[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. únor 2016
Doba postní, 3. týden
3. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.

Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.

Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.

Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Čiňte pokání a věřte evangeliu.
O. Přiblížilo se Boží království.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ¹Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup k Hospodinu ty a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát izraelských starších. Klaňte se zdálky. ²Mojžíš ať přistoupí k Hospodinu sám; ostatní ať nepřistoupí, ani lid ať s ním nevystoupí!“
     ³Mojžíš tedy přišel a sdělil lidu všechna Hospodinova slova a ustanovení. Lid odpověděl jedním hlasem: „Splníme všechno, co mluvil Hospodin!“ ⁴Mojžíš pak všechna Hospodinova slova napsal; časně zrána pak vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct pamětních kamenů podle dvanácti kmenů Izraele.
     ⁵Poslal jinochy ze synů Izraele, aby obětovali celopaly a přinesli býčky jako pokojné oběti Hospodinu. ⁶Mojžíš vzal polovici krve, vlil ji do obětních misek a zbylou polovicí krve postříkal oltář. ⁷Pak vzal knihu smlouvy a četl ji nahlas lidu. A oni řekli: „Poslušně splníme všechno, co mluvil Hospodin.“ ⁸Potom vzal Mojžíš krev, pokropil lid a řekl: „Hle, to je krev smlouvy, kterou s vámi sjednal Hospodin podle všech těchto slov.“
     ⁹Vystoupil Mojžíš a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát z izraelských starších. ¹⁰Spatřili Boha Izraele a pod jeho nohama bylo cosi jako podlaha vytvořená ze safírů, cosi jako čisté nebe. ¹¹Bůh nevztáhl ruku na vybrané muže ze synů Izraele. Mohli Boha vidět. A jedli a pili.
     ¹²Hospodin však řekl Mojžíšovi: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam. Dám ti desky z kamene; zákon a přikázání, které jsem napsal k jejich poučení.“ ¹³Mojžíš a jeho služebník Jozue vstali; když Mojžíš vystupoval na horu, ¹⁴řekl starším: „Zůstaňte tady, dokud se k vám nevrátíme. Máte u sebe Áróna a Chura. Když bude mít někdo něco k projednání, ať se obrátí na ně.“
     ¹⁵Když Mojžíš vystoupil na horu, zahalil horu mrak. ¹⁶Hospodinova velebnost spočívala na hoře Sinaji a mrak ji zahalil na šest dní. Sedmého dne Bůh zavolal Mojžíše zprostřed mraku. ¹⁷Před očima synů Izraele se zjevila Hospodinova velebnost jako sžírající oheň na vrcholu hory. ¹⁸Mojžíš vešel do mraku, vystoupil na horu a byl tam čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Basila Velikého

     Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se silný nechlubí svou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím.¹ V čem však potom spočívá pravá chlouba a  v čem je velikost člověka? Tím ať se chlubí, kdo se chce chlubit: že má rozum a zná mne, že já jsem Hospodin,² říká Bůh.
     To je tedy vznešenost člověka, jeho sláva a velikost, když pravdivě pozná, co je skutečně velké, přilne k tomu a hledá slávu u Pána slávy. Apoštol totiž říká: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu³ a předtím: Kristus se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.⁴
     Dokonalá a neporušená chlouba v Pánu spočívá v tom, že se člověk nevynáší pro svou spravedlnost, že ví, že jí pozbyl a že je ospravedlněn jen skrze víru v Krista.
     A tak se Pavel přímo chlubí tím, že vlastní spravedlností pohrdá a že hledá spravedlnost, která je skrze Krista, tu, která je z Boha, spravedlnost založenou na víře: aby poznal Krista a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení, aby vzal na sebe podobu jeho smrti, a dosáhl tak zmrtvýchvstání.⁵
     Tady padá veškerá nadutost pýchy. Není ti ponecháno zhola nic, čím by ses mohl vychloubat, člověče. Tvá chlouba a naděje spočívají v tom, že budeš umrtvovat vše, co je tvé, a usilovat o budoucí život v Kristu. Počátek tohoto života již máme, jsme v něm a žijeme jej zcela v Boží milosti a z jeho obdarování.
     Neboť je to Bůh, který v nás působí, že chceme, i to, že pak jednáme, abychom se mu mohli líbit.⁶ Opět tu Bůh zjevuje skrze svého Ducha svou moudrost, kterou od věčnosti určil pro naše oslavení.⁷
     Bůh dává sílu ve všech námahách. Pracoval jsem více než všichni ostatní, říká Pavel; vlastně ne já, nýbrž Boží milost se mnou.⁸ A Bůh vysvobozuje z nebezpečí i tam, kde končí veškerá lidská naděje. Dokonce jsme sami nad sebou už vynesli rozsudek smrti – to proto, abychom nespoléhali sami na sebe, nýbrž na Boha, který křísí mrtvé. On nás už z tolika nebezpečí života zachránil a také zachrání. Ano, v něj skládáme naději, že nás i nadále bude zachraňovat.^{9
     1} Jan 9, 22
     ² Jer 9, 23
     ³ 1 Kor 1, 31
     ⁴ srov. 1 Kor 1, 30-31
     ⁵ srov. Flp 3, 9-11
     ⁶ srov. Flp 2, 13
     ⁷ srov. 1 Kor 2, 7.10
     ⁸ lKor 15, 10
     ⁹ 2Kor 1, 9-10

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.

Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)

² Jak tvé příbytky jsou milé, *
      Pane zástupů!
³ Po nádvořích Páně touží, *
      prahne duše má,
   srdce mé i tělo jásá *
      k Bohu živému.
⁴ I pták nachází svůj domov, *
      hnízdo vlaštovka,
   kam si ukládá své mladé, †
      u tvých oltářů – *
      Pane zástupů, Králi, Bože můj!
⁵ Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
      kdo tě velebí! –

⁶ Šťasten, kdo tě vyhledává, *
      plný důvěry!
⁷ Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
      pramen učiní,
   brzký déšť ji požehnáním *
      vláhy zahalí.
⁸ Kráčejí vždy s větší silou, *
      hledí k Bohu na Sióně. –

⁹ Vyslyš moje zbožné prosby, *
      Pane zástupů!
   Modlitbě mé popřej sluchu, *
       Bože Jákobův.
¹⁰ Shlédni na náš štít, ó Bože, †
       pohleď jasně v tvář *
       Pomazanému! –

¹¹ Lepší jeden den v tvém domě, *
       nežli doma sta!
    Lepší před svatyní Boží †
       ležet na prahu, *
       nežli meškat v stanech hříšných. –

¹² Neboť Pán je štít i slunce, *
       milost je a čest.
    Neváhá a dobro dává *
       lidem bez úhon.
¹³ Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
       Pane zástupů!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.

Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.

² Stane se v posledních dnech: *
      Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
   bude vyvýšena nad pahorky *
      a pohrnou se k ní všechny národy.

³ Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
      Pojďte a vystupme na horu Páně, *
      k domu Boha Jákobova!
   Ať nás naučí svým cestám, *
      a budeme chodit po jeho stezkách;
   Neboť ze Siónu vyjde zákon *
      a z Jeruzaléma slovo Páně.

⁴ A bude soudit národy, *
      a rozsuzovat četné kmeny;
   a oni zkují své meče v radlice *
      a svá kopí ve vinařské nože.
   Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
      už se nebudou cvičit k boji.

⁵ Jákobův dome, pojďte, *
      choďme ve světle Páně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.

Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.

Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)

¹ Zpívejte Pánu novou píseň, *
      zpívejte Pánu všechny země!
² Zpívejte k poctě jména Páně, *
      zvěstujte denně jeho spásu!
³ Povězte pohanům o jeho slávě *
      a všem národům o jeho divech! –

⁴ Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
      vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
⁵ Pohanští bozi jsou nicota marná, *
      Pán však je stvořitelem nebes.
⁶ Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
      v jeho svatyni moc a krása. –

⁷ Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
      chvalte Pána pro moc a slávu,
⁸ chvalte Pána pro jeho jméno! *
      S oběťmi vstupte do jeho síní!
⁹ Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
       Chvějte se před ním všechny země!
¹⁰ Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
       Upevnil svět, aby nekolísal, *
       podle práva národy řídí. –

¹¹ Raduj se, nebe, a jásej, země, *
       huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
¹² výskejte, nivy, se vším, co roste, *
       zašumte vesele, stromy v lesích,
¹³ vstříc Pánu, který přichází soudit, *
       přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
       on ve své věrnosti národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Amen, pravím vám: Žádný prorok není vítaný ve svém domově.

Ant. k Zachariášovu kantiku Amen, pravím vám: Žádný prorok není vítaný ve svém domově.

PROSBY
Chvalme Pána Ježíše, našeho Spasitele, neboť on nám svou smrtí otevřel cestu ke spáse. Prosme ho:
     PANE, UVEĎ SVŮJ LID NA SPRÁVNOU CESTU.

Milosrdný Spasiteli, tys nám dal skrze křest nový život,
— učiň, ať se ti den ze dne více podobáme.
Pomáhej nám, ať dnes prokazujeme dobro strádajícím
— a ať v nich vidíme tebe samého.
Posiluj nás, ať konáme, co je před tebou dobré a správné,
— a ať tě vždy hledáme celým srdcem.
Odpusť dobrotivě, čím jsme se provinili proti jednotě tvé Církve,
— a dej, ať jsme jedno srdce a jedna duše.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Milosrdný Bože, očišťuj a upevňuj svou Církev, a protože bez tvé pomoci neobstojí, stále ji veď svou milostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie