[ nová verze ]
23. září 2018, Neděle
1. týden žaltáře
25. NEDĚLE BĚHEM ROKU
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 23. září 2018 25. NEDĚLE BĚHEM ROKURANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odvěký Tvůrce věcí všech,
jenž řídíš dnů i nocí běh,
tys dobám dobu vyměřil,
bys tíhu nudy omezil.
Již ozývá se hlásný dne,
bdělý i ve tmě bezedné,
On, světlo chodců v temnotách,
shrnuje noci temný háv.
Jitřenka probuzena jím
z oblohy smetá temnot stín
a všechna cháska ničemná
z míst činu prchá do temna.
Tu lodník sbírá síly své,
utichá moře bouřlivé,
i skála Církve zpěvem tím
dojata zbaví se svých vin.
Ježíši, vždy, když klesáme,
kéž nás tvůj pohled zasáhne.
Jen shlédneš, pád se zastaví
a vinu slzy odplaví.
Svým světlem smysly pronikni
a z mysli vypuď plané sny,
ať náš hlas ti zní nejdříve
a každý slib ti plníme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)
1 Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
na cestu hříšníků kdo nestoupá *
a nesedává v kruhu rouhačů,
2 kdo naopak se těší ze zákona Páně *
a dnem i nocí o něm přemítá. –
3 Je jako strom při živých vodách zasazený, *
ovoce nese správně ve svůj čas
a jeho listí nikdy nezvadá, *
cokoli počne, všechno se mu daří. –
4 Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
5 Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých. –
6 Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
4 Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
6 „Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“ –
7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
8 Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
9 Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
10 Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
Žalm 3
Bůh je můj ochránce
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)
2 Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
3 Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“ –
4 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
5 Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory. –
6 Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
7 Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují. –
8 Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
a všem zlým jsi povyrážel zuby.
9 Jenom u Pána je jistá spása, *
sešli svému lidu požehnání!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
V.
Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle.
R.
Moudře se navzájem poučujte a napomínejte.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
Ez 24, 15-27
Ezechiel se stal znamením pro své krajany
15Hospodin mě oslovil: 16„Synu člověka, náhlou ranou ti odejmu potěšení
tvých očí; nesmíš však naříkat ani plakat, nesmíš prolévat slzy. 17Jen tiše vzdychej, neoddávej se smutku, oviň si hlavu turbanem,
na nohou nos sandály, nezahaluj svůj vous, nejez chléb nářku!“
18Ráno jsem mluvil k lidu, večer pak mi zemřela žena a druhý den ráno jsem udělal, jak mi bylo
rozkázáno. 19Tu mi řekli lidé: „Nechtěl bys nám oznámit, co tyto věci znamenají? Děláš je pro nás?“
20Řekl jsem jim: „Hospodin mě oslovil: 21Mluv k Izraelovu
domu: Tak praví Pán, Hospodin: Dám znesvětit svoji svatyni, pýchu vaší moci, potěšení vašich očí, touhu vašich duší. Mečem padnou vaši synové i
vaše dcery, které jste zanechali. 22A budete dělat, co jsem udělal já: nezahalíte svůj vous, nebudete
jíst chléb nářku. 23Budete mít turbany na hlavě, obuv na nohou; nebudete naříkat a plakat. Za své
hříchy budete chřadnout, jeden nad druhým sténat. 24Ezechiel vám bude znamením: budete dělat všechno,
co dělal on. Až se to stane, poznáte, že já jsem Pán, Hospodin!
25A ty, synu člověka, v den, kdy jim odejmu jejich sílu, jejich pyšnou radost, potěšení jejich očí,
předmět jejich starostí, jejich syny a jejich dcery, 27tehdy přijde k tobě uprchlík, aby tě o tom
zpravil. V ten den se otevřou tvá ústa, budeš mluvit s uprchlíkem, nebudeš už němý. Tak pro ně
budeš znamením: tu poznají, že já jsem Hospodin.“
RESPONSORIUM
Ez 24, 24; Jl 2, 13
O.
Ezechiel vám bude znamením: budete dělat všechno, co dělal on. *
A poznáte, že já jsem Pán, Hospodin!
V.
Roztrhněte svá srdce a ne šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu. *
A poznáte, že já jsem Pán, Hospodin!
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
(Sermo 46, 13: CCL 41, 539-540)
O slabých křesťanech
Neposílili jste, co bylo slabé,1 praví Pán. Říká to špatným pastýřům, těm, kteří myslí jen
na sebe, ne na to, co patří Ježíši Kristu.2 Pastýřům, kteří k svému prospěchu užívají mléka a vlny,
ale o ovce se vůbec nestarají, neřku-li aby posilovali ty, které chřadnou. Mezi ty, kdo jsou slabí,
to jest nemají sílu, se počítají i nemocní; ale mezi slabým a mezi nemocným, to jest tím, kdo
chřadne, vidím určitý rozdíl.
To, co se tady, bratři, nějak pokoušíme rozlišit, bychom snad při větší pečlivosti mohli ještě i
sami rozlišit lépe, a právě tak by to mohl učinit někdo zkušenější nebo osvícenější. Prozatím však,
abyste neměli zmatek v tom, o čem mluví Písmo, vám povím, jak tomu rozumím já: Slabý člověk je v
nebezpečí, že upadne do pokušení, které ho zlomí. Churavý oproti tomu již onemocněl nějakou
žádostí, která mu překáží v tom, aby šel Boží cestou a aby přijal Kristovo jho.
Jen si těch lidí všímejte: chtějí dobře žít a již se pro to rozhodli, ale jsou méně schopni snášet
zlo než hotovi činit dobro. Přitom ke křesťanově síle nepatří jen konat, co je dobré, ale také
vydržet, co je zlé. A tak ti, kdo projevují horlivost pro dobré skutky, ale nechtějí nebo nedovedou
snášet hrozící útrapy, jsou slabí. Kdežto ti, které nějaká špatná touha učinila milovníky světa a
odvedla je od dobrých skutků, jsou churaví a nemocní, neboť jejich choroba působí, že nemohou dělat
nic dobrého, jako by neměli vůbec žádnou sílu.
Takový byl na duši onen ochrnulý, jehož nemohli vnést dovnitř k Pánu, a proto otevřeli střechu a
tudy ho spustili.3 A právě tak bys to měl ty udělat s duší člověka: otevřít střechu a spustit před
Pána ochrnulou duši, která nevládne žádným údem a není schopna konat nic dobrého, poněvadž ji tíží
její hříchy a stůně nemocí své náruživosti. Máš-li tedy nemocného, který nevládne údy a je vnitřně
ochrnulý, a chceš ho zavést k lékaři – lékař se třeba skrývá a je někde uvnitř; to znamená, že ten
pravý smysl bývá v Písmech skrytý – svým výkladem skrytých věcí otevři střechu a spusť ochrnulého
dovnitř.
Slyšeli jste, že se říká těm, kdo to nedělají ani se nesnaží to dělat:Neuzdravili jste nemocné,
neobvázali jste, co bylo zraněné.4 To jsme tu již řekli. Myslí se přitom na toho, kdo je zlomený
strachem ze zkoušek. Tu však přichází něco, čím se ovazuje, co je zlomené; útěcha slov: Bůh je
věrný, on nedopustí, abyste byli zkoušeni víc, než snesete.5
1 Ez 34, 4
2 srov. Flp 2, 21
3 srov. Mk 2, 1-12
4 Ez 34, 4
5 1 Kor 10 ,13
RESPONSORIUM
1 Kor 9, 22-23
O.
U slabých stal jsem se slabým, abych získal slabé. *
Pro všechny stal jsem se vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.
V.
A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl v dobrech evangelia.
* Pro všechny stal jsem se vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Tři v ohnivé peci jako jedněmi ústy zpívali: Požehnaný jsi, Bože, aleluja.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Děti Siónu ať krále chválí, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 7, 10. 12
Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty sedíš po pravici Otce.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.
PROSBY
Chvalme Krista Pána, neboť on je naše světlo a naše slunce, které osvěcuje každého člověka a nezná západu, a volejme:
PANE, ŽIVOTE NÁŠ A NAŠE SPÁSO
Stvořiteli vesmíru, vděčně přijímáme od tvé lásky počátek tohoto dne
— a připomínáme si tvé vzkříšení.
Kéž nás dnes tvůj Duch, Dárce všeho dobra, naučí konat, co je ti milé
— a tvoje moudrost ať nás vždy vede.
Dej nám, ať nás účast na dnešní bohoslužbě naplní velkou radostí,
— ať s radostí slyšíme tvé slovo a přijímáme tvé tělo.
Z celé duše ti děkujeme
— za tvá nesmírná dobrodiní.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys nám uložil, abychom milovali tebe a bližního, neboť v tom je smysl a
naplnění všech ustanovení posvátného zákona; dej nám sílu, abychom zachovávali tvá
přikázání, naplnili je láskou a tak vešli do věčného života. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|