[ nová verze ]
15. říjen 2019, Úterý
4. týden žaltáře
Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 15. říjen 2019 Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky Církve, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodila se 28. III. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo
14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu
ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1557
se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít
životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou.
Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání
se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k zakládání i mužských reformovaných klášterů.
Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v Albě de Tormes 4. X. 1582; v důsledku právě
začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V roce 1622 byla
prohlášena za svatou a v roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující
se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně
ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních
náboženských autorů v 17. století.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Chtíc hlásat Vládce věčného
ty, Terezie, rodný dům
opouštíš a jdeš Krista dát
anebo svou krev pohanům.
Než čeká tebe lehčí smrt,
ve sladších mukách úděl máš,
když šípem lásky nebeské
v hruď zasažena umíráš.
Oběti lásky nejčistší,
zapal svou láskou srdce nám
a svěřené ti národy
před pekelnými ohni chraň.
Ježíši, panen snoubenče,
nebešťané ti vzdávají
chvály a písně svatební
zpívat ti neustávají. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby
Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)
I
2 Pane, vyslyš moje prosby, *
kéž tě dosáhne můj hlas!
3 Svoji tvář mi neukrývej *
v dnešní strastiplný den.
Nakloň ke mně ucho svoje, *
pospěš na mé volání! –
4 Dny mé jako dým se tratí, *
v kostech spaluje mě žár.
5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
zapomínám už i jíst.
6 Sténáním a nářkem stálým *
už jen kost a kůže jsem, –
7 podobám se ptáku v poušti, *
jsem jak sýček v sutinách,
8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
osiřelé na střeše.
9 Stále běsní nepřátelé, *
tupí mě a klnou mi.
10 Popel jídám jako chleba, *
ředím nápoj slzami,
11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
zdvihls mě – a svrhl zpět!
12 Mé dny jsou stín klesající, *
sám jak tráva uvadám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
II
13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
tvé jméno z rodu do rodu.
14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
nadešel k slitování čas.
15 Milují jej tví služebníci, *
pláčí nad jeho zřícením. –
16 Národy budou ctít tvé jméno, *
tvou slávu všichni králové,
17 až zbuduje Pán Sión znova, *
zjeví se ve své nádheře,
18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
nezhrdne jejich modlitbou. –
19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
ať příští národ Pána ctí!
20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
on z nebe na zem popatřil,
21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
zachránil ty, jimž hrozí smrt.
22 Pak synové tvých služebníků *
přebývat budou v bezpečí
a jejich potomstvo i nadál *
před tvojí tváří potrvá
k cti tvého jména na Sióně, *
k tvé chvále v Jeruzalémě,
23 až národy a celé říše *
se k službě Páně shromáždí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
III
24 Cestou ochabla má síla, *
dej mi znát těch pár mých dní,
25 z půlky jich mě neodváděj! *
Věky věků je tvých let!
26 Dávno založil jsi zemi, *
nebesa jsou dílem tvým:
27 pominou, ty budeš dále; †
rozpadnou se jako šat, *
změníš je, jak šat se mění. –
28 Ty však stále stejný trváš, *
roků tvých je bez konce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
V.
Poslyš, můj lide, mé naučení.
R.
Slovům mých úst nyní nastav uši!
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Zachariáše
1, 1 – 2, 4
Vidění znovuvybudovaného Jeruzaléma
1.1V osmém měsíci, v druhém roce Dareiovy vlády, Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha,
syna Iddova, a řekl:
2„Hospodin se velmi rozhněval na vaše otce. 3Ale řekni jim:
Tak praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně – praví Hospodin zástupů – a já se obrátím k vám – praví Hospodin zástupů.
4Nebuďte jako vaši otcové, k nimž dřívější proroci volali: Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svého špatného
chování i od svých zlých myšlenek, ale oni neslyšeli a o mě nedbali – praví Hospodin. 5Vaši otcové – kde
jsou? A proroci? Mohou žít navěky? 6Nedostala se snad k vašim otcům má slova i mé příkazy, které
jsem uložil svým služebníkům prorokům? Obrátili se tedy a řekli: ‚Jak Hospodin zástupů hrozil, že bude s námi jednat podle našeho chování a našich
skutků, tak s námi jednal.‘“
7Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce – to je měsíc šebat – druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil
proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a ten řekl: 8„Měl jsem v noci vidění: Hle, muž
seděl na ryšavém koni, který stál mezi myrtovými keři, a ty byly v hlubině; za ním byli
koně ryšaví, plaví a bílí.
9Zeptal jsem se: ‚K čemu ti zde jsou, můj pane?‘ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: ‚Já ti ukážu, co
to znamená.‘ Tu se ujal slova ten muž, který stál mezi myrtovými keři: 10‚To jsou ti, které poslal Hospodin,
aby procházeli zemí.‘ 11Odpověděli Hospodinovu andělu stojícímu mezi myrtovými keři:
‚Procházeli jsme zemí, a hle – celá země přebývá v pokoji.‘
12Tu se ujal slova Hospodinův anděl a řekl: ‚Hospodine zástupů, jak dlouho ještě nebudeš mít slitování
s Jeruzalémem a judskými městy, na které se hněváš? Je to už sedmdesátý rok!‘ 13Na to odpověděl
Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, dobrotivými, utěšujícími slovy.
14Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: ‚Ohlas toto: Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sión
velkou horlivostí, 15ale velmi se hněvám na zpupné pohany, kteří překročili míru, když já jsem se hněval jen málo.
16Proto tak praví Hospodin: S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému, můj dům bude v něm
vystaven – praví Hospodin zástupů – znovu bude natažen měřický provaz v Jeruzalémě. 17Ohlas ještě toto:
Tak praví Hospodin zástupů: Ještě budou oplývat má města blahobytem, zase potěší Hospodin Sión a znovu si vyvolí Jeruzalém!‘
2.1Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Hle, čtyři rohy! 2Zeptal
jsem se anděla, který se mnou mluvil: ‚Co mají znamenat?‘ Odpověděl mi: ‚To jsou ty rohy, které rozptýlily obyvatele Judy, Izraele a Jeruzaléma.‘
3Hospodin mi ukázal čtyři kováře. 4Zeptal jsem se ho: ‚Co ti
zde mají dělat?‘ Řekl mi: ‚To jsou rohy, které rozptýlily Judu na jednotlivé muže, takže nikdo z nich nezdvihl hlavu. Přišli tedy ti zde, aby poděsili
pohany, aby srazili rohy těch, kteří zdvihli roh proti judské zemi a rozptýlili její obyvatele.‘“
RESPONSORIUM
Zach 1, 16, Zj 21, 23
O. S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému. *
Můj dům bude v něm vystavěn.
V. To město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce. Jeho světlem je Beránek. *
Můj dům bude v něm vystavěn.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů svaté Terezie od Ježíše
(Opusc. De libro vitae, cap. 22, 6-7. 14)
Vždycky si připomeňme Kristovu lásku
Kdo má u sebe Ježíše Krista, tak dobrého přítele a vůdce, může snést všechno. Neboť on nám pomáhá, posiluje nás, nikoho neopustí; je to
pravý a upřímný přítel. Jasně poznávám, že máme-li se líbit Bohu a dostat od něho veliké milosti, přeje si Bůh, aby se nám jich
dostávalo prostřednictvím Ježíšova nejsvětějšího lidství, v němž má Boží velebnost zalíbení, jak to sám Bůh řekl.
Velmi často jsem to zakusila a také sám Pán mi to řekl. Ano, viděla jsem to na vlastní oči, že musíme vcházet touto branou, jestliže
toužíme po tom, aby nám svrchovaná velebnost odhalila skrytá tajemství. Nehledejme jinou cestu, i kdyby byl už někdo na vrcholu kontemplace;
po této cestě lze jít bezpečně a jistě. To je náš Pán, a od něho a skrze něj nám přichází všechno dobré. On nás poučí. Hledíme-li
na jeho život, nenajdeme žádný lepší a dokonalejší příklad k následování.
Co můžeme chtít víc, než mít po boku tak věrného přítele, který nás neopustí v námahách a nesnázích, jak to dělají přátelé světští? Je
šťastný, kdo ho upřímně a opravdu miluje a má ho stále u sebe. Vzpomeňme na slavného apoštola Pavla: zdálo se, že má Ježíše stále
v ústech, protože ho měl vrytého hluboko ve svém srdci. Když jsem to pochopila, pilně jsem pátrala a přišla jsem na to, že právě
touto cestou šli hluboce kontemplativní světci, například František, Antonín z Padovy, Bernard, Kateřina Sienská. Po této cestě je třeba
jít velice svobodně a odevzdat se zcela do Božích rukou. A jestliže by nás chtěl přijmout a povýšit mezi své nejbližší
služebníky a důvěrníky, poslechněme rádi.
A kdykoli myslíme na Krista, vždycky si připomeňme, jaká láska ho vedla k tomu, že nám prokázal tolik milostí a dobrodiní, a jakou
lásku nám ukázal Bůh, když nám dal takovou záruku své lásky k nám. A láska volá po lásce. Proto se snažme mít to stále před očima,
a tak se povzbuzujme k lásce. A dá-li nám jednou Bůh tu milost, že se nám tato láska vtiskne hluboko do srdce, bude nám všechno
velice snadné a v nejkratší době a s malou námahou vykonáme velmi mnoho.
RESPONSORIUM
Žl 72 (73), 27.28; 1 Kor 6,17
O.
Hle, hynou, Pane, kdo se tobě vzdalují. *
Mým blahem je být v Boží blízkosti, já všechnu důvěru jen v Pána skládám.
V.
Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch. *
Mým blahem je být v Boží blízkosti, já všechnu důvěru jen v Pána skládám.
PSALMODIE
Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.
Žalm 100 (101)
Zásady dobrého vladaře
Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14, 15)
1 Zazpívám o lásce a o zákonu, *
na harfu, Pane, tobě budu hrát. –
2 Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou, *
kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,
tak abych s nevinným a čistým srdcem *
celým svým domem mohl procházet.
3 Nechci se dívat na nic hanebného, †
oškliví se mi páchat nepravost, *
kéž na mně žádná nikdy neulpí! –
4 Falešné srdce se mi zhloubi příčí, *
já o špatnosti nechci vědět nic.
5 Kdo na bližního skrytě nasazuje, *
takového já budu potírat,
kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí, *
toho já blízko sebe nestrpím. –
6 Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
takoví ať jsou stále kolem mne! *
V mých službách budou, kdo si vedou řádně.
7 Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě *
a neobstojí přede mnou, kdo lže.
8 Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi, *
násilné z města Páně vyhladím.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.
Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.
Kantikum
Azariášova modlitba v ohnivé peci
Dan 3, 26. 27a. 29. 34-41
Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Srov. Sk 3, 19)
26 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
a chvályhodné a slavné je tvoje jméno na věky.
27 Neboť jsi spravedlivý ve všem, *
co jsi nám učinil.
29 Zhřešili jsme a nesprávně jsme jednali, když jsme tě opustili, *
a provinili jsme se ve všech věcech. –
34 Pro své jméno nás, prosíme, nevydávej na věky, *
neruš svou úmluvu s námi.
35 Neodnímej od nás své milosrdenství †
pro Abraháma, svého miláčka, *
pro Izáka, svého služebníka, a Jákoba, svého svatého. –
36 Jim jsi slíbil, že rozmnožíš jejich potomstvo *
jako hvězdy nebe a písek na břehu moře.
37 Vždyť už jsme, Pane, zmenšeni víc, než kterýkoli národ, *
na celé zemi jsme dnes poníženi pro své hříchy. –
38 A není už knížete ani vůdce, *
není proroka ani celopalu, –
39 není oběti ani darů ani kadidla, *
místa není, kde bychom před tebe kladli prvotiny,
abychom došli tvého milosrdenství; *
ale přijmi nás v duchu pokory a v zkroušenosti srdce.
40 Jako celopaly beranů a býků, *
jako tisíce tučných beránků,
tak budiž před tebou dnes tato naše oběť, †
aby se ti líbila, *
protože nebývají zahanbeni, kdo v tebe doufají. –
41 Nyní tedy jdeme za tebou celým srdcem, *
a bojíme se tě a hledáme tvou tvář.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.
Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.
Žalm 143 (144), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj
Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)
1 Blahořečen budiž Pán, má skála! †
On mé ruce učí bojovat, *
moje prsty zdatně si vést v bitvě.
2 Je mi slitováním, je mi hradem, *
útočištěm mým a zachráncem,
štítem, na který je spolehnutí. *
Národy mé vládě podrobil. –
3 Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
co syn lidský, že ho v mysli máš?
4 Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
jeho dny jak stín, jenž přeletí. –
5 Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
6 Metej blesky své a rozežeň je, *
šípy své, ať padnou ve zmatek!
7 Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
vytrhni mě ze záplavy vod, *
vysvoboď mě z rukou cizáků,
8 kteří ústy lživě promlouvají, *
křivá je i jejich pravice! –
9 Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
na desítistrunnou harfu hrát.
10 Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
spasil svého sluhu Davida.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Pís 8, 7
Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
V. Po tvé tváři, Pane, toužím.
R. Hledám tvou tvář.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září
v zástupu svatých jako slunce.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září
v zástupu svatých jako slunce.
PROSBY
Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.
Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
— nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
— pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
— na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
— dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala Církvi
cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak
jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|