Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

31. srpen 2018
Druhé mezidobí, 21. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nebeská slávo odvěká,
naděje blahá člověka,
ty, Synu Otcův jediný,
nejčistší pannou zrozený.

Vzbuzeným podej ruku svou,
ať vstanou s myslí střízlivou,
jež chválou tvou ať vždycky zní
a vzdává ti dík povinný.

Hle, vyšlá jitřenka se skví,
o světle nese poselství.
Rozpadají se noční tmy,
nás jasem nebe prožehni.

Ten jas ať tkví nám ve hrudi
a z ní tmy noci vypudí,
by neustále během dne
nám chránil srdce čistotné.

Ať víra předně žádaná
kořeny v hloubi srdce má,
s ní ať se těší naděje,
tím víc se láska zaskvěje.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

¹ Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!
² Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –

     ³ [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     ⁴   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     ⁵ Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     ⁶ ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     ⁷ Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     ⁸ Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

⁹ Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.
¹⁰ Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

¹¹ Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.
¹² Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

¹³ Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
¹⁴ Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

¹⁵ Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,
¹⁶ hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

¹⁷ Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!
¹⁸ Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

¹⁹ Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      ²⁰ [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      ²¹ Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

²² Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!
²³ Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      ²⁴ [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      ²⁵ Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      ²⁶ Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

²⁷ Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –
²⁸ Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

Tak praví Hospodin:

⁵„Hlásejte to v Judsku,
provolávejte v Jeruzalémě,
trubte v zemi na rohy,
křičte silně:
‚Shromážděme se a vejděme do opevněných měst!‘
⁶Zdvihněte znamení směrem k Siónu,
utíkejte, neotálejte!
Neboť od severu přivedu pohromu,
velikou zkázu.
⁷Lev vystoupil ze své houštiny,
vyrazil zhoubce národů,
vyšel ze svého místa,
aby změnil tvou zem v pustinu;
tvá města budou pobořena,
zbavena obyvatel.
⁸Proto se přepásejte žínicemi,
naříkejte a hořekujte,
neboť není od nás odvrácen žár Hospodinova hněvu.

¹³Hle – vystupuje jako mračno,
jeho vozy se ženou jak smršť,
rychlejší než orli jsou jeho koně.
Běda nám, neboť je po nás veta!
¹⁴Umyj své srdce od špatnosti, Jeruzaléme,
abys byl zachráněn!
Jak dlouho budou v tobě zůstávat hříšné myšlenky?
¹⁵Hle – od Danu přichází zpráva,
od efraimských hor oznamují zhoubu.

¹⁶Sdělte to a zvěstujte po Judsku,
ať to slyší až v Jeruzalémě:
‚Z daleké země přicházejí nepřátelé,
křičí na judská města.
¹⁷Obklíčí Jeruzalém jak polní hlídači,
neboť mě popudil k hněvu‘ – praví Hospodin.
¹⁸Tvé chování a tvé skutky ti to způsobily;
to je tvé neštěstí,
že je ti hořko, že ti to vniká do srdce!

¹⁹Mé nitro, mé nitro! Jak mě to bolí!
Záhyby mého srdce!
Bouří se to ve mně,
nemohu mlčet!
Slyším hlas polnice,
válečný ryk.
²⁰Zkázu za zkázou oznamují,
je zpustošená celá země.
Ve chvilce jsou zničeny mé stany,
v okamžiku jsou stržena má stanová plátna.
²¹Jak dlouho budu vídat válečné korouhve,
slýchat hlas trouby?
²²Ano, můj národ je pošetilý,
nechce mě znát,
jsou to zpozdilí synové, bez rozumu;
jsou moudří, aby činili zlo,
ale neschopní konat dobro.
²³Hleděl jsem na zemi, a hle – byla prázdná a pustá;
díval jsem se na nebesa – zmizela jejich světla.
²⁴Hleděl jsem na hory, a hle – chvěly se
a všecky pahorky se třásly.
²⁵Hleděl jsem – nebylo tu člověka;
všecko nebeské ptactvo prchlo.

²⁶Hleděl jsem, a hle – ze zahrad poušť;
všechna města byla spálena
od Hospodina žárem jeho hněvu!
²⁷Tak praví Hospodin:
‚Bude zpustošena celá země,
ano, úplně ji zničím!
²⁸Proto bude naříkat země
a nebesa nahoře ztemní;
řekl jsem to, a nelituji toho,
rozhodl jsem se, a neodvolám to.‘“
 

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého kněze Jeronýma ke knize proroka Joela

     Obraťte se ke mně celým svým srdcem¹ a dokažte kajícnost ducha postem, slzami a nářkem. Abyste, když se nyní postíte, byli potom nasyceni, když nyní pláčete, abyste se potom smáli,² a když nyní naříkáte, abyste potom byli potěšeni. Je dávným zvykem si ve smutku a neštěstí roztrhnout roucho. Učinil to i velekněz, jak připomíná evangelium, když chtěl zdůraznit provinění Pána a Spasitele.³ A o Pavlovi a Barnabášovi čteme, že to udělali, když slyšeli rouhání.⁴ Proto vám radím: roztrhněte si ne oděv, ale svá srdce.⁵ Jsou plná hříchu, a jestliže nebudou roztržena, roztrhnou se sama jako staré měchy. A až to učiníte, vraťte se k svému Pánu Bohu, neboť vaše dřívější hříchy vás od něho odcizily. Neztrácejte pro velikost svých hříchů naději na odpuštění, neboť velká láska zahladí velké hříchy.⁶
     Hospodin je dobrý a milosrdný,⁷ nechce smrt hříšníků, ale pokání,⁸ je trpělivý a bohatý na slitování.⁹ Není netrpělivý jako my lidé, ale dlouho toužebně čeká na naše pokání. Jímá ho lítost nad každým zlem.¹⁰ To znamená, že jestliže se budeme kát ze svých hříchů, i on bude litovat svých hrozeb a nedopustí na nás to zlé, jímž nám hrozil. Jestliže změníme své smýšlení, i on je změní. Tím zlým nesmíme na tomto místě rozumět opak ctnosti. Jde spíše o trápení, jak čteme jinde: Každý den má dost svého trápení¹¹ nebo: Jestliže se stane ve městě neštěstí, nedopustil to Bůh?¹²
     Joel výše řekl: Hospodin je dobrý a milosrdný, nechce smrt hříšníků, ale pokání, je trpělivý a bohatý na slitování, jímá ho lítost nad každým zlem.¹³ Aby nás však tato veliká Boží dobrotivost neučinila lehkomyslnými, připojuje ústy proroka: Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí, nezanechá po sobě požehnání?¹⁴ Jako by říkal: Já, jak mi přísluší, nabádám k pokání, vím však, že Bůh je nevýslovně laskavý, jak ostatně říká David: Smiluj se nade mnou, Bože, jenž jsi tak milosrdný, tak plný slitování, a moji nepravost zahlaď.¹⁵ Ale protože nemůžeme znát hloubku bohatství, moudrostí a vědění Božího,¹⁶ zmírňuji svůj výrok a spíše vyjadřuji touhu než nárok, když říkám: Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí? Ono kdo ví je třeba chápat spíše tak, že to nemůžeme vědět nebo že je to obtížné.
     Kdo ví, zda nezanechá obětní dar a úlitbu pro Hospodina, vašeho Boha.¹⁷ To znamená, že když nám Pán dá požehnání a odpustí nám naše hříchy, budeme s to přinášet Bohu oběti.
     ¹ Jl 2, 12
     ² srov. Lk 6, 21
     ³ srov. Mt 26, 65
     ⁴ srov. Sk 14, 14
     ⁵ srov. Jl 2, 13
     ⁶ srov. Mt 5, 7; Jak 2, 13 1 Petr 4, 8
     ⁷ srov. Jl 2, 13-14; Žl 85 (86), 5.15
     ⁸ srov. Ez 3, 11
     ⁹ srov. Jl 2, 13
     ¹⁰ srov. tamtéž
     ¹¹ Mt 6, 14
     ¹² Am 3, 6
     ¹³ srov. Jl 2, 13
     ¹⁴ Lj 2, 14
     ¹⁵ Žl 50 (51), 3
     ¹⁶ srov. Řím 11 33
     ¹⁷ Jl 2, 14

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

³ Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
⁴ Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

⁵ Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
⁶ To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

⁷ Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
⁸ Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

⁹ Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
¹⁰ Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

¹¹ Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
¹² Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

¹³ Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
¹⁴ Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

¹⁵ Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
¹⁶ Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

¹⁷ Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
¹⁸ V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
¹⁹ Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

²⁰ Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
²¹ Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.

Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.

¹⁵ Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
      Bůh Izraele, Spasitel. –

¹⁶  Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
       kdo zhotovovali modly.
¹⁷ Svůj lid vede Pán ke spáse, *
       k spáse, která potrvá na věky.
    Nebudete potupeni ani zahanbeni *
       na věčné časy. –

¹⁸ Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
       Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
    nestvořil ji, aby byla pouští, *
       upravil ji k obývání:
    „Já jsem Pán, jiný není. *
¹⁹      Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
    neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
       Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –

²⁰ Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
       kdo jste zachráněni z pohanů.
    Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
       kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
²¹ Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
       Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
    Což já nejsem Pán, †
       což je Bůh mimo mne? *
       Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –

²² Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
       neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!

²³ Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
       slovo, jež nelze odvolat.
    Každé koleno se mně bude klanět, *
       přísahat každý jazyk. –

²⁴ Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
       s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
²⁵ Vítězství a slávy dojde v Pánu *
       celý rod Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

¹ Jásejte Pánu všechny země! †
²     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

³ Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

⁴ Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

⁵ Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

PROSBY
Klaňme se Kristu, neboť on skrze svůj kříž přinesl spásu lidskému pokolení, a volejme k němu:
     PANE, PROKAŽ NÁM SVÉ MILOSRDENSTVÍ.

Kriste, ty jsi slunce našeho života, osvěcuj nás svými paprsky
— a uč nás překonávat všechny špatné náklonnosti.
Ochraňuj naše myšlenky, řeči a skutky,
— abychom se ti dnes mohli líbit.
Nehleď na naše hříchy
— a zahlaď všechny naše nepravosti.
Skrze svůj kříž a své vzkříšení
— naplň nás útěchou Svatého Ducha.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys poslal na svět svého Syna, světlo, které osvěcuje každého člověka a  zahání temnoty nevědomosti; chraň a posiluj naši víru, ať žádné pokušení neuhasí oheň, který v nás zanítila tvá milost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie