[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. červenec 2015
Druhé mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Již nese světu jitřenka
o šípech slunce milou zvěst,
v pestrý šat věci obléká
a bývalý jim vrací lesk.

Žár slunce bledne před tebou,
pro nás vždy živý Kriste náš;
jdem k tobě s písní prosebnou,
toužíme patřit na tvou tvář.

Otcovo Slovo, Moudrosti,
v tobě se v řádu úžasném
svět snoubí, jeho skvělostí
jsme uchváceni v srdci svém.

Nám, dětem světla, prosícím
dej žitím kráčet bedlivě,
by mluvil náš mrav, každý čin
o mocné přízni Otcově.

Kéž nepřestoupí naše rty
než slova řeči upřímné,
ať pravdu blahem útěchy
v hlubinách nitra cítíme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

¹ Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?
²  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.
³ Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
⁴ Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

⁵ Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.
⁶ V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

⁷ Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.
⁸ Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.
⁹ V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.
¹⁰ Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.
¹¹ V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

¹² Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!
¹³ Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

¹⁴ Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.
¹⁵ Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

¹⁶ Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.
¹⁷ Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
¹⁸ sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

² Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.
³ Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

⁴ Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,
⁵ ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

⁶ Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“
⁷ Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

⁸ Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,
⁹ i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     Bratři! ¹Pokládám za zbytečné, abych se ještě dále rozepisoval o této službě lásky pro křesťany. ²Vždyť znám vaši ochotu, a proto s chloubou o vás mluvím u Makedoňanů a říkám, že Achaja je připravena už od loňska. Ta vaše horlivost také pobídla velmi mnoho jiných. ³Přesto však posílám ty bratry, aby se snad neukázalo, že to vůbec není pravda, když v té věci mluvím o vás s chloubou. Řekl jsem, že už jste připraveni. ⁴Když pak se mnou přijdou Makedoňané, ne aby vás nalezli nepřipravené! To bychom se pak museli za to stydět – o vás ani nemluvím! ⁵Proto jsem pokládal za nutné požádat ty bratry, aby k vám šli napřed a připravili ten štědrý dar, už dříve slíbený. Až bude pohotově, ať je to štědrý dar, a ne jako když to dává lakomec!
     ⁶A ještě něco. Kdo rozsévá skoupě, skoupě bude také sklízet, a kdo rozsévá požehnaně, požehnaně bude také sklízet. ⁷Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli, protože Bůh miluje radostného dárce. ⁸A Bůh je dosti mocný, aby vás hojně zahrnul svými dary, takže pak budete mít vždycky a ve všem dostatek, že stačíte i na to, abyste dělali mnoho dobrých skutků. ⁹Stojí to v Písmu:
‚Hojně rozdává chudým,
jeho štědrost potrvá navždy.‘
     ¹⁰A ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne a rozmnoží i vám osivo a dá vzrůst plodům vaší štědrosti. ¹¹Ve všem budete obohaceni, takže budete moci konat dobro všem – a to zase působí, že se naším prostřednictvím vzdávají díky Bohu. ¹²Vždyť práce v této posvátné službě nejen pomáhá křesťanům v jejich rozmanitých nedostatcích, ale velmi přispívá k tomu, že jich mnoho za to děkuje Bohu. ¹³A když se osvědčíte v této službě, oni potom chválí Boha za to, že se řídíte zásadami Kristova evangelia, které vyznáváte, a že se s nimi – a tím se všemi – velkodušně dělíte. ¹⁴Také se pak za vás modlí a po vás touží, protože se vůči vám projevila tak přebohatě Boží milost. ¹⁵Bohu díky za ten jeho nevýslovný dar!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Basila Velikého

     Napodobuj zemi, člověče! Přinášej plody jako ona a neukazuj se, že jsi něco horšího než neživá příroda. Ona ovšem nepěstuje své plody, aby jich sama užívala, ale aby sloužily tobě, kdežto ty můžeš všechny plody dobročinnosti, kterou prokážeš, sesbírat pro sebe, protože milost a odměna dobrých skutků se vrací štědrému dárci. Obdaroval jsi hladového, a to, cos dal, se stává tvým vlastnictvím a navíc se ti to vrací ještě s nádavkem. Ano, jako přináší obilí zaseté do země užitek tomu, kdo si je zasel, tak i chléb nabídnutý tomu, kdo má hlad, ti později přinese mnoho užitku. Ukončení žní a sklizně ať tedy u tebe je začátkem nebeské setby, jak říká Písmo: Ve spravedlonosti si rozsévejte.¹
     Peníze budeš přece muset zanechat zde, ať chceš nebo nechceš; slávu svých dobrých skutků však poneseš před Pána. Všichni budou stát před soudcem veškerenstva a budou tě nazývat živitelem a štědrým dobrodincem, a budou tě jmenovat všemi jmény, která vyjadřují lásku k lidem.
     Nevidíš snad, jak se na divadla, na komedianty, zápasníky a bojovníky se šelmami, jejichž samotný zjev už vzbuzuje odpor, utrácejí celé majetky pro pomíjející slávu okamžiku, pro křik a potlesk lidu? A ty jsi tak skoupý na výdaje, za něž bys mohl získat daleko větší slávu? Bůh by tě ocenil, andělé by tě společně chválili a všichni lidé, kolik jich bylo od počátku stvoření, by tě blahoslavili. A měl bys obdržet věčnou slávu, věnec spravedlnosti a nebeské království jako odměnu za to, že jsi dobře hospodařil s pomíjivým bohatstvím. Ty však na to nic nedbáš a kvůli péči o věci přítomné přezíráš ty, jež jsou předmětem naděje.
     Nuže tedy, rozděluj svůj majetek na všechny strany, buď štědrý a velkorysý při dávání darů na chudé. Pak se o tobě řekne: Rozdělí se, štědře dává chudým, navždy setrvá v své poctivosti.²
     Jakou vděčnost bys měl tedy projevovat svému dobrodinci chudákovi! Měl bys být plný radosti a štěstí za takovou čest. Vždyť nemusíš chodit a obtěžovat u dveří jiných lidí; jsou to ti druzí, kteří sedí u tvých. Ty však jsi mrzutý a nepřístupný, vyhýbáš se setkání, abys nemusel pustit z rukou třeba jen nějakou maličkost. Znáš jen jednu odpověď: Nemám, nedám, jsem chudý. Máš pravdu, jsi chudý a nemáš nic: Jsi chudý na lásku, chudý na dobrotu k lidem, chudý na víru v Boha, jsi chudý i na věčnou naději.
     ¹ Oz 10, 12
     ² Žl 111 (112), 9

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.

Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.

² Buď veleben Bůh, jenž žije navěky, †
      neboť jeho kralování trvá po všechny věky! *
      Neboť on trestá a zase odpouští,
   svádí do hlubin podsvětí †
      a opět vyvádí z velké záhuby: *
      jeho ruce nikdo neunikne. –

³ Oslavujte ho před tváří národů, synové Izraele! †
      Neboť vás rozptýlil mezi ně, *
⁴    a právě tam vám ukázal svou velikost.
   Vyvyšujte ho před tváří všech živých, †
      on je náš Pán a on je náš Otec *
      a je Bůh pro všechny věky! –

⁵ Trestá-li vás za vaše nepravosti, *
      smiluje se nad vámi všemi,
   shromáždí vás ze všech národů, *
      kam jste byli rozptýleni.
⁶ Vrátíte-li se k němu †
      z hloubi srdce a z celé své duše, *
      abyste před ním jednali v pravdě,
   pak se on vrátí k vám *
      a už před vámi neukryje svou tvář. –

   Pohleďte tedy, jak s vámi naložil, *
      vzdejte mu hlasitě dík.
   Velebte Pána spravedlnosti *
      a vyvyšujte Krále věků. –

   Já sám ho oslavuji v zemi svého vyhnanství, *
      hlásám jeho sílu a jeho velikost hříšnému lidu.
   Hříšníci, vraťte se k němu; †
      konejte před ním spravedlnost; *
      snad vám bude přát a prokáže vám milosrdenství! –

⁷ Já sám vyvyšuji Boha a má duše se raduje v Králi nebe. *
      Má duše se raduje po všechny dny svého života.
⁸ Jeho velikost buď stále na všech rtech *
      a ať ho oslavují v Jeruzalémě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.

Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)

¹ Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
      zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
² Oslavujte Pána při citeře, *
      rozezvučte harfu mnoha strun!
³ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      doprovoďte jásot zvučnou hrou! –

⁴ Neboť pravdivé je slovo Páně, *
      spolehlivé vše, co činí on.
⁵ Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
      milost Páně naplňuje zem.
⁶ Slovem Páně stvořeno je nebe, *
      zástup nebes dechem jeho úst.
⁷ Vody moří jako v měchu jímá, *
      v hojné zásobě má pravodstvo. –

⁸ Pánu ať se koří celá země, *
      tvorstvo světa ať se před ním chví!
⁹ Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
      co on poručí, to rázem jest.
¹⁰ Plány pohanů Pán rozmetává, *
       maří, co si smyslí národy.
¹¹ Na věky však trvá vůle Páně, *
       z rodu na rod jeho záměry. –

¹² Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
       lid, jejž on si za svůj vyvolil!
¹³ Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
       všechny lidské syny obzírá.
¹⁴ Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
       na všechny, kdo obývají zem:
¹⁵ protože on sám jim srdce stvořil, *
       nyní jejich skutky sleduje. –

¹⁶ Nepomůže králi množství vojska, *
       nezachrání síla hrdinu,
¹⁷ nezvítězí koně s vozatajstvem, *
       všechna jejich síla nestačí.
¹⁸ Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
       kdo jen v jeho milost doufají,
¹⁹ že uchrání jejich duše smrti, *
       že je v hladomoru zachová. –

²⁰ Naše duše hledí jenom k Pánu, *
       vždyť on je náš pomocník a štít.
²¹ Z něho raduje se naše srdce, *
       v jeho svaté jméno doufáme.
²² S námi, Pane, buď tvé slitování, *
       jako ty jsi naše naděje!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
V. Pán je má skála, má tvrz a má spása.
R. Můj hrad, kde se skryji.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.

PROSBY
Máme účast na nebeském povolání, proto dobrořečme Ježíši, našemu Veleknězi, a volejme:
     PANE, TY JSI NÁŠ BŮH A SPASITEL

Všemohoucí Králi, křtem jsi nám dal podíl na svém kněžství,
— dej, ať neustále přinášíme oběť chvály.
Dej nám milost zachovávat tvá přikázání,
— abychom skrze Svatého Ducha zůstávali v tobě a ty v nás.
Dej nám svou věčnou moudrost,
— ať je dnes s námi a projevuje se v našem jednání.
Uděl nám, abychom dnes nikoho nezarmoutili,
— naopak ať potěšíme všechny, s nimiž se setkáme.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Vyslyš, Bože, ranní modlitbu své Církve a naplň hlubiny našeho srdce svou láskou, abychom nežili ve tmě, ale nechali se vést světlem tvé milosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie