴ Chvalte ho, nebesa svrchovaná, *
      i vy vody tam nad nebesy! –

⁵ To vše ať chválí jméno Páně, *
      neboť on řekl a stvořeno bylo.
⁶ Pevně je ustavil na věčné časy, *
      zákon jim dal, který nepomine. –

⁷ Chvalte Pána, vy z této země, *
      obludy mořské i pradávné hloubky!
⁸ Oheň a kroupy, sněhy a mlhy, *
      vichr, jenž duje na jeho slovo,
⁹ vysoké hory i pahorky všechny, *
      ovocné stromy a všechny cedry;
¹⁰ divoké šelmy a zvířata všechna, *
      plazivá havěť i křídlatí ptáci; –

¹¹ králové země a národy všechny, *
      knížata, všichni soudcové země;
¹² mladíci právě tak jako dívky, *
      starci zároveň s mladými lidmi:
¹³ všichni ať velebí jméno Páně, *
      neboť jen jeho jméno je svaté! –

    Vznešenost jeho jde nebem i zemí, *
¹⁴    on svůj národ pozdvihl k moci:
    chloubou je pro všechny svoje věrné, *
      pro Izrael, lid jemu blízký.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána z nebeských výšin, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Když se Ježíš ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, jak vrhají síť do moře, a povolal je. Oni hned nechali sítě a následovali ho.

Ant. k Zachariášovu kantiku Když se Ježíš ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, jak vrhají síť do moře, a povolal je. Oni hned nechali sítě a následovali ho.

PROSBY
Bůh poslal svého Svatého Ducha, aby se stal oblažujícím světlem pro všechna srdce. Prosme ho naléhavě:
     BOŽE, OSVĚCUJ SVŮJ LID.

Požehnaný jsi, Bože, naše světlo, tys nám dal dočkat se nového dne,
— dej nám ho celý prožít k tvé slávě.
Vzkříšením svého Syna jsi dal světu pravé světlo,
— skrze svou Církev vylej toto světlo na všechny lidi.
Tys osvítil učedníky Kristovy svým Svatým Duchem,
— sešli ho i nyní své Církvi, aby ti byla věrná.
Světlo národů, pamatuj na ty, kdo dosud žijí v temnotách,
— otevři jejich duchovní zrak, aby v tobě poznali jediného pravého Boha.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, veď nás, ať žijeme podle tvé vůle, abychom zůstávali stále spojeni s tvým milovaným Synem a přinášeli hojný užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie