[ nová verze ]
4. prosinec 2016, Neděle
2. týden žaltáře
2. NEDĚLE V DOBĚ ADVENTNÍ
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. prosinec 2016 2. NEDĚLE V DOBĚ ADVENTNÍRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hle, z pouště zní hlas jasný dost,
jenž deptá každou nepravost,
vyhosťme z nitra plané sny,
už svítá Ježíš z výšiny.
Prober se duše z mrákoty,
než tě kal hříchů zatopí.
Už nová hvězda vysvitla,
jež vyvede svět z moci zla.
Beránek je k nám posílán
za naše hříchy splatit daň.
Úpěnlivými prosbami
jej prosme o slitování.
Až jako blesk se vrátí zpět
a v pouta hrůzy sevře svět,
ať netrestá nás podle vin,
je však nám Otcem laskavým.
Ať slávou se Bůh Otec skví,
buď jeho Synu vítězství.
Nechť chvála Duchu, Plameni,
po všechny věky všude zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Přijde vznešený Král s velikou mocí, aby spasil národy, aleluja.
Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)
I
1 Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
oděný krásou a vznešeností, *
2 jako pláštěm světlem se halíš. –
Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
3 síně své zbudovals nad vodami,
z letících mračen si povoz činíš, *
na křídlech větru se k zemi snášíš,
4 vichry si bereš za svoje posly, *
plameny za své služebníky. –
5 V základech mocných jsi upevnil zemi, *
takže až do věků nezakolísá.
6 Pramoře jako rouchem ji krylo, *
vody stály až nad horami. –
7 Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
prchaly před hlasem tvého hromu.
8 Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
na místa, která ty jsi jim určil.
9 Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
aby zas nemohly zaplavit zemi. –
10 Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
v údolích mezi horami plynout.
11 Všechnu zvěř polní napájejí, *
divocí osli hasí v nich žízeň.
12 Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
větvovím stromů zní jeho zpěv.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Přijde vznešený Král s velikou mocí, aby spasil národy, aleluja.
Ant. 2 Jeruzalémská dcero, raduj se a plesej, tvůj král k tobě přichází. Sióne, neboj se,
už brzy přijde tvá spása.
II
13 Z oblačných sídel napájíš hory, *
vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
14 Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
rostlinám, které jsou k užitku lidem;
vydáváš pro ně ze země chléb, *
15 který dodává člověku síly,
víno, jež člověku potěší srdce, *
že se mu tvář jak olejem svítí. –
16 Dosyta pije i stromoví Páně, *
libánské cedry, jež sázel on sám.
17 V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
v cypřiších domov si udělal čáp.
18 Horské štíty kamzíkům patří, *
ve skalách jezevci našli si skryt. –
19 Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
slunce pak ví, kdy zapadat má.
20 Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
začne v ní obcházet divoká zvěř.
21 Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
od Boha čekají pokrm svůj.
22 Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
ulehnou do svých doupat a nor.
23 Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
aby v ní setrval po celý den.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jeruzalémská dcero, raduj se a plesej, tvůj král k tobě přichází. Sióne, neboj se,
už brzy přijde tvá spása.
Ant. 3 Příchod nejvyššího Krále uvítejme s čistým srdcem, abychom mu důstojně vyšli
vstříc, hle, přijde a nebude meškat.
III
24 Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
plna je tvého tvorstva zem.
25 Tam moře mocné a velké a širé, †
v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
havěti drobné i velikých stvůr.
26 Lodi jím plují, i leviatan, *
stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –
27 Na tebe čeká všechno a všichni, *
že jim dáš obživu v pravý čas.
28 A ty ji dáváš a oni si berou, *
dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
29 Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
když jim odejmeš dech, oni hynou, *
opět se vracejí ve svůj prach.
30 Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
tak zemi obnovuješ tvář. –
31 Ať trvá navěky sláva Páně, *
ať se Pán raduje ze svých děl!
32 Země se zachví, když pohlédne na ni, *
kouří se z hor, když jen se jich tkne.
33 Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
Bohu chci hráti, co budu živ.
34 Kéž se mu zalíbí moje písně! *
Já se chci v Pánu radovat! –
35 Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
Dobrořeč Pánu, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Příchod nejvyššího Krále uvítejme s čistým srdcem, abychom mu důstojně vyšli
vstříc, hle, přijde a nebude meškat.
V. Vzpřimte se a zdvihněte hlavu.
O. Protože se blíží vaše vykoupení.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
22, 8-23
Pýcha Jeruzaléma a správce Šebny
8Odňal Bůh ochranu Judovi.
V ten den ses díval na zbrojnici v „domě lesa“;
9viděli jste, že se rozmnožily
průlomy do Davidova města;
shromáždili jste vodu dolního rybníka,
10spočítali jste jeruzalémské domy
a některé jste zbořili,
abyste opevnili hradby.
11Mezi oběma hradbami jste vybudovali nádrž
pro vodu starého rybníka,
ale nehleděli jste na toho, kdo to způsobil,
neviděli jste toho, kdo to dávno připravil.
12Pán, Hospodin zástupů, volal toho dne
k pláči a nářku,
k oholení hlavy, k opásání žínicí.
13A zatím hle – jásot a radost!-
zabíjí se skot a poráží se brav,
jí se maso a pije se víno:
„Jezme a pijme,
vždyť zítra zemřem!“
14Hospodin zástupů
však zjevil mému sluchu:
„Tato vina vám jistě nebude odpuštěna, musíte zemřít!
– praví Pán, Hospodin zástupů.
15Tak říká Pán, Hospodin zástupů:
„Jdi jen k tomu ministrovi,
k Šebnovi, správci královského paláce:
16'Co tu máš a koho zde máš,
žes tu vytesal hrob?'
Na vysokém místě sis vytesal hrob,
ve skále sis vysekal příbytek!
17Hle, Hospodin tě odhodí
mocným rozmachem, člověče,
18zabaleného a svinutého v klubko,
jako míč tě hodí do široširé země.
Tam zemřeš
a tam budou tvé nádherné vozy,
hanbo domu svého pána!
19Vyženu tě z tvého místa,
z tvého úřadu tě svrhnu.
20Pak povolám svého služebníka
Eljakima, syna Chilkijáhova,
21obléknu mu tvou řízu,
přepášu ho tvým pásem;
tvou moc mu předám do ruky.
Bude otcem obyvatelstvu Jeruzaléma
a Judovu domu.
22Na jeho rameno
položím klíč od Davidova domu;
když otevře, nikdo nezavře,
když zavře, nikdo neotevře.
23Zarazím ho jako hřeb na pevné místo,
pro svůj rod zaslouží čestné křeslo.“
RESPONSORIUM
Zj 3, 7.8
O.
Toto praví Svatý a Věrný, ten, který má Davidův klíč: *
Otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít.
V.
Zachoval jsi moje slova a nezapřel jsi mě. *
Otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít.
DRUHÉ ČTENÍ
Z komentáře biskupa Eusebia z Césareje ke knize proroka Izaiáše
(Cap. 40, 3.9: PG 24, 366-367)
Hlas volajícího na poušti
Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte stezky našemu Bohu.1 Zřetelně se tu prohlašuje, že to, co je obsahem proroctví, se nemá stát
v Jeruzalémě, nýbrž na poušti; totiž co se má stát, aby se zjevila Boží sláva a všem lidem přišla ve známost Boží spása.2
A to se přece skutečně a doslova splnilo v době, kdy Jan Křtitel kázal na poušti u Jordánu spasitelný příchod Boha a lidé tam spatřili Boží spásu. Neboť
tehdy všichni poznali Krista a jeho slávu, když se po jeho pokřtění otevřela nebesa, Duch Svatý sestoupil v podobě holubice a spočinul na něm a když se
snesl Otcův hlas, vydávající Synovi svědectví: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!3
To bylo řečeno proto, že Bůh hodlal přijít na poušť, která byla od věků neschůdná a nepřístupná. Vždyť všechny národy postrádaly znalost Boha, poněvadž
všichni spravedliví Boží a proroci měli přístup k nim zavřený.
Proto onen hlas přikazuje připravovat cestu Božímu Slovu a urovnávat neschůdnosti a hrboly, aby náš Bůh při svém příchodu mohl po ní kráčet. Připravte
cestu Pánu: smysl šíření radostné zvěsti a nové útěchy je právě v tom, že ji provází vroucí přání seznámit všechny lidi s Boží spásou.
Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst.4 Tato slova
se obzvláště shodují s předešlou myšlenkou a poté, co se mluvilo o hlasu volajícím na poušti, příhodně připomínají hlasatele evangelia a zvěstují příchod
Boha k lidem. Takže zmínka o šiřitelích radostné zvěsti plynule navázala na proroctví o Janu Křtiteli.
Co je tedy oním Siónem, ne-li to, co se dříve nazývalo Jeruzalémem? Vždyť i ten byl horou, jak vysvětluje Písmo na onom místě, kde se praví: Hora Sión,
kde sídlo jsi měl,5 a apoštol praví: Přistoupili jste k hoře Siónu.6 Není tu snad tímto způsobem označován sbor apoštolů, vyvolený ze starobylého národa
pocházejícího z obřízky?
Toto je ovšem Sión a Jeruzalém, který přijal Boží spásu a který sám povýšen spočinul na Boží hoře, totiž na jeho jednorozeném Slově. Tomuto Jeruzalému
je přikázáno vystoupit na vysokou horu a zvěstovat slovo spásy. A kdo je šiřitelem radostné zvěsti, ne-li sbor zvěstovatelů evangelia? Co znamená šířit
radostnou zvěst? Všem lidem, především však judským městům, oznamovat Kristův příchod na zem.
1 Mt 3, 3; Iz 40, 3
2 srov. Lk 3, 6
3 Mt 17, 5; 3.17
4 Iz 40, 9
5 Žl 73 (74), 2
6 Žid 12, 22
RESPONSORIUM
Srov. Mt 11, 11.9
O.
Přišel Předchůdce Páně a Pán sám o něm vydává svědectví: *
Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel.
V.
Jan je prorok a víc než prorok. Spasitel o něm řekl: *
Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Sión je naše pevné město, Spasitel je mu hradbou i valem, otevřte brány, s námi je Bůh, aleluja.
Žalm 117 (118)
Píseň radosti ze záchrany
Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)
1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
na věky jeho milosrdenství! –
2 Dům Izraelův ať jen stále říká: *
„Na věky jeho milosrdenství!“
3 Dům Áronův ať neustále říká: *
„Na věky jeho milosrdenství!“
4 Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
„Na věky jeho milosrdenství!“ –
5 Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
6 Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
co by mi mohli udělati lidé?
7 Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
svrchu se dívám na své nepřátele. –
8 Je lépe u Pána mít útočiště, *
než spoléhat se pouze na člověka.
9 Je lépe u Pána mít útočiště, *
než na mocné se pouze spoléhati.
10 Obklíčili mě všichni pohané, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
11 Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
12 Obklíčili mě jako včelí roj, †
jak oheň trní spalovali mě, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
13 Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
Pán přesto zachránil mě před pádem.
14 Pán je má síla, je má statečnost, *
a on se také stal mou záchranou. –
15 Hlasitý jásot nad zachráněním *
pod stany spravedlivých zaznívá.
16 Pravice Páně mocně zasáhla, †
pravice Páně pozvedla mě zas, *
pravice Páně mocně zasáhla! –
17 Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
o činech Páně vděčně vyprávět.
18 Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
do rukou smrti však mě nevydal.
19 Otevřte mi brány spravedlivých, *
projdu jimi Pánu díky vzdát! –
20 Zde se otvírá ta brána Páně, *
tudy spravedliví vcházejí. –
21 Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
že jsem v tobě došel záchrany. –
22 Kámen, zavržený staviteli, *
stal se náhle kvádrem nárožním.
23 To se událo jen z moci Páně, *
zázrak před našima očima.
24 Toto je den způsobený Pánem, *
jásavě se z něho radujme! –
25 Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –
26 „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
My vám z domu Páně žehnáme!“ –
27 Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
vedoucí až k rohům oltáře! –
28 Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
tebe, svého Boha, velebím. –
29 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
na věky jeho milosrdenství.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sión je naše pevné město, Spasitel je mu hradbou i valem, otevřte brány, s námi je Bůh, aleluja.
Ant. 2 Vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě, hledejte Pána, když je možné ho najít, aleluja.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 52-57
Stvořitel… ať je velebený na věky. (Řím 1, 25)
52 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –
Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
chvályhodné a vyvýšené na věky. –
53 Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
54 Požehnaný jsi na trůně svého království, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
55 Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
a vládneš nad cheruby, *
chvályhodný a vyvýšený na věky. –
56 Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
chvályhodný a slavný na věky. –
57 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
chvalte a vyvyšujte ho na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě, hledejte Pána, když je možné ho najít, aleluja.
Ant. 3 Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou, aleluja.
Žalm 150
Chvalte Boha
Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)
1 Velebte Pána v jeho svatyni, *
chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
2 Chvalte ho za divy, jež učinil, *
chvalte ho pro velikost svrchovanou! –
3 Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
chvalte ho v doprovodu harf a citer!
4 Chvalte ho bubínky a vířením, *
chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
5 Chvalte ho zvonivými cimbály, †
chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
Vše, co má dech, ať Pána velebí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 13, 11-12
Už nastala hodina, kdy je třeba probrat se ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže
než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Při svém příchodu na svět.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky.
PROSBY
Prosme s důvěrou našeho Pána Ježíše Krista, soudce živých i mrtvých:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane Ježíši Kriste, tys přišel zachránit hříšníky,
— chraň nás, abychom nepodléhali pokušení.
Věříme, že přijdeš ve slávě soudit živé i mrtvé,
— ukaž na nás svou moc, přinášející spásu.
Dej nám sílu, ať statečně plníme příkazy tvého zákona
— a můžeme s láskou očekávat tvůj příchod.
Ty, jenž všechno řídíš, pro své milosrdenství nám dej, ať žijeme v tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně
— a s radostnou nadějí očekáváme tvůj slavný příchod.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť,
aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro,
abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|