Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. prosinec 2018
Sv. Jana od Kříže, kněze a učitele Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.

Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.

Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.

Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.

Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!
³ Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

⁴ Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.
⁵ Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

⁶ Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.
⁷ Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

⁸ Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.
⁹ Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

¹⁰ Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.
¹¹ Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

¹² Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.
¹³ Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

¹⁴ Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.
¹⁵ Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

¹⁶ Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
¹⁷ Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

¹⁸ Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.
¹⁹ Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

²⁰ Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
²¹ za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

²² Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V.  Navštiv mě, Pane, svým milosrdenstvím.
O.  A svou spásou podle svého slova.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹V ten den Hospodin potrestá
svým tvrdým, velkým a pevným mečem
leviatana, mrštného hada,
leviatana, kroutícího se hada,
a zabije draka, který je v moři.

     ²V ten den bude vinice půvabná;
zpívejte o ní!
³Já, Hospodin, jsem jejím strážcem,
každou chvíli ji zavlažuji;
aby nebyla poškozena,
ve dne v noci ji hlídám.
     ⁴Nezlobím se na ni,
kdyby mi však dávala trní a hloží,
pustím se proti ní do boje,
všechno spálím;
⁵ať se raději uchýlí pod mou ochranu,
ať uzavře mír se mnou,

ať se mnou uzavře mír!
     ⁶Přijde čas, kdy Jakub zapustí kořeny,
pokvete a vypučí Izrael
a povrch země naplní ovocem.
⁷Měl ho snad Bůh bít, jako bil ty, kdo ho bili,
nebo vraždit, jako zavraždil jeho vrahy?
⁸Mírně ho trestá tím, že ho vyhnal,
odvanul ho svým prudkým dechem v den palčivého větru.

     ⁹Tím bude smyta Jakubova vina
a to bude bohatý plod, že odložil svůj hřích:
ze všech oltářních kamenů nadělá
hromady vápencové drtě,
nepostaví už posvátné háje ani kadidlové oltáře.
¹⁰Ano, město kdysi opevněné leží osamělé:
zavržené sídlo, opuštěné jako poušť.
Tele se tam bude pást, bude tam odpočívat,
okusovat jeho větve.
¹¹Jeho ratolesti uschnou a polámou se,
přijdou ženy a hodí je na oheň.
Není to rozumný národ;
proto se nad ním jeho tvůrce neslituje,
jeho stvořitel se nad ním nesmiluje.

     ¹²V ten den bude Hospodin vyklepávat klasy
od koryta Řeky až k Egyptskému potoku
a vy budete sesbíráni
jeden po druhém, synové Izraele!

     ¹²V ten den se bude troubit velkou polnicí
a přijdou ti, kdo se ztratili v asyrské zemi,
i ti, kdo se rozptýlili v egyptské zemi,
a budou se klanět Hospodinu
na svaté hoře v Jeruzalémě.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu "Duchovní píseň" od svatého Jana od Kříže

     Přestože svatí učitelé odhalili mnoho tajemství a podivuhodných činů Božích a zbožné duše je poznaly – nakolik to ovšem naše pozemskost dovoluje – přece jen jich zůstává mnohem větší část, kterou je ještě třeba vynést na světlo a dokonce teprve pochopit.
     A tak je třeba sestoupit do hlubin Kristových a jako v bohatém dole tam kopat, neboť jsou tam uloženy hojné a drahocenné poklady. A můžeš dolovat sebehlouběji, nikdy nedojdeš konce a nevyčerpáš všechno, naopak na všech stranách, v každé štole nalezneš nové žíly s novým bohatstvím.
     Proto také říká o Kristu apoštol Pavel: V něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.¹ Žádný člověk ovšem nemůže k těmto pokladům proniknout a není s to se jich dobrat, dokud se nepropracuje a nepronikne přes spoustu námahy a vnitřního i vnějšího utrpení, dokud napřed nedostane darem od Boha plnost chápání i cítění a dokud neprojde dlouhým duchovním výcvikem.
     To všechno jsou ovšem jen předstupně a předpoklady vstupu do vznešené svatyně poznání Kristových tajemství. A toto poznání představuje absolutně nejvyšší moudrost, jíž lze v tomto životě dosáhnout.
     Kéž by si lidé konečně uvědomili, že je zhola nemožné dojít k plnosti Božího bohatství a Boží moudrosti, aniž projdou plností utrpení a mnohonásobnými strastmi, které člověka naučí vzdát se útěchy a jakékoli touhy. A tak duše, která opravdu dychtí po Boží moudrosti, upřímně si nejprve žádá vejít do plnosti kříže.
     Právě proto napomínal svatý Pavel křesťany z Efesu, aby v soužení neochabovali,² aby byli stateční a aby, zakořeněni a upevněni v lásce, byli schopni pochopit se všemi svatými celou tu šířku a délku, výšku i hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání, a tak se dávat prostupovat veškerou plností Boží.³
     Jedinou branou, jíž můžeme do tohoto bohatství Boží moudrosti vejít, je kříž. A je to brána úzká. A tak ačkoli velmi mnoho lidí prahne po slastech, ke kterým je možné se touto branou dostat, jen málokdo touží skutečně do ní vstoupit.
     ¹ Kol 2, 3
     ² srov. Ef 3, 13
     ³ srov. Ef 3, 17-19

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

³ Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
⁴ Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

⁵ Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
⁶ To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

⁷ Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
⁸ Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

⁹ Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
¹⁰ Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

¹¹ Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
¹² Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

¹³ Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
¹⁴ Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

¹⁵ Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
¹⁶ Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

¹⁷ Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
¹⁸ V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
¹⁹ Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

²⁰ Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
²¹ Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

² Zaslechl jsem Pane, tvé slovo, *
      a zděsil jsem se.
   Vidím tvůj záměr, Pane, *
      během času jej zjevíš,
   během času jej oznam, †
      a když se rozhněváš, *
      na milosrdenství pamatuj! –

³ Bůh už se blíží od poledne, *
      Svatý od faranských hor.
⁴ Jeho sláva pokrývá nebe *
       a zemi naplňuje jeho vznešenost.
    Jeho záře je jako svit slunce, †
       z jeho rukou planou blesky, *
       síla je v nich skryta. –

¹³ Vyšel jsi svůj lid chránit, *
       spasit ho se svým Pomazaným. –

¹⁵ Svým ořům jsi udělal v moři cestu *
       přes bahno velikých vod. –

¹⁶ Slyšel jsem a celý jsem se zachvěl, *
       tvůj hlas mi roztřásl rty.
    Až do kostí mi pronikl hrozný děs *
       a nohy se mi podlomily.
    Jen abych přečkal ten den tísně *
       a svůj lid našel připravený! –

¹⁷ Fíkovník už nevyraší, *
       vinice nedají plody:
    výnos oliv zklame, *
       pole obilí neurodí.
    Vyhynula stáda ovcí, *
       ve stájích už není skotu. –

¹⁸ Já však budu jásat v Pánu, *
       radovat se z Boha, svého Spasitele.
¹⁹ Pán Bůh je má síla, *
       mým nohám dává hbitost laní.
    Jako vítěz mne dovede na výšiny, *
       a já mu budu žalmy zpívat.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)

¹² Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
      veleb, Sióne, svého Boha! –

¹³ On v tvých branách závory zpevnil, *
      žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
¹⁴ On tvé území v pokoji chrání, *
      jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
¹⁵ On své slovo sesílá na zem, *
      co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
¹⁶ On dává sníh jak hebkou vlnu, *
      jíní rozsévá jako popel. –

¹⁷ Kroupy sype jak chlebové drobty, *
      chladem jeho zmrzají vody:
¹⁸ sešle slovo, a roztají zase, *
      větru dá zavát, a zas vody tekou.
¹⁹ Slova svá zjevil Jákobovi, *
      zákony, příkazy Izraeli.
²⁰ S žádným národem nejednal takto, *
      žádnému jinému nedal svůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys dal svatému Janu od Kříže velkou lásku k ukřižovanému Kristu a schopnost zcela přilnout k tobě; dej, ať ho v tom následujeme a spolu s ním dosáhneme patření na tvou slávu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie