[ nová verze ]
29. leden 2019, Úterý
3. týden žaltáře
První mezidobí, 3. týden Pro OP: Bl. Villany delle Botti, matky rodiny, terciářky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 29. leden 2019 První mezidobí, 3. týden 3. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Již nese světu jitřenka
o šípech slunce milou zvěst,
v pestrý šat věci obléká
a bývalý jim vrací lesk.
Žár slunce bledne před tebou,
pro nás vždy živý Kriste náš;
jdem k tobě s písní prosebnou,
toužíme patřit na tvou tvář.
Otcovo Slovo, Moudrosti,
v tobě se v řádu úžasném
svět snoubí, jeho skvělostí
jsme uchváceni v srdci svém.
Nám, dětem světla, prosícím
dej žitím kráčet bedlivě,
by mluvil náš mrav, každý čin
o mocné přízni Otcově.
Kéž nepřestoupí naše rty
než slova řeči upřímné,
ať pravdu blahem útěchy
v hlubinách nitra cítíme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I
2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
prchají před ním, kdo ho nenávidí.
3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
a jako vosk se taví nad plamenem, *
tak hynou hříšníci před Boží tváří.
4 A spravedliví před Bohem se těší *
a jásají a veselí se blahem. –
5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
razte mu dráhu, pouští přichází. *
Jásejte Pánu, radujte se v něm!
6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
zajaté na svobodu vyvádí, *
vzpurníky nechá však žít v pustině. –
8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
a když jsi před ním kráčel po poušti,
9 země se třásla, nebe roztékalo *
před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
II
12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
Strážkyně domu rozděluje kořist.
14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
postříbřila se křídla holubice,
15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
klenoty jako sněhem na Salmonu. –
16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
bašanské hory, to jsou hory mračné.
17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
i ty, co brání se dlít v domě Páně. –
20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
on sám nás nese, je nám pomocníkem.
21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
Pán, který ze smrti zná východisko.
22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –
23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
"přivedu ti je třeba z hlubin moře,
24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
III
25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
uprostřed panny do bubínků tlukou.
27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
ve slavném shromáždění Izraele.
28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
pak judská knížata a jejich pokřik, *
knížata Zabulona, Neftaliho. –
29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
ať králové ti přinášejí dary!
31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
a všechny, kdo jsou pány nad národy!
Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
rozmetej všechny válečnické kmeny!
32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –
33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
jen hrajte na počest a k chvále Pána,
34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –
35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky."
36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
Bůh Izraele dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
V.
Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R.
Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
26,1-19
Vyznání víry Abrahámových synů
Mojžíš řekl lidu:
„Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví, a obsadíš ji a usadíš se v ní, vezmeš z prvotin všech polních plodů,
které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam
přebývalo jeho jméno. Přijdeš ke knězi, který tam bude v těch dnech a řekneš mu: ‚Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země,
o které přísahal Hospodin našim otcům, že nám ji dá.‘
Kněz vezme z tvé ruky koš a položí ho před oltář Hospodina, tvého Boha. Ujmeš se slova a vyznáš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Můj praotec byl
potulným Aramejcem, sestoupil do Egypta a přebýval tam v malém počtu osob jako přistěhovalec. Ale stal se tam národem velkým, mocným a početným.
Egypťané však nás týrali, sužovali a podrobili tvrdému otroctví. Tehdy jsme křičeli k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin slyšel náš hlas,
viděl naši bídu, lopotu a útlak. Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou, napřaženým ramenem, šířil velký strach a působil znamení a divy.
Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zem, zem oplývající mlékem a medem. Nyní hle – přináším prvotiny plodů půdy, kterou jsi mi dal,
Hospodine!‘ Položíš koš před Hospodinem, svým Bohem, a pokloníš se Hospodinu, svému Bohu. Budeš se radovat ze všeho dobrého, co dal Hospodin,
tvůj Bůh, tobě a tvému domu, ty i levita i přistěhovalec, který bude mezi vámi.
Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých
branách a nasytili se, řekneš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi a přistěhovalci, sirotku a
vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání. Nejedl jsem z toho, když jsem měl
zármutek, neodstranil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý, nedal jsem z toho nic pro mrtvého. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil
jsem vše, jak jsi mi přikázal. Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu i půdě, kterou jsi nám dal, jak jsi
přísežně slíbil našim otcům, tu zemi oplývající mlékem a medem.‘
Hospodin, tvůj Bůh, ti dnes poroučí, abys prováděl tato nařízení a ustanovení, zachovával je a plnil z celého svého srdce a z celé své duše.
Zavázal jsi dnes Hospodina k prohlášení, že bude tvým Bohem, když budeš chodit po jeho cestách, když budeš zachovávat jeho nařízení, příkazy a
ustanovení a když ho budeš poslouchat. A Hospodin tě dnes zavázal, že mu chceš být zvláštním lidem, jak ti řekl, když budeš zachovávat všechny
jeho příkazy. Nad všechny národy, které učinil, tě vyvýší ke slávě, cti a chvále, a ty budeš lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu, jak to
nařídil.“
RESPONSORIUM
1 Petr 2,9.10; Dt 7,7.8
O.
Vy jste lid patřící Bohu jako vlastnictví. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. *
Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
V.
Hospodin si vás vyvolil jen z lásky k vám a vykoupil vás z domu otroctví. *
Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
DRUHÉ ČTENÍ
Z řeholních pravidel svatého biskupa Basila Velikého
(Regulae fusius tractatae, Resp. 2, 2-4: PG 31, 914-915)
Jak se odvděčíme Hospodinu za to, co nám prokázal?
Může nějaké slovo plně vystihnout Boží dobrodiní? Je jich přece tak velké množství, že je nelze ani spočítat; a jejich velikost je taková, že
stačí jediné z nich, abychom byli zavázáni nekonečnou vděčností tomu, který nám je prokazuje.
Jedno však nechceme a nemůžeme nechat upadnout v zapomenutí, a žádný z těch, kdo mají zdravý rozum a přemýšlejí, nemůže o tomto dobrodiní mlčet,
i když se mu k tomu nedostává vhodných slov: Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a podobnosti, prokázal mu čest, že může Boha poznávat, a ozdobil
ho rozumem, a tím jej vyzdvihl nad ostatní živé tvory. Dal mu také schopnost těšit se z neuvěřitelné krásy ráje a ustanovil jej pánem nade vším,
co je na zemi. Člověk se však nechal přelstít hadem, upadl do hříchu a skrze hřích do smrti a do všeho, co s ní souvisí.1 A přesto jej Bůh
neopustil. Jako první pomoc mu dal zákon, pak ho svěřil andělům, aby ho chránili a pečovali o něho.2 Posílal proroky, aby ho usvědčovali ze
špatnosti a učili ctnosti; nápory zla vymycoval, zaslíbeními probouzel jeho zájem o dobro a nezřídka ukazoval na příkladech různých postav, k
jakým koncům to obojí vede, aby jiné lidi předem varoval. A když jsme po tom všem přesto setrvávali v nevěře, ani tehdy se od nás neodvrátil.
Boží dobrota nás neopustila, ani jsme nedokázali zničit jeho lásku k nám svou hloupostí, v níž jsme pohrdali poctami, jimiž nás zahrnoval, a
chovali jsme se k svému dobrodinci urážlivě. Naopak jsme byli vytrženi ze smrti a navráceni životu skrze našeho Pána Ježíše Krista. A způsob,
jakým nám bylo v této věci prokázáno dobrodiní, je ještě obdivuhodnější: Ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,
ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka.3
A jinde: On nesl naše utrpení, vzal na sebe naše bolesti, byl zraněn pro nás, abychom jeho ranami byli uzdraveni.4 Nebo: Vykoupil nás z
kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás.5 Podstoupil nejpotupnější smrt, aby nás přivedl k slavnému životu. Nestačilo mu však
přitom, aby pouze vrátil mrtvé životu; dal jim navíc milost své božské důstojnosti6 a připravil jim věčné odpočinutí, které nesmírností štěstí
převyšuje veškerou lidskou představu.
Jak se tedy odvděčíme Hospodinu za všechno, co nám prokázal?7 On je tak dobrý, že nežádá žádnou náhradu za to, co nám dal. Má dost na tom,
že ho za to, co nám dal, milujeme. Mám-li říci, co pociťuji, když o tom všem uvažuji, zmocňuje se mě hrůza a strach: bojím se, že jsem svou
duchovní nerozvážností a utrácením času na zbytečnosti ztratil Boží lásku a že Kristu dělám jen samou hanbu.
1 sorv. Řím 5, 12
2 srov. Žid 1, 14
3 Flp 2, 6-7
4 srov. Iz 53, 4.5
5 Gal 3, 13
6 srov. 2 Petr 1, 4
7 srov. Žl 115 (116), 12
RESPONSORIUM
Srov. Žl 103 (102),2.4; Gal 2,20
O.
Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! *
Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
V.
On mě miloval a za mně se obětoval. *
Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.
Žalm 84 (85)
Naše spása je blízko
Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)
2 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
3 Svému lidu jsi odpustil vinu, *
přikryl jsi všechny jeho hříchy.
4 Zadržels všechno své rozhořčení, *
přemohl vzplanutí svého hněvu. –
5 Obnov nás, Bože záchrany naší, *
od své nevole proti nám upusť!
6 Míníš se na nás na věky hněvat, *
zlobu svou přenášet od rodu na rod?
7 To nás už nemíníš oživit znovu, *
aby tvůj lid se radoval v tobě?
8 Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
uděl nám, Bože, svoji spásu! –
9 Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
Pán mluví zajisté jen slovy míru
k národu svému a ke svým věrným. *
Nemají zůstat bez naděje.
10 Blízká je zbožným pomoc Páně, *
aby zem naši zas pokryl svou slávou.
11 Milost a svornost se setkají spolu, *
spravedlnost a pokoj se sejdou,
12 věrnost vyraší z hlubiny země, *
z nebe nám pokvete spravedlnost. –
13 Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
a naše země úrodu vydá.
14 Bude ho předcházet spravedlnost *
a v jeho šlépějích půjde pokoj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.
Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.
Kantikum
Chvalozpěv po vítězství nad nepřáteli
Iz 26, 1-4. 7-9. 12
Městské hradby mají dvanáct základních kamenů. (Srov. Zj 21, 12)
1 Sión je naše pevné město, *
Spasitel je mu hradbou i valem.
2 Otevřete brány, ať vstoupí spravedlivý lid, *
který zachovává věrnost. –
3 Starý blud pominul, †
je zachován pokoj, *
pokoj, který jsme doufali od tebe.
4 Doufejte v Pána na všechny věky, *
v Pána, silného Boha, navždy. –
7 Přímá je stezka spravedlivého, *
ty jsi mu vyrovnal cestu.
8 Na cestě tvých soudů čekáme na tebe, Pane, *
dychtivě toužíme slavit tvé jméno.
9 Po tobě za noci touží má duše, *
hned zrána tě hledám.
Až tvé soudy zasáhnou zemi, *
naučí se obyvatelé země spravedlnosti. –
12 Pane, ty nám dáš mír a pokoj, *
všechny naše skutky ty sám v nás konáš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.
Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.
Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).
Žalm 66 (67)
Ať chválí Boha všechny národy
Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)
2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
pomoc tvou ať znají všichni lidé! –
4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
5 Národy ať mocně jásají *
nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
všechny lidské kmeny světa řídíš. –
6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
7 Země vydala svou úrodu. *
Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
ať ho v bázni všechna země vzývá!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Jan 4, 14-15
My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako Spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
V. Pán je má skála, má tvrz a má spása.
R. Můj hrad, kde se skryji.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.
PROSBY
Kristus nás všechny vykoupil svou krví. Klaňme se mu a pokorně ho prosme:
PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.
Králi a Vykupiteli náš, vyslyš svou Církev, která tě chválí na počátku tohoto dne,
— a nauč nás, ať bez přestání oslavujeme tvou velebnost.
Tys naše naděje a síla, v tebe důvěřujeme,
— ať nikdy nedoufáme nadarmo.
Pohleď na naši slabost a pospěš nám na pomoc,
— neboť nic nemůžeme dělat bez tebe.
Pamatuj na chudé a opuštěné, aby jim nový den nebyl břemenem,
— ale útěchou a radostí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, všechno, co jsi stvořil, je dobré a krásné; radostně tě za to chválíme a prosíme tě: pomáhej nám, abychom tento den naplnili účinnou láskou
k tobě i k našim bratřím. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|