[ nová verze ]
18. září 2017, Pondělí
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 24. týden
Pro OP: Sv. Jana Maciase, řeholníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. září 2017
Druhé mezidobí, 24. týden
4. týden žaltářeRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ty dárce světla přejasný,
k nám spolu s jasným úsvitem,
když rozpadly se noční tmy,
přivádíš zpátky nový den.
Jitřenka světla třpytivá,
ne ta, jež jako jedna z hvězd
se vzácným svitem zaskvívá,
o příchodu dne nesouc zvěst.
Ty jasnější však nad slunce
jsi samo světlo a den sám,
jenž proniká nám do srdce
až k nejskrytějším hlubinám.
Ať cudná mysl odolá
žádostem těla vzpurného,
ať duch v nevině uchová
svatý chrám těla čistého.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)
I
1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –
4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
a jejich tělo zdravé je a tučné.
5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
a nesouží se jako druzí lidé. –
6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
a zlými úmysly jim srdce kypí.
8 Pošklebují se, mluví darebně, *
z povýšenosti ubližují slovem. –
9 Ústy si troufají až na nebe *
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
10 A proto se k nim obrací můj lid *
a loká jejich slova jako vodu.
11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
jsou stále mocnější a žijí šťastně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
II
13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
a omýval si ruce v nevinnosti?
14 Abych byl jenom týrán den co den *
a každé ráno dostával jen bití? –
15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
a připadalo mi to velmi těžké,
17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
a prohlédl jsem konce těchto lidí. –
18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
a popravdě je vrháš do záhuby.
19 Jak najednou se propadají v nic, *
jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
ten obraz člověk zapudí, jen vstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
III
21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
a bolest mi až k ledví pronikala,
22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
23 Já však chci trvale být u tebe, *
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –
25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
A na zemi nic nežádám než tebe.
26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
Pán je má skála a můj úděl navždy!
27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
a budu hlásat všechny jeho skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
V.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R.
Víc nežli med mi chutnají v ústech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
2, 8 – 3, 11. 16-21
Ezechiel povolán za proroka
Hospodin ke mně promluvil: 2.8„Ty, synu člověka, slyš, co ti pravím, a nebuď vzpurný jako toto vzpurné
plemeno; otevři ústa a jez, co ti dám." 9Viděl jsem ruku vztaženou ke mně, a v ní svinutou knihu.
Rozvinul ji přede mnou; byla popsána uvnitř i zvenčí. Byly v ní napsány žalozpěvy, vzdechy a bědy.
3.1Tu mi řekl: „Synu člověka, cokoli se ti dostane, jez; sněz tuto knihu a jdi a mluv k synům
Izraele!“ 2Když jsem otevřel ústa, dal mi sníst tu knihu 3a řekl
mi: „Synu člověka, nasyť své břicho a naplň své útroby touto knihou, kterou ti dávám!" Snědl jsem ji a zesládla mi v ústech jako med.
4Pak mi řekl: „Synu člověka, jdi k Izraelovu domu a mluv k nim moje slova.
5Neboť nejsi poslán k lidu nesrozumitelné řeči a neznámého jazyka, ale k Izraelovu domu;
6ani k mnohým národům nesrozumitelné
řeči a neznámého jazyka, jejichž slovům bys nemohl rozumět: kdybych tě poslal k nim, oni by tě
poslouchali. 7Izraelův dům však tě nebude chtít poslouchat, poněvadž nechtějí poslouchat mne: celý
Izraelův dům má totiž drzé čelo a tvrdé srdce. 8Hle, dělám tvou tvář tvrdou jako jejich tváře a tvé
čelo tvrdé jako jejich čela; 9jako diamant, tvrdší než křemen dělám tvou tvář. Neboj se jich a
nestrachuj se jich, neboť je to vzpurné plemeno."
10Na to mi řekl: „Synu člověka! Všechna má slova, která k tobě mluvím, si vlož do srdce, pozorně je
slyš 11a jdi, odeber se k vyhnancům, k synům svého lidu, mluv k nim a řekni jim: Tak praví Pán,
Hospodin, ať už poslechnou, nebo ne."
16Když pak minulo sedm dní, oslovil mě Hospodin: 17„Synu člověka!
Ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš z mých úst slovo, napomeneš je mým jménem. 18Když řeknu bezbožnému:
Zemřeš! a ty ho nebudeš varovat, když mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého bezbožného
chování a byl živ – umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky.
19Když však budeš bezbožného varovat, ale on se neodvrátí od své bezbožnosti, od svého zvráceného
chování, on jistě zemře pro svou nepravost, ty však sám sebe zachráníš.
20Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat nepravost, položím mu do cesty
obtíže: on zemře, protožes ho nevaroval, pro svůj hřích umře a nevzpomene se na jeho spravedlivé
skutky, které učinil: ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky. 21Ale když spravedlivého napomeneš, aby
nehřešil, a on nezhřeší: jistě bude živ, protože se dal napomenout, a ty sám sebe zachráníš."
RESPONSORIUM
Ez 3, 17; 2, 6; 3, 8
O.
Ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš z mých úst slovo, napomeň je mým jménem.
* Neboj se jich, neměj strach z jejich řečí.
V.
Hle, dělám tvou tvář tvrdou jako jejich tváře a tvé čelo tvrdé jako jejich čela.
* Neboj se jich, neměj strach z jejich řečí.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích
(Sermo 46, 3-4: CCL.41, 530-531)
Pastýři, kteří pasou sami sebe
Boží slovo se s nikým nemazlí. Podívejme se, jak oslovuje pastýře, kteří pasou sami sebe, a ne
ovce. Sytíte se mlékem, odíváte vlnou, vykrmená zvířata zabíjíte, ale mé ovce nepasete.
Neposílili jste, co bylo slabé, neuzdravili jste nemocné, neobvázali jste, co bylo zraněné,
nepřivedli zpět, co bylo rozptýlené; nehledali ztracené, i co bylo silné, jste zahubili. Rozprchly
se mé ovce bez pastýře.1
Pastýřům, kteří pasou sami sebe, a ne ovce, se zde říká, co mají rádi a nač nedbají. Nuže co rádi
dělají? Sytíte se mlékem, odíváte vlnou. Proto apoštol říká: Kdo sází vinici, a nejí z jejích
plodů? Kdo pase stádo, a nepožívá mléko od stáda?2 Vidíme tedy, že mlékem stáda je všechno
to, čím Boží lid přispívá na časné živobytí představených. Neboť o tom právě mluvil apoštol, když
říkal, co jsem připomněl.
A ačkoli se apoštol sám rozhodl žít z práce vlastních rukou a nežádá od ovcí mléko, přesto řekl, že
by měl na toto mléko právo a že to Pán ustanovil tak, aby ti, kdo zvěstují evangelium, také z
evangelia žili.3 A připomíná, že jiní spoluapoštolové tohoto práva využili: ne že by si ho neprávem
osobovali, ale protože jim skutečně patřilo. On šel ještě dál a nebral si ani to, co mu patřilo.
Odpustil jim i to, nač měl nárok; ale ani jiný nevymáhal něco, co by mu nepříslušelo. Pavel jen
učinil víc. Snad tím přímo představoval milosrdného Samařana, který přivedl raněného do hostince a
řekl: Co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.4
Co víc bychom měli říkat o těch, kteří nevyžadují od stáda mléko? Jsou milosrdnější anebo spíš
poskytují službu milosrdenství plněji. Mají možnost a dělají všechno, co mohou. Patří jim za to
chvála, aniž bychom ovšem měli ty druhé odsuzovat. Vždyť ani sám apoštol nežádal, co bylo
stanoveno. Ale jistě si přál, aby ovce mnoho rodily, a ne aby byly neplodné a měly málo mléka.
1 srov. Ez 34, 3-5
2 1 Kor 9, 7
3 srov. tamtéž, 14
4 Lk 10, 35
RESPONSORIUM
Ez 34, 15-16
O.
Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek, praví Pán, Hospodin. *
Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené.
V.
Posílím slabé, budu střežit tučné a silné. *
Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené.
PSALMODIE
Ant. 1 Syť nás od rána svým slitováním.
Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Syť nás od rána svým slitováním.
Ant. 2 Chvalte Pána všechny končiny země!
Kantikum
Chvalozpěv o Bohu, vítězi a Spasiteli
Iz 42, 10-16
Zpívali před trůnem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)
10 Zapějte Pánu novou píseň, *
chvalte ho všechny končiny země!
Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
ostrovy i ti, kdo je obývají. –
11 Ať jásá poušť a osady na ní, *
stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
nechť plesají na vrcholcích hor.
12 Ať vzdávají chválu Pánu, *
jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –
13 Pán vychází jako hrdina, *
jak válečník po boji touží,
začíná bojový pokřik, *
svým nepřátelům ukáže sílu. –
14 Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
vztekat se a soptit.
15 V poušť změním hory a kopce, *
veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
Řeky proměním v suchou zemi, *
a její bažiny vysuším.
16 Po cestách neznámých povedu slepce, *
dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
tmu ve světlo před nimi změním, *
a co je křivé, srovnám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Chvalte Pána všechny končiny země!
Ant. 3 Jméno Páně velebte, bdící v domě Pánově.
Žalm 135, 1–12
Bůh je Pán světa a dobrodinec svého lidu
Vy jste rod vyvolený… abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. (1 Petr 2, 9)
1 Jméno Páně velebte, *
chvalte služebníci Páně,
2 bdící v domě Pánově *
na nádvořích svého Boha. –
3 Chvalte Pána, předobrý je Pán, *
opěvujte jeho drahé jméno!
4 Neboť Pán si zvolil Jákoba, *
Izraele za vlastnictví svoje. –
5 Já přece dobře vím, že Pán je velký *
a že náš Bůh je nade všechny bohy.
6 Cokoli Pánu zlíbí se, to činí *
na nebi, na zemi i v hloubkách moří.
7 On mračna přivádí až z konců země, †
on svými blesky přivolává deště, *
on ze svých komor bouři s větrem pouští. –
8 Prvorozence egyptské on pobil, *
od lidí tamějších až po dobytek.
9 Znamení seslal, Egypte, a divy *
na faraona se vším jeho dvorem.
10 On potřel mnohé národy svou mocí, *
zahubil mnohé silné panovníky:
11 Sehona, jenž byl králem Amoritů,†
jakož i Oga, krále bašanského *
a všechny krále v kananejské zemi.
12 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
dědictví Izraeli, svému lidu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jméno Páně velebte, bdící v domě Pánově.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jdt 8, 25b-26a. 27
Děkujme Hospodinu, našemu Bohu, on nás zkouší, jako zkoušel naše otce. Myslete na to, jak jednal s Abrahámem a Izákem a co všechno se stalo
Jakubovi. Jako je nezničil, když zkoumal jejich srdce, tak ani nás. Hospodin švihá ty, kteří jsou mu blízko, aby jim dal výstrahu.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Zazpívejte mu novou píseň.
R. Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
PROSBY
Kristus vyslyší a spasí ty, kdo v něho doufají. Volejme k němu:
PANE, CHVÁLÍME TĚ A DOUFÁME V TEBE.
Pane, ty jsi štědrý a milosrdný,
— děkujeme ti za tvou nesmírnou lásku k nám.
Ty s Otcem neustále ve světě působíš,
— obnovuj všechno silou Svatého Ducha.
Otevři oči nám i našim bratřím,
— abychom dnes viděli tvé podivuhodné skutky.
Ty nás dnes voláš ke své službě,
— učiň, ať jsme našim bratřím služebníky tvé mnohotvárné milosti.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys svěřil lidem do rukou celý svět, aby ho dobře užívali a pečovali o jeho rozvoj; provázej
naši dnešní práci svým požehnáním, ať ji konáme ke tvé slávě a k prospěchu našich bližních.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|